ADVENTNÍ KALENDÁŘ 2/2

Druhá půlka adventního kalendáře! Jste připraveni?

 

Giornata nera per l'ariete (1971)

Franco Nero chlastá a pátrá po vrahovi, který si vybírá oběti podle zvěrokruhu. Vizuálně perfektní film, byť bez nějakých legendárních scén, jaké známe od Argenta, Fulciho nebo Martina.

 

Batman (1989)

Michael Keaton JE Batman, a proč si na Vánoce nepřipomenout Burtonovo pojetí klasického komiksu, ještě než přišel Nolan se snahou o realističnost a Warner Bros se snahou vyrovnat se Marvelu? 

 

Sette note in nero (1977)

Co do násilí mírný, co do atmosféry výborný Fulci, podpořený legendárním soundtrackem (Bixio-Frizzi-Tempera) a obsazením (Jennifer O'Neill, Gianni Garko, Marc Porel, Gabriele Ferzetti, Ida Galli). 

 

Run of the Arrow (1957)

Pojďme zase jinam - Rod Steiger po prohrané občanské válce radši bude žít s Indiány (vedenými Bronsonem) než se Seveřany. Nicméně zas tak jednoduché to také není. Zajímavý, a dost přehlížený western. 

 

Pickup on South Street (1953) 

Samuel Fuller ve výběru podruhé, tentokrát v noirovém provedení. Protisovětskou agitku si spolu s Widmarkem upravil tak, že sám J. Edgar Hoover chtěl film zakázat. Což je dobře, že se nepovedlo. 

 

Piu forte, ragazzi! (1972)

Bud Spencer a Terence Hill opět v exotice, a zde doporučuji delší verzi, kterou jsem před lety opatřil titulky u nenadabovaných částí. Oficiální verze je hrozně překotná, tato plyne o dost lépe. 

 

Red River (1948)

Westernová klasika o muži, který měl býka, a chlapci, který měl krávu. Rozhodně stojí za vidění. 

 

Les fous du stade (1972)

Jiné filmy od Bažantů bych asi dneska už nedal, ale tohle bych ještě snad zvládnout mohl. Asi to nejvtipnější, co natočili, čemuž vydatně pomáhá Paul Préboist ve vedlejší roli.

 

The Great Escape (1963)

Steve McQueen s baseballovým míčkem. Bronson kopající tunel. Coburn jen se tak potloukající po táboře a nenápadně mizící. Pleasence ztrácející zrak. Garner kradoucí na co přijde. A masivní útěk z nacistického zajateckého tábora. Už jsem dlouho neviděl, měl bych si zas někdy pustit...

 

The Last of Sheila (1973)

Naopak pozapomenutý film s neméně legendárním obsazením (Coburn, Benjamin, Welch, Mason, Cannon) vycházející z detektivní hry, která se promění ve skutečný thriller. Netradiční, nečekané, dobré. 

 

Adéla ještě nevečeřela (1977)

Nedávno jsem byl u Pinkasů, a tam opravdu je výčepní, co to pivo ale úplně hejčká. Nekupujte vánoční hvězdy, Adéla vám Vánoce ozdobí lépe! 

 

Invasion U.S.A. (1985) 

Že nezačínají Vánoce, dokud Hans Gruber nespadne z Nakatomi Plaza? Co jestli nezačínají, dokud Chuck Norris Rostovovi neřekne, že je čas? Cannonovská nálož, před jejíž explozivností by si i Arnold s Brucem Willisem sedli na zadek. Chuck Norris projíždějící s uzinami vánočním nákupákem. Richard Lynch raketometem likvidující vánočně ozdobené rodinné domky. Pokus o odpálení kostela při půlnoční mši. Nefunguje to? Tohle bude. 

COMA (1978)

Michaela Crichtona znám hlavně jako spisovatele. V polici mi leží jeho Kmen Andromeda, vím, že napsal předlohu Jurského parku i Westworldu. Že se sám pustil do režie jsem donedávna nevěděl, a kdyby mi Kubaso (díky) tenhle film nepůjčil na VHS s rychlodabingem, asi bych nevěděl ani o něm.

