THE SHOW WITH A NAME - REVIZIONISTICKÉ WESTERNY ČÁST 2 - INDIÁNI

 Druhý díl série o westernech z období konce šedesátých a sedmdesátých let se podívá na pojetí původního amerického obyvatelstva ve filmu, které se v této době drasticky změnilo - otázkou je, zda ze správných důvodů.

Na video se dostanete klepnutím na obrázek. 

THE KILLERS (1946)

Noirová klasika částečně podle povídky Ernesta Hemingwaye, která značně předčila moje očekávání. Z toho mála, co jsem o filmu věděl, jsem měl představu přeslazené limonády plné milostných scén mezi Burtem Lancasterem a Avou Gardnerovou. A to se naštěstí nenaplnilo.

 

Prvních cca 15 minut je dost doslovná adaptace Hemingwayovy povídky. Dva zabijáci přijedou do malého města, kde si v místním lokále hodlají počkat na jakéhosi Švéda. Ten však nepřijde a zabijáci odejdou. Jeden z hostů běží Švéda varovat, ale ten je smířený s tím, že po něm jdou. Tady adaptace končí a zbytek filmu je fantazie tvůrců, která sice popírá název celého filmu, protože se vůbec netočí kolem dvojice zabijáků (z nichž jeden je sám Tlusťoch William Conrad), ale drží se zásadního motivu, totiž proč vlastně k vraždě došlo a proč s tím byl Švéd smířený. Do děje tak vstupuje pojišťovací agent Riordan, který se chytá matných stop, aby vypátral nejprve identitu a poté i životní příběh zavražděného.

 

První film s Burtem Lancasterem vůbec, kde sice je uveden už na prvním místě v titulcích a hraje hlavní postavu, ale vlastně se objevuje, mimo prologu, jen ve flashbacích, ve kterých často ani nehraje centrální roli. Přesto dojem udělá stokrát více on než Edmond O'Brien, noirový dříč, který opět hraje roli, co to všechno odmaká, aby byl zcela zastíněn všemi okolo. A to není vůbec nic proti němu, jen to není poprvé, kdy jsem ho takto viděl. Stejně tak ultimátní femme fatale Ava Gardner se objevuje překvapivě málo, ale dojem jednoznačně zanechá. Předpokládám, že za pár týdnů, až si na film vzpomenu, si vybavím stejně hlavně Lancastera a Gardnerovou.

 

Protože je film retrospektivně vyprávěn očima ostatních postav, opravdu nejsme svědky mnoha milostných scén. O'Brien prostě zarputile skládá dohromady skládačku životního příběhu jednoho ztroskotance, a všechno to, čím přesvědčí svého šéfa, aby ho v tom nechal pokračovat (např. najít ztracené peníze z lupu) je jen zástěrka, stejně jako diváka ho nejvíc ze všeho zajímá pravda. V podstatě se jedná o projekci diváka do postavy ve filmu, proto je tak bezemoční, chladný a přísně profesionální.

 

Pokud vás noir zajímá, Zabijáky nelze než doporučit. Zajímavý příběh, skvělé podání, od začátku do konce diváka zajímá, co se bude dít. V roce 1964 natočil Don Siegel barevný remake, kde už jsou titulní zabijáci v podání Lee Marvina a Clu Gulagera postaveni do ústředních rolí. Léta se na to chystám. Siodmakův film (ano, tohle točil ten samý člověk, který natočil Poklad Aztéků) ale stojí za to i bez Marvina. 8,5/10

 

a.k.a. Zabijáci

Režie: Robert Siodmak

Hrají: Burt Lancaster, Ava Gardner, Edmond O'Brien, Albert Dekker, Sam Levene, Vincent Barnett, Virginia Christine, Jack Lambert, Charles D. Brown, Charles McGraw, William Conrad

Hudba: Miklos Rozsa

Produkce: Universal

USA 1946  

THE SHOW WITH A NAME - KLASICKÉ WESTERNY část 2 - O.K. CORRALL

Druhý díl speciálu se dnes zaměřuje na zpracování událostí, které se 26. listopadu 1881 odehrály u Ok Corrallu v Tombstone v Arizoně. Všechny filmy se shodnou snad jen na jménech protagonistů. Znamená však historicky věrnější film také lepší film?

