GUN CRAZY (1950)

Noirová nálada, navozená nedávno viděným filmem Proklít, se mě drží, tak proč toho nevyužít. A dvakrát jsem se trefil velmi dobře, ač vědom si toho, že toto natočil Joseph H. Lewis, režisér Velké kombinace, jsem měl trochu obavy.

 

Nicméně Gun Crazy naštěstí disponuje na béčko velmi dobrým scénářem a režisér byl při natáčení pod takovým tlakem, že začal improvizovat tak, až to bylo ku prospěchu věci. Scénář napsal oceňovaný autor Dalton Trumbo, který se v roce 1947 pro svoje politické postoje ocitl na černé listině, a dokonce byl i vězněn. Vzhledem k nulové možnosti práce začal spolupracovat s béčkovými produkcemi a pod pseudonymi pro ně psát a upravovat scénáře filmů, které by předtím byly pod jeho úroveň. Během té doby samozřejmě tajně napsal i pár áčkových věcí, jako třeba Prázdniny v Římě. Scénář Gun Crazy tak není jen krvavou kronikou inspirovanou osudy Bonnie Parker a Clydea Barrowa, ale poměrně přesvědčivě vykresluje vztah fanatického střelce a psychopatické vražedkyně, kteří se, aby nemuseli pracovat, rozhodnou pro dráhu zločinu. A ještě stíhá být krok napřed před divákem - chvílemi jsem si říkal, že teď je mi jasné, co bude dál, a v tu chvíli se stalo něco, co jsem vůbec neočekával.

 

 A scénář dostal do rukou režisér, který se pod vlivem finanční a časové tísně rozhodl pro několik nekonvenčních kroků. Ten nejzásadnější a nejznámější je způsob natáčení scén loupeží - je v tom čtyřminutová scéna, kdy se kamera vůbec nehne z auta a vše, příjezd na místo, loupež i útěk, snímá v jediném záběru. Ale vůbec i to, že většina filmů dvojice v autech točila zepředu, zatímco Lewis kameru drží za postavami a točí z kufru se sundanými zadními sedačkami. Dost scén se točilo bez povolení ve skutečném provozu, ručními kamerami, včetně některých přestřelek. 

 

Na koho všeho měl tento film značný vliv, se nedá ani spočítat. Scéna přepadení obchodu, kde Bart a Laurie prchají v dlouhých kabátech a černých brýlích, snímaná ruční kamerou, jako by vypadla spíše z francouzského filmu počátku 60. let než amerického filmu roku 1950. Vliv bychom tu našli na Quentina Tarantina (opět na Pravdivou romanci i Takové normální zabijáky), ale třeba i na Umberta Lenziho, který ve svých filmech některé prvky použil taky (Il cinico, l'infame, il violento začíná rovněž rozbitím výlohy a jejím vykradením). A skvěle gradující závěrečná scéna mi evokovala atmosféru samurajských filmů i zombie hororů, ale nebudu psát jak, abych nezkazil překvapení.

 

Jediné, co je tak na škodu, je toporný výkon Johna Dalla v hlavní roli. Peggy Cummings je ale velmi dobrá. Zbytek herců skoro nemá cenu jmenovat, tohle je two-man show. Nicméně jinak lze Gun Crazy jednoznačně doporučit. V roce 1992 vznikl film téhož názvu, ale už podle popisu děje půjde o něco dost jiného. 8/10

 

a.k.a. Deadly Is The Female, Blázni do zbraní

Režie: Joseph H. Lewis

Hrají: Peggy Cummings, John Dall, Berry Kroeger, Morris Carnovsky, Anabel Shaw, Harry Lewis, Nedrick Young, Trevor Bardette, Mickey Little, Russ Tamblyn

Hudba: Victor Young

Produkce: United Artists

USA 1950  

THE BIG COMBO (1955)

Bombastický název a bombastické obsazení slibují mnohem lepší podívanou, než jakou film nabízí. Tohle je jeden z těch filmů, na kterých velmi oceňuji některé části, ale celek mi moc nesedí. 

