DIRTY LITTLE BILLY (1972)

Jak Billy the Kid proseděl mládí v hospodě. V podstatě je to takový, jak by dnes napsali na Moviezone, origin story o legendárním psanci, který tu není zobrazen ani jako hrdina bojující proti bezpráví, ani jako zlotřilý padouch, ale jako drzý puberťák, který neví, co chce, ale rozhodně nechce žít tak, jak jeho rodiče chtějí. A tak než aby pomáhal na poli se zašije do saloonu, totiž rozdrbané díry, kam chodí jen lidi zadem za jedinou štětkou v okolí.

 

Kromě toho, že jde o revizionistické zpracování příběhu Billyho Kida, a plakátu s velkým sloganem BILLY THE KID WAS A PUNK, jsem o filmu nic moc nevěděl, takže na začátku jsem velmi tápal, kdy se děj odehrává, a čekal jsem, že když tedy máme celou rodinu McCarthyových přijíždějící do zablácené špinavé díry, že každou chvíli Kid někoho zabije a uvidíme přerod v obávaného pistolníka končící naturalistickým zpracováním konfliktu Kid X Garrett. Ale tohle tu přesně neuvidíme. Pokud jste si mysleli, že počátkem příběhu jsou Mladé pušky, celý děj filmu Dirty Little Billy se odehrává ještě před nimi.

 

Místo westernu tu vlastně máme komorní drama s několika málo postavami na malém prostoru, což nutně přináší různá omezení. V podstatě s výjimkou souboje na nože mezi prostitutkou Berle a nepřátelskou šlapkou, je asi nejzajímavější pasáží sblížení Kida a Berle ve scéně, kde Kid přijde o panictví. Závěr pak končí asi o deset minut později, než by dávalo z dramatického hlediska smysl. Ano, film končí zrodem obávaného střelce, ale mohlo k němu dojít tam, kde to dávalo smysl, a ne v takovémhle přílepku.

 

Trochu problém pro mě byl ne úplně funkční vztah mezi Kidem a pistolníkem Goldiem. Nemůžu říct, že by Michael J. Pollard nebo Richard Evans (ne tento) hráli špatně, ale nějak jsem jim to přátelství nevěřil, naopak s Lee Purcell má Pollard chemii skvělou. U Pollarda zamrzí, že by byl fajn Billy Kid, kdyby ho nehrál asi tak o deset let pozdě. Kid tu má být ve věku cca 16 let, a na Pollardovi je vidět, že se ráno oholil. Ze známějších herců se objeví Gary Busey, Ed Lauter a Nick Nolte v minirolích, ale kromě Buseyho jsem si nikoho z nich nevšiml. Herečka hrající Billyho matku vypadá jako Emmanuelle Béart po tom, co si nechala celou tvář napíchat botoxem.

 

Dirty Little Billy už názvem slibuje hodně, a nerad bych někoho popisem, že se celý film sedí v hospodě, odradil, třeba se vám to může pro tu komornost líbit. Ale přece jen, ty sliby nesplňuje. Dobře vykreslené prostředí totální díry uprostřed ničeho, autenticky působící postavy, dialogy, rekvizity, občas trošku špagetová atmosféra. Pokud chcete vidět příběh Billyho Kida v celku, klidn si můžete dát maraton Dirty Little Billy, Chisum, Mladé pušky, Mladé pušky 2, Pat Garrett a Billy Kid. I když upřímně za vracení se stojí jen ten poslední film (a možná první Pušky). 6/10

 

Režie: Stan Dragoti

Hrají: Michael J. Pollard, Richard Evans, Lee Purcell, Charles Aidman, Dran Hamilton, Willard Sage, Ronny Graham,  Gary Busey, Dick Van Patten, Scott Walker, Len Lesser, Ed Lauter, Nick Nolte

Hudba: Sascha Burland 

Produkce: Columbia

USA 1972 

PAT GARRETT A BILLY THE KID - POROVNÁNÍ

Sam Peckinpah patří k těm zneuznaným tvůrcům, kteří se proslavili navzdory tomu, že mnohé jejich filmy se dostaly k divákm původně v úplně jiné, než zamýšlené verzi. Celoživotně válčil s producenty, kteří jeho díla různě přesříhávali, nebo ho z projektů dokonce vyhazovali apod. Asi nejhorší zásahy udělali do Majora Dundeeho a právě do Pata Garretta a Billyho Kida.

