HALLOWEEN SPECIAL MMXXVI část 2

Zpátky ke klasice, byť ne popořádku. Ale popořádku jsem ji nejel už předtím.

 

FRANKENSTEIN CREATED WOMAN (1967)

 

Název a obsazení Playmate Susan Denberg slibuje exploataci, ale film vlastně nabízí metafyzickou tragédii, ve které je Cushingův Frankenstein skoro navíc, ač film táhne. Když jsme v podcastu jednou filmy od Hammeru rozebírali, Kubaso byl překvapen, že trvalo celé čtyři filmy, než je napadlo, že by stvoření mohlo být taky žena. No tak na to si počkáme ještě mnohem déle, protože než vůbec k nějaké transformaci dojde, uběhne prakticky hodina, která rozplétá sice nijak zvlášť originální, ale přece jen pohromadě držící duchařskou historku.

 

Frankenstein žije zase kdesi v kašírovaném městečku s pomocí popleteného doktora Thorleyho Walterse, a tentokrát svoje experimenty posunul. Dojde k tomu, že duše je věčná, a přemýšlí nad tím, jak ji po smrti uchovat a přenést. Tento idealistický posun jsem od Frankensteina trochu nečekal, potom, co v prvním díle tvoří nový život čistě z částí těl a ve druhém a pátém jenom transplantuje mozky. Nicméně důležitější příběh se točí kolem mladého pomocníka Hanse a zmrzačené dívky Christiny. Ta je napadena třemi bohatými hejsky, kteří se jí pro její postižení vysmívají. Hans se s nimi porve a jednoho pořeže. Zatímco se poté odebere ke Christině, s níž stráví noc, opilí hejsci umlátí jejího otce, jenž je chytil krást v jeho hospodě. Svést vše na společností odvrženého Hanse je snadné a dojde k popravě. Nešťastná Christina záhy páchá sebevraždu. Frankenstein se dostane k oběma tělům a převtělení a stvoření nové, krásnější Christiny s Hansovou duší nic nebrání... No a začíná v podstatě slasher, protože co jiného může takové stvoření chtít dělat, než se pomstít...

 

Kdo to tentokrát opravdu celé táhne, je jednoznačne Walters coby nešťastný doktor, který většinu času vlastně moc netuší, co se děje. Cushing nezklame, ale moc se do toho vlastně nevejde - ne, že bychom ho viděli málo, ale není ústřední postavou. Tou je Christina a Hans, u jehož představitele jsem litoval, že mu tu hlavu neusekli ještě než se objevil na plátně. Ale to je u Hammeru obvyklá bolest. Jeden ze tří hejsků je docela podobný Johnu Hurtovi, že jsem i musel hledat, jestli to není on zamlada. 

 

Z pěti dílů série, které jsem viděl, byl první jednoznačně nejlepší, pak bych asi dal Frankenstein Must Be Destroyed kvůli hutné a temné atmosféře, pak tohle a potom Frankensteinovu pomstu, ze které už si nepamatuji skoro nic, a naposled ten díl s Ralphem Batesem, na který jsem zapomněl úplně. Frankenstein Created Woman stojí za vidění hlavně jako součást série, nebo pokud jste na staromódní horory bez krvavých efektů a s romantickou zápletkou. 7/10

 

Režie: Terence Fisher

Hrají: Peter Cushing, Susan Denberg, Thorley Walters, Duncan Lamont, Peter Blythe, Derek Fowlds, Peter Madden, Colin Jeavons, Alec Mango 

Hudba: James Bernard

Produkce: Hammer Films

Velká Británie 1967 

HALLOWEEN SPECIAL 2024 část 3

Kladivo zase udeřilo.

 

THE REVENGE OF FRANKENSTEIN (1958)

Druhý díl série začíná přesně na konci prvního, totiž popravou Victora Frankensteina za to, co udělal v prvním filmu. Poté, co vykradači hrobu, z nichž jedním je hammerovská stálice Michael Ripper, zjistí, že v hrobě neleží Frankenstein, ale kněz, který asistoval u popravy, přesouváme se na Karlův most... pardon, do města Carlsbrück, kde si otevřel ordinaci záhadný doktor Stein. Mezi lidmi je oblíben, i proto, že se stará o chudé. Pomáhají mu dva hrbáči, jeden trochu neochotně, druhý, zcela oddaný, s paralyzovanou rukou a nohou, jménem Karl. Mladý doktor ale zjistí, kdo ve skutečnosti doktor Stein je, místo toho, aby o udal, se ale, ohromen jeho pokusy, stává jeho učedníkem. Frankenstein se chce pomstít - znovu předvést vědeckému světu, co dokáže, a to tak, že transplantuje Karlův mozek do nového těla, složeného z částí těl chudáků, kterým kvůli jejich nemocem amputuje končetiny.

