Zobrazují se příspěvky se štítkemJERRY GOLDSMITH. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemJERRY GOLDSMITH. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 13. ledna 2026

THE DETECTIVE (1968)

Frank Sinatra je pěvecká legenda, jako herec si sice vybudoval kariéru, ale nikdy nijak extra nezářil. Jeho filmy 60. let jsou pro mě z kategorie "přestárlá hvězda hraje mladší postavu ve schematickém ději." Tento film mě proto nikdy moc nelákal, ale ze zvědavosti jsem zašel na projekci v Ponrepu z 35 mm filmu s původním kinodabingem. A nelituji.
 
Detektiv je zajímavější, než by se po prvních deseti minutách zdálo. Na začátku to vypadá na úplně klasickou detektivku. Policie přijede na místo činu, ohledává mrtvolu, jediné, co překvapí, je suché konstatování Sinatry suchým hlasem Josefa Langmilera "Má uříznutý penis." Na místo činu přijde význačný politik, protože oběť není ledaskdo, Sinatra ho vyhodí. Čekáme klasiku, že policajt bude za každou cenu vyšetřovat další a další podezřelé a politici mu budou házet klacky pod nohy. Jenže po krátké scéně s Lee Remickovou v roli Sinatrovy ex/manželky se objeví první, sice trochu nešikovný, ale nečekaně dlouhý a na jinou cestu nás zavádějící flashback.
 
Detektiv není detektivka. Je to film o policistovi, který se snaží zůstat sám před sebou čistý ve městě plném špíny, kterému nerozumí, které už není jako město, kde poldu dělal jeho otec. Politici a byznysmeni řádí bez kontroly jako černá ruka. Ženy jsou nevěrné a promiskuitní. Město je plné homosexuálů a dalších perverzáků. Policisté jsou úplatní, násilničtí a líní. A Sinatra zjišťuje, že možná sám nebude taky tak čistý, jak si ze začátku myslel.
 
Dvě témata se filmem prolínají - sociální rovina a homosexualita. V první oblasti, kvůli které byl film zřejmě v roce 1970 zakoupen, je film občas nepříjemně didaktický a naivní. Developeři blokují výstavbu, aby co nejvíce zvýšili cenu pozemků, a Sinatra s tím přece něco musí udělat. Druhá rovina je z dnešního pohledu také problematická, ale ve své době byla šokující - nejen, že tu vidíme dokonce homosexuální polibek a jde o ústřední téma, ne jen poukázání na to, jaká jsou gayové špína, ale v zásadě tvůrci spíše poukazují na problematické přijetí homosexuality společností a k čemu může vést. Nicméně Ralph Meeker křičící na podezřelého "Buzerante!" stojí za to.
 
Nejznámějším faktem o filmu je, že je to vlastně prequel Smrtonosné pasti. Roderick Thorp, autor předlohy, napsal Smrtonosnou past jako druhý díl, nicméně filmaři v roce 1988 už nemohli obsadit starého Sinatru, a aby se diváci moc neohlíželi za tímto filmem, změnili i jméno hlavním postavám. Celý film jsem přemýšlel, jestli Lee Remick hraje stejnou postavu jako ve Smrtonosných pastích Bonnie Bedelia, ale zjistil jsem, že v knize jde o dceru a vnoučata, ze kterých filmaři udělali ženu a děti.
Jak jsem na začátku Sinatru zkritizoval, ve výsledku se mi tu docela zamlouval. A dokonce jsem došel k tomu, že bych si ho jako Drsného Harryho, kterého mu nejdřív nabídli, dokázal představit. Paradoxně tou scénou, kde mě to napadlo, nebyla žádná akční (taková je tu vlastně jen jedna), ale scéna, kde zjistí, že jeho žena je mu nevěrná.
 
