ADVENTNÍ KALENDÁŘ 2/2

Druhá půlka adventního kalendáře! Jste připraveni?

 

Giornata nera per l'ariete (1971)

Franco Nero chlastá a pátrá po vrahovi, který si vybírá oběti podle zvěrokruhu. Vizuálně perfektní film, byť bez nějakých legendárních scén, jaké známe od Argenta, Fulciho nebo Martina.

 

Batman (1989)

Michael Keaton JE Batman, a proč si na Vánoce nepřipomenout Burtonovo pojetí klasického komiksu, ještě než přišel Nolan se snahou o realističnost a Warner Bros se snahou vyrovnat se Marvelu? 

 

Sette note in nero (1977)

Co do násilí mírný, co do atmosféry výborný Fulci, podpořený legendárním soundtrackem (Bixio-Frizzi-Tempera) a obsazením (Jennifer O'Neill, Gianni Garko, Marc Porel, Gabriele Ferzetti, Ida Galli). 

 

Run of the Arrow (1957)

Pojďme zase jinam - Rod Steiger po prohrané občanské válce radši bude žít s Indiány (vedenými Bronsonem) než se Seveřany. Nicméně zas tak jednoduché to také není. Zajímavý, a dost přehlížený western. 

 

Pickup on South Street (1953) 

Samuel Fuller ve výběru podruhé, tentokrát v noirovém provedení. Protisovětskou agitku si spolu s Widmarkem upravil tak, že sám J. Edgar Hoover chtěl film zakázat. Což je dobře, že se nepovedlo. 

 

Piu forte, ragazzi! (1972)

Bud Spencer a Terence Hill opět v exotice, a zde doporučuji delší verzi, kterou jsem před lety opatřil titulky u nenadabovaných částí. Oficiální verze je hrozně překotná, tato plyne o dost lépe. 

 

Red River (1948)

Westernová klasika o muži, který měl býka, a chlapci, který měl krávu. Rozhodně stojí za vidění. 

 

Les fous du stade (1972)

Jiné filmy od Bažantů bych asi dneska už nedal, ale tohle bych ještě snad zvládnout mohl. Asi to nejvtipnější, co natočili, čemuž vydatně pomáhá Paul Préboist ve vedlejší roli.

 

The Great Escape (1963)

Steve McQueen s baseballovým míčkem. Bronson kopající tunel. Coburn jen se tak potloukající po táboře a nenápadně mizící. Pleasence ztrácející zrak. Garner kradoucí na co přijde. A masivní útěk z nacistického zajateckého tábora. Už jsem dlouho neviděl, měl bych si zas někdy pustit...

 

The Last of Sheila (1973)

Naopak pozapomenutý film s neméně legendárním obsazením (Coburn, Benjamin, Welch, Mason, Cannon) vycházející z detektivní hry, která se promění ve skutečný thriller. Netradiční, nečekané, dobré. 

 

Adéla ještě nevečeřela (1977)

Nedávno jsem byl u Pinkasů, a tam opravdu je výčepní, co to pivo ale úplně hejčká. Nekupujte vánoční hvězdy, Adéla vám Vánoce ozdobí lépe! 

 

Invasion U.S.A. (1985) 

Že nezačínají Vánoce, dokud Hans Gruber nespadne z Nakatomi Plaza? Co jestli nezačínají, dokud Chuck Norris Rostovovi neřekne, že je čas? Cannonovská nálož, před jejíž explozivností by si i Arnold s Brucem Willisem sedli na zadek. Chuck Norris projíždějící s uzinami vánočním nákupákem. Richard Lynch raketometem likvidující vánočně ozdobené rodinné domky. Pokus o odpálení kostela při půlnoční mši. Nefunguje to? Tohle bude. 

THE SHOW WITH A NAME - REVIZIONISTICKÉ WESTERNY ČÁST 2 - INDIÁNI

 Druhý díl série o westernech z období konce šedesátých a sedmdesátých let se podívá na pojetí původního amerického obyvatelstva ve filmu, které se v této době drasticky změnilo - otázkou je, zda ze správných důvodů.

