MINIRECENZE STRIKE BACK

Už jsou tu zas a tentokrát hlavně na klasiky, které jsem v posledních pár letech viděl a netoužil o nich psát celé články.  

 

The Godfather Part II (1974)

Tři a půl hodiny Ala Pacina, který se velmi chladnokrevně zbaví každého, kdo mu stojí v cestě, i kdyby to trvalo léta a muselo se čekat, až mu zemře matka, přičemž vlastně všechno rozesere. A to vše prostříháváno s italsky mluvenými pasážemi v New Yorku 20. let, kde De Nirův Vito stoupá na vrchol, získává respekt a uznání a zakládá to, co jeho syn nepřímo pohřbívá. Velmi dobrý film, ale jeden z těch, co stačí vidět jednou za docela dlouhou dobu. 8/10

 

 

Rocky (1976)

Léta se mi do toho nechtělo, ale nakonec přece jen Rocky je spíš drama než vyloženě sportovní film. Hlavně mě ale překvapil jeho charakter - z podobných filmů jsem zvyklý na hlavní postavu, která touží po tom, aby jí někdo dal šanci a mohla se předvést, jak je nejlepší na světě. Rocky Balboa má naopak velmi nízké sebevědomí a to, že se dokáže s Apollem udržet v ringu, chce dokázat především sám sobě. Vlastně se mi líbilo, jak se to strašně vyhýbalo všem klišé - čekal jsem, že když kámoše lichváře hraje Zmrd, bude klasická zápletka s tím, že mu půjčil peníze a najednou je chce zpátky a nutí Rockyho podvádět. Ne. 7,5/10 

 

 

Rocky II (1979)

Bez dvojky bych se obešel, to je učiněná nastavovaná kaše, kde zaujme snad jen scéna, kde Rocky chytá slepici. Jinak se Rocky mele v telenovelovém příběhu o jeho vztahu s manželkou a novorozeným dítětem, konfliktu se starým trenérem a stále stejným soupeřem Apollem. 4/10 

 

 

Rocky III (1982)

Tohle mohlo být pokračování klidně rovnou. Namachrovaný oponent Rockyho nejdřív zlomí, aby se Rocky, podporovaný bývalým rivalem, zase vrátil. Je to béčko, ale jako pokračování to spíš stojí za to. K dalším dílům jsem se ale zatím nedostal. 6/10 

 

 

Apocalypse Now (1979)

Kdysi jsem zkoušel a nedokoukal prodlouženou verzi. Kinoverze je ale perfektní a víc nepotřebuju. Žádné scény s playmates, žádné Francouze v místě, kde už má začínat peklo, stačí vůně napalmu po ránu a ta hrůza... ta hrůza... 10/10 

 

 

Raging Bull (1980)

Když box, tak brutálně a bez okrasy. Rocky je sice legenda, ale Scorsese s De Nirem ho filmařsky strkají do kapsy. Jen jsem poznamenal, že je to vlastně Casino, akorát místo geniálního sázkaře je tu vymlácený boxer. Jinak sedí všechno - De Niro, Pesci, blond sexy manželka, které ne úplně radno věřit, vzestup a pád. Není to samozřejmě chyba Zuřícího býka a obě podání jsou skvělá. 9/10

 

  

Reservoir Dogs (1992) 

Tohle je naopak film, který znám léta, viděl jsem ho xkrát a mám ho hrozně rád. Loni jsem na něj zašel i do kina. Jeden z nejlepších debutů vůbec. Ono mě vlastně nic moc než superlativy nenapadá. RIP Michael Madsen. 9/10

 

 

Smoke (1995)

Takový evropský americký film. Harvey Keitel vlastní malou trafiku a jednotlivé příběhy se točí kolem něj a jeho zákazníků. Spisovatele, který se ujme mladého uprchlíka, onoho uprchlíka, který se sbližuje s léta neviděným otcem, i samotného trafikanta, který se nakonec nesblíží s exmanželkou. Keitel je výborný, ale v jednu chvíli jsem kvůli tomu, v jakých rolích jsem zvyklý ho vídat (viz zrovna Gauneři), měl problém přijmout, jak se v jedné scéně chová. Možná bych s tím problém neměl, kdyby scéna, kterou film končí, a ve které se Keitelova postava dokonale představí, byla už někdy z kraje. Ale pak by ten film neměl tak skvělý konec. 8/10  