V prosinci jsem dostal akutní zánět slepého střeva a na pár dní jsem navštívil nemocnici. Kdybych předtím viděl tenhle film, asi bych na operaci nešel s takovým klidem. Ve vyhlášené bostonské nemocnici záhadně umírají pacienti v průběhu naprosto běžných operací. Náhle dojde k zástavě srdce a pacient upadne do kómatu, z kterého už se nevyhrabe. Mladá lékařka si všimne, že se to děje častěji, než by se zdálo, a začne pátrat, co se děje. Všichni jsou ale proti - její kariéristický přítel a kolega, hlavní anesteziolog i ředitel nemocnice se ji snaží od jejího pátrání odradit.

Ze začátku film vypadá na nemocniční drama, posléze se měnící v opatrnou detektivku. V polovině se děj náhle docela násilně přepne do typického thrilleru připomínajícího až argentovské giallo, kde jde hrdince o život... o trochu dříve, než by podle dosavadního vývoje mělo. Atmosféra silně zhoustne (i přispěním Goldsmithovy hudby, kterou uslyšíme právě až ve druhé polovině) a stává se natolik paranoidní, že si ani nejsme jisti, zda se hrdince vše nezdá a nebojí se všeho zbytečně.

Genevieve Bujold v hlavní roli je velmi dobrá a je škoda, že se v Hollywoodu neprosadila víc. Vlastně i když člověku pointa dojde poměrně brzo, právě díky ní film sleduje dál, protože i když mi i v první polovině došlo, jak bude vypadat závěr filmu, nebyl jsem si jist, jak to skončí. Michael Douglas v jedné ze svých prvních větších filmových rolí hraje dost nesympatické hovado, u kterého si naopak nejsme jisti, proč to s ním Bujoldová vlastně táhne. Rip Torn je podezřelý vždy na první dobrou, stejně tak Richard Widmark jako nepříjemný ředitel nemocnice. A v minirolích se objeví i pozdější bondgirl Lois Chiles a naprosto nečekaný Tom Selleck jako pacient.

Druhá polovina obsahuje scény, které opravdu jsou napínavé, akorát Crichtonovi jako scenáristovi evidentně dochází občas nápady, jak hrdinku z nějaké svízelné situace logicky dostat, takže prostě střihne na další scénu. Občas jsou to situace, ze kterých by se nedostala zdravá, ani kdyby ji nikdo neohrožoval.(SPOILER: Jak se dostala zpátky z té šachty? A jak proboha slezla z té sanitky? Když už se tam vůbec udržela.) Atmosféra občas tak moc připomíná giallo, že jsem si začal představovat, jak by taková italská verze vlastně vypadala. No byla by asi o dost méně realistická, v hlavní roli i díky podobnosti vztahu mezi v jednom filmu by nebyl nikdo jiný než Edwige Fenech s Georgem Hiltonem, ale na režii bych, už kvůli tomu, jak by musely vypadat scény v Jeffersonově institutu, viděl spíš Fulciho.

No, nehodnoťme to, co radši nebylo, spíš to, co je. Na to, že film režíroval spisovatel, který ani nenapsal předlohu, to bylo natočeno poměrně zručně. Škoda jen přelomu v polovině, kdy se z toho velmi rychle stane úplně jiný film. A to už jsem si tou dobou na to realistické drama zvykl. 6,5/10

Richard Richard Richard Richard

a.k.a. V kómatu

Režie: Michael Crichton

Hrají: Genevieve Bujold, Michael Douglas, Rip Torn, Elizabeth Ashley, Richard Widmark, Lois Chiles, Harry Rhodes, Tom Selleck, Ed Harris

Hudba: Jerry Goldsmith
Produkce: MGM / United Artists

USA 1978

PICKUP ON SOUTH STREET (1953)

Naší vesnicí imperialistický agent neprojde! Nebo spíš naším New Yorkem komunistický agent neprojde! Z tohohle filmu čiší McCarthismus na sto honů. Ovšem je to spíš film noir maskovaný jako protikomunistická propaganda než obráceně. Jo, zejména agenti FBI tu mávají hvězdnopruhatou vlajkou velmi často, ale důvody, proč se hlavní postavy obrátí proti komunistickým špionům, jsou osobní, ne že by ideově prozřely a uvědoměle se postavily do boje za demokracii, kapitalismus a americký způsob života.

