Zpátky na Západ se sólovými filmy, zejména pod vlivem Sergia Leoneho. Zatímco Terence Hill s americkými hvězdami točil v USA, Bud Spencer se v New Yorku musel spokojit s náhradním parťákem.
Zobrazují se příspěvky se štítkemGIULIANO GEMMA. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemGIULIANO GEMMA. Zobrazit všechny příspěvky
sobota 18. července 2026
sobota 1. listopadu 2025
SPAGVEMBER 2025
Upřímně: Nevím, kolik toho letos zvládnu. Zároveň zas se celý měsíc omezovat jen na jeden žánr se mi úplně nechce. Ale tradice je tradice.
1. Ať žije Django! (1968) /1.11./
Co o tomhle napsat nového? Nic. Klasika, byť ne zrovna skvělá. Ale s trojicí Terence Hill - George Eastman - Horst Frank to stojí za to.
2. Too Much Gold For One Gringo (1972) /2.11./
Článek bude.
3. The Stranger Returns (1967) /3.11./
I don't want any trouble.
4. Django the Last Killer (1967) /5.11./
Článek bude.
5. Pro pár dolarů navíc (1965) /7.11./
Film, který jsem viděl stokrát, jsem si pro změnu pustil s rychlodabingem z německé verze. Značná úprava dialogů by mi nevadila tolik jako zkrácení na 102 minut, a jakým způsobem byl film vystříhán. Spousta skvělých momentů chybí, některé kvůli násilnosti, některé neznámo proč (This train'll stop at Tucumcari).
6. Kapsy plné dynamitu (1971) /8.11./
Dřív jsem věřil spoustě různých věcí. Dnes už věřím jenom v dynamit.
7. Podivné dědictví (1972) /9.11./
Angličan byl gentleman a vzdělanej chlap.
8. Bůh odpouští, já ne! (1967) /12.11./
Byl to Giuseppe Colizzi, kdo dal Sergiovi Leonemu přečíst knihu The Hoods, na jejímž základě vzniklo Tenkrát v Americe. A zatímco u Trumfového esa už jsem narazil na názory, že se děj knihou inspiroval, některé prvky jsou možná už tady? Jako třeba člověk, který se vydává za mrtvého, a za vraždu je viněn hlavní hrdina?
9. Phaedra West (1968) /16.11./
V pár dnech volna se pokusím aspoň něco dohnat. Článek bude.
10. And For a Roof A Sky Full of Stars (1968) /16.11./
Dobrý film, ale komické a vážné pasáže spolu neladí, a ke konci už mi neustálé odbočky a epizodičnost začaly vadit (hlavně zbytečná pasáž s loupeží zlata z dolu).
11. Stranger, Say Your Prayers! (1967) /16.11./
Článek bude.
12. Pancho Villa (1972) /17.11./
Článek bude.
13. Velké ticho (1968) /20.11./
Viděno v kině. Kromě Leoneho samozřejmě zatím nejlepší film za celý měsíc. Výborný překlad přímo z italštiny odhalil další podtexty.
14. Sbohem, Kalifornie (1977) /22.11./
Mělo to náběh na něco jako Velké ticho z občanské války, ale děj je přece jen dost rozpadlý na třetiny a postavy se chovají jako ve westernu a ne jako v reálu, tzn. v nejnepravděpodobnějších situacích se začnou prát. Dabing Vapetu je příšernost, nejen obsazením, ale i použitím sice původního soundtracku, ale na špatných místech, a střídáním původních a nových, zcela odlišných zvukových efektů.
15. Minnesota Clay (1964) /22.11./
Pro slepnoucí hrdiny mám slabost, zvláště když Cameron Mitchell tu ještě dobře hraje, dávno předtím, než se jen ožrale motal po place. Zase s ním byla možná větší sranda. V některých momentech ještě ryze raný spaghetti, jindy už předzvěst pozdějšího Corbucciho, hlavně jeho tzv. Mud and Blood trilogy (Django, Velké ticho, Specialista). Tady bohužel ještě producenti Corbucciho k happyendu, působícímu jako pěst na oko, donutili...
