2023 HALLOWEEN SPECIAL část 4

Boris Karloff +  Bela Lugosi + Edgar Allan Poe. Poe v tom je, ale jinak, než čekáte.

 

THE RAVEN (1935)

Když v 60. letech točil adaptaci Havrana Roger Corman, zavolal si sice taky Karloffa, ale jinak film pojal jako komedii. Ve 30. letech se ale touto cestou nevydali. Jak Černá kočka byla rovnocenným soubojem dvou hororových legend, tohle je vyloženě Lugosiho film. Tady je tím padouchem on, kdežto Karloff je v podstatě antihrdinou.

Mladá tanečnice má autohavárii a jediný, kdo ji může zachránit, je doktor v podání Lugosiho. Ten se ale na lékařskou praxi vykašlal a nyní se ponořil do studia Edgara Allana Poea, dokonce si ve sklepě udělal repliky mučících nástrojů z jeho děl. Operovat odmítá, ale nakonec, když je potěšeno jeho ego uznáním kolegů, přijme. Do své krásné pacientky se ale zamiluje a je velmi uražen, když její otec ho žádá, aby s ní přerušil styky. Doktor chystá pomstu, k čemuž využije uprchlého trestance, kterému znetvoří tvář a vydírá ho tím, že pokud mu nebude sloužit, nepřeoperuje ho zpátky.

První půlhodina (z celkové hodiny) je vážně skvělá. Děj odsýpá, Lugosi sice hraje dost prkenně, ale jeho charisma je nepopiratelné, a jeho ďábelský smích stojí za to. Karloff v naprosto jiné roli je vynikající a je škoda, že vlastně nikdy nebyl jako herec doceněn a hrál jen v hororech. Většinu filmu však bohužel hraje skoro němou roli a má obtíže mluvit. Jak říkám, tohle je Lugosiho show.

O adaptaci Havrana sice nejde, ale je tu recitován a o Poeovi se hodně mluví a uvidíme tu i jeho kyvadlo v akci. To hraje samozřejmě největší roli v závěru. Ten bohužel ale nesplní očekávání. Zvláště kvůli tomu, že děj na scéně nechává i naprosto zbytečné vedlejší postavy, kterých se měl dávno zbavit, a které jen čumí a nic nedělají. Oproti Černé kočce tu pak v první polovině hrdinka je docela fajn a velmi krásná, v té druhé však bohužel už jen ječí, kdežto hrdina je nudný, nezajímavý, prostě třicítková/čtyřicítková/občas i padesátková klasika. Hudba nehraje pořád, jen v těch správných momentech, ale ne vždy se dobře hodí.

The Raven je možná i lepší než Černá kočka, ale stojí za vidění hlavně kvůli Lugosimu, který si užívá svého ďábelského padoucha. O souboj dvou ikon tu bohužel tolik nejde, Karloff hraje druhé housle. V titulcích je ale první uveden on. Později se situace proměnila a v některých filmech hrál Karloff hlavní roli, kdežto Lugosi už jen vedlejší. 7/10

Režie: Lew Landers

Hrají: Bela Lugosi, Boris Karloff, Lester Matthews, Irene Ware, Samuel S. Hinds

Hudba: W. Franke Harling, Clifford Vaughan
Produkce: Universal

USA 1935

2023 HALLOWEEN SPECIAL část 3

Boris Karloff + Bela Lugosi + Edgar Allan Poe. I když toho Poea si můžete zase škrtnout.

 

THE BLACK CAT (1934)

Poeovu povídku asi znáte. Tenhle film s ní nemá společného vůbec nic. Producenti pravděpodobně původně chtěli natočit její adaptaci, jenže se natolik nedařilo vymyslet scénář, který by z povídky vycházel a zároveň nabídl výrazné role dvěma největším hvězdám universalovských hororů, až to celé zahodili a použili jen název a zapletli do děje černou kočku. I když zapletli je silné slovo. Prostě v tom je.

Americký páreček novomanželů cestuje Maďarskem na svatební cestě. Ve vlaku k nim přisedne přívětivý lékař, který cestuje na nedaleké místo, aby dle svých slov navštívil přítele. Po cestě se stane nehoda a tak onoho přítele, inženýra Poelziga, musejí navštívit v jeho moderním betonovém domě všichni. Ukáže se ale, že lékař a Poelzig nemají ani náhodou přátelský vztah a je mezi nimi spousta nevyřešených účtů, sahajících až do světové války. A na světlo vystupují i další Poelzigova temná tajemství a zároveň jeho nový ďábelský plán, k němuž potřebuje novomanželku.