Není to špatná hammerovina, ale měl jsem pocit, že tohle už jsem viděl. Pozdější díly, zejména Frankenstein Must Be Destroyed, si z tohohle dílu berou víc než dost, zejména vytvoření nového života transplantací mozku a stvoření s vědomím, schopné mluvit a nespokojené s osudem, který pro něj Frankenstein naplánoval. Zatímco ale v pozdějším filmu je Victor padouchem do morku kostí, tady vlastně nic moc zlého neudělá. Stará se o chudé, člověk, kterému transplantuje mozek, s tím souhlasí, když se plán provalí, Victor nikoho nezabije, neobviňuje, jen se snaží zahladit stopy. Člověk mu vlastně drží palce, aby se mu experiment povedl. Zápornou stranou je tu tak prudérní společnost ničící výjimečné jedince.

Co mě mrzí trochu víc je několik neuspokojivě rozuzlených dějových linek. Na začátku do ordinace k Cushingovi přijde ukecaná hraběnka, která mu dohazuje svou neteř. Později se objeví neteř vikáře, která trvá na tom, že bude ošetřovat zraněné. Pak na chvíli zmizí, a když jí je prozrazeno, že na půdě ordinace je nemocný, kterého neošetřuje (tj. přeoperovaný Karl), jde tam a nevědomky mu pomůže, aby utekl. O pár scén později se objeví znovu a nikdo není překvapen, že o Karlovi ví. A pak se ukáže, že je neteří oné hraběnky... V tu chvíli jsem byl velmi zmaten. Nebo doktor Kleve se podivuje, že poté, co Frankenstein voperoval šimpanzovi mozek orangutana, šimpanz začal jíst maso a stal se kanibalem. Pak uprchlý Karl uvidí krev a začnou se mu sbíhat sliny. A víc z toho už není. To, že Karl je napaden zničehonic postavou, která se ve filmu do té chvíle neobjevila, ale vypadala, že o Steinových pokusech minimálně trochu ví, mě taky zarazilo.

Scénář tak na mě působí, jako by byl spíchnutý trochu horkou jehlou a pak ještě zprzněn cenzorem před natáčením a po něm. A i tak byla dobová kritika hluboce šokována násilností z dnešního pohledu velmi krotkého filmu. Drží to nějak pohromadě nepřekvapivě díky Fisherově režii a Cushingovu výkonu v hlavní roli. 7/10

a.k.a. Frankensteinova pomsta

Režie: Terence Fisher

Hrají: Peter Cushing, Francis Matthews, Eunice Gayson, Michael Gwynn, Lionel Jeffries, John Gayford, Michael Ripper

Hudba: Leonard Salzedo
Produkce: Hammer

Velká Británie 1958

THE HORROR OF FRANKENSTEIN (1970)

Vzhledem k včerejšímu úmrtí Veronicy Carlsonové, asi nejhezčí herečky, která se objevovala v hammerovských hororech, jsem sáhl po tomhle kousku, do kterého se mi původně nechtělo. Studio Hammer se v to koncem šedesátých let totiž docela plácalo a snažilo se mermomocí upoutat mladé publikum, hledající v té době zálibu spíše v jiných žánrech. Proto sáhli k radikálnímu kroku - v zaběhnuté sérii o Frankensteinovi nahradili Petera Cushinga a celou sérii rebootovali! Roli dostal o takřka třicet let mladší Ralph Bates, který nesympaticky působí už na fotkách. Totéž se, mimochodem, chystali udělat i s Draculou, ale nakonec se jim povedlo překecat Christophera Leeho k již čtvrtému návratu, a tak se v Taste the Blood of Dracula objevuje jak Bates, tak Lee.

Ralph Bates naštěstí nehraje přesně Cushingova Frankensteina. Jeho Frankenstein je sice rovněž samolibý, arogantní a drzý, ale ještě snad víc do extrému, a je ochoten ke svým cílům zneužít naprosto kohokoli. Zneužívá pomoci důvěřivých přátel, chtíče sexy služky, zamilovanosti kamarádky z dětství, a kdo mu stojí v cestě, toho chladnokrevně odstraní, přičemž z monstra si vyloženě udělá vraždící nástroj. Chybí mu Cushingovo nadšení pro vědu, jeho zájem je spíš zájmem psychopata nevnímajícího své okolí. Bates rozhodně nehraje špatně, jenom to na téhle vysloveně nesympatické figuře prostě neutáhne. Cushinga člověk sice nenáviděl, ale těšil se, co bude dělat dál, a jeho nadšení pro vědu bylo skoro až nakažlivé. Člověk až věřil, že ke krádežím mrtvol sahá až ve chvíli, kdy ho nenapadá jiné řešení. Psychopat Bates jako by s tím počítal hned.