Hlavním hrdinou je kapsář, který jednoho dne ukradne ženě v metru peněženku. Neví ale, že v peněžence je víc než pár drobných a fotka milence, neví ani, že dívku sledovali agenti FBI, protože přenášela nebezpečný kontraband. S pomocí svérázné informátorky Moe policie zloděje Skipa brzo najde a požaduje, aby kontraband vrátil. Mazaný Skip ale ví, že mu nemohou nic dokázat, a tak poté, co ho najde i okradená žena, nastrčená komunistickým agentem, který má kontraband předat, snaží se na tom co nejvíc vydělat.

Co se mi na tomhle filmu už od začátku líbilo asi nejvíc, byly postavy. Každá je něčím zajímavá, každá je něčím charakteristická. Nejvýraznější je asi postava udavačky prodávající kravaty v podání Thelmy Ritterové, která, tuším, byla i za tento film nominována na Oscara. Nezaostávají ale ani postavy policistů, z nichž jeden by nejradši Skipovi rozbil hubu, ale musí se držet zkrátka, protože už ho dvakrát kvůli němu suspendovali, ani samotné hlavní postavy, frajírek Skip, skvěle ztvárněný Richardem Widmarkem, a nevědomá pomocnice nepřátel Candy v podání sexy Jean Petersové. Právě tyhle postavy a jejich vlastní motivace posouvají námět daleko od protikomunistické propagandy - natolik, že sám J. Edgar Hoover proti filmu protestoval. Zajímavé je třeba už jen to, kde hlavní postava bydlí - žádný nudný byt, ale chajda postavená na molu, kde tím nejdůležitějším nábytkem je houpací síť a basa piva ponořená do moře.

Film plyne rychle, je dost krátký, a v podstatě co se mi na něm moc nelíbilo, je konec. Předpokládám, že zde na Fullera nastoupilo studio, takže klasika, jako v jeho jiných filmech, mrtví ožívají a vše se posouvá, aby mohl být pěkný happy end. Závěrečná bitka v metru pak je nedořešená, po pár ranách prolínačka a závěrečná scéna. Škoda. 7,5/10

PS. Widmark tu dost vzhledem připomíná Jiřího Korna a hlavní padouch mi chvílemi připomínal mladého Miroslava Horníčka. Což by bylo hodně bizarní obsazení.

PPS. V roce 1967 byl v JAR natočen remake pod názvem The Cape Town Affair, kde hlavní role sehráli James Brolin a Jacqueline Bisset. Kvůli Bissetce jsem uvažoval, že bych na to někdy mrknul, ale našel jsem to na youtube a vypadá to, že je to prostě znovu přetočený scénář tohoto filmu.

a.k.a. Zátah na Jižní ulici

Režie: Samuel Fuller

Hrají: Richard Widmark, Jean Peters, Thelma Ritter, Murvyn Vye, Richard Kiley, Willis Bouchey

Hudba: Leigh Harline
Produkce: 20th Century Fox

USA 1953

THE HAMMER COLLECTION - 21 DISC COLLECTOR'S BOX SET

Jak už jsem psal u jednoho z článků letošního hororového speciálu, pořídil jsem si letos tuto kolekci 21 filmů britské společnosti Hammer, která od 50. do 70. let dominovala evropskému nejen hororovému žánru. Kolekce zahrnuje filmy z let 1965-1976, což bohužel znamená, že nejde o tu zásadní klasiku, jakou jsou první filmy s Frankensteinem, Drákulou či Mumií. Na druhou stranu pár slavných filmů s těmi největšími hvězdami tu přece jen najdeme.

Kolekce měla pravděpodobně více verzí. Na youtube jsem před vlastní objednávkou našel video, kde kolekce obsahovala několik papírových boxů s pěkně uloženými DVD s obrázky, a k tomu nějaké bonusy. Mně přišlo lacinější provedení s jediným plastovým boxem na 21 disků, v kartonové obálce a s jediným malým bookletem. Box se dá vyjmout z krabice, na rubové straně obalu jsou informace k jednotlivým diskům.