Přehled verzí:
1. kinoverze 1973 - 106 minut
2. Turner Preview Version 1988 - 122 minut
3. 2005 Special Edition - 115 minut

Zatímco Peckinpah sám zpracoval svou 125 minut dlouhou verzi, studio MGM, které se obávalo pramalé komerčnosti filmu, sestříhalo 106 minut dlouhý film, ze kterého vynechali spoustu scén, kde se nestřílí. MGM prostě chtělo novou Divokou bandu, a věděli, že to od Peckinpaha nedostanou.

Skoro úplná verze se dostala k divákům až v roce 1988. Ale i ta má své mouchy.

Roku 2005 se pak filmoví odborníci rozhodli sestavit novou verzi, "jak by si ji asi Sam přál." Což je pitomost, vzhledem k tomu, že verze z roku 1988 vychází z originálního Peckinpahova sestřihu. Budiž ke cti firmě Warner Bros, která novou verzi vydala na DVD, že jde o dvoudiskovou edici obsahující i verzi z roku 1988.

U nás dlouho běžela právě jen verze z roku 1988. Vyšla na VHS (dabing Pavel Rímský - Coburn, Pavel Soukup - Kristofferson), poté ji uvedla ČT (Rösner - Skopal, dále třeba Větrovec (Wills), Somr (Elam), Lipský (Cook jr.), tuhle verzi bych hrozně chtěl slyšet). Po vydání speciální edice bohužel sama ČT svůj dabing zavrhla a vysílala jen speciální verzi s titulky. Po nějaké době se film objevil na MGM (příšerný dabing Županič - Gelnar), kde ovšem vyhrabali kinoverzi! Ale díky bohu za to, jinak bych se k ní asi nedostal... No a před nedávnem film uvedla Nova Cinema, která opět vyrobila nový dabing (Rímský - Bareš), a světe div se, je to ta Turnerova verze.

Rozdíly:
1. kinoverze neobsahuje:
Prolog s vraždou Pata Garretta.
Úvodní titulky následují po úvodní scéně, psané žlutě. Bob Dylan uveden ještě před názvem filmu,
Poté, co Ollinger (R.G. Armstrong) srazí Billyho na kolena, chybí část jeho výhružek.
Hudba hraje přes vraždu Boba Ollingera.
Po udělání Alamosy šerifem chybí scéna s Patovou manželkou a hned se jde ke guvernérovi (Robards).
Přes smrt šerifa (Slim Pickens) hraje Knocking on Heaven's Door.
Scéna s lahvemi následuje po Billyho odjezdu z Old Fort Sumneru.
Chybí scéna s Johnem Chisumem (Barry Sullivan).
Ustřihnuta část monologu Lemuela (Chill Wills) o děvkách. 

Při smrti Alamosy Billa (Jack Elam) hraje bezeslovná verze Knocking on Heaven's Door.
Chybí scéna se dvěma dědky (Dub Taylor a Elisha Cook jr.) v herberku.
Billy se vrací do Fort Sumneru hned po Pacově (Emilio Fernandez) smrti. Ve střelbě se procvičuje mezi scénou s Ruthie Lee a ránem, kdy za Garrettem přijde Poe.
Je tu scéna s Ruthie Lee, ale není tu scéna s ostatními prostitutkami.
Rupert si nestěžuje, že mi Garrett zničil podnik.
Scéna se Samem Peckinpahem omezena na dvě věty.
Chybí záběr Poea (John Beck), jak se plíží v troskách Fort Sumneru.
No a na konci chybí návrat k prologu, když už jsme ho neviděli ani předtím. Závěrečné titulky běží přes obrázek Coburna a Kristoffersona z úvodní scény.

