Zobrazují se příspěvky se štítkemFERNANDO DI LEO. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemFERNANDO DI LEO. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 25. února 2024

OIK'S REDEMPTION TOUR část 6

Všichni je milovali. Mně se nelíbily. Po letech je čas je znovu prověřit. Mýlí se ostatní nebo já? Je něco, co jsem v nich z nějakého důvodu neviděl? Které filmy budou nadále zatraceny, a které dojdou vykoupení?
 
IL BOSS (1973)

Poprvé viděno: 2015
Hodnocení tehdy: 6/10
Hodnocení ČSFD: 69 %
Hodnocení IMDB: 6,9/10

Nakonec jsem to zvládl a podíval se ještě na jeden film, který jsem původně neměl v plánu. Ale vím, že se mi před lety moc nelíbil. Kdyby se mi nelíbil ani teď, ani bych ho nepřidával. Ale nakonec jsem po letech značně spokojenější.

Na vině je tehdy zhlédnutá verze, která u nás vyšla na DVD. Je totiž zkrácená asi o pětadvacet minut. Prve jsem psal, že děj je zmatený a není jasné, kdo je proti komu. Nevím už, co přesně v DVD sestřihu chybělo, ale ve verzi mající 110 minut jsem se pěkně orientoval a neměl jsem pocit zmatku.

Z původního textu: Třetí díl Di Leovy volné mafiánské trilogie (ještě Milano Calibro 9 a La mala ordina), který tu jako jediný vyšel na DVD. Mám pocit, že oproti předchozím dvěma dílům ještě přibylo akce a to už je co říct. Vlastně se v tom filmu neděje nic, než že se všichni mezi sebou vraždí. Tak tohle už v plné verzi není pravda, na DVD vystříhali celou řadu dialogových scén, včetně, jak předpokládám, většiny rolí Vittoria Caprioliho, Corrada Gaipy a Richarda Conteho. 

Pokračujme v citaci: Jeden klan vyvraždí (rukou drsného nájemného vraha Henryho Silvy) členy druhého, šéf toho druhého Cocchi tedy přísahá pomstu a unese dceru jednoho z nepřátelských bossů, dona Giuseppeho. Zatímco don Giuseppe je ochoten udělat cokoli, aby svou dceru získal zpět, nejvyšší boss Richard Conte jedná především v zájmu celé mafiánské rodiny a uloží Silvovi, věrnému služebníkovi dona Giuseppeho, aby jej v případě potřeby odstranil. Tím hraje Silvovi, který má vyšší ambice, do karet...

Úvodní masakr v pornokině byl určitě taky na DVD dost zkrácený, ne o akci, spíše o sprosté dialogy mezi mafiány. A z gangsterského filmu, nesoucího se na vlně Kmotra, je najednou jen akční vyprávěnka plná krve, výbuchů a spalování lidí zaživa. Veškerý smysl a podtext se ztratil. Na to jsem si minule stěžoval nejvíc a to mi teď v plné verzi nechybělo. Akorát tenkrát jsem ani nevěděl, že existuje.

Fernando di Leo je určitě mezi všemi tvůrci, kteří točili v žánru poliziotteschi či eurocrime, můj oblíbený. Jeho pohled na gangstery a boj se zločinem je až nihilistický, nezaklíná se levicovými ideály ani příběhem o drsném poldovi, co vykydlí všechny mafiány v boji za spravedlnost, naopak najít aspoň trochu pozitivní postavu v tomhle filmu vůbec nejde, snad až na Caprioliho, jehož komické scény film na vhodných místech aspoň trochu prosvětlují. Silva je sadistický chladnokrevný hajzl, Conte si hraje na aristokrata, ale připomíná spíše Machiavelliho Vladaře a je stejný podrazák jako pašerák Cocchi (Capponi), který si aspoň na nic nehraje. Unesené dívky nám taky záhy přestane být líto, když se ukáže, že je to zfetovaná nymfomanka. Sartana Gianni Garko se ukáže jako zbabělý kripl. V Kmotrovi sice tohle prosakuje taky, ale vše je zahaleno gloriolou rodinné cti, loajality a držení slova - což je zde odhaleno v celé nahotě jako ubohé kecy, které jdou v kritickém momentě stranou.