 

Když začnu tím pozitivním, tak nejen, že ve filmu hraje Lee Van Cleef, ale hraje velkou, výraznou roli, která prochází celým filmem, a tvoří bezva dvojici zabijáků s Earlem Hollimanem. Richard Conte jako hlavní padouch je pak naprosto geniální, už po jeho první scéně ho divák nenávidí a jeho mafián, na kterého nikdo nemá a je vždy o krok před všemi ostatními, a ještě se jim posmívá (scéna, kde přímo před očima bezmocné policie spálí důkazy rulez) je výborný. S lidmi, kterými pohrdá, mluví buď přes poskoka, nebo se na ně nedívá (aneb jak dobře využít dobového klišé, že spolu mluvící postavy v jednom záběru se musí dívat přímo do kamery, ač to odporuje logice). Vůbec na straně mafiánů je všechno tip top - klasik Brian Donlevy s naslouchátkem, který by se nejradši stal šéfem sám, je taky velmi zajímavá postava. A využití naslouchátka při mučení je scéna, na kterou se nezapomíná.

 

A když se mluví o pozitivech tohoto filmu, nelze nezmínit perfektní kameru Johna Altona, stíny, mlha, ten film prostě vypadá parádně. Jazzový soundtrack (tak přece jich je víc než jen Dotek zla) je taky moc fajn.

 

Jenže co je to naplat, když mě vlastně nezajímal hlavní příběh. V něm jde totiž o to, jak snaživý, protože do bossovy holky zamilovaný polda usvědčí bosse z vraždy, na kterou navíc musí nejdřív přijít. Cornel Wilde mi nejen moc neseděl a vůbec mě nezajímal, ale navíc úvodní dvacetiminutovka je přecpaná dlouhatánskou expozicí, kde se rychle střídají jména, vztahy mezi nimi a vysvětlování všeho možného. Bylo mi úplně jedno, jestli na Conteho najdou dost svědků a konečně nějaký důkaz, víc mě zajímalo, co se dělo mezi gangstery, a každá scéna s Lee Van Cleefem je pro mě cennější než kterýkoli detail na Jean Wallaceovou. Její morální dilema mělo naprosto jasnou trajektorii, a ona sama byla jen tuctová blondýna, což se s charismatickými zločinci Contem, Van Cleefem a Donlevym nedá srovnat. 6/10

a.k.a. Velká kombinace

Režie: Joseph H. Lewis

Hrají: Cornel Wilde, Richard Conte, Jean Wallace, Brian Donlevy, Robert Middleton, Lee Van Cleef, Earl Holliman, Helen Walker, John Hoyt, Jay Adler, Ted de Corsia, Helene Stanton, Roy Gordon, Whit Bissell
Hudba: David Raksin

Produkce: Allied Artists

USA 1955 

WAGON MASTER (1950)

Zajímavé. Když hraje u Forda John Wayne, filmy jsou plné patriotismu, patosu a sentimentu. Když tam není, patriotismus a většina patosu mizí. Po kavalerijní trilogii, z níž jen dva filmy jsou vlastně o statečné armádě dobývající západní hranici, se Ford pouští trochu jiným směrem, bez hvězd. Ale to neznamená, že ani tady nejsou Indiáni a zpěv a tance.

V malém městě je vykradena banka. Záhy přijíždějí dva koňští handlíři, kterým je skupinou mormonů nabídnut obchod - odkoupí jejich koně a dovedou je do místa, kde mormoni plánují založit osadu. Handlíři Travis a Sandy nakonec souhlasí a v čele karavany se vydávají směrem na Západ. Cestou naberou pár pochybných existencí, "doktora" prodávajícího aquu salamandru a dvě prostitutky, a vypadalo by to, že největším problémem bude nedostatek vody. Dokud se neobjeví lupičská banda, které mormoni sice ze své víry musejí nabídnout pohostinnost, ale zároveň se před ní musejí mít na pozoru.

Místo toho, aby jednoho z handlířů hrál John Wayne, tu Ford obsadil svoje oblíbence z předchozích filmů - Bena Johnsona a Harryho Careyho jr. A vůbec ničemu to nevadí, jen to filmu moc nepřineslo finanční zisk. Johnson a Carey jsou ale sympaťáci a ikony westernu, a vidět je o patnáct let mladší, než je člověk zvyklý, je skvělé. Zejména Johnson byl vybrán pro svoje zkušenosti s rodeem, které uplatňuje i tady - a s koňmi a vozy tu uvidíme řadu poměrně zběsilých scén, které by už dneska nešly natočit tak jednoduše, jak se natočily tehdy, tedy se skutečnými koňmi a skutečnými vozy ve skutečném divokém terénu.

