Rusovlasá kráska Erika Blanc českým divákům příliš známá není, ale znalci italských žánrových filmů 60. a 70. let ji znají velmi dobře. Narodila se jako Enrica Bianchi Colombato v italské Brescii 23. července 1942. V mládí studovala módní návrhářství a živila se jako modelka v Janově, než si jí všiml producent Bruno Gaburro a obsadil ji do dokumentu, který právě natáčel. Nedlouho na to se vzali a přesunuli se do Říma, kde se Erika snažila prosadit jako modelka, zatímco se živila jako servírka a exotická tanečnice.
Poprvé získala roli ve filmu u Tinta Brasse, ale dávno předtím, než točil své velmi odvážné erotické filmy, ve sci-fi komedii Il disco volante (1964). Další menší role získala v několika eurospy filmech, větší v hororech Il terzo occhio (1966) a La vendetta di Lady Morgan (1966). Téhož roku získala i hlavní roli v hororu Maria Bavy Prokletí smrti (Operazione paura), a následně rozjela kariéru pod jménem Erika Blanc, kdy se objevovala snad ve všech žánrech, které italský filmový průmysl té doby nabízel.
V prvních letech se obarvovala na blond, ale od roku 1967 se profilovala jako zrzka, občas i jako bruneta. Hrála ve westernech (Django střílí první /1966/, The Greatest Robbery in the West /1967/), válečných filmech (Peklo v Normandii /1967/), krimikomediích (Sette volte sette /1968/), eurospy (jeden díl německého Komisaře X), i prvních giallech (So Sweet, So Perverse /1969/). Asi největší rolí, kterou Erika Blanc sehrála v 60. letech, je titulní role ve filmu Cesare Canevariho Io, Emmanuelle (1969), první adaptaci románu, který byl později natočen slavněji se Sylvií Kristel, a od té doby se postava Emmanuelle objevila v nesčetném počtu nejrůznějších softerotických inkarnací, včetně italské vykradačky s jedním m. Zajímavostí je, že původně roli měla sehrát Edwige Fenech.
Sedmdesátá léta jsou pak spojena zejména s giallem a hororem. V anglicky mluvících zemích je Erika nejznámější z hororu The Devil's Nightmare (1971), kde ztvárnila ztělesnění ďábla. Téhož roku si zahrála vedlejší roli striptérky v Miragliově The Night Evelyn Came Out of the Grave s Anthonym Steffenem, s Farleym Grangerem se objevila ve filmu The Red Headed Corpse (1972), ve Španělsku se objevila v giallu Human Cobras (1971), s Peterem Leem Lawrencem v Love and Death in the Garden of the Gods (1972) či Love and Death on the Edge of a Razor (1972). Objevila se i v několika kriminálních filmech, jako byl Kmotrův přítel (1972), opět s Peterem Lee Lawrencem v The Long Arm of the Godfather (1972) - evidentně měla patent na první vykradačky Kmotra, v menší roli se mihla v Tony Arzentovi s Alainem Delonem (1974).
V polovině 70. let ale začal italský film stagnovat a Erika nacházela méně a méně práce ve filmu a přesunula se spíše k divadlu, ke kterému ji přivedl její životní partner Alberto Lionello. K filmu a televizi se vrátila až na začátku nového století a v menších rolích je činná dodnes. Z předchozího manželství s režisérem Brunem Gaburrem má dceru Barbaru, která je také herečkou.
1965 - Colorado Charlie
1966 - Prokletí smrti
1966 - Django střílí první
1966 - Mille dollari sul nero
1968 - Spara, gringo, spara
1969 - Cosi dolce, cosi perversa
1971 - The Devil's Nightmare
1972 - Kmotrův přítel
1974 - Tony Arzenta
1974 - La dove non batte il sole
Žádné komentáře:
Okomentovat