HALLOWEEN SPECIAL MMXXVI část 5

Když už toho bylo tolik, že jediná další cesta je komentovat to.

 

SCREAM (1996)

 

V roce 1994 natočil Quentin Tarantino Pulp Fiction a Hollywood se zbláznil. Tvůrci se začali hledat v obchodech s komiksy a videokazetami, ve filmech se začalo žvanit o televizi, fast foodu, komiksech a filmech. Nevyhlo se to ani skomírajícímu žánr slasherů, kdy pokud měl člověk dojem, že v letech 1978-1991 byly natočeny všechny, právě metatextualita přinesla skoro svěží vítr. Skoro. Skoro pak nevadí, že se díváte na film, který jste už viděli stokrát, když o těch stovkách předchozích postavy neustále žvaní.

 

V podstatě je to mix mezi Noční můrou v Elm Street a Halloweenem, kdy film natočil tvůrce jednoho a celou druhou půlku běží asi ve smyčce v televizi závěrečných pět minut druhého. Máme tu brutální vraždy teenagerů maskovaným vrahem, odkazy na dávnou křivdu a nevyjasněnou vraždu, a děj jde klasicky - první vražda, dívka, co nechce sex, je napadena, druhá vražda, teenageři odjíždějí pařit do domu jednoho z nich, vraždy se začnou vršit, na závěr překvapivé odhalení totožnosti vraha. V Halloweenu se jednak dalo Jamie Lee Curtisové fandit, jednak tam ještě byl Pleasence. V Noční můře v Elm Street mě vraždění teenageři rozčilovali, ale Freddy Krueger je frajer, takže to aspoň vyvažoval on. Ale tady se nedá fandit nikomu, protože vrah v levném kostýmu z ptákovin prostě působí směšně. 

 

Vřískotu se nedá upřít napětí ani poměrně dobré zpracování, byť herecké výkony jsou od průměrných (většina obsazení včetně Neve Campbell v hlavní roli) až po strašné (Courteney Cox a ti tři kluci). Závěr je překombinovaný a neustálé odkazování na všechny možné filmy i to, že se vše děje jako ve filmu, mě čím dál víc otravovalo. V roce 1996 to možná působilo neotřele, ale po tolika dalších filmech a seriálech, které dělají to samé, už i tohle působí docela trapně. 6/10

 

a.k.a. Vřískot

Režie: Wes Craven

Hrají: Neve Campbell, David Arquette, Courteney Cox, Skeet Ulrich, Rose McGowan, Matthew Lillard, Drew Barrymore, Liev Schreiber, Linda Blair, Henry Winkler 

Hudba: Marco Beltrami

Produkce: Dimension Films 

USA 1996 

HALLOWEEN SPECIAL MMXXVI část 3

Strašení a la William Friedkin. 

 

THE EXORCIST (1973) 

 

Ne, samozřejmě, Vymítač ďábla je klasika, ve své době nominovaná na několik Oscarů snad jako první horor vůbec. Je docela fascinující, jak Friedkin prakticky nemění styl a leckteré scény působí jako z dokumentu, a jiné jsou neskutečně stylizované, aniž by film ztratil konzistenci.

 

Úvod nás zavede do Iráku, kde se při vykopávkách najde soška démona. A záhy se otci Merrinovi, který je vede, začnou dít záhadné věci. Střih do USA, kde slavná herečka natáčí film a o její dvanáctiletou dceru se stará zatím chůva. A v domě se začnou dít záhadné věci, které čím dál víc vedou k malé dívce, jejíž chování se také začne záhadně měnit. Lékaři nepomáhají, je čas obrátit se na vymítače?

 

Hlavními motivy jsou bezpochyby ztracená víra a pouto mezi matkou a dítětem. To se týká nejen postav Regan a její matky, ale také kněze-psychiatra otce Karrase, který si klade za vinu smrt své matky a bojuje s vyhořením. Co se týče náboženského vyznění filmu, na jednu stranu je prodchnutý katolickou věroukou, na druhou ji zase ve spoustě případech porušuje. Nejvíc asi na samotném konci, ale to bych spoiloval.

 

Těžko něco vytknout snad kromě toho, že jsem čekal větší provázanost děje v USA s iráckým prologem. V jednu chvíli najde Lee J. Cobb coby policista připomínající chováním Columba stejnou sošku, jakou na začátku našel Max von Sydow, ale nic z toho není. Démon se Sydowovy postavy dovolává, ale také není úplně dovysvěleno pouto mezi nimi. To je ale asi tak všechno, co mi na filmu nějakým způsobem vadilo. Kromě matadorů von Sydowa a Cobba velmi dobrý výkon předvedli tehdejší nováčci Jason Miller i Linda Blair coby posedlá Regan, Ellen Burstyn je rovněž výborná. Hudbu si nespokojený Friedkin nakonec vybral z archivu, ale sedí velmi dobře, a o kameře a tricích netřeba se zmiňovat.

