FAT MAN AND LITTLE BOY (1989)

Vyskočilo na mě neskutečně iritující video, u kterého jsem přemýšlel, zda nejde o parodii. Naprosto typicky vypadající ultralevicová feministka, tj. nehezká ve vlněném svetru a s tlustými brýlemi, v něm kritizovala film Oppenheimer, protože jeho ústřední postavou je muž. Jestli mě její kritika (fakt to bylo míněno vážně?) k něčemu přiměla, tak k zájmu podívat se na Oppenheimera znovu. Pak jsem si ale řekl, že mám ještě jiný film na totéž téma, a navíc o hodinu kratší.

 

Jako hvězda je psán Paul Newman, ale ve skutečnosti má film tři centrální postavy - generála Grovese, který za každou cenu musí splnit vojenský úkol a na ničem jiném mu nezáleží (Newman), J. Roberta Oppeneimera, který lavíruje mezi vlastním egem a morálkou (Dwight Schultz), a pomocného technika Merrimana, vymyšlené postavy obyčejného chlapíka, který je částečně vypravěčem příběhu (John Cusack). Nosným prvkem je konflikt mezi chladným a manipulátorským Grovesem a inteligentním, ale povahově slabým Oppenheimerem, bohužel třetina filmu se věnuje nezajímavému Merrimanovi a jeho nezajímavé romanci se sestřičkou v podání Laury Dern. Zatímco proti Newmanovi není v podstatě výhrad, snad kromě toho, že už byl na roli přece jen trochu starý, Dwight Schultz v roli Oppenheimera nijak moc neoslní.

 

Jinak kdo viděl Oppeheimera, moc ho nepřekvapí, snad kromě určitých odlišností - Damonův Groves byl o poznání přátelštější a sympatičtější postavou, než je ten Newmanův, postava Oppenheimerovy ženy má v podání Bonnie Bedelie taky víc rozměrů byť na menším prostoru, než v podání Emily Bluntové, byť tam to bylo dáno spíše scénářem. Nechci oba filmy moc srovnávat, jsou záležitosti, které Nolan podal lépe než Joffé (test Trinity, byť zde opravdu vrchol filmu, po Nolanově zpracování ohromit nemůže), jsou záležitosti, které mi připadají lépe zpracované zde (etický rozměr tvorby jaderné zbraně). Pochválit lze hlavně Zsigmondova kamera, zatímco Enniova hudba je sie pěkná, ale už jsem ji všechnu slyšel někde jinde. A nevykrádá jenom sebe (hlavně Bitvu o Alžír a Tenkrát na Západě), ale i Glenna Millera. Za zhlédnutí Tlusťoch a chlapeček stojí, ale když se k tématu budu někdy chtít vrátit, i přes rady feministek ze socek sáhnu spíše po Nolanovi. 7/10

 

a.k.a. Tlusťoch a chlapeček

Režie: Roland Joffé

Hrají: Paul Newman, Dwight Schulz, John Cusack, Bonnie Bedelia, Laura Dern, John C. McGinley, Natasha Richardson, John Considine, Allan Corduner, James Eckhouse, Todd Field, Mary Pat Gleason, Péter Halász, Ed Lauter

Hudba: Ennio Morricone

Produkce: Paramount

USA 1989 

THE HERO AND THE TERROR (1988)

Chuck Norris dal kyklopovi ránu pěstí mezi oči. 

Na Chuckovu památku jsem si pustil tento film, který mám na originální VHS. Nicméně ač cannonovka ze zlaté éry, bývá velmi málo zmiňován vedle ostatních Chuckových filmů té doby, a vlastně kromě fotky v černých brýlích jsem z něj nikdy neviděl žádnou ukázku. Jméno režiséra mi také nebylo nijak povědomé.

 

Jediné, co film pojí s ostatními norrisovkami od Cannonu, je, že ve flashbacku má Chuck knír a v přítomnosti vousy. Jinak je tohle blíž k třeba Zákonu mlčení a vlastně se jedná víc o drama než o akční film. Z čehož plyne, že divák může být třeba i příjemně překvapen, většinou se ale spíš moc nepobaví.

Danny O'Brien před několika lety dostal za mříže po brutální rvačce monstrózního vraha řečeného Teror, načež média ho překřtila na Hrdinu. Odtud název. Nicméně oslavovaný policista má dodnes noční můry (ano! Tady je má Chuck!) a radši by se staral o těhotnou přítelkyni. Teror uteče z blázince, ale vypadá to, že je mrtvý. Nedlouho na to se ale začnou objevovat vraždy podobné těm, které páchal před lety, a Hrdina se Teroru opět musí postavit.