Oproti Kmotrovi ale film taky působí nejen agresivněji, ale občas i dost že byl dělán na koleně, máme tu celé scény, které byly natočeny na jeden záběr. Z hereckých výkonů lze vyzdvihnout právě snad jen Richarda Conteho, který se pro role mafiánských bossů narodil, a Vittoria Caprioliho. Silva v některých momentech svoji roli moc nezvládá, Garko svou snahu o Sicilana přehrává a o ostatních je skoro škoda mluvit. I když je fakt, že svou roli mohl sehrát i uřvaný italský dabing. U Claudia Nicastra jsem litoval, že to tu neběželo v sedmdesátkách a nemluvil ho Miloš Kopecký, který ho tak skvěle namluvil ve Vyšetřování skončilo - zapomeňte. Bacalovovu hudbu jsem měl tentokrát netknutou a byla fajn.
Nové hodnocení: 7,5/10
Verdikt: Spolu s ostatními díly trilogie jeden z nejdůležitějších filmů žánru, a v plné verzi za vidění stojí. Tu zkrácenou ani nezkoušejte.

a.k.a. Boss- Smrt na zakázku
Režie: Fernando Di Leo
Hrají: Henry Silva, Richard Conte, Gianni Garko, Pier Paolo Capponi, Antonia Santilli, Vittorio Caprioli, Howard Ross, Pietro Ceccarelli, Marino Masé, Claudio Nicastro, Gianni Musy, Mario Pisu, Andrea Aureli, Salvatore Billa, Omero Capanna, Pietro Torrisi, Fernando di Leo
Hudba: Luis Bacalov
Produkce: Cineproduzioni Daunia 70

Itálie 1973

pátek 13. listopadu 2020

SETTE PISTOLE PER I MACGREGOR (1966)


Ať žije whisky, ať žije Skotsko!
Další z těch spaghetti westernů, které si neumějí vybrat, jestli jsou bláznivou komedií, nebo vážným špageťákem. Jak je na scéně titulní bláznivá partička sedmi skotských bratrů, o humor není nouze. Pravda, lidový a laciný humor, ale humor to je. Jak je na scéně banda vedená Santillanou, kterého kupodivu nehraje Fernando Sancho, ale Leo Anchóriz, můžeme se dočkat brutálního násilí. Sancho, přestože hraje jen člena bandy, se ale chová, jako by šéfem byl on, avšak žádný konflikt se Santillanou se nekoná. A to vám mám taky za zlé, milí scenáristi. Proč obyčejného člena bandy oslovovat excelence, proč má svého sluhu a nosí lepší hadry než šéf, a ten to trpí?

Jinak když už jsme u Fernanda Sancha, ve scéně s vlakem málem přišel o život. Ve filmu je vidět, jak na poslední chvíli na střeše vlaku uhne před sloupkem mostu.

Hlanvího z bratrů hraje Robert Woods, zde uvedený jen jako Wood, ale chvíli trvá, než se z bratrů jakožto nepřehledné masy vyčlení pár vyčnívajících bratří. Takže kromě Woodse coby jejich vůdse... ehm, vůdce je asi nejvýraznější Nazzareno Zamperla s harmonikou a Alberto Dell'Acqua (uvedený jako Albert Waterman!) jako nejmladší z bratrů. A pak je tu bratr, který se, dost marně, zamiluje do dívky ve městě. Další dva bratři jsou křoví, a poslední, kněz, je hned na začátku ponechán zraněný doma, takže se ve zbytku filmu neobjevuje!

Woodse tu narezavěli, aby vypadal jako Skot, a celkově se z něj snažili udělat dvojníka Clinta Eastwooda. Dokonce v jedné scéně nosí velice podobné pončo! Jinak Woods je tu nezajímavý a toporný, stejně jako hlavní hrdinka, hraná producentovou manželkou Agatou Flori. Woods odmítl hrát v pokračování, pokud v něm měla být ona - a producent se místo hvězdy rozhodl pro svou ženu. Čímž asi zachránil svoje manželství, ale asi moc nepomohl filmu.

