THE SHOW WITH A NAME - TERENCE HILL & BUD SPENCER: PĚSTI A FAZOLE část 5

 Pátý díl série o filmech s Terencem Hillem a Budem Spencerem nás zavede do 70. let a konečně na čas mimo westernový žánr. Takže se zastavte aspoň na čtyři slova a podívejme se, jak se původně ryze westernová dvojice stala univerzální.

THE SHOW WITH A NAME - REVIZIONISTICKÉ WESTERNY ČÁST 2 - INDIÁNI

 Druhý díl série o westernech z období konce šedesátých a sedmdesátých let se podívá na pojetí původního amerického obyvatelstva ve filmu, které se v této době drasticky změnilo - otázkou je, zda ze správných důvodů.

Na video se dostanete klepnutím na obrázek. 

THE SHOW WITH A NAME - KLASICKÉ WESTERNY ČÁST 6 - PISTOLE MNOHA STATEČNÝCH

Šestý díl už přesahuje do 60. let. Nejdříve se podíváme na dva hrdiny, jejichž jména se dostala i do názvů filmů, abychom přešli přes filmy s Randolphem Scottem k nejslavnějšímu americkému westernu vůbec a jeho třem pokračováním, která původnímu filmu nesahají po kotníky. Konečně ale také blíže prozkoumáme pistole, které leží celou dobu před námi!

SEVEN MOVIES FROM NOW část 1

Začínáme další celotýdenní speciál, tentokrát se opět jedná o znovuzhlédnuté klasické americké westerny, které jsem naposledy viděl kdysi dávno, a/nebo jsem je tu v článku dost odbyl. A začneme jedním z prvních, o kterých jsem tu kdy psal.

THE PROFESSIONALS (1966)

Mexická revoluce počátku 20. století nebývá v amerických westernech až tak moc reflektována, jako bývá v italských. Většinou jde o fikce o skutečných postavách války, jako lidoví vůdci Pancho Villa nebo Emiliano Zapata, v Divoké bandě pak tvoří spíše jen kulisu příběhu, který by se klidně mohl odehrávat kdykoli jindy. Tenhle film je tak v podstatě výjimkou, kdy revoluce je víc než jen kulisou děje, a zároveň jde o ryze dobrodružně založený film.

Boháč Joe Grant má problém. Mexičtí bandité mu unesli ženu a chtějí výkupné. Zaplatit? Nikdy. Poslat tam vojsko? Moc problematické, když se země sbírá z právě ukončené revoluce. Nejjednodušší je poslat tam malou skupinu odborníků, kteří jsou pro peníze ochotni ke všemu. Aspoň tak se to Grantovi zdá. Nesourodá skupinka odborníka na zbraně Rica, odborníka na výbušniny Billa, odborníka na boj Jakea a odborníka na koně Hanse si porozumí velmi rychle, problémy mají se samotným úkolem, na kterém něco nehraje. Mexická pustina je prašná, žhavá a nemilosrdná, stejně jako mexičtí muži a ženy, kteří po zuby ozbrojeni na cizince čekají. Akorát Bill a Rico nejsou až takoví cizinci, protože kus života nedávno nechali právě zde v revolučním víru.

Obsazení filmu mohlo být pro diváky ve své době docela překvapivé. Lee Marvin hrál většinou hnusáky a Oscara právě získal za roli opilce, takže jeho ztvárnění férového vůdce skupiny mohlo překvapit. Ale je to on, kdo je takovým tím morálním středem. Robert Ryan pak není zákeřným hajzlem, ale další čestnou figurou, která je paradoxně co do výdrže slabším článkem skupiny a jeho láska ke koním může výpravě i docela zavařit. Burt Lancaster naopak hraje postavu, kterou od něj diváci čekali - svůdce, dobrodruha a člověka s vyšším morálním profilem, než na kolik ho ostatní odhadují. A u Woodyho Strodea je překvapivé, kolik tu má prostoru, a byť jeho postava moc nemluví a spíš vykonává Marvinovy příkazy, divák si ho určitě oblíbí obdobně jako Jamese Coburna v Sedmi statečných.

Ale právě na falešných očekáváních je postaven celý film a na konci není skoro nic tak, jak se nám ze začátku zdálo. Škoda jen, že když už jsem to viděl potřetí, nebylo v tom vůbec nic, co by mě překvapilo. Na hlavní čtveřici je spoleh, Palance je jako Mexičan překvapivě poměrně přesvědčivý, Cardinalová je krásná, Jarreho hudba možná až moc rozjuchaná. V podstatě v tom vlastně ani není pasáž, ke které bych se s chutí vracel. Film uteče, pobaví, ale to je tak nějak všechno. Ale co bych povídal, stejně jste to všichni viděli. 7/10

a.k.a. Profesionálové
Režie: Richard Brooks
Hrají: Lee Marvin, Burt Lancaster, Robert Ryan, Woody Strode, Claudia Cardinale, Jack Palance, Ralph Bellamy, Marie Gomez, Jorge Martinez de Hoyos
Hudba: Maurice Jarre
Produkce: Columbia
USA 1966

THE STAGECOACH TO EL PASO (1962)

TENTO FILM NEEXISTUJE! ČLÁNEK BYL VYTVOŘEN UMĚLOU INTELIGENCÍ JAKO UKÁZKA TOHO, JAK PRACUJE.

