čtvrtek 27. února 2020

úterý 25. února 2020

CHARLTON HESTON (1923-2008)

Většinou jsem biografie směřoval k oblíbeným tvůrcům, nebo těm, s nimiž jsem už viděl hodně filmů. Heston je taková výjimka - ne, že bych ho vyloženě nemusel, ale mezi moje oblíbence se neřadí. A taky jsem toho s ním vlastně tolik neviděl.
Charlton Heston je spojený natolik s postavami hrdinů, chlapáků a zachránců, že se skoro až člověk diví, že se o něm nevyprávěly vtipy tak jako o jiném Chuckovi. K těmto postavám ho předurčovala už jeho fyziognomie, ovšem kromě nich zvládal hrát i biblické postavy či skutečné historické osobnosti v adaptacích těch největších klasiků. A i jeho drsní hrdinové měli chyby.
Narodil se 4. října 1923 v Illinois. Hrát začal ještě před druhou světovou válkou, ve filmu se poprvé mihl ve studentské adaptaci Peera Gynta. Před kamery se však vrátil až po mnoha zkušenostech s divadlem a rozhlasem, roku 1950, kdy se napřed objevil v nezávislém filmu Julius Caesar (kde poprvé na plátně sehrál Marca Antonia - a ne naposledy), a téhož roku v noiru Dark City. Na broadwyských prknech si ho následně všiml režisér Cecil B. De Mille a svěřil mu roli ve filmu Největší představení na světě (1952). Následně si u De Milla zahrál ještě svoji nejslavnější roli Mojžíše v rozmáchlé adaptaci Desatero přikázání (1956). K biblickému tématu se vrátil ještě o tři roky později v eposu Ben Hur, režírovaném Williamem Wylerem, a poté roku 1965 v Největším příběhu všech dob, kde ztvárnil Jana Křtitele.
Kromě Bible se Heston stal i častým představitelem historických postav - Marca Antonia sehrál hned několikrát, přičemž roku 1972 v adaptaci Shakespearovy hry sám sebe i režíroval, dál si zahrál ve velkofilmu El Cid (1961), malíře Michelangela ve filmu Ve službách papeže (1965), ve dvoudílných Třech mušketýrech si zahrál kardinála Richelieu (1973 a 74).
Jeho drsné rysy a sportovní postava ho ale předurčovaly i k akčnějším filmům, včetně westernů. Poprvé si zahrál v žánru už roku 1952, a to roli Indiána ve filmu The Savage, v padesátých letech stihl ještě filmy Arrowhead, Pony Express (oba 1953), Daleké obzory (1955) o výpravě Lewise a Clarka, Tři násilníky (1956) a především vedlejší roli ve Velké zemi (1958), odkud ho u nás známe asi nejvíce. Z pozdějších westernů jmenujme Peckinpahova Majora Dundeeho (1965), Griesův film Will Penny (1968), Poslední ostré hochy (1976) Andrewa V McLaglena nebo Horaly (1980) s Brianem Keithem.
Ani jiné dobrodružství se mu nevyhýbalo - ve filmu The Secret of the Incas (1954) ztvárnil prototyp Indiana Jonese, s Yulem Brynnerem se objevil ve filmu Pirát. Se šedesátými lety se dobrodružství přesunula do současnosti, nebo dokonce budoucnosti. Asi nejproslulejším Hestonovým filmem vůbec je Planeta opic (1968), kterou následovala čtyři filmová pokračování a televizní seriál. Heston se objevil už jen ve druhém dílu Do nitra Planety opic (1970), kde už hrál jen vedlejší roli a tu hlavní převzal jemu typově podobný James Franciscus. Do žánru sci-fi patří ještě The Omega Man (1971) či Soylent Green (1973). Oblíbeným druhem filmů 70. let byly filmy o teroristech - sem se řadí Odpočítávání smrti (1976), Konečná stanice: Peklo (1971), no a v neposlední řadě hrál Heston v několika dobově oblíbených katastrofických filmech, jako bylo Zemětřesení (1974) nebo Letiště 1975 (1974).
V osmdesátých letech se šedesátiletý Heston obrátil spíše k televizním seriálům a byl už spíše živoucí legendou než opravdovou hvězdou. Hrál už spíše menší role a hostující úlohy ve filmech se slavnějšími kolegy, mimo kamery se čím dál více politicky angažoval na straně konzervativních republikánů a zvláště hájil právo na nošení zbraní. Naposledy si zahrál ve filmu Můj otec Mengele z roku 2003. O pět let později zemřel ve věku 84 let.
Filmy:
1958 - Dotek zla
1958 - Velká země
1965 - Major Dundee
1968 - Planeta opic
1973 - Soylent Green
1993 - Tombstone

pondělí 24. února 2020

PLANET OF THE APES (1968)