Grafická podoba potisků je jednotná, ne tak jejich provedení. Pár disků je hodně fajn, obsahují titulky i původní stopu, a nějaké bonusy. Většina ale obsahuje pouze anglický zvuk a bonusy žádné. Některé disky mají před menu úvodní video ke kolekci, ale zdaleka ne všechny. Některé (ty lepší) obsahují bonusů více, než tvrdí booklet,ale protože jsem všechna DVD zkontroloval jen po zakoupení, už si nepamatuju, co kde je. Jen vím, že u některých filmů je jako bonus přestříhaná verze do TV seriálu.

MADIGAN (1968)

Od kriminálního filmu Dona Siegela člověk čeká pecku, od Richarda Widmarka a Henryho Fondy dobrý film. Madigan takový bohužel není.

Příběh se točí kolem dvou detektivů, kterým na začátku při zatýkání uteče nebezpečný zločinec a ukradne jim zbraně. Na druhé straně se točí kolem jejich vysokého nadřízeného, který má pocit, že ho zradil nejlepší přítel. Detektivové hledají stopu a přitom si Widmark řeší problémy se svou manželkou, která se cítí osaměle, Fonda zase má vztah s vdanou ženou. Widmark má milenku Sheree North, u které přespí, aniž by s ní souložil. Všichni pořád mluví...

Vzhledem k tomu, že herce Jamese Whitmorea jsem naposledy viděl v The Split ze stejného roku (teda on byl i v Tora! Tora! Tora!, ale na to jsem dokonale zapomněl), vytanul mi tento film na mysli. Oba působí jako televizní filmy, The Split režií, Madigan scénářem, kde se nic neděje, ale zato se mluví. O minulosti, o budoucnosti, o přítomnosti, o pocitech, my nevidíme film, ale posloucháme postavy, kterak nám o něm vyprávějí. The Split měl na ruhou stranu filmový děj, ale zabila ho televizní režie. Tak jsem si posteskl, že se jejich režiséři mohli prohodit. Don Siegel dokázal z dobrého scénáře vytřískat hodně, jak dokázal svými filmy s Eastwoodem i dalšími. Tady námět sliboval něco jako Harryho, ale nakonec přinesl jen kecy.

Herci navíc stejně nemohou zaujmout ničím jiným, než svou osobností. Widmark je hlavní postava, ale i když se snaží, nemá těmi plky šanci zaujmout. Fonda je nejsilnější, když mlčí, jen se pomalu strnule pohybuje a upnutě kouká. V dalších rolích uvidíme časté Siegelovy spolupracovníky Harryho Guardina (Drsný Harry), Sheree Northovou (Telefon, Charley Varrick, Střelec), Susan Clarkovou i Dona Strouda (oba Cooganův trik). Ale nikdo, jak jsem psal, nemá šanci nějak více zaujmout. Byl jsem na tenhle film zvědavý, ale silně mě zklamal a nikdy už se na něj asi dívat nebudu. 5,5/10
PS. Ano, působí to jako pilot TV seriálu, a taky se z toho v roce 1972 TV seriál stal, s Widmarkem v hlavní roli.

Režie: Don Siegel
Hrají: Richard Widmark, Henry Fonda, Inger Stevens, James Whitmore, Harry Guardino, Steve Ihnat, Susan Clark, Don Stroud, Sheree North, Raymond St. Jacques, Woodrow Parfey
Hudba: Don Costa
Produkce: Universal
USA 1968

THE BIG AND WILD WESTERN REWATCH SPECIAL - část 4

Teď už máme, co jsme chtěli, do rachoty zvesela... Tak strašné to není, ale proč by si Američani nemohli taky udělat budovatelské filmy.

