úterý 13. ledna 2026

THE DETECTIVE (1968)

Frank Sinatra je pěvecká legenda, jako herec si sice vybudoval kariéru, ale nikdy nijak extra nezářil. Jeho filmy 60. let jsou pro mě z kategorie "přestárlá hvězda hraje mladší postavu ve schematickém ději." Tento film mě proto nikdy moc nelákal, ale ze zvědavosti jsem zašel na projekci v Ponrepu z 35 mm filmu s původním kinodabingem. A nelituji.
 
Detektiv je zajímavější, než by se po prvních deseti minutách zdálo. Na začátku to vypadá na úplně klasickou detektivku. Policie přijede na místo činu, ohledává mrtvolu, jediné, co překvapí, je suché konstatování Sinatry suchým hlasem Josefa Langmilera "Má uříznutý penis." Na místo činu přijde význačný politik, protože oběť není ledaskdo, Sinatra ho vyhodí. Čekáme klasiku, že policajt bude za každou cenu vyšetřovat další a další podezřelé a politici mu budou házet klacky pod nohy. Jenže po krátké scéně s Lee Remickovou v roli Sinatrovy ex/manželky se objeví první, sice trochu nešikovný, ale nečekaně dlouhý a na jinou cestu nás zavádějící flashback.
 
Detektiv není detektivka. Je to film o policistovi, který se snaží zůstat sám před sebou čistý ve městě plném špíny, kterému nerozumí, které už není jako město, kde poldu dělal jeho otec. Politici a byznysmeni řádí bez kontroly jako černá ruka. Ženy jsou nevěrné a promiskuitní. Město je plné homosexuálů a dalších perverzáků. Policisté jsou úplatní, násilničtí a líní. A Sinatra zjišťuje, že možná sám nebude taky tak čistý, jak si ze začátku myslel.
 
Dvě témata se filmem prolínají - sociální rovina a homosexualita. V první oblasti, kvůli které byl film zřejmě v roce 1970 zakoupen, je film občas nepříjemně didaktický a naivní. Developeři blokují výstavbu, aby co nejvíce zvýšili cenu pozemků, a Sinatra s tím přece něco musí udělat. Druhá rovina je z dnešního pohledu také problematická, ale ve své době byla šokující - nejen, že tu vidíme dokonce homosexuální polibek a jde o ústřední téma, ne jen poukázání na to, jaká jsou gayové špína, ale v zásadě tvůrci spíše poukazují na problematické přijetí homosexuality společností a k čemu může vést. Nicméně Ralph Meeker křičící na podezřelého "Buzerante!" stojí za to.
 
Nejznámějším faktem o filmu je, že je to vlastně prequel Smrtonosné pasti. Roderick Thorp, autor předlohy, napsal Smrtonosnou past jako druhý díl, nicméně filmaři v roce 1988 už nemohli obsadit starého Sinatru, a aby se diváci moc neohlíželi za tímto filmem, změnili i jméno hlavním postavám. Celý film jsem přemýšlel, jestli Lee Remick hraje stejnou postavu jako ve Smrtonosných pastích Bonnie Bedelia, ale zjistil jsem, že v knize jde o dceru a vnoučata, ze kterých filmaři udělali ženu a děti.
Jak jsem na začátku Sinatru zkritizoval, ve výsledku se mi tu docela zamlouval. A dokonce jsem došel k tomu, že bych si ho jako Drsného Harryho, kterého mu nejdřív nabídli, dokázal představit. Paradoxně tou scénou, kde mě to napadlo, nebyla žádná akční (taková je tu vlastně jen jedna), ale scéna, kde zjistí, že jeho žena je mu nevěrná.
 
Česká kopie na začátku neobsahovala info o hercích, a já si nic ani před zhlédnutím nezjišťoval, tak jsem byl překvapen, kolik známých tváří tu člověk najde. Manželku hraje výborná a velmi krásná Lee Remick, která se mi tu líbila i víc než Jacqueline Bisset, ta ale má divnou krátkou paruku. Na Bissetovou si člověk musí až do druhé poloviny počkat, protože film má strukturu dvou případů, které se propojí, a Bissetová hraje ústřední roli v tom druhém. Mezi Sinatrovými kolegy najdeme Jacka Klugmana, Roberta Duvalla a Ralpha Meekera - Klugman hraje klasicky kladnějšího poldu, Duvall fašistu a Meeker slizkého korupčníka. Mezi podezřelými najdeme Tony Musanteho v roli homosexuála nebo Lloyda Bochnera a mihne se začínající Tom Atkins.
 
Podobná poznávačka byl pro mě z téhož důvodu i dabing - až někdy v půlce jsem poznal, že dalšího Sinatrova kolegu mluví Krampol, zato mladého Jana Schánilce jsem překvapivě poznal hned. Nejvtipnější je ovšem Vladimír Brabec dabující jednoho z homosexuálů. 
 
35 mm film byl taky zajímavý zážitek. Digitální projekce jsou fakt spíš jako když si člověk pustí film v televizi. Já si nejsem jist, jestli ještě třeba Hanebný pancharti nebyli promítaní z filmu, ale léta jsem zvyklý na digitální projekce. Kopie měla po letech samozřejmě pár menších výpadků a došlo k lehčí degradaci barev, která ale vlastně filmu přinesla zajímavou patinu. Jako když čte člověk zažloutlou knihu vonící starými časy. Po porovnání na DVDBeaveru jsem došel k tomu, že zatímco Blu Ray vypadá přijatelně, barvy na DVD jsou hnusně kyselé a do zelena. Pokusil jsem se vyrobit zhruba náhled, jak asi kopie z filmu vypadala, nicméně skutečně reprezentativní obrázek vytvořit nedokážu.
Nahoře z Blu Raye, dole úprava, jak to asi vypadalo v kině.
 Bylo to nakonec zajímavější, ale jestli o moc lepší, to asi nemohu říct. Pořád je to poněkud schematické, chvílemi naivní a školometské a chvílemi moc dlouhé. Drží to obsazení, drží to Goldsmithova hudba, ale nepopírám, že vidět to v DVDripu v originále nebo s dabingem ČT, možná by se mi to líbilo ještě méně. 6,5/10
 
a.k.a. Detektiv
Režie: Gordon Douglas
Hrají: Frank Sinatra, Lee Remick, Jacqueline Bisset, Ralph Meeker, Jack Klugman, William Windom, Tony Musante, Al Freeman Jr., Robert Duvall, Lloyd Bochner, Tom Atkins
Hudba: Jerry Goldsmith
Produkce: 20th Century Fox
USA 1968 

Žádné komentáře:

Okomentovat