THE HERO AND THE TERROR (1988)

Chuck Norris dal kyklopovi ránu pěstí mezi oči. 

Na Chuckovu památku jsem si pustil tento film, který mám na originální VHS. Nicméně ač cannonovka ze zlaté éry, bývá velmi málo zmiňován vedle ostatních Chuckových filmů té doby, a vlastně kromě fotky v černých brýlích jsem z něj nikdy neviděl žádnou ukázku. Jméno režiséra mi také nebylo nijak povědomé.

 

Jediné, co film pojí s ostatními norrisovkami od Cannonu, je, že ve flashbacku má Chuck knír a v přítomnosti vousy. Jinak je tohle blíž k třeba Zákonu mlčení a vlastně se jedná víc o drama než o akční film. Z čehož plyne, že divák může být třeba i příjemně překvapen, většinou se ale spíš moc nepobaví.

Danny O'Brien před několika lety dostal za mříže po brutální rvačce monstrózního vraha řečeného Teror, načež média ho překřtila na Hrdinu. Odtud název. Nicméně oslavovaný policista má dodnes noční můry (ano! Tady je má Chuck!) a radši by se staral o těhotnou přítelkyni. Teror uteče z blázince, ale vypadá to, že je mrtvý. Nedlouho na to se ale začnou objevovat vraždy podobné těm, které páchal před lety, a Hrdina se Teroru opět musí postavit.

 

Snad jediné, co se dá pochválit, je, že se film snaží Norrise představit v jiném světle. Dává mu více příležitostí pokoušet se o herectví (a pravda je, že tu působí poměrně přirozeně), nicméně pořád není dost silný herec na to, aby dramatické a milostné scény byly něčím zajímavé, zvlášť, když nejsou ani nijak zajímavě napsané. Když má hrdina těhotnou přítelkyni, a jde po vrahovi mladých žen, očekáváme, že na konci bude hrdina svou milou před vrahem v napínavé scéně chránit. SPOILER: Ne. Celá tahle linka spíš film natahuje a zajímavého na ní není vůbec nic. Navíc, chceme vidět Chucka Norrise u porodu, zatímco Steve James obíhá divadlo?

 

Závěrečná bitka na střechách divadla by mohla připomenout řadu podobných scén, které jsou ale lepší (Blade Runner, Strach nad městem...). Vedle Chucka se sice pár známějších tváří objeví, ale nikdo nijak moc nezaujme - Steve James hraje ukecaného parťáka, Ron O'Neal starostu, který není tak prohnilý, jak si Chuck myslí, čímž se zabije další potenciální dramatická linka, Billy Drago malou roli lékaře. Jediné, co tak trochu člověka vytrhne z únavy nad nepříliš zajímavou rutinou, je scéna, kde se Cordell Walker utká s Bobbym Sixkillerem. 5/10

a.k.a. Sám proti teroru

Režie: William Tannen

Hrají: Chuck Norris, Brynn Thayer, Steve James, Jack O'Halloran, Jeffrey Kramer, Ron O'Neal, Billy Drago, Karen Lorre, Branscombe Richmond

Hudba: David Michael Frank

Produkce: Menahem Golan, Yoram Globus

USA 1988 

CAST A DEADLY SPELL (1991)

Na televizní produkci docela dobře zpracované. Prakticky na to doplácí jen hudba, která je celá midi, a triky, které ale nevybočují ze standardu tehdejších béčkových filmů. Film ale režíroval Martin Campbell, pozdější tvůrce dvou bondovek, a kromě ne zase tak hvězdného, ale naprosto přesného Freda Warda v hlavní roli tu najdeme Julianne Moore, Davida Warnera nebo Clancyho Browna.

 

Jinak film, který se na obalu kazety jmenuje Prokletí, ale na potisku i v titulcích Proklít, je míchačka fantasy hororu a filmu noir, a v obou případech dost důsledná. Až tak, že to nejde moc dobře propojit a ve chvíli střetu žánrů před očima diváka vypukne zápas. Soukromé očko H.P. Lovecraft (ano!), všemi oslovovaný Phil (pořád jsem se nemohl zbavit přesvědčení, že Ward hraje Marlowa, dokud ho někdo neoslovil příjmením), je najat, aby našel pro starého podivínského sběratele knihu Necronomicon. Tu pravděpodobně ukradl řidič, který pokukoval po podivínově nezletilé dceři, již stařík chrání jako oko v hlavě. Na cestě za ukradenou knihou se Lovecraft setkává nejen s dávnou láskou, femme fatale, zločinným majitelem baru a jeho poskoky, nebo neochotnou policií, ale i s různými skřety, kouzly a možná samotným peklem.