Česká kopie na začátku neobsahovala info o hercích, a já si nic ani před zhlédnutím nezjišťoval, tak jsem byl překvapen, kolik známých tváří tu člověk najde. Manželku hraje výborná a velmi krásná Lee Remick, která se mi tu líbila i víc než Jacqueline Bisset, ta ale má divnou krátkou paruku. Na Bissetovou si člověk musí až do druhé poloviny počkat, protože film má strukturu dvou případů, které se propojí, a Bissetová hraje ústřední roli v tom druhém. Mezi Sinatrovými kolegy najdeme Jacka Klugmana, Roberta Duvalla a Ralpha Meekera - Klugman hraje klasicky kladnějšího poldu, Duvall fašistu a Meeker slizkého korupčníka. Mezi podezřelými najdeme Tony Musanteho v roli homosexuála nebo Lloyda Bochnera a mihne se začínající Tom Atkins.
 
Podobná poznávačka byl pro mě z téhož důvodu i dabing - až někdy v půlce jsem poznal, že dalšího Sinatrova kolegu mluví Krampol, zato mladého Jana Schánilce jsem překvapivě poznal hned. Nejvtipnější je ovšem Vladimír Brabec dabující jednoho z homosexuálů. 
 
35 mm film byl taky zajímavý zážitek. Digitální projekce jsou fakt spíš jako když si člověk pustí film v televizi. Já si nejsem jist, jestli ještě třeba Hanebný pancharti nebyli promítaní z filmu, ale léta jsem zvyklý na digitální projekce. Kopie měla po letech samozřejmě pár menších výpadků a došlo k lehčí degradaci barev, která ale vlastně filmu přinesla zajímavou patinu. Jako když čte člověk zažloutlou knihu vonící starými časy. Po porovnání na DVDBeaveru jsem došel k tomu, že zatímco Blu Ray vypadá přijatelně, barvy na DVD jsou hnusně kyselé a do zelena. Pokusil jsem se vyrobit zhruba náhled, jak asi kopie z filmu vypadala, nicméně skutečně reprezentativní obrázek vytvořit nedokážu.
Nahoře z Blu Raye, dole úprava, jak to asi vypadalo v kině.
 Bylo to nakonec zajímavější, ale jestli o moc lepší, to asi nemohu říct. Pořád je to poněkud schematické, chvílemi naivní a školometské a chvílemi moc dlouhé. Drží to obsazení, drží to Goldsmithova hudba, ale nepopírám, že vidět to v DVDripu v originále nebo s dabingem ČT, možná by se mi to líbilo ještě méně. 6,5/10
 
a.k.a. Detektiv
Režie: Gordon Douglas
Hrají: Frank Sinatra, Lee Remick, Jacqueline Bisset, Ralph Meeker, Jack Klugman, William Windom, Tony Musante, Al Freeman Jr., Robert Duvall, Lloyd Bochner, Tom Atkins
Hudba: Jerry Goldsmith
Produkce: 20th Century Fox
USA 1968 

pondělí 27. října 2025

80s HALLOWEEN SPECIAL 2025 část 6

Já to věděl, že v přeroztomilých plyšáčcích se ve skutečnosti skrývají slizké a zlomyslné bestie! Bude sequel s názvem Labubu?
 
GREMLINS (1984)
 
Prvních cca 20 minut jsem byl dost zaskočen. O existenci Gremlins a Critters, což se mi dlouho pletlo mezi sebou, jsem věděl léta z televizního programu, ale vzhledem k nočnímu vysílání jsem film považoval za horor o lidožravých příšerkách. Začátek, kde už chyběl jen mrogurt, mě ještě nezarazil, ale to, co přišlo po titulcích, to už jo. Gremlins jsou totiž pohádka pro děti, kde nějaký hororový nádech má jen jediná scéna, kde dojde k rozšlehání gremlina v mixéru.
 
Produkce Steven Spielberg, Kathleen Kennedy a Frank Marshall, scénář Chris Columbus, člověk se až diví, že režíruje Joe Dante a nikoli Robert Zemeckis. Kromě Danteho jména, která si spojujeme s americkou rodinnou zábavou plnou amerických hodnot, americké komerce a amerického pozlátka s hrdiny s americkými úsměvy. Přestože se film odehrává v osmdesátých letech, má dost otravný nádech padesátek a mccarthismu. Otevřeně xenofobní je nejen postava Dicka Millera, nadávající na zahraniční výrobky, ale i film sám - všechno zlo, které narušuje americký pořádek, přichází z ciziny, ať už v podobě samotných gremlinů, které otec hlavního hrdiny koupí u Číňana, nebo zlé lichvářky, která, jak zjistíme, je Ruska. Děj se navíc odehrává o Vánocích, řeší se, že dívka hlavního hrdiny nemá ráda Vánoce, což je v Ú Es Á mimo zákon... 
 
