THE SHOW WITH A NAME - REVIZIONISTICKÉ WESTERNY část 6 - NESMIŘITELNÁ BRÁNA

Poslední část seriálu o westernech 70. let dochází ke svému logickému konci. Uzavřela tvorbu tohoto typu filmů Nebeská brána? Nebo je definitivním koncem až dovětek Nesmiřitelní z roku 1992? Každopádně dnes se vracíme k Clintovi Eastwoodovi a jeho neopominutelnému příspěvku k westernovému žánru.

BAT*21 (1988)

Ze všech filmů, které mám s Genem Hackmanem a mohl bych se na ně podívat, jsem si vybral tento nenápadný kousek, který se vedle ostatních Hackmanových osmdesátkových filmů skrývá trochu v zapomnění. Vyšel holt ve stejném roce jako Hořící Mississippi. Důvod, proč jsem si ho vybral, je ale prozaický - měl jsem ho vypůjčený od Kubasa na VHSce.

Navíc jak bylo téma vietnamské války zejména po Rambovi II a Četě na chvíli v amerických filmech populární, ve stejném roce vyšel ještě Rambo III, Braddock: Ztracen v boji a Saigon s Willemem Dafoem, takže válečné drama s Hackmanem vedle svalovců a mladších herců zůstalo ve stínu. Děj filmu mi navíc prakticky připomněl nejen Ramba, kde akorát v džungli v obklopení nepřáteli končí místo svalnatého superhrdiny postarší vysoký důstojník, který útoky spíše plánuje než že by se jich účastnil, ale zároveň mi to připadalo jako Smrtonosná past ve Vietnamské válce - hlavní postava je v nepřátelském prostředí, snaží se před nepřáteli skrývat, a jediným kontaktem je černoch na vysílačce. Zde jím je Danny Glover coby průzkumný pilot, který jediný tuší, kde Hackman je, protože byl svědkem jeho sestřelení, a podle jeho instrukcí vede jak jeho záchrannou misi, tak naplánované útoky stíhaček.

Filmu nelze upřít působivé scény náletů a letecké záběry, pár napínavých scén v džungli, ale vzhledem k tomu, že už úvodní titulky prozradí, že skutečný podplukovník Hambleton byl konzultantem při tvorbě, je jasné, že Hackman se z džungle dostane živý. Hackman tu nemá moc šancí něco předvádět, to spíše Glover má lepší roli. Pointu, kdy stratég, který bez mrknutí oka nechával srovnat se zemí celé vesnice se setká tváří v tvář s bojem a smrtí a odmítá dál válčit, snad lépe udělali v jednom dílu MASHe. Není to špatný film, ale je to prostě jeden z řady válečných filmů svojí doby. 6,5/10

PS. Od začátku jsem čekal, kdy se objeví tak často zmiňovaný Anderson, a nic. 

a.k.a. Bat 21, Air Force-BAT 21

Režie: Peter Markle

Hrají: Gene Hackman, Danny Glover, Jerry Reed, David Marshall Grant, Clayton Rohner

Hudba: Christopher Young
Produkce: Tri-Star Pictures

USA 1988

GENE HACKMAN 1930-2035

Před měsícem jsem mu tu přál k narozeninám, dnes přišla smutná zpráva o podivné smrti jeho, jeho ženy i jeho psa... Čest jeho památce a brzy si nějaký jeho film musím připomenout.

GENE HACKMAN 95

 Jeden z nejlepších herců se dnes dožívá neuvěřitelných 95 let. Ať mu zdraví ještě dlouho slouží.

BONNIE AND CLYDE (1967)

Legendární dvojice lupičů v neméně legendárním filmu. Či spíše se skutečně legendárními stali až právě díky úspěšnému filmu?

Každopádně bez Bonnie a Clydea by se v zaprděném Hollywoodu 60. let nehnuly ledy a způsob, jakým se točily filmy, se značně změnil. Tvrdohlavý herec a producent Warren Beatty a neméně tvrdohlavý režisér Arthur Penn si prosadili scénář, který se vymykal dosavadním konvencím amerického filmu. Zatímco celý svět točil filmy, které se věnovaly tématům života dospělých, v Hollywoodu bylo nepředstavitelné, že jedno z hlavních témat filmu o lupičích je impotence. Boření tabu co se týče zpodobněných témat, i co se týče násilných scén - dva roky před Peckinpahem Penn natočil obdobně šokující násilné scény, inspirované nejen filmy Leoneho, Kurosawy či jiných světových tvůrců, ale i tím, co šlo běžně vidět ve zprávách. Konec byl uhlazenému násilí hollywoodských kovbojek, nové násilí bylo hlasité, krvavé a bolestivé.