Na video se dostanete klepnutím na obrázek. 

THE DEADLY TRACKERS (1973)

Další ze sedmdesátkových antiwesternů, tentokrát relativizující téma spravedlivé pomsty a spravedlivého trestu dle zákona. V malém městečku u hranic mají známého šerifa Killpatricka, který odmítá používat násilí. Jednoho dne však do města vtrhnou čtyři bandité a zavraždí Killpatrickovu ženu a dítě. Killpatrick se vydává na cestu pomsty do Mexika s jediným cílem, všechny čtyři zabít.

Námět by byl zajímavý, taky ho napsal Samuel Fuller, akorát není úplně dotažený. Killpatrick na začátku káže o míru a nenásilí, přesto proti banditům vyšle početnou a po zuby ozbrojenou patrolu. Poté, co si bandita Brand vezme jako rukojmí jeho syna, Killpatrick je ochoten bandity nechat jít, aby dítěti neublížili. Poté, co Brand zastřelí jeho ženu a dítě hodí pod kopyta koní, Killpatrick najednou přepne a stane se z něj vraždící stroj plný nenávisti a násilí. To není vývoj, to je přepnutí okamžitě z jednoho pólu do druhého.

Jak to mohlo vypadat lépe naznačuje postava mexického policisty, který se snaží Killpatricka brzdit a připomíná mu, že Branda je nutno zatknout a odsoudit podle zákona. Tak to mohlo fungovat, Killpatrick se napřed mohl snažit Branda dostihnout podle zákonů, ale až když by zjistil, že mu nepomohou, mohl se obrátit ke krajnímu řešení. Ne, Killpatrick hned začne zabíjet, mučit ženy, útočit na každého, kdo mu stojí v cestě, a brát si kněží jako štít.

Dost zvláštní je obsazení. Richard Harris nebyl ve westernu nováček, přesto působí poměrně nezvykle, a hlavně v tom, že působí vyschle a nesympaticky. I na začátku filmu vypadá jako mladší verze English Boba z Nesmiřitelných a toho pacifistu mu moc nejde věřit. Jestliže hlavním protagonistou je Ir, padouchem je Australan. Rod Taylor nehraje špatně, ale do opravdu působivého lotra mu něco chybí. Působí na mě jen jako hnusák s knírem, s kterým by jiní arcilotři filmového plátna byli hned hotoví. Richard Boone by asi byl lepší.

Brandova banda je na tom co do obsazení lépe, není jí však dán velký prostor. William Smith tu opět hraje ultranásilníka, dementního vrahouna, který ale umírá poměrně záhy. Neville Brand hraje hnusáka s kolejnicí místo ruky. To zní strašně cool! Nejvíc cool je na tom ale bohužel scéna, kde vypráví, jak k ní přišel. Nic moc s tou kolejnicí nemá příležitost udělat. Paul Benjamin pak kromě podvádění v kartách taky nemá moc možnost předvést.

Aspoň je tu Al Lettieri jako mexický policista, asi nejpozitivnější postava celého filmu, byť z toho vychází dost jako blbec, který vždy naletí, a příliš striktně se drží zákonů. Lettieri, v jedné z mála svých pozitivních rolí, stojí za vidění. Menší ženskou roli hraje Isela Vega, Elita z Peckinpahova Alfreda Garcii, a přestože jsem Garciu viděl minulý týden, přiznám se, že jsem Vegovou nepoznal, jen mi přišlo, že tu Mexičanku odněkud znám.

Docela zajímavá jsou některá prostředí, na americké westerny poměrně netypická. Jedna z přestřelek se odehrává v rozvalinách staré pevnosti, která mi připomněla obdobnou ze spaghetti westernů, závěr se odehrává dokonce v ženském klášteře. Začátek filmu diváka docela zarazí, protože asi pět minut sledujeme jen fotky a přes ně dialogy. Tato technika není nijak vysvětlena, neopakuje se a nejde vlastně o nic než o experiment, který vychází poměrně na prázdno. Co se týče hudby, jejím autorem je ve skutečnosti Jerry Fielding a jde o hudbu z Divoké bandy.