SEVEN MOVIES FROM NOW část 1

Začínáme další celotýdenní speciál, tentokrát se opět jedná o znovuzhlédnuté klasické americké westerny, které jsem naposledy viděl kdysi dávno, a/nebo jsem je tu v článku dost odbyl. A začneme jedním z prvních, o kterých jsem tu kdy psal.

THE PROFESSIONALS (1966)

Mexická revoluce počátku 20. století nebývá v amerických westernech až tak moc reflektována, jako bývá v italských. Většinou jde o fikce o skutečných postavách války, jako lidoví vůdci Pancho Villa nebo Emiliano Zapata, v Divoké bandě pak tvoří spíše jen kulisu příběhu, který by se klidně mohl odehrávat kdykoli jindy. Tenhle film je tak v podstatě výjimkou, kdy revoluce je víc než jen kulisou děje, a zároveň jde o ryze dobrodružně založený film.

Boháč Joe Grant má problém. Mexičtí bandité mu unesli ženu a chtějí výkupné. Zaplatit? Nikdy. Poslat tam vojsko? Moc problematické, když se země sbírá z právě ukončené revoluce. Nejjednodušší je poslat tam malou skupinu odborníků, kteří jsou pro peníze ochotni ke všemu. Aspoň tak se to Grantovi zdá. Nesourodá skupinka odborníka na zbraně Rica, odborníka na výbušniny Billa, odborníka na boj Jakea a odborníka na koně Hanse si porozumí velmi rychle, problémy mají se samotným úkolem, na kterém něco nehraje. Mexická pustina je prašná, žhavá a nemilosrdná, stejně jako mexičtí muži a ženy, kteří po zuby ozbrojeni na cizince čekají. Akorát Bill a Rico nejsou až takoví cizinci, protože kus života nedávno nechali právě zde v revolučním víru.

Obsazení filmu mohlo být pro diváky ve své době docela překvapivé. Lee Marvin hrál většinou hnusáky a Oscara právě získal za roli opilce, takže jeho ztvárnění férového vůdce skupiny mohlo překvapit. Ale je to on, kdo je takovým tím morálním středem. Robert Ryan pak není zákeřným hajzlem, ale další čestnou figurou, která je paradoxně co do výdrže slabším článkem skupiny a jeho láska ke koním může výpravě i docela zavařit. Burt Lancaster naopak hraje postavu, kterou od něj diváci čekali - svůdce, dobrodruha a člověka s vyšším morálním profilem, než na kolik ho ostatní odhadují. A u Woodyho Strodea je překvapivé, kolik tu má prostoru, a byť jeho postava moc nemluví a spíš vykonává Marvinovy příkazy, divák si ho určitě oblíbí obdobně jako Jamese Coburna v Sedmi statečných.

Ale právě na falešných očekáváních je postaven celý film a na konci není skoro nic tak, jak se nám ze začátku zdálo. Škoda jen, že když už jsem to viděl potřetí, nebylo v tom vůbec nic, co by mě překvapilo. Na hlavní čtveřici je spoleh, Palance je jako Mexičan překvapivě poměrně přesvědčivý, Cardinalová je krásná, Jarreho hudba možná až moc rozjuchaná. V podstatě v tom vlastně ani není pasáž, ke které bych se s chutí vracel. Film uteče, pobaví, ale to je tak nějak všechno. Ale co bych povídal, stejně jste to všichni viděli. 7/10

a.k.a. Profesionálové
Režie: Richard Brooks
Hrají: Lee Marvin, Burt Lancaster, Robert Ryan, Woody Strode, Claudia Cardinale, Jack Palance, Ralph Bellamy, Marie Gomez, Jorge Martinez de Hoyos
Hudba: Maurice Jarre
Produkce: Columbia
USA 1966

ULZANA'S RAID (1972)

Zapomeňte na Vinnetoua. Zapomeňte na Gojka Mitiće. Apačové nebyli ušlechtilí bojovníci za svobodu a spravedlnost, kteří chtěli žít s bělochy v míru. Aspoň to uvidíte v podání Roberta Aldriche.