Film má poměrně volnou strukturu a reálií se nedrží zase tak moc. Každopádně začíná se poměrně rychle a v rychlém tempu jede i většina filmu, který se nikde nezdržuje. Namísto zdlouhavého vykreslování nudného všedního života Bonnie Parkerové stačí hned úvodní scéna s nahou Faye Dunaway a převyprávění typického osudu Warrenem Beattym o chvilku později. Sotva se Bonnie a Clyde poznají, hned začnou loupit. Cestou naberou ještě Michaela J. Pollarda coby křupanského řidiče a Gena Hackmana s manželkou coby Beattyho bratra, a vytvoří gang, který se stane postrachem bohatých, naopak chudí farmáři, postižení hospodářskou krizí, jim fandí. Je ale jasné, že nic nepůjde tak snadno a smyčka se začíná stahovat.

S Warrenem Beattym mám jediný problém. Zaboha si nemůžu zapamatovat, jak vypadá. Opravdu, je tak zaměnitelný s jinými herci, že i když jsem ho sledoval teď dvě hodiny, při pokusu si vybavit, jak vypadá Clyde, ho nějak nevidím. Zapomenout na nádherný zjev mladé Faye Dunawayové samozřejmě nejde. Stejně tak nejde zapomenout na zvláštní zjev Michaela J. Pollarda, a Hackmana nebo Duba Taylora samozřejmě dobře znám. Kromě Estelle Parsonsové v roli uječené Hackmanovy manželky jsou všichni skvělí, stejně jako Gene Wilder v roličce muže, kterému Bonnie a Clyde ukradnou auto, unesou ho a pak ho vysadí uprostřed noci daleko od domova.

První půlka je skoro jako komedie, což podtrhuje i country hudba. Nicméně nikdy se film nezvrhne do nějaké frašky a humornější momenty jsou opravdu vtipné. (Hackman vyprávějící pořád dokola stejný vtip.) Ve druhé ale atmosféra značně zhoustne a film povážlivě ztemní, přičemž předělem je zvláštně natočená scéna návštěvy Bonniiny rodiny, kdy je vše točeno se silným protisvětlem. Oproti všem těm pozdějším novohollywoodským náhlým smrtím hrdinů rukou zlé kapitalistické společnosti tu závěrečná scéna zcela dává smysl a nepřijde zčistajasna, navíc odpovídá realitě. Její ztvárnění ale muselo být v roce 1967 velmi šokující.

Vliv filmu není třeba rozepisovat. Každá další lupičská dvojice muž-žena byla, je a bude Bonnie a Clydem poměřována. Film navíc založil zejména Rogerem Cormanem živenou vlnu exploatací, filmů o lupičských bandách v době hospodářské krize, často o rodinných klanech s topless blond dceruškami, které jako by Faye Dunaway z oka vypadly. Další neoddiskutovatelná klasika. 8,5/10

a.k.a. Bonnie a Clyde

Režie: Arthur Penn

Hrají: Warren Beatty, Faye Dunaway, Michael J. Pollard, Gene Hackman, Estelle Parsons, Denver Pyle, Dub Taylor, Evans Evans, Gene Wilder

Hudba: Charles Strouse
Produkce: Warner Bros

USA 1967

MINIRECENZE - REWATCH SPECIAL xy

Už nevím, kolikátý tohle je rewatch speciál, takže už bez čísla. Jinak letos nebude Spagtember a s největší pravděpodobností ani Spagvember. Ne, že bych na spaghetti westerny zanevřel, spíš jde o čas. Čas od času si samozřejmě nějakou klasiku pustím.

PANOPTIKUM HŘÍŠNÝCH LIDÍ

 

Partie krásného dragouna (1970)

Hříšné lidi města pražského miluju. Ne všechny díly, ale jinak ten seriál považuju za skvělý. Panoptikum mám velmi rád, i když některé díly jsou opět slabší. S čtyřmi filmy, které vznikly najednou v letech 1970 a 1971, je to složitější. Rada Vacátko se z černobílé obrazovky přesunul na barevné širokoúhlé plátno, a nejsem si úplně jist, zda mu to prospělo. Druhá věc je, že Markovy povídky jsou krátké a s vtipnou pointou, což kolikrát nestačilo ani na epizodu televizního seriálu. Třeba z povídky Náhoda zůstal jen nástin děje, mnohonásobně rozpracovaný, a úplně se vytratila pointa s náhodou hrající významnou roli (díl Případ lichého střevíce). U Partie krásného dragouna je oproti povídce zcela nová zápletka s proutníkem Rudym a jeho podezřelou bytnou. Nicméně, tenhle film je sice zábavný, ale až moc uřvaný a příliš tlačící na pilu ve snaze dělat humor. Menšík to tu už docela přehnal, řekl bych.