 

Snad jediné, co se dá pochválit, je, že se film snaží Norrise představit v jiném světle. Dává mu více příležitostí pokoušet se o herectví (a pravda je, že tu působí poměrně přirozeně), nicméně pořád není dost silný herec na to, aby dramatické a milostné scény byly něčím zajímavé, zvlášť, když nejsou ani nijak zajímavě napsané. Když má hrdina těhotnou přítelkyni, a jde po vrahovi mladých žen, očekáváme, že na konci bude hrdina svou milou před vrahem v napínavé scéně chránit. SPOILER: Ne. Celá tahle linka spíš film natahuje a zajímavého na ní není vůbec nic. Navíc, chceme vidět Chucka Norrise u porodu, zatímco Steve James obíhá divadlo?

 

Závěrečná bitka na střechách divadla by mohla připomenout řadu podobných scén, které jsou ale lepší (Blade Runner, Strach nad městem...). Vedle Chucka se sice pár známějších tváří objeví, ale nikdo nijak moc nezaujme - Steve James hraje ukecaného parťáka, Ron O'Neal starostu, který není tak prohnilý, jak si Chuck myslí, čímž se zabije další potenciální dramatická linka, Billy Drago malou roli lékaře. Jediné, co tak trochu člověka vytrhne z únavy nad nepříliš zajímavou rutinou, je scéna, kde se Cordell Walker utká s Bobbym Sixkillerem. 5/10

a.k.a. Sám proti teroru

Režie: William Tannen

Hrají: Chuck Norris, Brynn Thayer, Steve James, Jack O'Halloran, Jeffrey Kramer, Ron O'Neal, Billy Drago, Karen Lorre, Branscombe Richmond

Hudba: David Michael Frank

Produkce: Menahem Golan, Yoram Globus

USA 1988 

MINIRECENZE STRIKE BACK

Už jsou tu zas a tentokrát hlavně na klasiky, které jsem v posledních pár letech viděl a netoužil o nich psát celé články.  

 

The Godfather Part II (1974)

Tři a půl hodiny Ala Pacina, který se velmi chladnokrevně zbaví každého, kdo mu stojí v cestě, i kdyby to trvalo léta a muselo se čekat, až mu zemře matka, přičemž vlastně všechno rozesere. A to vše prostříháváno s italsky mluvenými pasážemi v New Yorku 20. let, kde De Nirův Vito stoupá na vrchol, získává respekt a uznání a zakládá to, co jeho syn nepřímo pohřbívá. Velmi dobrý film, ale jeden z těch, co stačí vidět jednou za docela dlouhou dobu. 8/10

 

 

Rocky (1976)

Léta se mi do toho nechtělo, ale nakonec přece jen Rocky je spíš drama než vyloženě sportovní film. Hlavně mě ale překvapil jeho charakter - z podobných filmů jsem zvyklý na hlavní postavu, která touží po tom, aby jí někdo dal šanci a mohla se předvést, jak je nejlepší na světě. Rocky Balboa má naopak velmi nízké sebevědomí a to, že se dokáže s Apollem udržet v ringu, chce dokázat především sám sobě. Vlastně se mi líbilo, jak se to strašně vyhýbalo všem klišé - čekal jsem, že když kámoše lichváře hraje Zmrd, bude klasická zápletka s tím, že mu půjčil peníze a najednou je chce zpátky a nutí Rockyho podvádět. Ne. 7,5/10 

 

 

Rocky II (1979)

Bez dvojky bych se obešel, to je učiněná nastavovaná kaše, kde zaujme snad jen scéna, kde Rocky chytá slepici. Jinak se Rocky mele v telenovelovém příběhu o jeho vztahu s manželkou a novorozeným dítětem, konfliktu se starým trenérem a stále stejným soupeřem Apollem. 4/10 

 

 

Rocky III (1982)

Tohle mohlo být pokračování klidně rovnou. Namachrovaný oponent Rockyho nejdřív zlomí, aby se Rocky, podporovaný bývalým rivalem, zase vrátil. Je to béčko, ale jako pokračování to spíš stojí za to. K dalším dílům jsem se ale zatím nedostal. 6/10 

 

 

Apocalypse Now (1979)

