BOND? HE'S BOND!

Předávání Oscarů byla vždycky šaráda, ale nějaké pseudokauzy s fackujícími se "umělci" se můžou jít vycpat. Co je to proti setkání hned dvou Bondů a Harryho Palmera na jednom pódiu?

OBLÍBENÉ TITULKOVÉ SCÉNY - část 33

Temná basová linka a ledově klidný Michael Caine, který ani nenaznačuje, co přijde.

NAZIS MUST BE DESTROYED

Na výročí konce války (nebo skoro v tomhle případě) zase pár minirecenzí starších válečných filmů, tentokrát už ne podle skutečných událostí. Zajímavý je, že ze druhé světové jsem jich viděl zdaleka nejvíc, ale snad jen Most přes řeku Kwai měl za protivníky někoho jiného, než Němce. Nejspíš mi ta nacistická armáda přijde jako přitažlivější coby "ti zlí". Japonci prostě nejsou to pravý ořechový, asi proto pořád odkládám zhlédnutí filmů Tora, Tora, Tora! či Bitva o Midway. A to je v Midway Fonda, Coburn, Holbrook, Mitchum a dokonce i Mifune. Dneska teda tři takové akčnější kousky... Jak se to vezme. Ale ve všech se bojuje s Němci.

THE TRAIN (1964)

Burt Lancaster coby sveřepý francouzský odbojář, snažící se zastavit elegantního esesáka, odvážejícího největší umělecké poklady do rajchu, mě nijak zvlášť nezaujal. Už si z toho filmu pamatuju jen velice málo, a ani si nejsem jistý, co tím chtěli tvůrci říct. Teď narážím na závěrečnou scénu u zastaveného vlaku. Toho nacisty mi v tu chvíli bylo líto a Lancaster proti němu působil jako negramot. Taky v tom hrála francouzská sexbomba Jeanne Moreau, která už tu působí docela staře a nehezky. A jenom se na chvilku mihne. Fakt už si moc nepamatuju, ale myslím, že i to o něčem svědčí. Následující film jsem viděl ve stejné době a pamatuju si z něj mnohem víc. 6/10

a.k.a. Vlak
Režie: John Frankenheimer, Arthur Penn
Hrají: Burt Lancaster, Paul Scofield, Jeanne Moreau, Suzanne Flon, Michel Simon, Wolfgang Preiss, Richard Münch, Jacques Marin, Howard Vernon
Hudba: Maurice Jarre
Produkce: United Artists
USA / Francie / Itálie 1964

CASTLE KEEP (1969)

Opět Burt Lancaster, tentokrát v trochu surrealistickém vydání. Parta vojáků pod velením jednookého Burta se usadí na belgickém hradě, který mají bránit proti nacistům. Ve zbytku filmu sledujeme zvláštní dění na hradě a v okolí, jednotliví vojáci se snaží zabavit, než dojde k rozhodující bitvě, každý jinak. Jeden opravuje VW Brouka, další si prohlíží umělecké sbírky, pekař Peter Falk se nastěhuje do pekárny ve vsi a pracuje tam, a taky se potýká s bandou šílených dezertérů, vedených Brucem Dernem, no a Burt se sblíží s krásnou mladou hradní paní, která pravděpodobně nikdy "nepoznala" svého výrazně staršího manžela (zato spoustu jiných). Spousta filozofických keců, docela nuda, ale ten film je tak zvláštní, že utkví. A závěrečná bitva je výborně udělaná. 6,5/10

a.k.a. Hájili jsme hrad
Režie: Sydney Pollack
Hrají: Burt Lancaster, Peter Falk, Patrick O'Neal, Jean-Pierre Aumont, Astrid Heeren, Bruce Dern, Harry Baird, Olga Bisera
Hudba: Michel Legrand
Produkce: Columbia
USA 1969

THE EAGLE HAS LANDED (1976)