 

Pěnička a Paraplíčko (1970)

Nejslavnější film, ale pro mě celkem průměrný. Závěrečná půlhodina s přestřelkou v domě je sice dobře vygradovaná, ale člověk má pocit, že tu hodinu předtím se vlastně nic moc nedělo. Uřvanou Bohdalku bych zaškrtil.

Smrt černého krále (1971)

Tenhle film je sice nejdelší, ale asi nejlepší. Pánové ze čtyřky ve všech čtyřech filmech sice hrají vlastně vedlejší role, ale tady se ta přehlídka podezřelých povedla a Somr, Fišer, Čepek, Brejchová a další ty svoje křiváky zvládají s přehledem.

Vražda v hotelu Excelsior (1971)

Pro mě nejslabší ze všech čtyř. Prostředí luxusního hotelu, ze kterého nevytáhneme paty, není pro Vacátka a spol. to pravé ořechové, tam měl přijet Hercule Poirot. Navíc Kopecký, který je jinde skvělý, mi tu připadá toporný a otrávený. A těch nově vymyšlených zápletek s gotesem a arabským princem je až moc. Aspoň se pro jednou vrátil i pan Mrázek.

 

SKYNET

 

The Terminator (1984) 

Kdysi jsem nejdřív viděl dvojku v rozšířené verzi a moc se mi nelíbila. Až za pár let jedničku, a jako dobrý. Teď jsem si po dlouhé době pustil filmy oba a docela mě překvapilo, jak moc se mi líbily. Jediné, co platí pro oba, je, že cca ve dvou třetinách jim na chvilku dojde dech. Docela bych chtěl Terminátora 2 vidět poprvé, aniž bych věděl, že Arnold není člověk.

Terminator 2: Judgment Day (1991)

Docela bych chtěl Terminátora 2 vidět poprvé, aniž bych věděl, že Arnold není padouch. Úvodní cca půlhodině by to dalo úplně jiný náboj. Jinak kinoverze je samozřejmě super, zatímco tu dlouhou asi dost táhlo dolů těch dvacet minut scén navíc, nový závěr a pár změn. Trojku a výš vidět asi ani nechci, a co jsem slyšel o posledním dílu, kde se vrátila i Sára, připadá mi to dost smutné.

OSTATNÍ

The Disaster Artist (2017)

Film o natáčení jednoho z nejhorších filmů (nebo nejslavnějších špatných), který z toho všeho udělal pohádku. Podle Sesterovy knihy jeho přátelství s Wiseauem zdaleka tak růžové nebylo, jak ho film vykresluje, tudíž Wiseau se nechoval do natáčení jako fajn chlap a najednou se změnil v příšeru - on byl příšera vždycky.

Taxi Girl (1977)

Kdybych nenašel původní český dabing, nikdy bych se k tomuhle filmu nevracel. Díky Haně Talpové, Janu Pohanovi, Eduardu Cupákovi a Václavu Postráneckému to jde přežít o dost lépe, ptákovina je to ale pořád. Vystříhání svlečených scén nepřekvapí, ale bez některých děj nemůže dávat zbla smyslu. U některých scén ale jejich vystřižení nechápu.

Inglorious Bastards (1978)

Příjemné překvapení po letech, opravdu jsem se bavil, což jsem vůbec nečekal. Petera Hootena bych ale zaškrtil. Fred Williamson a Bo Svenson rulez.

Prime Cut (1972)

A tohle se mi po letech taky líbilo víc než jsem čekal. Dějově béčko, ale Marvin a Hackman to drží, Spaceková a Walcott nic nekazí a sedmdesátkové thrillery bez Schifrinovy hudby jsou prostě poloviční. Většinou.

Kill Them All and Come Back Alone (1968)

Tady mě Castellari napodruhé už moc nepotěšil. Akce je hromada, ale chybí tu cokoli dalšího. Děj nedává smysl a o postavách se nedozvíme lautr nic. Dabing ČT potěšil obsazením neoposlouchaných hlasů, ale co z toho, když řeknou dvě věty za film a nejvíc toho nakecá Ross dabující Franka Wolffa, který se na něj ani trochu nehodí.