HOW THE WEST WAS WON (1962)

Na počátku byla pustá, neobydlená krajina plná vlků, bizonů, medvěd, jen sem tam člověk zakopl o nějakého Indiána. Inu, bylo třeba ji celou obsadit, zalidnit, vybetonovat, ohradit a rozezvučit křikem, hlasitou hudbou, motory a občasnou střelbou. O tom, jak k tomu s pionýrským nadšením došlo, vypráví tento film. MGM se tu pokusila udělat největší western všech dob - americkou Genesis, kroniku osidlování západu, a to na příkladu rodiny, jejíž členové nosí jména jako Zebulon, Jeremiah, Eve nebo Lilith. Jsou to mimochodem příkladní angličtí protestanti. K tomu si MGM vzala téměř všechny hvězdy své doby, tři režiséry a úžasný systém Cinerama, který si zaslouží zvláštní odstavec, vzhledem k tomu, že vedle Pohádek bratří Grimmů ze stejného roku jde o jediný hraný film, který s ním byl natočen.

Cinerama vznikla vlastně jako první širokoúhlý formát (nevznikla, viz komentáře), ještě před Cinemascopem, a byla něco mezi 3D filmem a širokoúhlým filmem. Natáčelo se na tři kamery, aby se zabral úhel 180°, a film byl promítán na plátno v půlkruhu. Zní to fantasticky, a i když už dnes člověk může film vidět jen v klasické "ploché" podobě (ostatně jen minimum lidí jej vidělo tak, jak byl zamýšlen), fantasticky to i vypadá, byť s nepřesnostmi. Zploštěním obrazu vedle sebe vzniká u některých scén podivné zakřivení, jehož vinou se občas střílí jinam, než by se mělo, krajina za jezdcem v pohybu se láme a mosty se ohýbají. To by ovšem tolik nevadilo. Co však vypadá skvěle pro diváka, se stalo pro tvůrce noční můrou. Extrémně těžká a náročně ovladatelná kamera, větší náklady na filmový materiál i na výpravu, jelikož vidět bylo skutečně všechno, nejbližší záběry, které bylo možno udělat, bylo do pasu, pak už obraz vypadal podivně zakřiveně. A navíc většina kin na tento formát nepřešla, takže po filmu This is Cinerama a společně s Grimmy je tento film jediným, který tento formát využil. A je znát, že tvůrci si v náročnějších případech vypomohli klasickými záběry, které poté jen zvětšili. To se týká zvláště akčních scén.

Jako kronika osidlování západu film funguje dobře. Skutečně je tu všechno důležité - Erijský průplav a cesta po Missouri, Oregonská a Santa Feská stezka, Pony Express, telegraf, železnice, Indiáni. Ideologie neprosakuje tak hrozivě, jak to nahoře mohlo vyznít, to jen když se nad tím člověk zamyslí. Na druhou stranu k závěru, kde vypravěč Spencer Tracy líčí, kterak se z divokého západu stala civilizace a sledujeme záběry dálnic, továren, přehrad, elektráren apod., by některá budovatelská píseň sedla. Třeba "Bez chleba nejde jíst". Stačí se jenom trochu porozhlédnout, kolik je kolem krás, dým z továren... Tak jsme holt ten kapitalismus vybudovali, soudruzi. A co jsme viděli předtím?

Pět povídek rozdílné délky i kvality. První, druhou a pátou režíroval Henry Hathaway, třetí John Ford a čtvrtou George Marshall, všechno tedy proslulí tvůrci westernů. První dvě části jsou ale docela nuda. Hlavně jsem měl dojem, že jediná povídka, která na svém prostoru vybuduje nějaký příběh a postavy někam posune, je ta čtvrtá.