 

Filmy z halloweenského speciálu opakuji málokdy, víckrát jsem viděl snad jen Hadí jámu a kyvadlo a Kvílení vlkodlaků 2, a to ne proto, že by byly tak skvělé. Vymítače ďábla si ale určitě někdy pustím znovu. 8,5/10

 

a.k.a. Vymítač ďábla

Režie: William Friedkin

Hrají: Ellen Burstyn, Jason Miller, Linda Blair, Max von Sydow, Lee J. Cobb, Kitty Winn, Jack MacGowran, William O'Malley

Produkce: Warner Bros 

USA 1973 

MINIRECENZE STRIKE BACK

Už jsou tu zas a tentokrát hlavně na klasiky, které jsem v posledních pár letech viděl a netoužil o nich psát celé články.  

 

The Godfather Part II (1974)

Tři a půl hodiny Ala Pacina, který se velmi chladnokrevně zbaví každého, kdo mu stojí v cestě, i kdyby to trvalo léta a muselo se čekat, až mu zemře matka, přičemž vlastně všechno rozesere. A to vše prostříháváno s italsky mluvenými pasážemi v New Yorku 20. let, kde De Nirův Vito stoupá na vrchol, získává respekt a uznání a zakládá to, co jeho syn nepřímo pohřbívá. Velmi dobrý film, ale jeden z těch, co stačí vidět jednou za docela dlouhou dobu. 8/10

 

 

Rocky (1976)

Léta se mi do toho nechtělo, ale nakonec přece jen Rocky je spíš drama než vyloženě sportovní film. Hlavně mě ale překvapil jeho charakter - z podobných filmů jsem zvyklý na hlavní postavu, která touží po tom, aby jí někdo dal šanci a mohla se předvést, jak je nejlepší na světě. Rocky Balboa má naopak velmi nízké sebevědomí a to, že se dokáže s Apollem udržet v ringu, chce dokázat především sám sobě. Vlastně se mi líbilo, jak se to strašně vyhýbalo všem klišé - čekal jsem, že když kámoše lichváře hraje Zmrd, bude klasická zápletka s tím, že mu půjčil peníze a najednou je chce zpátky a nutí Rockyho podvádět. Ne. 7,5/10 

 

 

Rocky II (1979)

Bez dvojky bych se obešel, to je učiněná nastavovaná kaše, kde zaujme snad jen scéna, kde Rocky chytá slepici. Jinak se Rocky mele v telenovelovém příběhu o jeho vztahu s manželkou a novorozeným dítětem, konfliktu se starým trenérem a stále stejným soupeřem Apollem. 4/10 

 

 

Rocky III (1982)

Tohle mohlo být pokračování klidně rovnou. Namachrovaný oponent Rockyho nejdřív zlomí, aby se Rocky, podporovaný bývalým rivalem, zase vrátil. Je to béčko, ale jako pokračování to spíš stojí za to. K dalším dílům jsem se ale zatím nedostal. 6/10 

 

 

Apocalypse Now (1979)

Kdysi jsem zkoušel a nedokoukal prodlouženou verzi. Kinoverze je ale perfektní a víc nepotřebuju. Žádné scény s playmates, žádné Francouze v místě, kde už má začínat peklo, stačí vůně napalmu po ránu a ta hrůza... ta hrůza... 10/10 

 

 

Raging Bull (1980)

Když box, tak brutálně a bez okrasy. Rocky je sice legenda, ale Scorsese s De Nirem ho filmařsky strkají do kapsy. Jen jsem poznamenal, že je to vlastně Casino, akorát místo geniálního sázkaře je tu vymlácený boxer. Jinak sedí všechno - De Niro, Pesci, blond sexy manželka, které ne úplně radno věřit, vzestup a pád. Není to samozřejmě chyba Zuřícího býka a obě podání jsou skvělá. 9/10

 

  

Reservoir Dogs (1992) 

Tohle je naopak film, který znám léta, viděl jsem ho xkrát a mám ho hrozně rád. Loni jsem na něj zašel i do kina. Jeden z nejlepších debutů vůbec. Ono mě vlastně nic moc než superlativy nenapadá. RIP Michael Madsen. 9/10