Lethal Weapon (1987)

Já mám trochu s těmihle filmy Shanea Blacka problém - na komedii jsou moc drsné (mučení proudem) a vážné (pokusy o sebevraždu), na vážný akčňák moc humorné a odlehčené. Neřekl bych, že jsem na ty sračky moc starej, jen chtěly víc vyvážit.

Asterix et Obelix contre César (1999)

První hraný Asterix sice proti komiksům a některým animovaným filmům působí trochu těžkopádně, ale některé scény jsou prostě legendární. Jen škoda, že si scenáristé vyzobali tolik z různých alb a děj většinově vymysleli. Chápu, že jedno osmačtyřicetistránkové album je na dvouhodinový film málo, nové nápady ale většinou nejsou moc v Goscinnyho duchu.

THE SHOW WITH A NAME - FRANCOUZSKÁ SPOJKA

Zopakoval jsem si Francouzskou spojku a zamyslel jsem se nad tím, že nedávno byla na streamu vydána cenzurovaná verze, ve které chyběla jedna scéna. Nedůležitá, ale důvody k jejímu vystřižení jsou dost malicherné a hloupé.

Vzhledem k použití ukázek z filmu mi ale YouTube video zablokoval. Takže dneska si to pustíte jinde - na video se dostanete klepnutím na obrázek.

THE SHOW WITH A NAME - CANNON FILMS ČÁST 1 - VZESTUP A PÁD

 Další několikadílná série, tentokrát o nejznámější fabrice na béčka osmdesátých let. Cokoli máte pocit, že chybí v tomto díle, bude určitě v dalších.

BITE THE BULLET (1975)

Už jsem to tu kdysi lehce v minirecenzi naťuknul, ale proč se na to nepodívat blíž. Na film jsem si vzpomněl vzhledem k 92. narozeninám Genea Hackmana, a říkal jsem si, že bych se s ním podíval na nějaký western. Je pravda, že tohle asi není to nejreprezentativnější, to bychom hledali spíš v devadesátkách, ale řekněte, kdy jindy hrál Hackman takhle kladnou postavu?

Film namísto klasického westernu spíše připomíná filmy jako Báječní muži na létajících strojích, Tajný závod, nebo extrémní Cestu gladiátorů 2000, totiž jde o závod a sledování putování různorodých postav, které soupeří o dva tisíce dolarů. Jak to tak bývá, v sázce je ve skutečnosti mnohem víc, než jen peníze. Motivy postav k závodu jsou různé - finanční zisk, získání slávy, sport, úspěch, někdy může jít i o něco jiného, než se na první pohled zdá. Přestože závodníků je deset, výraznějších jich je méně - což je logické, sledovat deset dějových linek by bylo trochu moc. Už takhle je v tom trochu zmatek.

Největší prostor mají jednoznačně Gene Hackman, James Coburn, Jan-Michael Vincent a Candice Bergenová. Už když jsem to viděl poprvé, díval jsem se hlavně kvůli Coburnovi a předpokládal jsem, že se z něj vyloupne zlosyn. O to větší jsem měl vlastně radost, že Hackman s Coburnem tu jsou za ty správňáky, kteří si vždy v úzkých pomůžou. K padouchovi má blízko Vincent, který hraje dost nesympatického hejska, machrujícího na všechny okolo. Poté, co je jeho ego zlomeno, ale dojde i on k proměně, i když možná až moc velké. Bergenová hraje bývalou děvku, která závodí s poměrně nejasnými motivy, což ale film nijak neakcentuje. Je sice dobře, že nedojde k románku mezi ní a žádným se závodníků, ale na druhou stranu je diskutabilní, že úplně všechny ženy ve filmu jsou děvky. I ty, o kterých se jen mluví.

V dalších rolích uvidíme klasika westernu a jízdy na koni vůbec, Bena Johnsona, bez kterého by to snad ani nešlo (Johnson začínal jako jezdec rodea a ve filmu jako kaskadér pracující s koňmi, než mu John Ford začal dávat role). Roli sympatického Angličana si střihl Ian Bannen,dál tu máme sympatického Mexičana, který má bolesti zubů, a jehož dějová linka paradoxně dala filmu originální název. (Upřímně, ten český sedí mnohem víc.) A tady asi je jasně vidět problém - filmu dost chybí výrazná záporná postava. Vincent se "vyléčí", a i když se ke konci pár lotrů objeví, nic moc nepředvedou a hned jsou odklizeni ze scény. Ani jezdec, najatý boháčem, který vsadil obrovské peníze, není padouch - skoro ho nevidíme, a když ano, mluví o svých spolujezdcích s respektem.