Čekal jsem od toho něco velmi podobného Winnerově Chatově zemi s Bronsonem, tedy válečnou výpravu, kde největší konflikty budou v samotné výpravě, ty, kteří jsou příliš milosrdní, krvelační lovci zlikvidují sami a zbytek dorazí v horách poschovávaní Indiáni. Ale k čemu by bylo mít dvakrát ten stejný film? Úkol je jasný, dopadnout uprchlého Ulzanu, a za tím jde celý film, zvláště, když nejdřív ukáže, jakou hrůzu hrstka uprchlých rudochů budí ve farmářích, a jak to dopadne s těmi, kteří nestačí utéct. Trestnou výpravu pak vede zelenáč, ve kterém se to mele - na jednu stranu chce působit jako schopný velitel, na druhou je velmi naivní a o prostředí, kde se ocitl, ani o svých nepřátelích neví zhola nic. Na jednu stranu se chová jako sluníčkář a šíří všude křesťanské myšlenky, na tu druhou po konfrontaci s brutalitou Apačů se okamžitě mění v největšího rasistu, který ztěžka snáší i indiánského stopaře, kterého mají s sebou. Na druhou stranu, postava není podaná tak, že by diváka začala rozčilovat, a jeho poznání kruté reality přináší poznání a zbavení předsudků i pro diváka.

Kromě indiánského stopaře jako zkušenější stopař výpravu doprovází drsňák McIntosh v podání Burta Lancastera. V jeho asi poslední velké westernové roli je naprosto perfektní a všechny manýry, které třeba v Profesionálech u něj nemusím, tady naprosto zahazuje. Jeho postava je jednoznačně morálním centrem filmu a tou, kterou byste s sebou na takové výpravě nutně potřebovali. Stejně jaké mazáckého seržanta Richarda Jaeckela, který sice nemá tolik znalostí o Apačích, ale dost toho zažil na to, aby věděl, kdy mu zelený velitel dává naprosto debilní rozkaz. Čtvrtou významnou postavou je pak apačský stopař v podání Jorge Lukeho, u kterého si pořád nejste jisti, jestli náhodou nepřeběhne k Ulzanovi, aniž byste mu to vlastně měli za zlé.

Docela mě zajímalo, zda se u filmu nevyměnil někde v půlce natáčení kameraman, ale nic tomu nenasvědčuje. Začátek filmu je totiž natočen, jako by Aldrich točil ještě padesátkový černobílý western. A podobně vypadá i velká část filmu potom. Jenže pak jsou tu pasáže, které působí značně moderněji, jako by se k filmu dostal kameraman z "Nového Hollywoodu," jako třeba Haskell Wexler. To, že většinou film vypadá trochu zastarale, ale nijak nevadí, v přímém kontrastu s tím je pak velmi syrový obsah, který často ani od dost hnusných záležitostí neuhne. Co na tom, že krev je jako vždy světle červená.

Pochválit se dá rozhodně scénář plný nejen zajímavých motivů, ale i zajímavých dialogů, naopak hudba Franka De Vola, Aldrichova obvyklého skladatele, se mi ani tady nelíbila a připadala mi jako velmi špatná napodobenina Elmera Bernsteina.

Ulzanův nájezd běhá v televizi poměrně často, takže až na něj narazíte, určitě se podívejte. Nezařadil bych ho vyloženě jako antiwestern, na to je málo podvratný vůči bělochům, ale ničemu to nevadí. U podobných věcí si to říkám málokdy, ale klidně bych se na něj podíval někdy znovu. 8/10

a.k.a. Ulzanův nájezd

Režie: Robert Aldrich

Hrají: Burt Lancaster, Bruce Davison, Jorge Luke, Richard Jaeckel, Joaquín Martínez, Lloyd Bochner, Karl Swenson, Douglass Watson, Dran Hamilton

Hudba: Frank De Vol
Produkce: Universal

USA 1972

THE OSTERMAN WEEKEND (1983)

Poslední film Sama Peckinpaha jsem považoval za něco, co natočil v podstatě z existenčních důvoů, už v námětu to vypadalo jako něco, co se zbytkem jeho filmů nemá nic společného a hlavně už z popisu děje jsem tak nějak nechápal, o co tam má jít. Nechtěl jsem se ani moc dívat, ale jen jsem projížděl, co mám na discích, a nějak jsem u toho zůstal. Což by se asi nestalo, kdyby úvodní scéna nebyla viditelně ve VHS kvalitě. Víc, než co se děje, mě zaujalo, proč to kdo sleduje na videu.