Prostě není to film pro mě dneska. Tohle mohli nasadit někdy od devíti pro starší děti, a kdybych to v nějakých desíti jedenácti viděl, asi by se mi to dost líbilo. Dneska pro mě sledovat dlouhé minuty loutky, jak dělají blbosti, kouří, chlastají, hází po lidech věci a dělají všude bordel, je jako sledovat film s Ewoky. Kromě Dicka Millera a Harryho Careyho jr., který se jen mihne, jsem žádné herce neznal, a nejsympatičtější byl stejně pes. Pusťte to dětem na Vánoce místo Popelky, jim se to bude líbit, ale v mým věku už to má člověk sledovat jen s nostalgickými vzpomínkami na dětství, které nemám. A upřímně, když to srovnám s Krotiteli duchů z podobného soudku, na těch jsem si něco pro sebe našel i v dospělosti. 6/10
 
a.k.a. Gremlini
Režie: Joe Dante
Hrají: Zach Galligan, Phoebe Cates, Hoyt Axton, Polly Holliday, Dick Miller, Corey Feldman, Scott Brady, Harry Carey jr.
Hudba: Jerry Goldsmith
Scénář: Chris Columbus
Produkce: Warner Bros, Steven Spielberg, Kathleen Kennedy, Frank Marshall
USA 1984 

neděle 11. srpna 2024

RUNAWAY (1984)

V kómatu byla adaptace cizího románu jen s velmi lehkými prvky sci-fi (nebo spíš skoro žádnými). Tenhle Crichtonův film pak má celkem zajímavou sci-fi myšlenku, kterou ale bohužel nevhodně obaluje do naprosto všech klišé kriminálních filmů, která existují.

Tom Selleck hraje policistu ve světě budoucnosti, kde ale, vzhledem k rozpočtu, jedinou budoucnost představují všudypřítomní roboti. Roboti vám uvaří, pohlídají vám dítě, napráskají ho, že ještě nespí, pracují v továrnách, na stavbách, na polích. Občas se ale nějaký poškodí a začne vyvádět, a Selleckova práce je takového robota zneškodnit. Když se ale stane, že robot v jedné rodině začne členy rodiny vraždit, Selleck zpozorní. A brzy zjistí, že nešlo o nehodu, ale o přeprogramování. Proč kdo přeprogramoval domácího robota, aby vraždil?

Těch klišé je tu plno. Máme tu policistu, který má trauma z minulosti, které musí překonat (z Vertiga vykradená závrať), novou parťačku, naštvaného šéfa (G.W. Bailey), psychopatického šílence, spiknutí, ovdovělého policistu s malým synem... Chybí už jen stárnoucí kolega pár dní před důchodem.

Dost zvláštní je i volba představitele hlavní záporné role. Gene Simmons působí, jako by sem vpadl z úplně jiného vesmíru. Měl jsem pocit, že Klaus Kinski Crichtona odmítl, tak hledal někoho jiného s divným ksichtem. G.W. Baileyho si moc neužijeme, hraje opravdu jen malou roličku, takže všechno to drží Selleck. Nejzábavnější postavou filmu je ale Selleckův domácí robot.

V podstatě pokud jsem se u filmu zasmál, mám pocit, že to nebylo úplně v plánu. Původní nápad, totiž co kdyby se lidstvo stalo závislým na robotech a jak se dají zneužít, není špatný, bohužel zpracování scénáře z toho dělá nechtěně směšnou kovbojku. 6/10
a.k.a. Útěk robotů
Režie: Michael Crichton
Hrají: Tom Selleck, Cynthia Rhodes, Gene Simmons, Kirstie Alley, G.W. Bailey
Hudba: Jerry Goldsmith
Produkce: Tri-Star
USA 1984

středa 31. července 2024

COMA (1978)

Michaela Crichtona znám hlavně jako spisovatele. V polici mi leží jeho Kmen Andromeda, vím, že napsal předlohu Jurského parku i Westworldu. Že se sám pustil do režie jsem donedávna nevěděl, a kdyby mi Kubaso (díky) tenhle film nepůjčil na VHS s rychlodabingem, asi bych nevěděl ani o něm.