Hudbu k filmu složil Alex North, ale během sledování jsem na to zapomněl, a předpokládal jsem, že buď to byl Maurice Jarre, nebo Jerry Goldsmith. Tak moc mi oba dva ta hudba připomínala - včetně toho, že je občas nepatřičně rozjuchaná.

700 mil v sedle působí o pár let opožděně, občas trochu zmatečně, a je to možná příliš dlouhý film na to, kolik napětí vlastně poskytuje. Ale hlavně díky obsazení se na to dá i více než ty dvě hodiny pěkně koukat, a kdo chce vidět Hackmana a Coburna jako sympatické machry, kteří vše zvládnou levou zadní a ještě si u toho zajezdí na koních, asi lepší příklad nenajde. 7/10

a.k.a. 700 mil v sedle

Režie: Richard Brooks

Hrají: Gene Hackman, James Coburn, Candice Bergen, Ben Johnson, Jan-Michael Vincent, Ian Bannen

Hudba: Alex North
Produkce: Columbia

USA 1975

OIK'S HAUNTED PALACE část 6

Frankenstein už je tu v tomhle speciálu potřetí, ovšem tentokrát zase jinak.

YOUNG FRANKENSTEIN (1974)

Humor Mela Brookse úplně nevyznávám. Spaceballs se mi napodruhé moc nelíbily, Žhavá sedla jsem sice po letech trochu vzal na milost, ale pořád je tam hodně hlušiny. Tady se to ale celkem povedlo. Možná za tím je spolupráce na scénáři s Genem Wilderem. Možná to, že se povedlo vytvořit atmosféru universalovských hororů takřka dokonale. Možná hvězdným obsazením.

Mladý Frankenstein paroduje všechny původní universalovské Frankensteiny tím, že se do Transylvánie (kde je jediné nádraží a z nějakého důvodu se tam mluví německy) vrací vnuk původního vědce. Ten napřed pokusy svého předka odmítá a distancuje se od něj i jinou výslovností svého jména, ale po setkání se záhadnými pomocníky, které má k ruce (šilhavý Igor s přemisťujícím se hrbem, krásná Inga, děsivá bába Bücherová, po vyslovení jejíhož jména se plaší koně) je v noci oosednut duchem svého děda a pustí se do zopakování jeho činu. Netrvá dlouho a sestrojí monstrum, které se ale nechová podle očekávání...

Na jednu stranu jsem se u toho hodně zasmál. Na tu druhou je tohle spíš hororová komedie než přímo parodie, protože tu atmosféru se podařilo vytvořit takřka až příliš věrně. Kdyby se z toho vynechaly vtipy, dalo by se to brát vážně jako další film ze série o Frankensteinovi. Na to, že to má být parodie, a tudíž postavené na hlavu, jako by si Brooks s Wilderem vzpomněli až na konci, ten je postavený na hlavu. Předtím nás rozesmějí spíš drobnější vtípky a nenápadnější gagy, ale scény oživení nebo některé scény s monstrem vyvolávají docela napětí. Drobky typu policista s dřevěnou mechanickou rukou nebo muzikálové číslo jako by z toho všeho vystupují.

Gene Wilder si hlavní roli pro sebe napsal a hraje ji dobře, kdo je pro mě ale naprostým králem filmu, je Marty Feldman, který je naprosto boží. Teri Garr skvěle přihrává v roli nadšené naivní asistentky, stejně jako Cloris Leachman v roli upjaté Frau Bücher. Monstrum hraje impozantní Peter Boyle, roli nadržené snobské snoubenky nemohl Brooks svěřit nikomu jinému než Madeline Kahnové, a jako překvapení se v roli slepého mnicha objeví Gene Hackman, namaskovaný skoro k nepoznání. 

Co dál vyzdvihnout, výbornou atmosferickou hudbu, skvělé kulisy, kameru, všechno to do puntíku vypadá jako universalovské horory 30. a 40. let. Škoda snad jen několika pubertálních vtipů, které si Brooks tentokrát mohl odpustit. Na absolutní hodnocení to není, ale 8/10 si Mladý Frankenstein zaslouží určitě.

a.k.a. Mladý Frankenstein

Režie: Mel Brooks

Hrají: Gene Wilder, Marty Feldman, Peter Boyle, Cloris Leachman, Teri Garr, Kenneth Mars, Richard Haydn, Gene Hackman

Hudba: John Morris
Produkce: 20th Century Fox

USA 1974