Jinak díky španělsko-italské koprodukci film vůbec nevypadá marně, kameramanem byl Ulloa, takže technicky v pořádku, jen ten scénář je prostě pitomý. Sice se pořád něco děje, ale ve výsledku to není moc zajímavé. Víme, že se nikomu z bratrů nic nemůže stát, a zlo bude potrestáno. Kdo tedy drží pozornost diváka, je jednoznačně Ennio Morricone, jehož soundtrack je opět naprosto sedící a přesný. Jinak, on jediný z tvůrců zůstal v titulcích bez poangličtění jména. 6/10

a.k.a. Seven Guns for the MacGregors
Režie: Franco Giraldi
Hrají: Robert Woods, Agata Flori, Leo Anchóriz, Fernando Sancho, Manuel Zarzo, Nazzareno Zamperla, Alberto Dell'Acqua, Perla Cristal, Paolo Magalotti, Julio Perez Tabernero, George Rigaud, Ana Maria Noé, Margareta Horowitz, Francisco Tensi, Saturno Cerra, Cris Huerta, Antonio Molino Rojo, Victor Israel, Antonio Iranzo
Scénář: Fernando di Leo, Vincenzo dell'Aquila, David Moreno, Duccio Tessari
Hudba: Ennio Morricone
Produkce: Jolly Film, U.N.I.D.I.S.
Itálie/Španělsko 1966

středa 18. března 2020

COLPO IN CANNA (1975)

Tentokrát film, v kterém je Ursula Andress skutečně v centru dění.
Tohohle jsem se bál, že to bude jen o Ursulině těle a ničem víc. Ano, je to o jejím těle. A taky je to přehlídka skoro všech italských kaskadérů, kteří tu dostanou maximální možnost se předvést. A taky je to kriminální film. Zvláštní mix? Rozhodně.
Děj snad nemá cenu popisovat, protože zvláště v závěru se na něj sám film vykašle a jen chrlí jednu akční scénu za druhou. Začíná to jako sexy komedie o letušce, co balí chlapy tam, kam přiletí. Jenže Ursula doručí vzkaz Woody Strodemu, s nímž tu většinu stopáže není žádná prdel, a ten ji s kumpány dost surově zmlátí. Tak že by přece jen vážné poliziottesco? Ursuly se ujme akrobat Marc Porel, a hned je z toho zase sexy komedie... a pak jsou napadeni Woodyho lidmi a je z toho pro změnu film se Spencerem a Hillem... bez Spencera a Hilla! A takhle se ty nálady přelévají celý film, až ke konci zcela převládne ta akční komedie. Hvězdy z filmu zmizí a v megarvačce v lunaparku dostanou příležitost se předvést kaskadéři. Osiride Pevarello i jako plivač ohňů, a jakmile do všeho vpadne Roberto Dell'Acqua, už je celá scéna jen o něm. Blbé je, že v téhle scéně se do srandy zapojí taky Strode, což se sem vůbec nehodí Ale klobouk dolů, bylo mu už šedesát a vypadal a působil o dvacet let mladší.
Stejně tak Ursule bychom ani skoro čtyřicet nehádali. Nahá je tu často, a ukáže úplně všechno. Jinak hraje střed dění, ne holku, co visí na hrdinovi. Vlastně jestli existuje feministické poliziesco, tak je to tohle - Ursula je skutečně silná, sympatická hrdinka, která se chová k mužům přesně tak, jak se Bondové a jiní chovají k ženám. Vlastně je až s podivem, co se jí líbí na Porelovi, který je dost v pozadí a skoro si ho nevšimnete.
Byly chvíle, a bylo jich hodně, kdy jsem se překvapivě dost bavil. Ne, že bych se nějak moc zasmál, humor je skutečně laciný, ale necítil jsem se zdaleka tak trapně, jako u komedií s Fantozzim nebo s Edwige Fenech. Proč ty nemohly vypadat nějak takhle? Vadila mi Bacalovova jazzová hudba, hrající skoro u všech rvaček. Moc komické. Od Di Lea je člověk zvyklý na úplně jiné filmy. Na druhou stranu, proč měl točit jen drastické filmy o mafiánech, že ano. 6,5/10
a.k.a. Loaded Guns
Režie: Fernando di Leo
Hrají: Ursula Andress, Marc Porel, Woody Strode, Isabella Biagini, Lino Banfi, Aldo Giuffre, Maurizio Arena, Carla Brait, Renato Baldini, Raul Lovecchio, Roberto Dell'Acqua, Jimmy il Fenomeno, Pietro Ceccarelli, Omero Capanna, Romano Puppo, Gilberto Galimberti, Roberto Messina, Emilio Messina, Osiride Pevarello, Nello Pazzafini, Franco Ukmar
Hudba: Luis Bacalov
Produkce: Cineproduzioni Daunia 70