V prosinci jsem dostal akutní zánět slepého střeva a na pár dní jsem navštívil nemocnici. Kdybych předtím viděl tenhle film, asi bych na operaci nešel s takovým klidem. Ve vyhlášené bostonské nemocnici záhadně umírají pacienti v průběhu naprosto běžných operací. Náhle dojde k zástavě srdce a pacient upadne do kómatu, z kterého už se nevyhrabe. Mladá lékařka si všimne, že se to děje častěji, než by se zdálo, a začne pátrat, co se děje. Všichni jsou ale proti - její kariéristický přítel a kolega, hlavní anesteziolog i ředitel nemocnice se ji snaží od jejího pátrání odradit.

Ze začátku film vypadá na nemocniční drama, posléze se měnící v opatrnou detektivku. V polovině se děj náhle docela násilně přepne do typického thrilleru připomínajícího až argentovské giallo, kde jde hrdince o život... o trochu dříve, než by podle dosavadního vývoje mělo. Atmosféra silně zhoustne (i přispěním Goldsmithovy hudby, kterou uslyšíme právě až ve druhé polovině) a stává se natolik paranoidní, že si ani nejsme jisti, zda se hrdince vše nezdá a nebojí se všeho zbytečně.

Genevieve Bujold v hlavní roli je velmi dobrá a je škoda, že se v Hollywoodu neprosadila víc. Vlastně i když člověku pointa dojde poměrně brzo, právě díky ní film sleduje dál, protože i když mi i v první polovině došlo, jak bude vypadat závěr filmu, nebyl jsem si jist, jak to skončí. Michael Douglas v jedné ze svých prvních větších filmových rolí hraje dost nesympatické hovado, u kterého si naopak nejsme jisti, proč to s ním Bujoldová vlastně táhne. Rip Torn je podezřelý vždy na první dobrou, stejně tak Richard Widmark jako nepříjemný ředitel nemocnice. A v minirolích se objeví i pozdější bondgirl Lois Chiles a naprosto nečekaný Tom Selleck jako pacient.
Druhá polovina obsahuje scény, které opravdu jsou napínavé, akorát Crichtonovi jako scenáristovi evidentně dochází občas nápady, jak hrdinku z nějaké svízelné situace logicky dostat, takže prostě střihne na další scénu. Občas jsou to situace, ze kterých by se nedostala zdravá, ani kdyby ji nikdo neohrožoval.(SPOILER: Jak se dostala zpátky z té šachty? A jak proboha slezla z té sanitky? Když už se tam vůbec udržela.) Atmosféra občas tak moc připomíná giallo, že jsem si začal představovat, jak by taková italská verze vlastně vypadala. No byla by asi o dost méně realistická, v hlavní roli i díky podobnosti vztahu mezi v jednom filmu by nebyl nikdo jiný než Edwige Fenech s Georgem Hiltonem, ale na režii bych, už kvůli tomu, jak by musely vypadat scény v Jeffersonově institutu, viděl spíš Fulciho.

No, nehodnoťme to, co radši nebylo, spíš to, co je. Na to, že film režíroval spisovatel, který ani nenapsal předlohu, to bylo natočeno poměrně zručně. Škoda jen přelomu v polovině, kdy se z toho velmi rychle stane úplně jiný film. A to už jsem si tou dobou na to realistické drama zvykl. 6,5/10
Richard Richard Richard Richard
a.k.a. V kómatu
Režie: Michael Crichton
Hrají: Genevieve Bujold, Michael Douglas, Rip Torn, Elizabeth Ashley, Richard Widmark, Lois Chiles, Harry Rhodes, Tom Selleck, Ed Harris
Hudba: Jerry Goldsmith
Produkce: MGM / United Artists
USA 1978