Bohužel, není tu taky nikdo jiný, kdo by dokázal film vedle Batese držet. Většina osazenstva je mladá, mužské postavy s velmi okleštěným prostorem, ženské plní jen šablonu sexy mrcha (Kate O'Mara) a krásná naivka (Carlson). Samotné monstrum pak hraje David Prowse, známý hlavně jako tělo Darth Vadera. Kdyby mu měl propůjčit i tvář, asi by Vader hodně ztratil na působivosti. A hlavně ho Bates sestrojí přece jen dost pozdě. Zvláště poté, co z děje zmizí zloděj mrtvol Dennis Price, už se to jen tak táhne do konce, a vedle výstřihů O'Marové a Carlsonové už tu není moc co sledovat. Finále je pak takové nijaké, zaujme jen vesničan v kostýmu Rumcajse. Promarněná šance, není divu, že série na čtyři roky usnula a poslední díl už je opět s Cushingem. 6/10

PS. V titulcích na Netflixu jsou nejen gramatické, ale i překladové chyby. 

a.k.a. Frankenstein: Děs a hrůza

Režie: Jimmy Sangster

Hrají: Ralph Bates, Kate O'Mara, Veronica Carlson, Dennis Price, David Prowse

Hudba: Malcolm Williamson
Produkce: Hammer

Velká Británie 1970

OIK'S HAUNTED PALACE část 6

Frankenstein už je tu v tomhle speciálu potřetí, ovšem tentokrát zase jinak.

YOUNG FRANKENSTEIN (1974)

Humor Mela Brookse úplně nevyznávám. Spaceballs se mi napodruhé moc nelíbily, Žhavá sedla jsem sice po letech trochu vzal na milost, ale pořád je tam hodně hlušiny. Tady se to ale celkem povedlo. Možná za tím je spolupráce na scénáři s Genem Wilderem. Možná to, že se povedlo vytvořit atmosféru universalovských hororů takřka dokonale. Možná hvězdným obsazením.

Mladý Frankenstein paroduje všechny původní universalovské Frankensteiny tím, že se do Transylvánie (kde je jediné nádraží a z nějakého důvodu se tam mluví německy) vrací vnuk původního vědce. Ten napřed pokusy svého předka odmítá a distancuje se od něj i jinou výslovností svého jména, ale po setkání se záhadnými pomocníky, které má k ruce (šilhavý Igor s přemisťujícím se hrbem, krásná Inga, děsivá bába Bücherová, po vyslovení jejíhož jména se plaší koně) je v noci oosednut duchem svého děda a pustí se do zopakování jeho činu. Netrvá dlouho a sestrojí monstrum, které se ale nechová podle očekávání...

Na jednu stranu jsem se u toho hodně zasmál. Na tu druhou je tohle spíš hororová komedie než přímo parodie, protože tu atmosféru se podařilo vytvořit takřka až příliš věrně. Kdyby se z toho vynechaly vtipy, dalo by se to brát vážně jako další film ze série o Frankensteinovi. Na to, že to má být parodie, a tudíž postavené na hlavu, jako by si Brooks s Wilderem vzpomněli až na konci, ten je postavený na hlavu. Předtím nás rozesmějí spíš drobnější vtípky a nenápadnější gagy, ale scény oživení nebo některé scény s monstrem vyvolávají docela napětí. Drobky typu policista s dřevěnou mechanickou rukou nebo muzikálové číslo jako by z toho všeho vystupují.

Gene Wilder si hlavní roli pro sebe napsal a hraje ji dobře, kdo je pro mě ale naprostým králem filmu, je Marty Feldman, který je naprosto boží. Teri Garr skvěle přihrává v roli nadšené naivní asistentky, stejně jako Cloris Leachman v roli upjaté Frau Bücher. Monstrum hraje impozantní Peter Boyle, roli nadržené snobské snoubenky nemohl Brooks svěřit nikomu jinému než Madeline Kahnové, a jako překvapení se v roli slepého mnicha objeví Gene Hackman, namaskovaný skoro k nepoznání. 

Co dál vyzdvihnout, výbornou atmosferickou hudbu, skvělé kulisy, kameru, všechno to do puntíku vypadá jako universalovské horory 30. a 40. let. Škoda snad jen několika pubertálních vtipů, které si Brooks tentokrát mohl odpustit. Na absolutní hodnocení to není, ale 8/10 si Mladý Frankenstein zaslouží určitě.

a.k.a. Mladý Frankenstein

Režie: Mel Brooks

Hrají: Gene Wilder, Marty Feldman, Peter Boyle, Cloris Leachman, Teri Garr, Kenneth Mars, Richard Haydn, Gene Hackman

Hudba: John Morris
Produkce: 20th Century Fox

USA 1974