Proč jsem tu o tom nenapsal už dávno? Tenhle špionážní válečný thriller sice nepatří mezi ty moje nejoblíbenější, ale určitě je super. Zvláštní je otočení stran, takže tu máme partu Němců, kteří dostanou speciální úkol - zabít Churchilla! A vede je Michael Caine. Velitelem operace je pak jednooký generál Robert Duvall a Himmlera si zahrál Donald Pleasence, podporovaní pak jsou irským separatistou Donaldem Sutherlandem. Američany pak vede nablblý "Džejár" Larry Hagman. Takže film nás vlastně nutí fandit nacistům. Přestože Caine na začátku zachrání Židovku a vůbec se vymezuje vůči ideologii, kdyby zabil Churchilla, kdo ví, jak by válka skončila. Přesto mu prostě musíme držet palce. A víme, že neuspěje. John Sturges si v sedmdesátých letech prostě nemohl dovolit to, co o třicet let později Tarantino. Ještě jsem chtěl zmínit výbornou Schifrinovu hudbu, ale neměl jsem kde. 7,5/10

a.k.a. Orel přistál, Orel přistává 
Režie: John Sturges 
Hrají: Michael Caine, Robert Duvall, Donald Sutherland, Jenny Agutter, Larry Hagman, Treat Williams, Donald Pleasence, Anthony Quayle, Judy Geeson, Jean Marsh, Michael Byrne, Siegfrie Rauch, Wolf Kahler
Hudba: Lalo Schifrin
Produkce: ITC Entertainment
Velká Británie 1976

INCEPTION (2010)

Dopředu předesílám, že se mi ten film líbil. Nenudil jsem se, bylo to zajímavé, napínavé, poměrně promyšlené (zvláště se mi líbilo zkoumání tématu z více stran, kdy se z původně super znějícího nápadu pronikání do snů stane takřka noční můra a úvahy o tom, že ani realita není skutečná), s dobrou hudbou (byť by nemusela hrát v jednom kuse), dobrými herci (vlastně si nevzpomenu na nikoho, kdo by byl nějak slabší, všichni perfektně zapadli do svých rolí, včetně výborného DiCapria - nejvíc se mi ale líbil vtipálek Tom Hardy, zato škoda příliš malého prostoru pro Michaela Cainea), vizuálně oslnivé... Tak a teď jdeme šťourat, bezchybný to totiž nebylo.

Jejich tempo je vražedné. Ten film mi subjektivně přišel o dost delší než byl. Ne, že bych se nudil, jenom se toho stane hrozně rychle strašně moc. U dlouhých filmů mám radši, když se víc věnuje postavám, jednotlivé scény jsou delší (ale ne protahované), my získáváme vztah k postavám a z toho pramení další zájem o dění ve filmu. Tady byl vlastně jedinou propracovanou postavou Cobb, všichni ostatní zapadnou do šablon typu vtipálek, ustrašený cizinec, chytrá holka nebo chlap, co nemá páru co se vlastně kolem něj děje.

Napětí nevychází z postav, jejich motivací a interakcí, ale jen z okolností. Každá z rovin ho má vlastně vyrobené trochu uměle, snad až na realitu, kde se Cobb chce vracet k rodině. V prvním plánu snu napětí tvoří fiktivní střelci, kterými se podvědomí snícího brání proti proniknutí cizích elementů, a vlastně ve všech rovinách kromě té spodní, těsně související s tou v realitě, jde o totéž. (Upřímně, v jedné rovině si vlastně hrdinové překážky vyrobili sami, nebo ne?) Navíc se vždycky stane něco, kvůli čemu začne docházet čas, a to často zásahy z vnějšku. V jedné rovině se převrátí auto a převrátí se i chodba v hotelu v podrovině, což mi moc nedává smysl

Triky (často miniatury nebo otáčení kulis, CGI a zelené plátno nejsou používané až tak často) sice vypadají úchvatně, ale občas jsem měl pocit, že jsou trochu zbytečné, typu "Co kdyby to tady všechno vybouchlo?" Viz scéna v pařížské kavárně. A pak se mi nezdála logika některých věcí, ale to už by byly hodně velké spoilery.