"Dostavník do El Pasa" (1962) je klasický western, který přináší osvěžující vlnu do žánru. Film je režisérem Samem Peckinpahem a hvězdnou rolí zde ztvární Henry Fonda jako stíhač odměn, když se vydává na nebezpečnou cestu, aby dopravil nebezpečného zločince do El Pasa. Jeho cesta však není jednoduchá, jelikož se musí vypořádat se skupinou banditů, kteří se snaží svého kumpána osvobodit.

Začátek filmu nabízí skvělý nápad v podobě odhalení toho, co se stane s postavami v průběhu děje. To zvyšuje napětí a zároveň přináší lehkou dávku nejistoty. Sam Peckinpah se také nebojí ukázat tvrdou realitu divokého západu, a to zejména ve scénách násilí, které jsou velmi drsné a realistické.

Herci ve filmu si vedou vynikajícím způsobem. Henry Fonda zde přináší vynikající výkon jako neústupný stíhač odměn. Jeho roli vynikajícím způsobem kontrastuje Jack Palance, který zde ztvárňuje nebezpečného zločince s náležitou dávkou chladného zájmu. Také zde můžeme vidět skvělé výkony dalších herců, jako například Bena Johnsona, Warrena Oatesa nebo Strothera Martina.

Hudba ve filmu, kterou složil Jerry Fielding, je také velmi vynikající. Zvláště titulní píseň "The Ballad of Cable Hogue" se stala populární a stala se ikonou filmu.

Celkově lze říci, že "Dostavník do El Pasa" je klasický western, který nabízí skvělé výkony herců, tvrdou realitu divokého západu a vynikající hudbu. Sam Peckinpah zde ukázal své mistrovství v režii westernů a dělá z tohoto filmu nezapomenutelný zážitek pro fanoušky žánru.

BATMAN (1989)

Na jedné straně je tu superrealistická Nolanova verze tvářící se jako krimithrillery, na druhé rozjuchaná komediální seriálová verze šedesátých let. A Burton stojí někde mezi nimi a udělal to nejlépe. Jeho verze je výrazně stylizovaná, přičemž vychází z klasického Batmana čtyřicátých let, takže stylově silně připomíná filmy noir. Gotham je město plné zkaženosti, stoka, kterou je opravdu práce vyčistit, a ani na konci nemáme naději, že by se to Batmanovi mohlo podařit. A že má proti sobě skutečně šílené protivníky. Jenže zatímco v klasickém Supermanovi je padouch Gene Hackman tím nejlepším, ale filmu jako celku slouží, zde si padouch film naprosto ukradl pro sebe.

Jack Nicholson pojal šíleného Jokera jako exhibici, kterou nemilosrdně vytlačuje z plátna kohokoli, kdo se vedle něj objeví. Nikdo nemá šanci, Joker je role, která Nicholsonovi nabídla hodně a on z ní hodně vyždímal. Ale nedá se říct, že všichni jeho spoluhráči se ani omylem nesnaží. Michael Keaton je Bruce Wayne s nejzvláštnější vizáží, nemá hranatou bradu hrdiny a skutečně působí dojmem plachého neurotika. V kostýmu Batmana ale ukáže, že i přes protesty dobových fanoušků byl tou správnou volbou. Kde jiný Bruce Wayne může být komický trouba, tady je spíše plachý excentrický boháč, Batman je pak odhodlaný potírat zlo za každou cenu. I Batman tu tak působí trochu narušeně.

Dál tu máme sexy Basingerovou, užvaněného vedlejšího novináře, Pata Hinglea v roli komisaře Gordona, ovšem s minimálním prostorem, Michaela Gougha jako Alfreda, Billyho Dee Williamse jako Harveyho Denta, aniž by Billy dostal příležitost zahrát si Two Face, a Jacka Palance jako mafiánského bosse. Škoda, že je jeho role tak malá.

Naposledy jsem to viděl někdy v osmi nebo devíti, a asi díky tomuhle filmu je Batman můj oblíbený superhrdina, zatímco ostatní, a marvelovští zvlášť, si můžou políbit šos. Temná, ale silně stylizovaná atmosféra, kdy Burton v některých scénách nezapře svoji inspiraci Bavou a jinými hororovými klasiky, temná Elfmanova hudba. Ovšem občas si film přece jen vzpomene, že jsou osmdesátá léta, a tyhle chvilky působí dost hrozně. Některé věci jsem si pamatoval z dětství trochu jinak, například jsem si myslel, že věž ve finále hoří, nebo jsem si myslel, že film začíná vraždou Waynových rodičů. Je zvláštní ovšem, že jsem pak neviděl už další díly, ani ty od Schumachera, ani Batman se vrací. Ani nevím, jestli je tenkrát TV vysílala, nebo jestli mi je naši odmítli nahrát. Ne, že bych ty dva s Kilmerem či Clooneym toužil vidět, ale na ten druhý se možná i podívám. 7,5/10
PS. Máme tu zamořenou restauraci, respirátor a strach z neznámé nákazy. I tohle může být aktuální.