Co je tu oproti kavalerijním filmům fajn, je, že tu máme bandu nebezpečných padouchů, která vnáší skutečné napětí. Narozdíl od italských westernů tu máme zdegenerovanou rodinku v čele se "strýčkem Shilohem", který má jediný trochu mozek, zatímco zbytek bandy jsou nadržení sadističtí retardi. Nemusíme je ani vidět žádné krutosti páchat, abychom si o nich vytvořili dokonalý obrázek - Hank Worden celý film netrpělivě čeká, po kom si může vystřelit, zatímco James Arness by šukal až by pukal.  O nejnásilnější scénu se ale nepostarají ani krotcí Navajové, ani sami bandité, ale mormoni, kteří jednoho z rodinky, který se pokusil znásilnit indiánskou dívku, zbičují.

Ne, že by tenhle film měl kvalitou na Mého miláčka Klementinu, Přepadení nebo Pátrače. Na to se tu moc zpívá, občas málo děje, některé linky vyšumí (konflikt mezi Careym a mladým mormonem) a děj je vlastně jen povídačkou o tom, jak se mormoni dostali do země zaslíbené přes Monument Valley. Ale docela se dá vidět, zvláště kvůli Johnsonovi a Careymu ve většch rolích, než jsme zvyklí. 7/10

PS. Pokud existuje český dabing, doufám, že Shiloha v něm namluvil Poloczek. 

a.k.a. Vůdce karavany 

Režie: John Ford

Hrají: Ben Johnson, Joanne Dru, Harry Carey jr., Ward Bond, Charles Kemper, Alan Mowbray, Jane Darwell, Ruth Clifford, James Arness, Hank Worden

Hudba: Richard Hageman 
Produkce: RKO

USA 1950

RIO GRANDE (1950)

A do třetice všeho dobrého. Zatímco Fort Apache líčil přežití na nejodlehlejším místě světa, a Měla žlutou stužku byla dobrodružnou výpravou, Rio Grande se nejvíce ze všech tří zaměřuje na postavy a jejich psychologii. Ford se vrátil, zde zcela případně, k černobílému filmu, z kterého to horko sálá snad i víc než z třípásového Technicoloru.

Jinak jde spíše o rodinné drama z vojenského prostředí, kdy kromě velitele Wayna dostává výrazný prostor i jeho bývalá žena v podání Maureen O'Hara a odcizený syn. Část zápletky se tak točí okolo toho, zda má synek zůstat coby rekrut armády, nebo jestli se má vrátit na východ studovat, přičemž odcizení manželé k sbě znovu nalézají cestu. I na vedlejší postavy je tu trochu víc prostoru - Ben Johnson, Harry Carey jr. i Victor McLaglen jsou zpátky, první dva coby další rekruti, McLaglen opět jako seržant. Je docela vtipné, že některé postavy si podržely jména z předchozích filmů, takže Wayne je opět York, Johnsonova postava se opět jmenuje Tyree a McLaglenova Quincannon.

V prvním filmu kladné postavy vzpouru Indiánů chápaly. Ve druhém měla aspoň nějaké opodstatnění. Tady už jsou přesně takoví, jak je v klasickém westernu čekáme, děsiví, zákeřní, záhadní, krvelační a nepochopitelní. Ale docela vtipné bylo, že když vojáci zpívali (a v tomhle filmu se hodně zpívá), často se přestřihlo na kvílející Indiány. Hlavní konflikt ale opět není mezi bílými a Indiány, to hlavní si musí hlavní postavy vyřešit mezi sebou.

Rio Grande působí komorněji než oba předchozí filmy, zpěvy a romantické scény jsou neúměrně dlouhé, ale ve výsledku se mi z těch tří líbil asi nejvíc. Žádná postava ani zápletka tu není vyloženě otravná, hlavní příběh i podpříběh s Benem Johnsonem jsou zajímavé, McLaglen je tu dokonce regulérně vtipný, akce sice docela zklame, ale na ní to nestojí. Na Mého miláčka Klementinu, Přepadení nebo Pátrače sice Rio Grande nemá, ale z celé trilogie je dle mě nejlepší. 6,5/10

Režie: John Ford

Hrají: John Wayne, Maureen O'Hara, Claude Jarman jr., Ben Johnson, Harry Carey jr., Victor McLaglen, Chill Wills, J. Carroll Naish

Hudba: Victor Young
Produkce: Republic Pictures

USA 1950

HALLOWEEN SPECIAL 2024 část 3

Kladivo zase udeřilo.