 

 

Heat (1995) 

Jako kriminální thriller je to super, ale mohlo to být kratší o všechny ty vztahové pasáže, ze kterých bych zachoval jen vztah mezi Kilmerem a jeho ženou. Pacinův vztah s rodinou ještě ujde, hlavně díky tomu, že jeho dceru hraje Natalie Portman, ale vztah De Nira s holkou z baru je prostě divnej a jenom De Nirovi dává příležitost říkat monology. Pacino zase hraje jako sjetej - už před natáčením ze scénáře odstranili motiv, že jeho policista je na kokainu, ale asi mu to zapomněli říct. Jak dojde na akci, plánování loupeže, její provedení a dohru, je to skvělý, ale mohlo to být lepší... 7,5/10 

 

BONNIE AND CLYDE (1967)

Legendární dvojice lupičů v neméně legendárním filmu. Či spíše se skutečně legendárními stali až právě díky úspěšnému filmu?

Každopádně bez Bonnie a Clydea by se v zaprděném Hollywoodu 60. let nehnuly ledy a způsob, jakým se točily filmy, se značně změnil. Tvrdohlavý herec a producent Warren Beatty a neméně tvrdohlavý režisér Arthur Penn si prosadili scénář, který se vymykal dosavadním konvencím amerického filmu. Zatímco celý svět točil filmy, které se věnovaly tématům života dospělých, v Hollywoodu bylo nepředstavitelné, že jedno z hlavních témat filmu o lupičích je impotence. Boření tabu co se týče zpodobněných témat, i co se týče násilných scén - dva roky před Peckinpahem Penn natočil obdobně šokující násilné scény, inspirované nejen filmy Leoneho, Kurosawy či jiných světových tvůrců, ale i tím, co šlo běžně vidět ve zprávách. Konec byl uhlazenému násilí hollywoodských kovbojek, nové násilí bylo hlasité, krvavé a bolestivé.

Film má poměrně volnou strukturu a reálií se nedrží zase tak moc. Každopádně začíná se poměrně rychle a v rychlém tempu jede i většina filmu, který se nikde nezdržuje. Namísto zdlouhavého vykreslování nudného všedního života Bonnie Parkerové stačí hned úvodní scéna s nahou Faye Dunaway a převyprávění typického osudu Warrenem Beattym o chvilku později. Sotva se Bonnie a Clyde poznají, hned začnou loupit. Cestou naberou ještě Michaela J. Pollarda coby křupanského řidiče a Gena Hackmana s manželkou coby Beattyho bratra, a vytvoří gang, který se stane postrachem bohatých, naopak chudí farmáři, postižení hospodářskou krizí, jim fandí. Je ale jasné, že nic nepůjde tak snadno a smyčka se začíná stahovat.

S Warrenem Beattym mám jediný problém. Zaboha si nemůžu zapamatovat, jak vypadá. Opravdu, je tak zaměnitelný s jinými herci, že i když jsem ho sledoval teď dvě hodiny, při pokusu si vybavit, jak vypadá Clyde, ho nějak nevidím. Zapomenout na nádherný zjev mladé Faye Dunawayové samozřejmě nejde. Stejně tak nejde zapomenout na zvláštní zjev Michaela J. Pollarda, a Hackmana nebo Duba Taylora samozřejmě dobře znám. Kromě Estelle Parsonsové v roli uječené Hackmanovy manželky jsou všichni skvělí, stejně jako Gene Wilder v roličce muže, kterému Bonnie a Clyde ukradnou auto, unesou ho a pak ho vysadí uprostřed noci daleko od domova.

První půlka je skoro jako komedie, což podtrhuje i country hudba. Nicméně nikdy se film nezvrhne do nějaké frašky a humornější momenty jsou opravdu vtipné. (Hackman vyprávějící pořád dokola stejný vtip.) Ve druhé ale atmosféra značně zhoustne a film povážlivě ztemní, přičemž předělem je zvláštně natočená scéna návštěvy Bonniiny rodiny, kdy je vše točeno se silným protisvětlem. Oproti všem těm pozdějším novohollywoodským náhlým smrtím hrdinů rukou zlé kapitalistické společnosti tu závěrečná scéna zcela dává smysl a nepřijde zčistajasna, navíc odpovídá realitě. Její ztvárnění ale muselo být v roce 1967 velmi šokující.