Trochu to působí jako dort pejska a kočičky, kde přibývají nápady, které se za kratičkou stopáž ani nestačí pořádně rozvinout, na druhou stranu film uběhne jako voda. Hlavní ale je obsazení Karloffa a Lugosiho, kteří si svoje nesmiřitelné rivaly dávají. Jeden sadistický tyran, druhý šílený mstitel. Karloff je ve své roli výtečný, Lugosi pateticky přehrává, ale nejde mu nedržet palce. Překvapivě mi ani nevadila postava, kterou bych v těchhle filmech vždycky nejradši zabil, a to je mladý romantický hrdina. Tady byl málo, ale když už na plátně byl, působil i celkem sympaticky. Mladá hrdinka je však strašně pasivní a hloupá.

Co výborně funguje, jsou kulisy. Místo gotického hradu tu máme betonovou novostavbu s až groteskní architekturou, betonové sklepení připomínající spíš bunkry než co jiného. Působí to chladně, odlidštěně, stejně jako Karloffova postava. Co nefunguje, je hudba. Film byl zřejmě průkopnický v jejím používání v průběhu děje, ale hrála skoro pořád. Dobře fungovala snad jen při prvním objevení se Karloffa a pak když citovala klasiky jako je Liszt. Pokusy o humor jsou v těchhle filmech bohužel časté, a tady taky nepotěší.

Černá kočka za vidění určitě stojí, i když rozhodně ne jako adaptace Poea. Jako příležitost k velkému hereckému duelu dvou ikon ale určitě obstojí a je radost je spolu sledovat. 7/10

a.k.a. Černá kočka

Režie: Edgar G. Ulmer

Hrají: Boris Karloff, Bela Lugosi, David Manners, Julie Bishop

Hudba: Heinz Roemheld
Produkce: Universal

USA 1934

OIK'S OUT OF GRAVE RISING OCTOBER SPECIAL část 1

A po roce je tu zase říjnový hororový speciál, a začneme nějakou klasikou, co říkáte?

FRANKENSTEIN MEETS THE WOLFMAN (1943)

Proč by Universal točil páté pokračování Frankensteina a druhý díl vlkodlaka zvlášť, když je mohl spojit? A tak dostáváme film, ve kterém je potkáme dohromady. Dává to smysl? Moc ne. Ale popořadě.

Začátek se točí výhradně kolem vlkodlaka, kterého dva lupiči omylem probudí. Když přijde den, je opět v lidské podobě nalezen a umístěn do sanatoria pro duševně choré. Místní policista a lékař se snaží přijít na to, kdo vlastně Lon Chaney je, zatímco ten je zoufalý, že mu nikdo nevěří a nemůže najít klid. První část je opravdu dobrá, a to právě díky Lonovi Chaneymu jr., který vlkodlaka hraje skvěle. Ovšem od chvíle, kdy Chaney z blázince uteče, už to začíná být čím dál větší splácanina. Chaney je přesvědčen, že jediný, kdo mu může pomoci, je dr. Frankenstein, tak vyhledá jeho hrad a oživí monstrum, které zde představuje... tramtadadá, Bela Lugosi! Ale je spíš k smíchu. Když Chaney nenajde, co potřebuje, vyhledá Frankensteinovu dceru a přesvědčí ji, aby jej i monstrum zničila elektrickým proudem... Co??

Asi mě to ve výsledku bavilo víc, než první Frankenstein, což může být dáno i lepším technickým provedením, než v roce 1931, ale hlavně asi díky Chaneymu, který je výborný. O jeho spoluhráčích se to bohužel moc říct nedá. Druhá polovina už je vyloženě slabá a nic nedosahuje na výborný začátek. Škoda, že tam museli zamíchat toho Frankensteina, bez něj to mohlo stát za to. 6/10

a.k.a. Frankenstein a Vlkodlak
Režie: Roy William Neill
Hrají: Ilona Massey, Patric Knowles, Lionel Atwill, Bela Lugosi, Lon Chaney Jr.
Hudba: Hans J. Salter
Produkce: Universal
USA 1943

OIK'S MONSTER CLUB - HALLOWEEN SPECIAL - část 2

V druhém zastavení nad filmovými horory se podíváme na snad největší klasiku ze všech.