V první sledujeme plavbu na vorech, kde se rodinka Karla Maldena, dále tvořená Carroll Bakerovou a Debbie Reynoldsovou, dvěma vdavekchtivými slečinkami, z nichž jedna sní o zálesákovi z románu a druhá o spoustě peněz, setkávají s neotesaným zálesákem Jamesem Stewartem. Ten převzal roli po zesnulém Gary Cooperovi, moc mu nesedla, ale jeho svádění-nesvádění je, společně se scénami se zloduchem Walterem Brennanem (a pobočníkem Lee Van Cleefem s parukou), asi nejzábavnější částí celé dlouhé a nudné části. Druhá část bohužel sleduje Reynoldsovou, která pořád zpívá, zpívá a zpívá. Po jednom milenci zdědí zlatý důl v Kalifornii a vydává se tam na krytých vozech, zatímco ji uhání podvodník Gregory Peck, kterému jde jen o zlato. Na to ovšem brzy zapomeneme, i na jeho problémy s věřiteli, a povídka může končit budoucím sňatkem poté, co drsný vedoucí výpravy Robert Preston ostrouhá. Kdepak, chlapče, tanečnici a zpěvačku na "já mám ranč a ty se mi budeš starat o děti" neuženeš. Následuje přestávka.

Po přestávce sledujeme zadumaného Lincolna a hned na to Andy Devine verbuje u podivně na staro namaskované Bakerové jejího dospělého syna George Pepparda. Bakerová je nešťastná, ale Peppard je příkladný Američan a ochotně rukuje. Pro Fordovu povídku hraje její krátkost a ukázka naprostého zmaru války, kterou naštěstí nevykreslili jako místo, kde se může mladý Zeb proslavit. I samotnáí generálové Sherman a Grant, jindy hrdinští, jsou tu vylíčeni jako pochybující lidé, kteří si moc nevěří. Čtvrtá část o střetu Pepparda a Widmarka ohledně plánu železnice je asi nejlepší a jediná, která má uzavřený příběh. Doteď to byly spíš jen výňatky z deníku. Poslední povídka je pak už jen zbytečným zakončením. Jestli to mělo fungovat, měli jsme Eliho Wallacha poznat o hodně dřív. Takhle si nejsem jist, jak ta jeho zápletka do celé historie vlastně zapadá.

Wayne, Fonda, Stewart, Peck, Widmark, Wallach, Cobb, Brennan, Morgan - většina velkých westernových hvězd je tu. Bohužel jen v menších rolích, protože většinu filmu strávíme s Peppardem či Reynoldsovou. Wayne coby Sherman se vlastně jen mihne, stejně jako Morgan coby Grant, Stewartovi role nesedí, Fonda nezklame, ale coby zálesák působí trochu divně. Widmark je fajn, Peck je klasický Peck, Wallacha je maličko, stejně jako Cobba. Poslední dvě povídky byly navíc zjevně hodně kráceny, takže se nedozvíme, že pozdější Peppardova žena je Fondova dcera, ani jak Lee J. Cobb k náplasti nad okem při vlakové scéně vlastně přišel. Akční scény občas vypadají skvěle a občas zklamou. Ta nejlepší je asi na krytých vozech ve druhé povídce, celkem dobrá je i přestřelka v jeskyni na začátku. Scény s bizony ale mnohem lépe uchopil Tanec s vlky. Newmanova hudba je legendární, i když parafrázuje Greensleaves až příliš často.

Nemůžu tomu upřít určité kvality, na druhou stranu i pro svou délku, strukturu a nedostatečně rozvinuté postavy film poměrně nudí. Studio se více soustředilo na reklamu než na výsledný produkt. Ten sice vypadá ohromně, ale je plochý, mdlý a nepřesvědčivý. Na druhou stranu, i když jsem to několikrát chtěl vypnout, a původně jsem to chtěl dát po jednotlivých kapitolách, nakonec jsem to dal na jeden zátah. Epizodka s válkou a pasáž o stavbě železnice to alespoň vytahují na 6/10.

a.k.a. Jak byl dobyt Západ
Režie: Henry Hathaway, George Marshall, John Ford
Hrají: Carroll Baker, Lee J. Cobb, Henry Fonda, Carolyn Jones, Karl Malden, Gregory Peck, George Peppard, Robert Preston, Debbie Reynolds, James Stewart, Eli Wallach, John Wayne, Richard Widmark, Walter Brennan, David Brian, Raymond Massey, Agnes Moorehead, Harry Morgan, Thelma Ritter, Mickey Shaughnessy, Russ Tamblyn, Lee Van Cleef, Harry Dean Stanton
Hudba: Alfred Newman
Produkce: MGM
USA 1962