Vliv filmu není třeba rozepisovat. Každá další lupičská dvojice muž-žena byla, je a bude Bonnie a Clydem poměřována. Film navíc založil zejména Rogerem Cormanem živenou vlnu exploatací, filmů o lupičských bandách v době hospodářské krize, často o rodinných klanech s topless blond dceruškami, které jako by Faye Dunaway z oka vypadly. Další neoddiskutovatelná klasika. 8,5/10

a.k.a. Bonnie a Clyde

Režie: Arthur Penn

Hrají: Warren Beatty, Faye Dunaway, Michael J. Pollard, Gene Hackman, Estelle Parsons, Denver Pyle, Dub Taylor, Evans Evans, Gene Wilder

Hudba: Charles Strouse
Produkce: Warner Bros

USA 1967

MIDNIGHT COWBOY (1969)

Ještě, že jsem už jako malý, zahlédnuv v programu název Půlnoční kovboj, z popisku pochopil, že nejde o western. Moje zděšení by asi bylo značné...

Hloupý Honza si sbalí svůj kufřík z kravské kůže, nasadí kozačky a stetson a vyrazí prvním autobusem do New Yorku, aby prorazil. Ne svým talentem herce. Ne svým talentem hudebníka. Největším talentem Joe Bucka je jeho přirození a hodlá ho vytěžit do mrtě. Jenže tak jako představy hloupého Honzy o světě byly dost liché, představa Joe Bucka, že se bude válet v penězích a souložit s bohatými babkami, vezme záhy za své, a zjišťuje, že v New Yorku je těžko jednomu přežít, a navíc je plný homosexuálů, podvodníků, feťáků a jiných zkrachovalých existencí.

Film byl ve své době odvážným námětem a netradičním dějem podobně revoluční jako Bezstarostná jízda, Půlnoční kovboj je ale přece jen o dost lepší, zejména technickým provedením. V podstatě jenom v pasáži, kdy se Voight a Hoffman dostanou na LSD párty, jsem si plně uvědomil, že se dívám na film ze šedesátých let. Kamera, střih, zejména ve snových pasážích či představách jsou naprosto perfektní.

Jinak jde především o vykreslení New Yorku a zejména jeho odvrácené strany, kterou v televizi neuvidíte. Možná se toho film drží až tak důsledně, že hlavní postavy radši živoří, kradou, nebo se Joe dokonce stane homosexuálním prostitutem, ale pracovat nebudou ani za zlatý tele. Ono na hlavních postavách není celkově nic moc sympatického - Joe Buck v podání Voighta je tupý machýrek s nevyřešenými traumaty z minulosti, podivným vztahem k vlastní babičce a jeho jediný vztah byl s mentálně postiženou holkou, Hoffman pak hraje naprostého somráka a váguse, kterému není nic špatného cizí. Otázka je, proč spolu vlastně drží - potřebují se jako obchodní parťáky, se snem, že zbohatnou a odjedou na Floridu? Nebo se z nich stanou opravdu přátelé? Nebo je v tom víc? Nebo je Joe tak tupý, že zůstává v Ratsově vybydleném bytě v domě určeném k demolici, aniž by ho napadlo zkusit to někde jinde?

Škoda jen, že jak to skončí jsem čekal asi tak pět minut dopředu, a už jsem jen čekal, až se to opravdu stane. Půlnoční kovboj je nepopiratelná filmová klasika s vynikajícím výkonem Hoffmana a dobrým Voighta (Wayne je oba o toho Oscara doslova okradl), a víc se k tomu asi říct nedá. 8/10

a.k.a. Půlnoční kovboj

Režie: John Schlesinger

Hrají: Dustin Hoffman, Jon Voight, Sylvia Miles, John McGiver, Brenda Vaccaro, Barnard Hughues, Ruth White, Jennifer Salt, Bob Balaban, Paul Morrissey, Taylor Mead, Viva, M. Emmet Walsh

Hudba: John Barry
Produkce: United Artists

USA 1969

HALLOWEEN SPECIAL 2024 část 8

Vrmmm! Vrrrrm!