DRACULA (1931) 

Měl bych si tu knihu konečně přečíst. Rok jsem ji měl na nočním stolku, aniž bych ji otevřel. Takhle jsem viděl už vlastně čtvrtou adaptaci, která se od ostatních liší v různých nepatrných detailech. Například:
Harker přijíždí do Transylvánie prodat Draculovi panství Carfax
1922 ano
1931 zde je to Renfield
1958 přijíždí ho rovnou zabít
1970 ČST ano

Draculovy ženy
1922 ne
1931 ano
1958 ne
1970 ano
Cesta na lodi
1922 ano
1931 ano
1958 ne
1970 ne

Postava Renfielda
1922 ano, ale značně omezený prostor
1931 ano, jedna z hlavních
1958 ne
1970 ne
Lucy coby upírka
1922 ne
1931 skoro ne
1958 ano
1970 ano

SPOILER  Draculova smrt se v každé verzi liší. 
1922 Orlokovi dá napít Mina dobrovolně své krve
1931 zabit kůlem do srdce v rakvi
1958 nestačí se za úsvitu ukrýt a zničí ho sluneční světlo
1970 probodnut dýkou (??)
KONEC SPOILERU

Řekněme, že ve verzích 1922 a 1970 mě nejvíc bavila právě ta pasáž, kdy pomalu zjišťujeme, co je Dracula zač. Od toho, že ve dne o něm není ani vidu ani slechu, přes to, že odmítá zrcadla, libuje si v ponurosti a morbiditě a přitahuje ho krev, libost v divokých vlcích až po objevení Draculovy mrtvoly v rakvi ve sklepení a následný Harkerův útěk a ztrátu paměti. Browningova verze tohle naprosto popírá tím, že hned na začátku vidíme, že Dracula a jeho ženy vylézají z rakví. Už od začátku víme, že Dracula je upír, a jeho jednání s nervózním Renfieldem je krátké a jasné. Díky přítomnosti šíleného Renfielda je tu ale opodstatněná postava dr. Sewarda, která v jedné z jiných verzí neměla příliš smyslu. Děj se ale po příjezdu do Anglie celkem zacyklí, a zajímavost děje stojí jen na přítomnosti démonického Lugosiho.

Ten naštěstí dostal více prostoru než Lee ve verzi 1958 a jeho charismatická přítomnost děj skutečně zvedá. O herectví se nedá mluvit u nikoho, všichni jsou dřevění a směšní, včetně našeho uherského hrdiny, ale Lugosi jediný zaujme. Renfield jen svým šíleným kukučem a Van Helsing prušáckou přísností a účesem ála Hindenburg, jinak jsou všichni nevýrazní a toporní. Většina filmu, naštěstí nedlouhého, se tak točí kolem přesvědčování Van Helsinga, že Mina se mění v upíra, Harkerova odmítání, Minina měnění názoru podle toho, zda je pod Draculovým vlivem nebo ne, Renfieldova řádění a občasného Draculova zjevení, přičemž tím nejpůsobivějším je asi jeho přímý střet s Van Helsingem.

Co mi celkem chybělo, o to víc, že na to málem došlo, byla pasáž s oživlou Lucy, jejíž role je výrazně upozaděna. Zhruba ve třech čtvrtinách filmu se pak mluví o tom, že vylézá z hrobu a napadá děti, ale pak najednou tato linie zmizí a její likvidace tu chybí. Ovšem dle imdb taato scéna byla ve scénáři, ale buď se netočila, nebo byla úplně vystřižena.

Co se tedy dá pochválit je obrazová stránka s působivými záběry s domalovanými kulisami, klasickým prostředím (i když pásovci ve střední Evropě jsou docela fail) a ikonickými záběry. Přestože Dracula 1931 není ani nejzábavnější, ani nejpropracovanější, ani nejlepší verzí tohoto příběhu, nepochybně má svoje místo v dějinách filmu jako jeden z nejdůležitějších hororů vůbec. A Bela Lugosi je dost možná nejlepší Dracula vůbec. 6/10

Režie: Tod Browning
Hrají: Bela Lugosi, Helen Chandler, David Manners, Edward Van Sloan
Podle románu Brama Stokera
Produkce: Universal
USA 1931