Kdysi jsem zkoušel a nedokoukal prodlouženou verzi. Kinoverze je ale perfektní a víc nepotřebuju. Žádné scény s playmates, žádné Francouze v místě, kde už má začínat peklo, stačí vůně napalmu po ránu a ta hrůza... ta hrůza... 10/10 

 

 

Raging Bull (1980)

Když box, tak brutálně a bez okrasy. Rocky je sice legenda, ale Scorsese s De Nirem ho filmařsky strkají do kapsy. Jen jsem poznamenal, že je to vlastně Casino, akorát místo geniálního sázkaře je tu vymlácený boxer. Jinak sedí všechno - De Niro, Pesci, blond sexy manželka, které ne úplně radno věřit, vzestup a pád. Není to samozřejmě chyba Zuřícího býka a obě podání jsou skvělá. 9/10

 

  

Reservoir Dogs (1992) 

Tohle je naopak film, který znám léta, viděl jsem ho xkrát a mám ho hrozně rád. Loni jsem na něj zašel i do kina. Jeden z nejlepších debutů vůbec. Ono mě vlastně nic moc než superlativy nenapadá. RIP Michael Madsen. 9/10

 

 

Smoke (1995)

Takový evropský americký film. Harvey Keitel vlastní malou trafiku a jednotlivé příběhy se točí kolem něj a jeho zákazníků. Spisovatele, který se ujme mladého uprchlíka, onoho uprchlíka, který se sbližuje s léta neviděným otcem, i samotného trafikanta, který se nakonec nesblíží s exmanželkou. Keitel je výborný, ale v jednu chvíli jsem kvůli tomu, v jakých rolích jsem zvyklý ho vídat (viz zrovna Gauneři), měl problém přijmout, jak se v jedné scéně chová. Možná bych s tím problém neměl, kdyby scéna, kterou film končí, a ve které se Keitelova postava dokonale představí, byla už někdy z kraje. Ale pak by ten film neměl tak skvělý konec. 8/10  

 

 

Heat (1995) 

Jako kriminální thriller je to super, ale mohlo to být kratší o všechny ty vztahové pasáže, ze kterých bych zachoval jen vztah mezi Kilmerem a jeho ženou. Pacinův vztah s rodinou ještě ujde, hlavně díky tomu, že jeho dceru hraje Natalie Portman, ale vztah De Nira s holkou z baru je prostě divnej a jenom De Nirovi dává příležitost říkat monology. Pacino zase hraje jako sjetej - už před natáčením ze scénáře odstranili motiv, že jeho policista je na kokainu, ale asi mu to zapomněli říct. Jak dojde na akci, plánování loupeže, její provedení a dohru, je to skvělý, ale mohlo to být lepší... 7,5/10 

 

TOM HORN (1980)

Sedmdesátková westernová elegie. 

 

Jeden z posledních filmů Steva McQueena, který odráží hned několik smutných faktů - úpadek westernového žánru a vážnou nemoc hlavního představitele. Nicméně vyšel nakonec mnohem lépe, než jsem čekal. Přestože vznik provázely potíže už při vzniku, stříhání i premiéře, výsledek je nakonec nad očekávání dobrý.

 

Leccos má společného s Ciminovou Nebeskou bránou, pokud jde o příběh - skoro by mohlo jít o tamní dění viděné optikou postavy Christophera Walkena. Ale jen skoro. Tom Horn je legendární stopař, kterého si asociace rančerů najme, aby jim pomohl zlikvidovat zloděje dobytka. Nicméně pustí se do toho s takovou vervou a naprosto bez skrupulí, rovnou střílí a ani se neptá, a neváhá útočit uprostřed klidného městečka. Asociaci hrozí špatná publicita, takže se rozhodnou nepohodlného zabijáka zbavit.

 

Oproti Nebeské bráně, s kterou jsem film výše srovnal, nicméně na začátku stojíme spíše na straně rančerů, strana zlodějů není nijak romantizována ani polidšťována, žádní nebozí proletáři, na které si došlápl kapitál apod. Rančer, který McQueena najme, je navíc celý film vykreslován jako kladná a důvěryhodná postava, což jsem i vzhledem k obsazení Richarda Farnswortha nechtěl celou dobu přijmout. McQueen pak rozhodně nehraje žádného Mirka Dušína, naopak v řadě jiných westernů by mohl být klidně záporákem. Nicméně když se asociace podělá a připraví léčku, jednoznačně stojíme na McQueenově straně. A v tu chvíli si film začne výborně hrát s diváckými očekáváními. Všichni čekáme, co se tak běžně děje v podobných příbězích... A ono to je vždycky trochu jinak.