Itálie 1975

pátek 8. června 2018

SUGAR COLT (1966)

Dost nevyvážený, ale zábavný špageťák. Film vlastně neví, jestli chce být běžným spaghetti westernem, jeho parodií, nebo westernovou bondovkou. Zápletka je dost nepravděpodobná a švihnutá (jižní plukovník, ovládající malé město, zajme regiment vojáků, rok je drží na svém ranči a chce od rodin za jejich propuštění výkupné. Geniální plán, že?), ale hrdina to táhne. Hunt Powers, když hrál ještě v lepších filmech než u Fidaniho, a měl co hrát, nebyl špatnej. Tady zpočátku hraje bondovského seladona, který vyučuje ženy, jak střílet. Jo, tohle byla rozhodně blbá pasáž. Ale pak se to trochu vylepší. Aby zjistil, co se v zapadlém městečku stalo, převlékne se totiž dříve legendární pistolník Sugar Colt za ošuntělého doktora a přijíždí do města, kde ho nikdo nechce.
Takže po lehce zmateném úvodu máme docela zábavnou komickou pasáž s netradičním hrdinou v nepřátelském městě, lehce připomínající pozdější filmy Terence Hilla. Občas je to dost přiblblé, ale ne tolik, aby mě to urazilo. Řekněme že vztah Powerse s majitelkou saloonu a její neteří (půvabná Soledad Miranda) je dost zvláštní a diskutabilní, ale budiž. Od chvíle, kdy je Powers donucen změnit se z slabého doktora zpět v cool Sugar Colta, ale film docela zvážní. Nezačne nudit, jen se počet mrtvol začne kupit mnohem vyšším tempem a dojde i na nějakou tu tragédii.
Powerse už jsem zmínil, docela se mi tu zamlouval. Škoda, že pak skončil u Fidaniho, kde spíš jenom pózoval v černém klobouku a nic tam na práci neměl (s výjimkou jedné přiblblé scény v Adios Companeros). Dokonce i další Fidaniho dvorní herec, zde ještě kaskadér Jeff Cameron, tu má hned dvě roličky, v nichž může Powerse zmlátit (leda že by měl taky bratra, o kterém jsem ale nikdy neslyšel). Na straně záporné máme spoustu známých vedlejších roliček (Victor Israel, José Canalejas, Frank Braña, Riccardo Pizzuti), ale hlavní padouši jsou poměrně nevýrazní a předáka jsem měl problém si dokonce zapamatovat. Hlavní padouch lehce připomíná José Bódala z Djanga, ale zdaleka na něj nemá.
Na jednu stranu se mi to líbilo a dodalo mi to trochu optimismu, že mezi spaghetti westerny, které jsem neviděl, ještě můžou být zábavné a zajímavé filmy. Na tu druhou, čím víc se v tom vrtám, tím víc si uvědomuju, jaká je to vlastně blbost. Ale vlastně nevylučuju, že se na to mrknu znova někdy v budoucnu. 7/10
PS. Ani tenhle film Němci nepřejmenovali na Djanga, zato ale na Rocca. Velice westernově znějící jméno. Sifreddi tehdy snad ani nebyl na světě.
Režie: Franco Giraldi
Hrají: Hunt Powers, Soledad Miranda, Giuliano Raffaelli, Gina Rovere, Enzo Crisa, Luis Barboo, Frank Braña, José Canalejas, Victor Israel, Riccardo Pizzuti, Paolo Magalotti, Jeff Cameron, Nazzareno Zamperla, George Rigaud, Pajarito, Osiride Pevarello, Mara Krupp
Hudba: Luis Bacalov
Scénář: Giuseppe Mangione, Franco Giraldi, Augusto Finocchi, Fernando di Leo, Alessandro Continenza
Produkce: Panta Film
Itálie / Španělsko 1966