2. Turnerova verze / director's cut
V podstatě obsahuje všechno, co jsem napsal, že chybí v kinoverzi. Jediné, co film stále postrádá, je scéna s Garrettovou ženkou (Aurora Clavel), a chybí tu také scéna s Ruthie Lee (otázka proč, je celkem důležitá, důležitější než následné dovádění s děvkami).
Úvodní titulky tvořeny zmraženými obrazy z úvodní scény, jak v sépiovém prologu, tak v následné scéně z roku 1881.
V úvodních titulcích uveden Bob Dylan až po ostatních hercích, mezi Chillem Willsem a Jasonem Robardsem titulek s Barrym Sullivanem.
Po udělání Alamosy šerifem scéna, jak Billy Kid prchá a je zbaven okovů.
Při smrti Slima Pickense hraje bezeslovná verze Knocking on Heaven's Door.

Při smrti Alamosy Billa (Jack Elam) hraje skladba, která se znovu ozve při Garrettově příchodu do Fort Sumneru..
Scéna s lahví je zařazena až po scéně s dědky a před nalezením umírajícího umučeného Paca (Emilio Fernandez).
Billy se vrací do Fort Sumneru až po scéně s prostitutkami. Jeho cvičení střelby až po tom, co Poe má zavolat místního šerifa (Richard Jaeckel).
V závěru se opakuje Garrettova vražda.
V závěrečných titulcích je uvedena Aurora Clavelová, i když se ve filmu nevyskytuje, uvedeni jsou i Elisha Cook jr. a Dub Taylor.

3. Speciální edice
Po porovnání kinoverze se speciální edicí můžu zodpovědně říct, že tato verze vznikla prakticky jen doplněním kinoverze o některé scény z Turnerovy verze.
Máme tu prolog s umírajícím Garrettem. Úvodní titulky ale následují až po úvodní scéně, je do nich doplněno jméno Barryho Sullivana.
Poté, co Ollinger (R.G. Armstrong) srazí Billyho na kolena, chybí část jeho výhružek.
Hudba hraje přes vraždu Boba Ollingera.
Poprvé se tu objevuje scéna s Garrettovou ženou (Aurora Clavel).
Scéna s lahvemi následuje po Billyho odjezdu z Old Fort Sumneru.
Chybí scéna se dvěma dědky (Dub Taylor a Elisha Cook jr.) v herberku.
Billy se vrací do Fort Sumneru hned po Pacově (Emilio Fernandez) smrti. Ve střelbě se procvičuje mezi scénou s Ruthie Lee a ránem, kdy za Garrettem přijde Poe.
Rupert si nestěžuje, že mi Garrett zničil podnik.
Scéna se Samem Peckinpahem omezena na dvě věty.
Chybí záběr Poea (John Beck), jak se plíží v troskách Fort Sumneru.
No a na konci chybí návrat k prologu, když už jsme ho neviděli ani předtím. Závěrečné titulky běží přes zmražený obraz posledního záběru Garrettova odjezdu.

Co se mě týče, z dostupných verzí za ideální nepovažuji ani jedinou. Kinoverze je hrozná. Turnerova verze má trochu problém s tempem a chybí v ní pořád dvě důležité scény. Oproti tomu speciální verze pár scén zase postrádá, a úvodní scéna v ní zdaleka není tak zapamatovatelná, jako v originální. Na druhou stranu řazení scén v ní je lepší (lahve jsou za půlkou WTF, v půlce přesně sedí), Knocking on Heaven's Door ke scéně se Slimem Pickensem prostě patří. Sestříhal jsem si vlastní zařazením chybějících scén do té poslední (měla nejlepší obraz) a doplněním správného úvodu a závěru. Ale upřímně, v celku jsem si to ještě nepouštěl a při zopakování filmu před dvěma dny jsem zvolil Turnerovu verzi z DVD.

CHISUM (1970)

Tohle bylo nakonec lepší, než jsem to čekal a ze začátku odhadoval. Andrew V. McLaglen mne jako režisér spíše odrazuje, John Wayne v roce 1970 už byl na westerny hodně starý a všechny ty lepší měl už za sebou, k tomu ještě zpracování tématu, o které se zajímám, tj. lincolnská dobytkářská válka. Takže jsem čekal waynovský čajíčkovský nudně natočený průměr. Ne že by ten film nebyl waynovský čajíček, ale kupodivu jsem se tentokrát bavil.