Dějově nejde o špatný western, jen jsem měl problém se do něj dostat vzhledem k nesympatičnosti jak Harrise, tak padouchů. Lettierimu moc palce držet taky nešlo, když pořád padal do stejně blbých pastí, ale on a Vega si aspoň nějaké sympatie získali. Závěr možná docela překvapí, ale vlastně dává smysl. 6,5/10

PS. Původně film roztočil sám Fuller s Bo Hopkinsem místo Taylora ve Španělsku, ale byl krátce po startu studiem vyhozen a vše bylo změněno, zůstal jen Harris v hlavní roli.

a.k.a. Stopaři smrti

Režie: Barry Shear, Samuel Fuller

Hrají: Richard Harris, Rod Taylor, Al Lettieri, Neville Brand, William Smith, Paul Benjamin, Pedro Armendáriz jr., Isela Vega

Hudba: Fred Steiner, Jerry Fielding
Produkce: Warner Bros

USA 1973

PICKUP ON SOUTH STREET (1953)

Naší vesnicí imperialistický agent neprojde! Nebo spíš naším New Yorkem komunistický agent neprojde! Z tohohle filmu čiší McCarthismus na sto honů. Ovšem je to spíš film noir maskovaný jako protikomunistická propaganda než obráceně. Jo, zejména agenti FBI tu mávají hvězdnopruhatou vlajkou velmi často, ale důvody, proč se hlavní postavy obrátí proti komunistickým špionům, jsou osobní, ne že by ideově prozřely a uvědoměle se postavily do boje za demokracii, kapitalismus a americký způsob života.

Hlavním hrdinou je kapsář, který jednoho dne ukradne ženě v metru peněženku. Neví ale, že v peněžence je víc než pár drobných a fotka milence, neví ani, že dívku sledovali agenti FBI, protože přenášela nebezpečný kontraband. S pomocí svérázné informátorky Moe policie zloděje Skipa brzo najde a požaduje, aby kontraband vrátil. Mazaný Skip ale ví, že mu nemohou nic dokázat, a tak poté, co ho najde i okradená žena, nastrčená komunistickým agentem, který má kontraband předat, snaží se na tom co nejvíc vydělat.

Co se mi na tomhle filmu už od začátku líbilo asi nejvíc, byly postavy. Každá je něčím zajímavá, každá je něčím charakteristická. Nejvýraznější je asi postava udavačky prodávající kravaty v podání Thelmy Ritterové, která, tuším, byla i za tento film nominována na Oscara. Nezaostávají ale ani postavy policistů, z nichž jeden by nejradši Skipovi rozbil hubu, ale musí se držet zkrátka, protože už ho dvakrát kvůli němu suspendovali, ani samotné hlavní postavy, frajírek Skip, skvěle ztvárněný Richardem Widmarkem, a nevědomá pomocnice nepřátel Candy v podání sexy Jean Petersové. Právě tyhle postavy a jejich vlastní motivace posouvají námět daleko od protikomunistické propagandy - natolik, že sám J. Edgar Hoover proti filmu protestoval. Zajímavé je třeba už jen to, kde hlavní postava bydlí - žádný nudný byt, ale chajda postavená na molu, kde tím nejdůležitějším nábytkem je houpací síť a basa piva ponořená do moře.

Film plyne rychle, je dost krátký, a v podstatě co se mi na něm moc nelíbilo, je konec. Předpokládám, že zde na Fullera nastoupilo studio, takže klasika, jako v jeho jiných filmech, mrtví ožívají a vše se posouvá, aby mohl být pěkný happy end. Závěrečná bitka v metru pak je nedořešená, po pár ranách prolínačka a závěrečná scéna. Škoda. 7,5/10

PS. Widmark tu dost vzhledem připomíná Jiřího Korna a hlavní padouch mi chvílemi připomínal mladého Miroslava Horníčka. Což by bylo hodně bizarní obsazení.