Režie: Tim Burton
Hrají: Jack Nicholson, Michael Keaton, Kim Basinger, Robert Wuhl, Michael Gough, Pat Hingle, Jack Palance, Billy Dee Williams
Hudba: Danny Elfman
Produkce: Warner Bros
USA / Velká Británie 1989 

YOUNG GUNS (1988)

Neexistuje osmdesátkovější western, než jsou Mladé pušky. Hudba, styl, na všem jako by bylo razítko "Made in 1980's". Ale jinak je to poměrně zábavný kousek, kter se na život Billyho Kida dívá i v jiném období než jen závěrečném, a ukazuje, proč že se Kid stal tak obávaným desperátem. Námětem je lincolnská dobytkářská válka, která je tu, až na pár nutných odchylek, zobrazena poměrně přesně. Její průběh poskytuje hodně dobrého materiálu pro film a je s podivem, že je málokdo využil. Ono to bude tím, že Kid z toho v reálu nevychází vůbec v příznivém světle, zatímco všechny filmy, včetně tohoto, jej zobrazují jako antihrdinu. Ovšem zatímco Paul Newman byl spíše rozervaný rebel bez příčiny a Kris Kristofferson drsný bonviván, Emilio Estevez je vyloženě vraždící magor, který však má silný cit pro přátelství, které se stalo hlavním tématem filmu.

Ústředními postavami jsou tak mladí kovbojové, pracující pro rančera Tunstalla, na nějž má spadeno obchodník Murphy v podání Jacka Palance. Tunstall vede ranč pevnou, ale zároveň laskavou rukou, takže všichni kovbojové ho mají rádi. Palance se ovšem rozhodne Tunstalla zbavit a ten je zavražděn jeho suitou. Vůdce kovbojů Charlie Sheen by rád vše řešil za pomoci právníka McSweena legálně, tedy zatýkáním a soudem, Kid ovšem veškeré pokusy o zatčení promění v masakr. Ze strážců zákona se tak stávají psanci na útěku...

Že šestice kovbojů byla ve skutečnosti (početnější) zabijáckou suitou už předtím je celkem jasné, ale film samozřejmě potřebuje kladnou a zápornou stranu. Právník McSween je tu zobrazen jako laskavý tatík, zatímco ve skutečnosti měl k jakékoli laskavosti hodně daleko. A úplně tu chybí rančer John Chisum, který stál v pozadí coby společník McSweena a Tunstalla. Zajímavé je zpodobnění i některých epizodek - Buckshot Roberts v podání matadora Briana Keitha pobaví, ale jeho přestřelka zdaleka nepřipomíná skutečný masakr, který se u Blazerova mlýnu skutečně odehrál. Zajímavou změnou je Blackwaterský masakr, kde je z regulátora McCloskeyho, jenž se pravděpodobně ve skutečnosti pokusil zabránit vraždám, udělán zrádce, aby z toho Billy a jeho suita vyšli lépe. Dobře natočený je souboj s Joem Grantem, kterému Kid sebral z pistole dva náboje. A pak je tu závěrečná bitva v Lincolnu, která je až na počet obránců a další detaily včetně smrti několika důležitých postav poměrně věrná skutečnosti.

Obsazení je zajímavé v tom, že si tu podává ruce generace westernových vysloužilců s mladou krví. Takže kromě bratrů Emilia Esteveze a Charlieho Sheena plus Kiefera Sutherlanda v hlavních rolích tu máme Jacka Palance, v poměrně malé roli, Briana Keitha nebo Patricka Wayna, syna Johnova, v zde naprosto zbytečné roli Pata Garretta. Co film sráží dolů jsou hlavně tři věci. První je scéna, ve které se všichni kovbojové zhulí indiánskou trávou a mají halucinace, která nikam nevede, není vtipná, jen trapná a zdlouhavá. Druhá je zápletka s Číňankou, do které se zamiluje postava hraná Kieferem Sutherlandem. A třetí je hudba, která vážně k westernu vůbec nesedí a přidává tu silně osmdesátkovou atmosféru. Fakt to znělo spíš jak z nějakého moderního akčního filmu, silně to připomínalo soundtrack k Kung Fury, který je právě takovou hudbou inspirovaný. Nejsem si jist, jestli se na Mladé pušky i jejich druhý díl ještě někdy podívám, ale nelituji, že jsem je viděl. 7/10

a.k.a. Mladé pušky
Režie: Christopher Cain
Hrají: Emilio Estevez, Kiefer Sutherland, Lou Diamond Phillips, Charlie Sheen, Dermot Mulroney, Casey Siemaszko, Jack Palance, Terence Stamp, Terry O'Quinn, Brian Keith, Patrick Wayne
Hudba: Brian Banks, Anthony Marinelli
Produkce: 20th Century Fox
USA 1988