 

Štěstí je, že se to ani nebere moc vážně. Nejen, že Ward trousí suché hlášky a la Marlowe (tu, že někde na světě je teď určitě ráno si snad přímo od Chandlera vypůjčili), ale občas se objeví vtipy i v hororových scénách s příšerami, což už je trošku nemístné. Nápad propojení dvou světů je zajímavý, zvláště v tom, že magie je pro všechny něco normálního a poskoci Clancyho Browna vraždí právě pomocí kouzel, ale nefunguje úplně dobře, snad kromě samotného konce, kdy film překlopení z jednoho žánru do druhého a zase zpátky zvládne poměrně dobře. 7/10

 

a.k.a. Proklít, Prokletí, Přežít

Režie: Martin Campbell

Hrají: Fred Ward, David Warner, Julianne Moore, Clancy Brown, Alexandra Powers, Charles Hallahan, Lee Tergesen, Raymond O'Connor

Hudba: Curt Sobel

Produkce: HBO

USA 1991 

DARK ANGEL (1990)

"Jsem týmový hráč!" "Ne, jsi týmový sráč!" 

Rainier Wolfcastle je zpátky! Zase mu zabili parťáka, navíc kromě drogových dealerů se musí vypořádat i s dvoumetrovým mimozemšťanem, který jen chodí, vraždí a všechno vyhazuje do vzduchu. A taky s otravným parťákem z FBI, který jede jen podle předpisů.

 

Ne, ze všech Rainierů Wolfcastlů, tzn.béčkových napodobitelů Arnolda Schwarzeneggera, je Dolph Lundgren ještě nejlepší. Taky z nich jediný prorazil do povědomí běžného obecenstva. Diváka osmdesátkových a devadesátkových akčních filmů může potěšit i přítomnost klasických záporáků Matthiase Huese nebo Ala Leonga. Českého diváka potěší slušný kinodabing s Pavlem Soukupem, Pavlem Trávníčkem, Aloisem Švehlíkem nebo Miroslavem Saicem v roli mimozemšťana, stejně jako fakt, že synťákovou hudbu složil Jan Hammer. Zbytek je bohužel akční rutina, ne úplně zvládnutě propojující lehce sci-fi/fantasy prvek mimozemšťanů na Zemi s klasickými klišé poldů bojujících s mafií. Natolik, že na hlavního mafiána, který se docela dobře představí hned na začátku, úplně potom zapomene. Nevím, jestli byl Craig R. Baxley před tímhle režisérem druhého štábu (zjištěno - byl), ale film působí, jako by ho přesně nekdo takový natočil - všechno odsýpá, ale nemá to nic navíc. To, že jsem si hned na začátku vzpomněl na Studený jako kámen, aniž bych věděl, že to byl taky Baxleyho film, už vše jen podtrhuje. 5,5/10

 

a.k.a. I Come In Peace, Temný anděl

Režie: Craig R. Baxley

Hrají: Dolph Lundgren, Brian Benben, Betsy Brantley, Matthias Hues, Jim Haynie, Sherman Howard, Michael J. Pollard, Sam Anderson, Jesse Vint, Brandon Smith, Al Leong

Hudba: Jan Hammer

Produkce: Vision PDG

USA 1990 

BAT*21 (1988)

Ze všech filmů, které mám s Genem Hackmanem a mohl bych se na ně podívat, jsem si vybral tento nenápadný kousek, který se vedle ostatních Hackmanových osmdesátkových filmů skrývá trochu v zapomnění. Vyšel holt ve stejném roce jako Hořící Mississippi. Důvod, proč jsem si ho vybral, je ale prozaický - měl jsem ho vypůjčený od Kubasa na VHSce.

Navíc jak bylo téma vietnamské války zejména po Rambovi II a Četě na chvíli v amerických filmech populární, ve stejném roce vyšel ještě Rambo III, Braddock: Ztracen v boji a Saigon s Willemem Dafoem, takže válečné drama s Hackmanem vedle svalovců a mladších herců zůstalo ve stínu. Děj filmu mi navíc prakticky připomněl nejen Ramba, kde akorát v džungli v obklopení nepřáteli končí místo svalnatého superhrdiny postarší vysoký důstojník, který útoky spíše plánuje než že by se jich účastnil, ale zároveň mi to připadalo jako Smrtonosná past ve Vietnamské válce - hlavní postava je v nepřátelském prostředí, snaží se před nepřáteli skrývat, a jediným kontaktem je černoch na vysílačce. Zde jím je Danny Glover coby průzkumný pilot, který jediný tuší, kde Hackman je, protože byl svědkem jeho sestřelení, a podle jeho instrukcí vede jak jeho záchrannou misi, tak naplánované útoky stíhaček.