 

Ocenit se dá výborná kamera, výprava... Ten film jako by chvílemi vypadl z filmografie Sama Peckinpaha, včetně zpomalovaček. Máme tu i pár herců, které jsme v jeho filmech často vídali - kromě samotného McQueena je to i Slim Pickens v roli šerifa nebo Elisha Cook jr., dále se ze známých tváří objeví Geoffrey Lewis v roli slizkého právníka. Sám McQueen je výborný, věk i nemoc jsou na něm sice docela znát, ale k téhle roli to vlastně patří.

 

Jediné, co je ve filmu trochu navíc, je romance s učitelkou v podobě Lindy Evans. Moc se to sem nehodilo, a kromě poukazování na to, jak Tom Horn nezapadá do nové doby,což máme i jinde, to byla i zbytečná postava. Jinak lze ale Toma Horna coby netradiční završení revizionistických westernů 70. let vřele doporučit. 8,5/10

 

Režie: William Wiard (většinu filmu natočil nejspíš sám McQueen, původně točil Don Siegel)

Hrají: Steve McQueen, Linda Evans, Richard Farnsworth, Billy Green Bush, Slim Pickens, Peter Canon, Elisha Cook jr., Roy Jenson, James Kline, Geoffrey Lewis, Jim Burk, Chuck Hayward

Hudba: Ernest Gold

Produkce: Warner Bros

USA 1980 

80s HALLOWEEN SPECIAL 2025 část 7

Sammhain. Halloween. Dušičky. Předvečer svátku všech svatých. A Mike Myers zase řádí.

 

HALLOWEEN II (1981) 

 

Dvojka těsně navazuje na jedničku. A i kdyby si někdo nepamatoval, jak to v prvním dílu dopadlo (viděl jsem ho naposledy v roce 2017), hned prvních pět minut je zopakováním konce prvního dílu. A stejně jako o dva roky dříve Rocky II, i Halloween II navazuje těsně. Nicméně mnohem lépe než Stallone.

 

Tak jako se první díl odehrával během jednoho dne, druhý se odehrává během jediné noci. Laurie byla převezena do nemocnice, kdežto Michael Myers zmizel a doktor Loomis je mu v patách. Policie přestává věřit, že přežil, zvláště poté, co je v autonehodě zabita postava Myerse silně připomínající. Mezitím ovšem Myers, poté, co zabije několik dalších lidí ve městě, zjistí, kde Laurie je, a v nemocnici bude rušná noc. Ničím si nemůže být jist ani lékař, který se s Laurie zná, ani jeho kolega doktor Budd Blažej, který si vyrazí do lázně se sestřičkou Inou, ani zbytek personálu...

 

Carpenter sice již nerežíruje, ale ještě se na filmu docela podílel, jako scenárista, producent, skladatel. Jeho náhradník Rick Rosenthal ale nerežíruje nijak zle a napínavých scén přináší docela dost už od začátku. Jasně, je to slasher, takže děj se točí v kruhu, sledujeme nějaké postavy, jak něco dělají, a pak se ze stínu vynoří nezničitelný vrah, který je tím či oním způsobem oddělá. Ale díky časové i prostorové stísněnosti to tu docela dobře funguje. Donald Pleasence tu má aspoň víc podstatnou roli než v prvním filmu, zato Jamie Lee Curtis se omezuje na zdrhání (se zlomenou nohou výkon!) a křičení, víc tu na starosti nemá, zvláště když celou první hodinu proleží na lůžku. Z prvního dílu se vrátil asi už jen Charles Cyphers coby šerif. Hudbu podle Carpenterova originálu vhodně upravil jeho spolupracovník Alan Howarth, kameru vedl Dean Cundey, s Carpenterem psala a produkovala Debra Hill... V podstatě Carpenterův film bez něj na režijní stoličce. Aspoň se téhož roku mohl věnovat Útěku z New Yorku, což je přece jen lepší. 7/10

PS. Trochu jsem se poučil, které screenshoty nevkládat... 

 

Režie: Rick Rosenthal

Hrají: Donald Pleasence, Jamie Lee Curtis, Charles Cyphers, Jeffrey Kramer, Lance Guest, Pamela Susan Shoop, Ana Alicia, Dick Warlock

Hudba: John Carpenter, Alan Howarth

Produkce: Universal, Dino de Laurentiis, John Carpenter, Debra Hill

USA 1981