 

THE REVENGE OF FRANKENSTEIN (1958)

Druhý díl série začíná přesně na konci prvního, totiž popravou Victora Frankensteina za to, co udělal v prvním filmu. Poté, co vykradači hrobu, z nichž jedním je hammerovská stálice Michael Ripper, zjistí, že v hrobě neleží Frankenstein, ale kněz, který asistoval u popravy, přesouváme se na Karlův most... pardon, do města Carlsbrück, kde si otevřel ordinaci záhadný doktor Stein. Mezi lidmi je oblíben, i proto, že se stará o chudé. Pomáhají mu dva hrbáči, jeden trochu neochotně, druhý, zcela oddaný, s paralyzovanou rukou a nohou, jménem Karl. Mladý doktor ale zjistí, kdo ve skutečnosti doktor Stein je, místo toho, aby o udal, se ale, ohromen jeho pokusy, stává jeho učedníkem. Frankenstein se chce pomstít - znovu předvést vědeckému světu, co dokáže, a to tak, že transplantuje Karlův mozek do nového těla, složeného z částí těl chudáků, kterým kvůli jejich nemocem amputuje končetiny.

Není to špatná hammerovina, ale měl jsem pocit, že tohle už jsem viděl. Pozdější díly, zejména Frankenstein Must Be Destroyed, si z tohohle dílu berou víc než dost, zejména vytvoření nového života transplantací mozku a stvoření s vědomím, schopné mluvit a nespokojené s osudem, který pro něj Frankenstein naplánoval. Zatímco ale v pozdějším filmu je Victor padouchem do morku kostí, tady vlastně nic moc zlého neudělá. Stará se o chudé, člověk, kterému transplantuje mozek, s tím souhlasí, když se plán provalí, Victor nikoho nezabije, neobviňuje, jen se snaží zahladit stopy. Člověk mu vlastně drží palce, aby se mu experiment povedl. Zápornou stranou je tu tak prudérní společnost ničící výjimečné jedince.

Co mě mrzí trochu víc je několik neuspokojivě rozuzlených dějových linek. Na začátku do ordinace k Cushingovi přijde ukecaná hraběnka, která mu dohazuje svou neteř. Později se objeví neteř vikáře, která trvá na tom, že bude ošetřovat zraněné. Pak na chvíli zmizí, a když jí je prozrazeno, že na půdě ordinace je nemocný, kterého neošetřuje (tj. přeoperovaný Karl), jde tam a nevědomky mu pomůže, aby utekl. O pár scén později se objeví znovu a nikdo není překvapen, že o Karlovi ví. A pak se ukáže, že je neteří oné hraběnky... V tu chvíli jsem byl velmi zmaten. Nebo doktor Kleve se podivuje, že poté, co Frankenstein voperoval šimpanzovi mozek orangutana, šimpanz začal jíst maso a stal se kanibalem. Pak uprchlý Karl uvidí krev a začnou se mu sbíhat sliny. A víc z toho už není. To, že Karl je napaden zničehonic postavou, která se ve filmu do té chvíle neobjevila, ale vypadala, že o Steinových pokusech minimálně trochu ví, mě taky zarazilo.

Scénář tak na mě působí, jako by byl spíchnutý trochu horkou jehlou a pak ještě zprzněn cenzorem před natáčením a po něm. A i tak byla dobová kritika hluboce šokována násilností z dnešního pohledu velmi krotkého filmu. Drží to nějak pohromadě nepřekvapivě díky Fisherově režii a Cushingovu výkonu v hlavní roli. 7/10

a.k.a. Frankensteinova pomsta

Režie: Terence Fisher

Hrají: Peter Cushing, Francis Matthews, Eunice Gayson, Michael Gwynn, Lionel Jeffries, John Gayford, Michael Ripper

Hudba: Leonard Salzedo
Produkce: Hammer

Velká Británie 1958