PPS. V roce 1967 byl v JAR natočen remake pod názvem The Cape Town Affair, kde hlavní role sehráli James Brolin a Jacqueline Bisset. Kvůli Bissetce jsem uvažoval, že bych na to někdy mrknul, ale našel jsem to na youtube a vypadá to, že je to prostě znovu přetočený scénář tohoto filmu.

a.k.a. Zátah na Jižní ulici

Režie: Samuel Fuller

Hrají: Richard Widmark, Jean Peters, Thelma Ritter, Murvyn Vye, Richard Kiley, Willis Bouchey

Hudba: Leigh Harline
Produkce: 20th Century Fox

USA 1953

THE MEANEST MEN IN THE WEST (1967)

Western z roku 67 s Bronsonem a Marvinem! To přece musí být pecka! Nejzlejší muži na Západě, sem s tím! Ehm, ne...

Nevím, do jaké míry to byla v americké televizi 60. let praxe, ale vím o víc případech, kdy byl vytvořen film sestříháním dvou epizod televizního seriálů. Seriál The Virginian to potkalo hned dvakrát, pokaždé z jedné epizody s Charlesem Bronsonem (hrál ve dvou, v letech 1965 a 1968), a film byl na celovečerní délku doplněn jedou další epizodou, zcela nesouvisející. Jako tady.

Epizoda It Tolls For Thee z roku 1962, napsaná a režírovaná Samuelem Fullerem, měla za hostující hvězdu Lee Marvina jako kruťase, který se chce přiživit na únosu, což mu překazí titulní Virginian (James Drury). O pět let později vznikla epizoda The Reckoning, kde se Virginianovi chce pomstít bandita Charles Bronson, který jej podezírá ze zrady. Nevím, jakou šílenou palici napadlo sestříhat právě tyto dva díly dohromady, udělat z Marvina a Bronsona bratry, kteří se navzájem nenávidí, a přitočit prolog z dětství, který měl všechno vysvětlit. Jenže ani tak to nešlo, takže muselo dojít k dalším dotáčkám, dodabováním a ještě šílenějším střihový úpravám, kde se opakují stále tytéž záběry Marvina a Bronsona, nastříhané do scén z dílů, v kterých nevystupovali, ořezávání obrazu tak, aby v něm nebyla nevhodná postava, nebo zastavením obrazu, pokud bylo třeba záběr prodloužit.

Děj tudíž naprosto nedává smysl. Předpokládá, že divák dobře zná hlavní postavy seriálu, takže zvláště u Virginiana chybí jakékoli představení, objeví se asi až po půl hodině a to čistě náhodně. Navíc je film přeplněný melodramatickými scénami, a pokud dojde k akci, je šíleně chaotická. Hodnotit herecké výkony nemá smysl. Lee Marvin, Charles Bronson i Lee J. Cobb jsou borci, ale takhle vytržení mimo kontext rozhodně neměli šanci cokoli zachránit. Hudba je nevhodná, a i v ní jsou divné střihy. Zkrátka, tomuhle se vyhněte. Dost napovídá i to, že když už byl film koupen pro vysílání v České republice, neodvysílala ho ani ČT, ani Nova, ani Prima, ale Barrandov Jaromíra Soukupa, přičemž v dabingu se o hlavní role podělili Pavel Vondra a Bohdan Tůma. To už je ale jen hřebíček do rakve nesmyslného projektu. Strašidelné je, že o čtyři roky později vznikl další takový film, Bull of the West... 1/10

a.k.a. Nenávist bratří Talbotů
Režie: Charles S. Dubin, Samuel Fuller
Hrají: Lee J. Cobb, Charles Bronson, Lee Marvin, James Drury, Doug McClure
Hudba: Hal Mooney
USA 1967

THE KLANSMAN (1974)

Drsný exploitation z amerického jihu, nebo drama o rasové nenávisti a prostředím prolezlým Ku-Klux-Klanem? Ten film se snaží být obojím, ale nakonec je spíš tím prvním. Je natočen podle knihy, a je to dost znát. Mnoho postav, mnoho témat, mnoho dějových linek, které nejsou pořádně dotaženy. Máme tu tak třeba pomstu černocha za vykastrování a vraždu kamaráda, černošské aktivisty a demonstrace, bigotní rasistické bělochy, kteří se baví sledováním, jak černoch znásilňuje černošku, znásilnění černošky bělochem považují za dokonalou ukázku toho, kdo je tu pánem, ale když je bílá žena znásilněna černochem, je tato vyobcována ze slušné společnosti, podle které by se měla sama zabít. Máme tu činnost Ku-Klux-Klanu, máme tu bělocha, který pomáhá černým, a šerifa, který neví, na kterou stranu se postavit.