THE TEXAS CHAIN SAW MASSACRE (1974)

O Texaském masakru motorovou pilou jsem slyšel poprvé v roce 2003 v souvislosti s remakem, který šel do kin. Až po několika letech jsem zjistil, že existuje originál ze sedmdesátých let. A od té doby jsem na to slyšel buď chvalozpěvy, nebo že jde o film, na který se nedá dívat. Obojí je pravda.

"Čelisti a Texaský masakr motorovou pilou jsou dokonalé filmy." Quentin Tarantino

To, že film bude opěvovat Tarantino není překvapující, ale až chvála z úst Williama Friedkina mě přiměla, abych se na to opravdu podíval. Tarantino totiž opěvuje kdejaký zapadlý exploitation film, kdežto Friedkin si nebral servítky a nebyl známý jako někdo, kdo opěvuje díla svých kolegů. Připraven jsem byl ale na pomalu napětí budující film, jedoucí podle známého schématu partička mladých lidí se dostane na venkov, musí přenocovat v podivném domě obývaném podivnými lidmi, kteří mají velmi temné tajemství, a na konci trochu zaúřaduje pila.

Ono je to jinak. Už začátek mě ohromil kvalitou a budováním atmosféry od prvního záběru (vyjma zbytečného prologu). Přestože měl Hooper na film málo peněz a točil ho na koleně, je v celém filmu znát obrovský talent a cit pro budování atmosféry tak intenzivní, že na konci už se člověk opravdu bojí, co ještě horšího může přijít v další vteřině. Už úvodní setkání se šíleným stopařem je dost intenzivní, a vůbec jsem nečekal, kdy poprvé uvidíme Leatherface. A už to jede. Kosti, kam se podíváš. Vyschlé mrtvoly. Všudypřítomný zvuk generátoru. Soundtrack obsahující zvuky brusky. A krve tak akorát, kdy film dokáže vyděsit a znechutit mnohem víc, než leckteré přehlídky gore efektů. Tady by se daly napočítat na prstu ruky, ale zaberou mnohem víc, než kdybychom jich měli spoustu od začátku. 

Jinak pro ty, kteří film znají, námět mi připomínal povídku Guláš z Drákulova švagra. Nejsem si jist, jestli je mezi Švandrlíkovou povídkou a tímhle filmem souvislost, ale zřejmě půjde o klasickou urban legend, jejíž podstata se mohla klidně objevit už pradávno v některých kramářských písních.

Na nízkorozpočtový horor první poloviny sedmdesátých let mě opravdu velmi překvapila kvalita, ať už kamery, herců, vlastně i scénáře. Zejména herec hrající Franklina je dobrý, Marilyn Burns si při natáčení musela vyřvat hlasivky, a herec hrající stopaře snad byl magor i ve skutečnosti. Jednou zvěsti nelhaly, Texaský masakr motorovou pilou rozhodně za vidění stojí, akorát slabší povahy s ním budou mít problém. 9/10

a.k.a. Texaský masakr motorovou pilou

Režie: Tobe Hooper

Hrají: Marilyn Burns, Allen Danzinger, Paul A. Partain, William Vail, Teri McMinn, Edwin Neal, Jim Siedow, Gunnar Hansen

Hudba: Tobe Hooper, Wayne Bell
Produkce: Bryanston Distributing Company

USA 1974

SEVEN MOVIES FROM NOW část 2

Starý sup létá vysoko nad námi a pokračování příště.

MACKENNA'S GOLD (1969)

Stejně jako Profesionálové jeden z prvních westernů, které jsem kdysi dávno viděl. Ale naposledy někdy v roce cca 2010 v televizi. Od té doby, kdykoli jsem někde narazil na článek nebo zmínku o tomto filmu, jsem četl jen to, jaká je to hrůza, nejhorší Peckův western... A když první, co se mi vybaví při vzpomínce na tenhle film, jsou šílené zadní projekce a mizerné triky při závěrečném zemětřesení, docela jsem se bál.