V historii lincolnské války nehrál John Chisum zrovna velkou roli, ovšem byl protivníkem obchodníka Murphyho a hybatelem figurek stojících proti němu. Tvůrci tak museli pro Johna Wayna roli znovu vymyslet, čímž z Johna Chisuma udělali Johna Wayna v jeho typickém kostýmu, který nosil už dvacet let v každém westernu, kde nehrál v uniformě. Tvůrci i sem navíc protlačili pokus o změnu pohledu na Wayna coby nepřítele Indiánů, takže Chisum zde podporuje indiánskou rezervaci a starý náčelník Komančů je jeho pokrevní bratr! S historickými fakty si film moc hlavu neláme, což samozřejmě není na škodu.

Navíc dostal zrzavou neteř, do které se zamiluje Billy Kid a ona do něj, dokonce se tu musí ukázat i Pat Garrett, ačkoli ten s lincolnskou válkou neměl co dělat. Billyho Kida hraje nějaký no name, který moc dojem nezanechá, Pata Garretta taky, ale je o něco lepší, ba i lepší než oba Garrettové v obou Mladých puškách. Přičemž v prvních hrál Garretta (v miniroli) Waynův syn Patrick. Z historických postav tu je dál samozřejmě Lawrence Murphy (Forrest Tucker sice nemá slizkostí na Jacka Palance, ale aspoň nemá čínskou milenku), McSween (stejně nevýrazný jako ten z Young Guns) a Tunstall, možná zatím nejlepší. Ale že by Tunstall a Chisum byli tak dobří kámoši jako tady, a Chisum ochránce menších farmářů, to je samozřejmě výmysl scenáristů.

Co se mi líbilo, bylo i odsunutí vraždy Tunstalla, která se stala rozbuškou v celém dění, až někam za polovinu filmu, takže napětí mezi Murphym a Chisumem doutná postupně a sledujeme více jejich pokusů vyřadit toho druhého, včetně krádeže dobytka a založení obchodu. Většinou filmy Tunstalla odpraví rovnou na začátku (Kolt pro leváka, Mladé pušky), případně se i v předešlém ději soustředí hlavně na Billyho (El hombre que mató a Billy el Niño).

A asi největším plusem je obsazení, které se hemží známými tvářemi snad na každém rohu. Hlavně na straně záporné je to radost - máme tu Christophera George z El Dorada, tentokrát coby naprostého sviňáka, Richarda Jaeckela (Tucet špinavců), Bruce Cabota (Vůz plný zlata), Gregga Palmera (filmy o Provvidenzovi s Milianem) a dokonce i Lloyda Battistu z Blindmana a dalších filmů s Tonym Anthonym! Na kladné straně pak dělá Waynovi společnost tradiční Ben Johnson, mihne se Christopher Mitchum, Hank Worden a naštěstí jen v miniroli Pedro Gonzalez Gonzalez z Rio Bravo. Na závěr sice nepřijde tak velká bitva, jak by si film zasluhoval, a bitka mezi Waynem a Tuckerem je docela k smíchu, ale k spokojenosti stačí. Jak to začíná šíleně kýčovitě malbami a debilní písničkou oslavující Chisuma, nakonec z toho vylezl celkem slušný western. Wayne má lepší filmy, ale i o dost slabší. 7/10
PS: Dabovanou verzi nezkoušejte, když Wayne promluvil hlasem Maryšky a Johnson Terše, hned jsem přepl na originál.

Pat Garrett a Billy the Kid. Skoro jako u Peckinpaha. Ehm.

a.k.a. John Chisum
Režie: Andrew V. McLaglen
Hrají: John Wayne, Forrest Tucker, Christopher George, Ben Johnson, Glenn Corbett, Pamela McMyler, Geoffrey Deuel, Richard Jaeckel, Bruce Cabot, Andrew Prine, Patric Knowles, Lynda Day George, John Agar, Lloyd Battista, Gregg Palmer, Christopher Mitchum, Hank Worden, Pedro Gonzalez Gonzalez, Edward Faulkner
Hudba: Dominic Frontiere
Produkce: Warner Bros
USA 1970

EL HOMBRE QUE MATO A BILLY EL NIÑO (1967)

Příběh Billyho Kida zpracovaný jako spaghetti western! A celkem je překvapující, že děj není zase tolik vycucaný z prstu a obsahuje skutečné osoby a děje z Billyho historie. Takže se připravte na Lincolnskou dobytkářskou válku v Almeríi a to takřka bez jediného kusu dobytka! (Dobře, nějaké se pak objeví, ale až po válce.)