 

 

Smoke (1995)

Takový evropský americký film. Harvey Keitel vlastní malou trafiku a jednotlivé příběhy se točí kolem něj a jeho zákazníků. Spisovatele, který se ujme mladého uprchlíka, onoho uprchlíka, který se sbližuje s léta neviděným otcem, i samotného trafikanta, který se nakonec nesblíží s exmanželkou. Keitel je výborný, ale v jednu chvíli jsem kvůli tomu, v jakých rolích jsem zvyklý ho vídat (viz zrovna Gauneři), měl problém přijmout, jak se v jedné scéně chová. Možná bych s tím problém neměl, kdyby scéna, kterou film končí, a ve které se Keitelova postava dokonale představí, byla už někdy z kraje. Ale pak by ten film neměl tak skvělý konec. 8/10  

 

 

Heat (1995) 

Jako kriminální thriller je to super, ale mohlo to být kratší o všechny ty vztahové pasáže, ze kterých bych zachoval jen vztah mezi Kilmerem a jeho ženou. Pacinův vztah s rodinou ještě ujde, hlavně díky tomu, že jeho dceru hraje Natalie Portman, ale vztah De Nira s holkou z baru je prostě divnej a jenom De Nirovi dává příležitost říkat monology. Pacino zase hraje jako sjetej - už před natáčením ze scénáře odstranili motiv, že jeho policista je na kokainu, ale asi mu to zapomněli říct. Jak dojde na akci, plánování loupeže, její provedení a dohru, je to skvělý, ale mohlo to být lepší... 7,5/10 

 

BONNIE AND CLYDE (1967)

Legendární dvojice lupičů v neméně legendárním filmu. Či spíše se skutečně legendárními stali až právě díky úspěšnému filmu?

Každopádně bez Bonnie a Clydea by se v zaprděném Hollywoodu 60. let nehnuly ledy a způsob, jakým se točily filmy, se značně změnil. Tvrdohlavý herec a producent Warren Beatty a neméně tvrdohlavý režisér Arthur Penn si prosadili scénář, který se vymykal dosavadním konvencím amerického filmu. Zatímco celý svět točil filmy, které se věnovaly tématům života dospělých, v Hollywoodu bylo nepředstavitelné, že jedno z hlavních témat filmu o lupičích je impotence. Boření tabu co se týče zpodobněných témat, i co se týče násilných scén - dva roky před Peckinpahem Penn natočil obdobně šokující násilné scény, inspirované nejen filmy Leoneho, Kurosawy či jiných světových tvůrců, ale i tím, co šlo běžně vidět ve zprávách. Konec byl uhlazenému násilí hollywoodských kovbojek, nové násilí bylo hlasité, krvavé a bolestivé.

Film má poměrně volnou strukturu a reálií se nedrží zase tak moc. Každopádně začíná se poměrně rychle a v rychlém tempu jede i většina filmu, který se nikde nezdržuje. Namísto zdlouhavého vykreslování nudného všedního života Bonnie Parkerové stačí hned úvodní scéna s nahou Faye Dunaway a převyprávění typického osudu Warrenem Beattym o chvilku později. Sotva se Bonnie a Clyde poznají, hned začnou loupit. Cestou naberou ještě Michaela J. Pollarda coby křupanského řidiče a Gena Hackmana s manželkou coby Beattyho bratra, a vytvoří gang, který se stane postrachem bohatých, naopak chudí farmáři, postižení hospodářskou krizí, jim fandí. Je ale jasné, že nic nepůjde tak snadno a smyčka se začíná stahovat.

S Warrenem Beattym mám jediný problém. Zaboha si nemůžu zapamatovat, jak vypadá. Opravdu, je tak zaměnitelný s jinými herci, že i když jsem ho sledoval teď dvě hodiny, při pokusu si vybavit, jak vypadá Clyde, ho nějak nevidím. Zapomenout na nádherný zjev mladé Faye Dunawayové samozřejmě nejde. Stejně tak nejde zapomenout na zvláštní zjev Michaela J. Pollarda, a Hackmana nebo Duba Taylora samozřejmě dobře znám. Kromě Estelle Parsonsové v roli uječené Hackmanovy manželky jsou všichni skvělí, stejně jako Gene Wilder v roličce muže, kterému Bonnie a Clyde ukradnou auto, unesou ho a pak ho vysadí uprostřed noci daleko od domova.