Filmu nelze upřít působivé scény náletů a letecké záběry, pár napínavých scén v džungli, ale vzhledem k tomu, že už úvodní titulky prozradí, že skutečný podplukovník Hambleton byl konzultantem při tvorbě, je jasné, že Hackman se z džungle dostane živý. Hackman tu nemá moc šancí něco předvádět, to spíše Glover má lepší roli. Pointu, kdy stratég, který bez mrknutí oka nechával srovnat se zemí celé vesnice se setká tváří v tvář s bojem a smrtí a odmítá dál válčit, snad lépe udělali v jednom dílu MASHe. Není to špatný film, ale je to prostě jeden z řady válečných filmů svojí doby. 6,5/10

PS. Od začátku jsem čekal, kdy se objeví tak často zmiňovaný Anderson, a nic. 

a.k.a. Bat 21, Air Force-BAT 21

Režie: Peter Markle

Hrají: Gene Hackman, Danny Glover, Jerry Reed, David Marshall Grant, Clayton Rohner

Hudba: Christopher Young
Produkce: Tri-Star Pictures

USA 1988

FEAR CITY (1984)

Tom Berenger s kámošem jsou pasáci, kteří posílají striptérky do nočních klubů po celém New Yorku. Najednou na jejich striptérky někdo začne útočit. Konkurenční boj? Mafie? Nebo nějaký šílenec?

No a to je tak nějak všechno. Režisér se vyloženě vyžívá v zobrazování 42. ulice, jejích podniků a zejména vystoupení striptérek. A ve zbytku jen vrší klišé na klišé. Velmi nesympatický hrdina má trauma z minulosti, vrah je psychopat, který, když nevraždí štětky a nepíše o tom knihu, tak cvičí nahý v prázdné místnosti, mafiánský don sedí v oblíbené restauraci, pije kafíčko a jí špagety, policie kromě buzerování neumí nic. Čekal jsem, co vyleze z role Billyho Dee Williamse v roli policejního vyšetřovatele, ale místo jakéhokoli pátrání jen slouží k vykreslení toho, jak je systém vůči hlavnímu hrdinovi nespravedlivý. 

V podstatě hlavním cílem filmu bylo ukázat šokující obraz New Yorku. Striptýz, obchod s bílým masem, organizovaný zločin, drogy, násilí, vraždy, homosexualita (zde jsou striptérky lesby), policie, která je naprosto k ničemu a jen otravuje vzduch. Všechno ostatní bylo navěšeno jen tak, aby se neřeklo. Vraha se ve skutečnosti nikdo doopravdy nesnaží najít. Drogovou závislost Melanie Griffith se nikdo nesnaží řešit. Berenger se stará doopravdy jen o svoje trauma z boxu (dostaneme tréninkovou pasáž a la Rocky!). Všechny jeho zdánlivé snahy o polapení vraha spočívají jen v tom, že někoho sem tam náhodně přepadne a zmlátí.

Což by bylo v pořádku v tom, že jádrem filmu rozhodně není detektivní pátrání. Jenže chování postav popírá jakoukoli logiku. Například Melanie Griffith se rozešla s Berengerem, protože je ve skutečnosti lesba a spí teď s kolegyní. Po jejím napadení a smrti se zhroutí a vrátí se k drogové závislosti. Nechodí do práce, nikdo o ní neví. Co dělají její zaměstnavatelé, Berenger s kámošem? Nic. Nikdo kromě majitele klubu, kterému tam ze strachu chodí tančit už jen tlusté ošklivé netanečnice, to neřeší. Berenger jednou ke Griffithové zajde, ale z jiného důvodu, a když Griffithová neotvírá, zase odejde. Jasně, je ROZPOLCENÝ, ale jak máme věřit, že před začátkem filmu s tímhle přístupem vybudoval úspěšnou "agenturu"? 

Bizarní jsou i scény vražd. Už mě docela unavuje, jak člověk hned pozná, že začíná scéna s vraždou, vždycky je to natočené stejně - osamělá žena v temné uličce nebo chodbě domu, sledujeme ji shora či z dálky pod nezvyklým úhlem, stíny, ujelo jí metro nebo autobus, už před útokem je na nervy. Jakmile ale dojde na útoky, najednou je to celé točeno jako kung fu film! Nejen, že vrah používá bojová umění, ale celé je to tak i natočeno, jako když Bruce Lee bojuje s protivníkem!

Kdyby se dali aspoň pochválit herci, ale tady nemá nikdo příležitost vyniknout a jindy spolehlivý Berenger, jehož přítomnost mě před zhlédnutím tak nějak ujišťovala, že by to mohlo být koukatelné, mi tu připadal v některých momentech vyloženě hrozný. Billyho Dee Williamse je tu hrozně málo. Chyběl mi tu Joe Spinell v jakékoli roli. Přirovnání k Rozparovači z New Yorku celkem sedí, ale ten je i tak lepší. 4,5/10

a.k.a. Strach v New Yorku, Strach v New York City

Režie: Abel Ferrara

Hrají: Tom Berenger, Billy Dee Williams, Melanie Griffith, Jack Scalia, Rossano Brazzi, Rae Dawn Chong, Joe Santos, Michael V. Gazzo

Hudba: Dick Halligan
Produkce: Aquarius Releasing

USA 1984