Ono to je béčko s áčkovým rozpočtem. Ale je to tak i stylizováno. V podstatě je šťastná náhoda, že krátce před znovuzhlédnutím Mackennova zlata jsem si přečetl Váchalův Krvavý román, protože mi trochu otevřel oči a začal jsem nad tím filmem přemýšlet jinak. Ne jako o velkém výpravném westernu, kde se pokazilo, co mohlo, ale jako o filmové verzi šestákového románu na pokračování. Sám film je rámován vyprávěním, jako by někdo vyprávěl báchorku o hledání dávno ztraceného pokladu. A i ostatní žánrové propriety sedí: máme tu čestného ušlechtilého hrdinu, který je tak ušlechtilý, až je spíš blbý; máme tu zavilé padouchy; ctnostnou blonďatou pannu; zákeřnou sexuální dračici; urostlého násilníka vykonávajícího příkazy šéfa; mystiku, tajemné dobrodružství, jehož cíl musíme vidět; každou chvíli přijde zrada, změna, nečekané výbuchy násilí; postavy se objevují a mizí, jak jsou zrovna potřeba. 

To vše na velkém širokoúhlém plátně v sedmdesátimilimetrovém formátu, s největšími filmovými hvězdami, doplněnými... padouchy z televizního Batmana! Jo, hlavní indiánskou dvojici hrají velice sexy Julie Newmar (Catwoman) a Ted Cassidy (známější z Addamsovy rodiny, ale v Batmanovi se taky objevil), vedlejší role gentlemanů z Hadleyburgu ztvárňují Eli Wallach (Mr. Freeze) a Burgess Meredith (Tučňák). Dále se objevují v těchto minirolích i Anthony Quayle, Edward G. Robinson či Lee J. Cobb, v podstatě víc je z nich ale vidět jen Wallach, a podle zákonů šestákového krváku se všichni po tom, co splní svůj účel, totiž trochu zalidnit děj, zase poroučí v masakru zinscenovaném kavalerií. Výraznější postavu až ve druhé půlce představí Telly Savalas.

Film ale stojí na Gregorym Peckovi a Omaru Sharifovi. Peck je asi nejvhodnější obsazení, a ač bych si tu původně osloveného Clinta Eastwooda představit dokázal, Peck je rozhodně lepší v tom, že jemu toho naprostého klaďáka člověk věří. Omar Sharif sice přehrává jako blázen, jeho přízvuk nezní mexicky ani trochu, ale sem se to naprosto hodí. Nicméně ne všechny herecké výkony se dají ocenit - zejména zlatá horečka v podání Camilly Sparv je příšerná.

Zpracování je taky dost na houpačce. Jakmile dostaneme nějaký úžasný širokoúhlý záběr nádherné krajiny amerického Západu, střihne se na nějaký šedivý záběr ze studia, dokreslovačku nebo nejhůř zadní projekci. Triky jsou pak i na svou dobu na dost mizerné úrovni, zejména hrátky s miniaturním kaňonem točené ve velkém detailu na 16 mm film roztažené na šířku a zvětšené na 70 mm v závěru vypadají hrozně. Nicméně některé skály se zřítily opravdu, protože filmaři jeden kaňon skutečně odstřelili... Ovšem bylo to v seismicky nestabilní oblasti, kde hrozilo zřícení tak jako tak.

To vše je podkresleno moderním, ale dobrým sountrackem Quincyho Jonese včetně legendární písně, která přežila asi nejvíc. Mackennovo zlato rozhodně nepatří mezi top westerny, ale jako braková obdoba nacpaná lidmi, které byste tu nečekali, svoje kouzlo má. 7/10

a.k.a. Mackennovo zlato
Režie: J. Lee Thompson
Hrají: Gregory Peck, Omar Sharif, Telly Savalas, Camilla Sparv, Julie Newmar, Keenan Wynn, Ted Cassidy, Edward G. Robinson, Eli Wallach, Anthony Quayle, Lee J. Cobb, Burgess Meredith, Raymond Massey, Eduardo Cianelli, Dick Peabody, Robert Phillips, Rudy Diaz, Shelley Morrison
Hudba: Quincy Jones
Produkce: Columbia
USA 1969