První půlka je skoro jako komedie, což podtrhuje i country hudba. Nicméně nikdy se film nezvrhne do nějaké frašky a humornější momenty jsou opravdu vtipné. (Hackman vyprávějící pořád dokola stejný vtip.) Ve druhé ale atmosféra značně zhoustne a film povážlivě ztemní, přičemž předělem je zvláštně natočená scéna návštěvy Bonniiny rodiny, kdy je vše točeno se silným protisvětlem. Oproti všem těm pozdějším novohollywoodským náhlým smrtím hrdinů rukou zlé kapitalistické společnosti tu závěrečná scéna zcela dává smysl a nepřijde zčistajasna, navíc odpovídá realitě. Její ztvárnění ale muselo být v roce 1967 velmi šokující.

Vliv filmu není třeba rozepisovat. Každá další lupičská dvojice muž-žena byla, je a bude Bonnie a Clydem poměřována. Film navíc založil zejména Rogerem Cormanem živenou vlnu exploatací, filmů o lupičských bandách v době hospodářské krize, často o rodinných klanech s topless blond dceruškami, které jako by Faye Dunaway z oka vypadly. Další neoddiskutovatelná klasika. 8,5/10

a.k.a. Bonnie a Clyde

Režie: Arthur Penn

Hrají: Warren Beatty, Faye Dunaway, Michael J. Pollard, Gene Hackman, Estelle Parsons, Denver Pyle, Dub Taylor, Evans Evans, Gene Wilder

Hudba: Charles Strouse
Produkce: Warner Bros

USA 1967

MIDNIGHT COWBOY (1969)

Ještě, že jsem už jako malý, zahlédnuv v programu název Půlnoční kovboj, z popisku pochopil, že nejde o western. Moje zděšení by asi bylo značné...

Hloupý Honza si sbalí svůj kufřík z kravské kůže, nasadí kozačky a stetson a vyrazí prvním autobusem do New Yorku, aby prorazil. Ne svým talentem herce. Ne svým talentem hudebníka. Největším talentem Joe Bucka je jeho přirození a hodlá ho vytěžit do mrtě. Jenže tak jako představy hloupého Honzy o světě byly dost liché, představa Joe Bucka, že se bude válet v penězích a souložit s bohatými babkami, vezme záhy za své, a zjišťuje, že v New Yorku je těžko jednomu přežít, a navíc je plný homosexuálů, podvodníků, feťáků a jiných zkrachovalých existencí.

Film byl ve své době odvážným námětem a netradičním dějem podobně revoluční jako Bezstarostná jízda, Půlnoční kovboj je ale přece jen o dost lepší, zejména technickým provedením. V podstatě jenom v pasáži, kdy se Voight a Hoffman dostanou na LSD párty, jsem si plně uvědomil, že se dívám na film ze šedesátých let. Kamera, střih, zejména ve snových pasážích či představách jsou naprosto perfektní.

Jinak jde především o vykreslení New Yorku a zejména jeho odvrácené strany, kterou v televizi neuvidíte. Možná se toho film drží až tak důsledně, že hlavní postavy radši živoří, kradou, nebo se Joe dokonce stane homosexuálním prostitutem, ale pracovat nebudou ani za zlatý tele. Ono na hlavních postavách není celkově nic moc sympatického - Joe Buck v podání Voighta je tupý machýrek s nevyřešenými traumaty z minulosti, podivným vztahem k vlastní babičce a jeho jediný vztah byl s mentálně postiženou holkou, Hoffman pak hraje naprostého somráka a váguse, kterému není nic špatného cizí. Otázka je, proč spolu vlastně drží - potřebují se jako obchodní parťáky, se snem, že zbohatnou a odjedou na Floridu? Nebo se z nich stanou opravdu přátelé? Nebo je v tom víc? Nebo je Joe tak tupý, že zůstává v Ratsově vybydleném bytě v domě určeném k demolici, aniž by ho napadlo zkusit to někde jinde?

Škoda jen, že jak to skončí jsem čekal asi tak pět minut dopředu, a už jsem jen čekal, až se to opravdu stane. Půlnoční kovboj je nepopiratelná filmová klasika s vynikajícím výkonem Hoffmana a dobrým Voighta (Wayne je oba o toho Oscara doslova okradl), a víc se k tomu asi říct nedá. 8/10

a.k.a. Půlnoční kovboj

Režie: John Schlesinger

Hrají: Dustin Hoffman, Jon Voight, Sylvia Miles, John McGiver, Brenda Vaccaro, Barnard Hughues, Ruth White, Jennifer Salt, Bob Balaban, Paul Morrissey, Taylor Mead, Viva, M. Emmet Walsh

Hudba: John Barry
Produkce: United Artists

USA 1969