Takhle to zní jako vážné drama, ovšem režisér Terence Young to všechno pojal dosti exploatačně. Z rasové nenávisti je středem pozornosti násilí, u znásilnění se pak dlouho kamera kochá obnažováním a trýzněním pohledné černošky. Ale ještě ke všemu je to všechno natočené dost blbě, takže to nakonec působí směšně.
Zpočátku film vypadá, že je o šerifovi, který se snaží ve své obci udržet pořádek, i za cenu toho, že ututlá mnohé zločiny. Toho hraje Lee Marvin a je asi jediným důvodem, proč film vidět, protože je skutečně výborný, a je jedinou postavou, o kterou jsem se nějak zajímal. Druhou hlavní roli bělocha, který stojí proti Ku-Klux-Klanu, hraje Richard Burton. Jeho postavou do filmu vstupují nesnesitelné knižní monology, a sám Burton je zcela evidentně namol. Což byl, a hned po natáčení byl hospitalizován pro závislost na alkoholu. Mimochodem Marvin byl taky při natáčení namol ožralý, ale jeho výkon to kupodivu vůbec nijak neovlivnilo.

Obsazení dalších rolí je taky zajímavé, ovšem jejich výkony dosti kolísají. Roli lokálního šéfa klanu a nejbohatšího muže v okolí hraje poměrně spolehlivě David Huddleston, černošského atentátníka O. J. Simpson, později sám souzený za vraždy. Kámen úrazu je hlavně v prďáckých rasistech, kteří jsou pojati až karikaturně. Nejvíc z nich vyniká Cameron Mitchell coby zástupce šerifa, který vážně hrozně přehrává a zvláště jeho bitka s Burtonem je až komická. Ženské obsazení se celé motá kolem Burtona, což působí zmatky - na začátku má tento vztah s Lucianou Paluzzi, která je coby sekretářka na radnici asi nejčistší postavou ve filmu, pak přijíždí Lola Falana jako černošská aktivistka, s kterou má Burton vztah spíše rodičovský, ale během filmu si vezme na hrb i znásilněnou Lindu Evans, kterou krátce před koncem požádá o ruku. Zaujme snad jen čistá angličtina Luciany Paluzzi, že by ji nadabovali?

Vlastně nejzajímavější na celém filmu je pozadí vzniku. Původně scénář napsal Samuel Fuller, který měl i režírovat. Marvin byl obsazen do role fanatického vůdce klanu. Fullerův nekompromisní a tvrdý (jistě však v žádném případě exploatační) scénář se však tvůrci rozhodli překopat, načež Fuller se naštval a odešel. Jeho jméno však pod zcela změněným scénářem v titulcích zůstalo. Marvin vinou smlouvy taky zůstal, ovšem v jiné roli. Vlastně jen díky němu, jeho postavě a podpříběhu mě to bavilo sledovat. Znova už to vidět nechci. 5,5/10

Pokud vím, v USA film dodnes nevyšel na DVD a dá se vidět jako public domain, čili volně stažitelný z internetu. U nás vyšel na DVD, kde byl obraz vzat asi z německé VHS. Myslím, že vzhledem k podmínkám to nedopadlo nejhůř.

a.k.a. Člen klanu
Režie: Terence Young
Hrají: Lee Marvin, Richard Burton, Cameron Mitchell, David Huddleston, Luciana Paluzzi, Lola Falana, O.J. Simpson, Linda Evans
Scénář: původně Samuel Fuller
Produkce: Paramount
USA 1974