Billym je tu Peter Lee Lawrence, nepříliš schopný, nepříliš charismatický herec. Děj začíná asi nejdřív, co jsem viděl, tedy tím, jak Billy zabije muže, který se pokusil znásilnit jeho matku. Rodinný přítel Pat Garrett se mu snaží pomoci, ale Billy dostane strach a utíká. Na útěku se sice snaží živit poctivě, ale brzy musí začít zabíjet. Když krade dobytek, zachrání mu život dobytkář Tunstall. Později se setkávají znovu, když se Billy setká s přáteli psanci, které najal obchodník Murphy, aby Tunstalla vyřídili. Billy se přidává na Tunstallovu stranu a setkává se i s jeho krásnou dcerou...

Billy je tu líčen tedy spíše jako tragický antihrdina, který musí zabíjet, protože ho k tomu nutí okolnosti. Ovšem v některých místech to působí celkem nejasně, zda nezačne děj Billyho nahlížet jako psychopata, který musí být zlikvidován. Snaha o zahrnutí takřka celého Billyho příběhu včetně mnoha poměrně věrných podrobností, jako jsou skutečné postavy nebo zahrnutí armády v Lincolnu (jo, je to tu samozřejmě totálně jinak, ale je to španělský, takže jsem čekal totální romantický výmysl) je sympatická, takže mě mrzelo, že nebyly zahrnuty i epizodky jako zajetí Kida v opuštěné chatce nebo zabití Boba Ollingera a následný útěk. Ollingera mohl hrát třeba Camardiel nebo mohli Induniho, který tu hraje pistolníka, ušetřit na tuhle roli. Ovšem po nabídce amnestie ze strany guvernéra Wallace (i to tu je!) se děj vydává vlastním směrem.

Lawrence mi vyloženě nevadí. Ale ani mě nijak zvlášť nezajímá. Fausto Tozzi je pak dost nevýrazný Pat Garrett. Dyanik Zurakowska jako Tunstallova dcera je krásná, i když víc než blond vlasy a modré oči na ní taky není. Ve vedlejších rolích se objevuje spousta španělských a italských herců, které známe z mnoha jiných filmů - Induniho jsem už zmínil, něco jako hlavního padoucha hraje Antonio Pica, je tu samozřejmě třeba José Canalejas, Frank Braña, Luis Barboo, Antonio Molino Rojo či Francisco Sanz v asi nejlepší epizodce překupníka, kterého Billy potká na začátku v poušti. Ovšem vzhledem k tomu, kolik děje je tentokrát do 97 minut vtěsnáno, každý se tu v podstatě jen mihne.

I díky tomu film rozhodně není nudný, ale že by byl něco extra, to rozhodně není. S Peckinpahovou verzí se to samozřejmě vůbec nedá srovnávat, ale třeba Mladé pušky i ten Kolt pro leváka byly na lepší úrovni, co se týče zpracování příběhu Billyho Kida. Jako spaghetti western je to mírný nadprůměr. 6,5/10
PS. Zajímalo by mě, zda se na scénáři opravdu podílel Lucio Fulci.

a.k.a. ... E divenne il piu' spietato bandito del sud,The Man Who Killed Billy the Kid,I'll Kill Him and Return Alone, A Few Bullets More
Režie: Julio Buchs
Hrají: Peter Lee Lawrence, Fausto Tozzi, Dyanik Zurakowska, Gloria Milland, Antonio Pica, Carlos Casaravilla, Orlando Baralla, Luis Prendes, Francisco Sanz, Luis Rivera, Barta Barri, Alfonso Rojas, Luis Induni, Milo Quesada, Antonio Molino Rojo, José Canalejas, Luis Barboo, Frank Braña, Simón Arriaga, Alvaro de Luna, Tito Garcia, Fernando Bilbao
Hudba: Gianni Ferrio
Produkce: Aitor Films
Španělsko / Itálie 1967