Začínáme týden s Charltonem Hestonem, a to s jedním z jeho nejvýznamnějších filmů.
Doctor Zaius Doctor Zaius! Doctor Zaius Doctor Zaius! Doctor Zaius Doctor Zaius!
Kdysi jsem viděl začátek na Nově a jak začala první reklama, šel jsem od televize. Pravděpodobně začala někde když astronauti vlezli nazí do jezera, ale ještě než jim lidé začali brát oblečení. Občas to s těmi návraty ke kdysi nedokoukaným filmům mám tak, že po letech se mi to začne líbít (viz Hvězdné války). Planeta opic... není docela tenhle případ.
Ten film je dobrý. Je to dobrý film, s dobrým obsazením, dobrým námětem, dobrou myšlenkou, dobrými herci, dobrými maskami a efekty, v podstatě se tomu vlastně nedá nic vytknout. Akorát ho nenatočili pro mě. Něco těžko specifikovatelného mi tam chybělo, co by mě víc vtáhlo. Možná je chyba, že ta zásadní pointa, která v době vzniku praštila diváky po hlavě jako kladivo a nechala je v šoku, je to vůbec první, co člověk o tomhle filmu zjistí. Tudíž jsem od začátku věděl, v čem ta pointa tkví a že konec nebude žádná selanka. A tak jsem jen bez většího zájmu sledoval zoufalého člověka v prostředí, kterému je nebezpečný svou existencí.
I hate every ape I see from chimpan-a to chimpanzee, you will never make a monkey out of me!
Zajímavé je film srovnat s filmem Kdo seje vítr. Až je škoda, že doktora Zaia nehraje Fredric March. Taky je zajímavé, jak je zde znázorněn rasismus - orangutani se povyšují nad šimpanze i gorily. (Ale kdyby o tom opice nemluvily, nepoznal bych z těch stejných masek, která opice je jaký druh). No, pár věcí mi přišlo hodně zjednodušených i oproti původní knize (kterou jsem nečetl, ale našel jsem si synopsi). Třeba to, že opice mluví anglicky a píšou latinkou.
Zkrátka, když Planeta opic, tak u mě spíše ty tři minuty simpsonovského muzikálu, který má, jak říká sám Bart, úplně všechno. Je to dobrý film, ale nemyslím, že se na něj budu s radostí dívat znovu. Ze zbytku série asi už nechci vidět nic. Možná dvojku, jen abych viděl, jak se na tohle vůbec dá navázat. Co jsem o tom četl, tak je to strašně blbé. 6,5/10
a.k.a. Planeta opic
Režie: Franklin J. Schaffner
Hrají: Charlton Heston, Roddy McDowall, Linda Harrison, Kim Hunter, Maurice Evans
Hudba: Jerry Goldsmith
Na motivy knihy Pierra Boullea
USA 1968

sobota 22. února 2020

THE COMANCHEROS (1961)

Další z řady westernů s Johnem Waynem, kde má na sobě velký bílý klobouk, koženou vestu, šátek na krku a pouzdro na zadku. Dívat se na to nakonec dalo docela dobře, svůj waynovský standard si to drželo, v tom dobrém i v tom zlém.
Kdysi mě v televizi spolehlive odradil začátek, který se odehrává v New Orleans. Košile s výraznými náprsenkami, souboj, nóbl loď, svádění krásné dámy. To jsem neměl v té době chuť vidět. A ani dneska mě začátek moc nebral. Naštěstí se po deseti minutách objeví ukázkový vidlák Wayne a zatkne zjemnělého Stuarta Whitmana, který je přinejlepším nezajímavý. Bylo mi jedno, jestli ho Wayne opravdu nechá pověsit (od začátku víte, že ne), později mi bylo jedno, jestli to přežije (u Wayna jste si jisti, že ano). A pak tu máme bodré venkovany, které texaští rangeři musejí chránit, krásné dámy, z nichž jednu Wayne miluje, ale neví to, zatímco Whitman tu jednu neúspěšně dobývá, atp. A proti tomu pár vypálených rančů, útoky Komančů, a především Lee Marvina jako drsného překupníka Crowa, který si film ve své epizodce ukradne pro sebe.
Pak tu máme ještě Jacka Elama, ještě štíhlého a tím asi i ošklivějšího, jako křoví mezi comancheros, galantního šéfa bandy, který vyhrožuje hrdinům popravou, ale stejně je pozve ke slavnostní večeři... Je tu spousta pro a proti, ale asi i díky tomu, že se film nikde nezadrhne, díky Bernsteinově hudbě a výborně zvoleným lokacím, a taky díky tomu, že Wayne je tu ještě celkem ve formě, nakonec dám 7/10. Akorát si to budu asi plést s The Undefeated a s Hondem. Společné rysy s oběma filmy jsem našel.
a.k.a. Comancheros
Režie: Michael Curtiz, John Wayne
Hrají: John Wayne, Stuart Whitman, Ina Balin, Nehemiah Persoff, Bruce Cabot, Patrick Wayne, Lee Marvin, Jack Elam
Hudba: Elmer Bernstein
USA 1961