Začátek a konec, a vůbec vše, co se týká Burta Lancastera, jsou tedy zmatené šíleně. Celou tu špionážní hru nejde nijak moc rozmotat, a vše přinásí tolik otázek... Jenže pak dojde k první honičce, kde se Peckinpah předvede v plné parádě. Zpomalovačky, střih, vše připomene jeho nejlepší kousky. A pak zhruba další hodinu a čtvrt jako by se všechny pochybnosti rozplynuly a sledujeme v podstatě hru na kočku s myší v jednom domě prošpikovaném videokamerami a videopřehrávači. Chvíli mi to až připomínalo Strašáky, zvláště při scéně s psí hlavou v ledničce.

Bohužel je na tom vidět, že jde o zhuštěnou adaptaci tlustého románu, jednoho z těch zamotaných špionážních bestsellerů, a pointa právě kvůli tomu nedává smysl vůbec. Kdoví ovšem, jestli ho dává v knize. Už jen televizní moderátor jako hlavní hrdina není nejlepší nápad, naštěstí Rutger Hauer je většinu filmu prostě otcem od rodiny, která se ocitá v nebezpečí. Mezi jeho třemi návštěvníky s manželkami najdeme i Dennise Hoppera, Craig T. Nelson jako titulní Osterman mi pořád někoho připomínal, ale za celý film jsem nepřišel na to, koho. Roli velkého šéfa CIA ztvárnil Burt Lancaster, v malé roli, ale víc, než jsem ho čekal, se tu objeví i Jan Tříska! Kdo ale filmu bezpochyby kraluje, je John Hurt, jemuž v jednu chvíli bezmezně věříte, v druhou ho naprosto nenávidíte.

Jinak moc peckinpahovských trademarků tu nenajdeme. Pár zpomalovaček v menším počtu akčních scén, ženy, s výjimkou Meg Foster, se chovají jako děvky a často se svlékají. Násilí a krve moc není, takže žádná silná káva od Sama Peckinpaha. Schifrinova hudba je ok, dokud si jí nevšímáme, všimnutelnější jsou typicky osmdesátkové saxíkové melodie, které film otvírají a zavírají. Ostermanův víkend se tak určitě neřadí k těm nejlepším Samovým filmům, je ale o dost lepší, než jsem čekal, a asi se mi líbil celkově víc, než třeba Útěk. 7/10

SPOILERŮ PLNÉ PS: Takže na začátku se dozvíme, že Lancaster nechal z nějakých špionážních důvodů zlikvidovat Hurtovu ženu. Následně se Hurta, který pátrá po vrazích, snaží svést na falešnou stopu. Hurt Hauera přesvědčí, že jeho přátelé jsou komunisti, a vypracuje plán, jehož cílem je vybít všechny účastníky víkendové akce, včetně Hauera. Na konci ale Hauera Hurt s pomocí rukojmí využije k tomu, aby v televizi vznesl obvinění proti Lancasterovi, což vypadá, že byla celou dobu ta jeho pomsta. Proč teda, kurnik, chtěl prve Hauera zabít? A proč zabil i ty ostatní? Ježíš, celé to nedává smysl.

a.k.a. Ostermanův víkend, Vražedný víkend

Režie: Sam Peckinpah

Hrají: Rutger Hauer, John Hurt, Burt Lancaster, Meg Foster, Craig T. Nelson, Dennis Hopper, Craig Sarandon, Helen Shaver, Cassie Yates, Jan Tříska

Hudba: Lalo Schifrin
Produkce: 20th Century Fox

USA 1983