Takže ačkoli to vypadá zpočátku na inteligenčně náročný film, ve skutečnosti, když se nad ním člověk opravdu zamyslí, začne odhalovat mouchy. Na druhé straně, všechno to dohromady šlape a na rozebírání toho všeho při sledování prakticky není čas. Upřímně, najít sci-fi (dobře, až tak úplně sci-fi to není, ale přece jenom tam mají technologie, které neexistují), ve které by všechno dokonale dávalo smysl, se asi stejně nedá, vždycky je tam nějaká díra. Za mě spokojenost, jenom to mohlo bejt sevřenější. Myslím, že i bez té přílišné opulentní akce by ten film v tom, co chce říct, fungoval taky. Byť by asi nebyl vizuálně tak oslnivý. 7,5/10

a.k.a. Počátek
Režie: Christopher Nolan
Hrají: Leonardo DiCaprio, Marion Cottilard, Ken Watanabe, Tom Hardy, Joseph Gordon-Levitt, Ellen Page, Cillian Murphy, Tom Berenger, Michael Caine
Hudba: Hans Zimmer
Produkce: Warner Bros
USA / Velká Británie 2010

WAR IS OVER... CHUCK NORRIS LIVES

Ne, to je jenom vtip. Dneska tady o žádného Norrise nezavadíte, naopak se podíváme na zoubek hned třem rozmáchlým válečným freskám, které zachycují klíčové okamžiky Druhé světové války. Všechny tři filmy mají hvězdami nabité obsazení, nemají ústřední postavy a detailně popisují všechny akce.
Vlastně bych válečné filmy rozdělil do tří kategorií. Akčně-dobrodružné, dramatické a historické. Mezi první bych zařadil svoje oblíbené Kam orli nelétají, Tucet špinavců či Velký útěk, do druhé kategorie bych zařadil spíše filmy ze zázemí či koncentračních táborů (např. Musíme si pomáhat), ale třeba i Most přes řeku Kwai, a třetí kategorie jsou filmy popisující důležité akce, bitvy apod. Patří tam tři dnešní bijáky, dále bych sem zařadil třeba Atentát, Bitvu v Ardenách či Osvobození Prahy (ne, že by ty filmy byly často historicky pravdivé). Je jasné, která kategorie je moje nejoblíbenější. Ale tyhle historické velkofilmy kolikrát taky mají něco do sebe.

(číst dál)

THE ITALIAN JOB (1969)

Úvodní scéna vypadala hodně dobře, takže jsem čekal skvělej film s bourákem Michaelem Cainem. První půlka byla skvělá, plánování, gangster řídící všechno z vězení, kde je vlastně pánem, atd., ale kupodivu ve chvíli, kdy začala loupež samotná, to začalo nudit. A slavná honička s Mini Cooperama byla natočená tak nezajímavě... Konec to taky moc nevylepšil. Takže jenom 7/10. Nejlepší scéna byla s dodávkou - "You're only supposed to blow the bloody doors off!". To mě dostalo. a.k.a. Prácička v Itálii 
Režie: Peter Collinson
Hrají: Michael Caine, Noël Coward, Raf Vallone, Benny Hill, Tony Beckley, Rossano Brazzi, Margaret Blye, Harry Baird
Hudba: Quincy Jones
Scénář: Troy Kennedy-Martin
Produkce: Paramount
Velká Británie / Itálie 1969

GET CARTER (1971)

Tenhle film má jedinou vadu a tou je příliš pomalé tempo. Jinak by byl dokonalý - Michael Caine bezchybný, hudba dokonalá, atmosféra a příběh taky, ale kvůli tomu pomalému tempu je to chvílemi až nudné. Jinak ve své době film určitě musel šokovat - nikde žádné kladné postavy, spousta brutálních vražd a nahých slečen. Dneska už by něco takového natočit nešlo. 7,5/10
a.k.a. Chyťte Cartera 
Režie: Mike Hodges
Hrají: Michael Caine, Britt Ekland, Ian Hendry, Tony Beckley, Alun Armstrong, Geraldine Moffat, John Bindon, John Osborne, Terence Rigby, Petra Markham, Rosemarie Dunham
Hudba: Roy Budd
Produkce: MGM
Velká Británie 1971