neděle 16. února 2020

FLESH GORDON MEETS THE COSMIC CHEERLEADERS (1990)

Tohle vypadalo jako ideální film pro večer špatných filmů. Aspoň podle traileru. Parodie na Fleshe Gordona se spoustou koziček, chčíjícím King Kongem a zpívajícími hovny. Buď vás to odradí teď, nebo si myslíte, že to bude super dementní sranda. No... zůstaňte odrazení.
Ne, že bych se za celý film nezasmál, ale někdy v půlce, možná dřív, už jsem jen tupě zíral a nevěřil vlastním očím a uším. Příběh je o tom, že na vzdálené planetě se černě zahalený zloduch snaží o to, aby zůstal jediným plodným mužem vesmíru a mohl si užívat v jednom kuse. Jenže plány mu hatí existence nadsamce, po kterém touží všechny ženy - Fleshe Gordona. Toho unesou čtyři roztleskávačky, aby si mohly pořádně užívat. Jenže v Gordonových stopách se vydává jeho snoubenka Dale a bláznivý vědec dr. Jerkoff (tak), který má kosmickou loď poháněnou myším souložením! Cestou za omámeným Fleshem, který je v obležení ňader a kundiček, se musejí vyhnout pásu prdeloidů, následně bojovat s obrovským mluvícím penisem mezi kopci připomínajícími ňadra (včetně bradavek), projít jeskyní připomínající píču, klouzat se po spermatu, až dojdou doslova do prdele...
Trochu jsem se bál, že půjde o film plný dlouhých předstíraných sexuálních scén, proložených sem tam nějakými dialogy. To se naštěstí nesplnilo. Celý film je jedna bláznivá fantazie naprostého maniaka, který evidentně na nic jiného než na sex nemyslel. Jenže záhy vše začne být tak strašně otravné, že jsem měl pocit, jako by ten impotenční paprsek film vysílal i ven. Zvláště u scény v "děloze", kde pobíhá plno žen nahoře bez, které servírují mateřské mléko, jsem měl pocit, že už žádné další kozy proboha vidět nechci. A čím dál film postupuje, tím se stává nudnější a nudnější a odpornější a odpornější. Scéna s hovny je jedna z nejnechutnějších (kdo by proboha dobrovolně hrál ve filmu hovno?) a ještě je prostříhávána scénou, kde padouši unesenou hrdinku nechají vylízat loutkovou chobotnicí.
Flesh Gordon 2 je film, který prostě nikdo vidět nepotřebuje. Zvláštní je, že tu vyšel na kazetách, a to až v půlce 90. let, hrdinu dabuje Alexej Pyško, padoucha Miroslav Nohýnek (chtěli jste otce Mulcahyho slyšet říkat slova jako čurák?) a dále třeba Jiří Prager. Proč tohle? Pro koho to sakra vzniklo? Tohle může pobavit leda diváky, kteří nemají právo se na takový film vůbec dívat, tj. puberťáky. Nenechte se nachytat, není to debilní sranda, je to jen debilní. Hodnotit nebudu, ale domyslete si.
a.k.a. Flesh Gordon 2
Režie: Onanista
Hrají: Biggus Dickus, cecky, kozy, prdelky, obří pinďouři, zpívající a mluvící hovna
Hudba: na hovno
Kanada 1990