16. Hodný, zlý a ošklivý (1966) /28.11./
Verze od Arrow trvající 182 minut. Delší už to nebude - doufám. Ne nadarmo se říká, že dokonalé dílo se nepozná tak, že se z něj nedá nic odebrat, ale že se k němu nedá už nic přidat. Přidané sekvence jsou sice zajímavé, ale vlastně stačí v bonusech. Arrow to ovšem vědí a tato verze na Blu-Rayi je jako bonus. A ještě schovaná. Kdo ví, třeba někdo za pár let objeví někde scény z mexického městečka a přestřelku s děly před hřbitovem, a dočkáme se nějaké cca 193 minutové verze...
17. Muž proti muži (1967) /29.11./
Klasika, překvapuje mě, že jsem ji naposledy zařadil před pěti lety. Nicméně pozor na Blu Ray vydané společností Screenbound, anglické titulky nejsou dobře načasované a v závěrečné přestřelce se rozjedou úplně mimo. Nicméně tam se toho stejně moc neřekne. Aspoň opravili podivnou chybu z verze MGM, kde se v obraze vlevo a vpravo na samém konci objeví v některých záběrech černé pruhy.
pátek 1. listopadu 2024
SPAGVEMBER 2024
Listopad je tu, špaget čas.
1. Django (1966) /1.11./
A začít klasikou se vždycky vyplatí.
2. Pistole pro Ringa (1965) /3.11./
Viděno s překrývacím dabingem TV Premiéra, což bylo hrozný, ale pravda je, že v angličtině mi ten film nikdy nepřipadal tak vtipnej. Docela překvapení.
3. Ringo se vrací (1965) /3.11./
Dva odlišné filmy od stejného týmu. Stejní herci v úplně jiných rolích. Tenhle je z těch dvou jednoznačně lepší.
4. Companeros (1970) /4.11./
Vamos a matar, companeros!! Od Corbucciho můj nejoblíbenější, vylepšená verze Žoldnéře po událostech jara 1968 a zhlédnutí Divoké bandy. Hned několik scén si z ní dost půjčuje.
5. Boot Hill (1969) /5.11./
Spencer s Hillem jsou jistota, ale tomuhle filmu strašně ubližuje nevyrovnaný, zřejmě narychlo psaný scénář, s pár skvělými scénami, pár hroznými, a celkově nedržící pohromadě. Přitom potenciál tu byl.
6. Město bastardů (1971) /6.11./
Článek bude.
7. Johnny Yuma (1967) /8.11./
Tohle jsem si asi opakovat nemusel. Engelbert Humperdinck s nejotravnějším poskokem vůbec proti dřevěnému gentlemanovi a překvapivě opravdu brutálním padouchům, kteří umlátí dítě k smrti. To už jsem si nepamatoval a nečekal to, stejně jako incestní vztah mezi hlavním padouchem a jeho sestrou. Rosalba Neri ❤
8. El Puro (1969) /9.11./
Článek bude.
9. Savage Guns (1971) /9.11./
Článek bude.
10. Taste of Killing (1966) /11.11./
Kdysi dávno jsem to bral asi moc tradičně a doslovně. Příběh, ve kterém není kladná a záporná strana, protože obránci zlata se chovají jako úplně stejné svině jako jeho dobyvatelé. Za George Martina aspoň pláče žena a dítě, kdo by plakal za Craiga Hilla, když jemu samotnému nezáleží na nikom? Napodruhé výrazně lepší dojem.
11. Pohřběte je hluboko (1968) /13.11./
Bože to je nuda. A nastříhané kusy Taste of Killing a dalších filmů do toho vůbec nepomáhají. Viděno z originální VHS od Davaye, takže většinu rolí mluví četnická pátrací stanice Brno.
12. Armáda pěti mužů (1969) /14.11./
Má to svoje mouchy, ale zejména díky Morriconemu to stojí opakovaně za vidění. Peter Graves mi tam ale nějak moc nesedí, zatímco James Daly zapadá docela dobře. Střídání italských a španělských lokací je občas hodně divoké.
13. I Want Him Dead (1968) /15.11./
Narozdíl od Taste of Killing, tohle se v mých očích nijak neposunulo. Natočené je to moc pěkně, ale děj je tak stupidní, až je to iritující, stejně jako přehrávání béčkových herců a kaskadérů v pro ně příliš důležitých rolích. Každopádně zkusím s Craigem Hillem zkouknout i něco, co jsem ještě neviděl, ať mám lepší možnost porovnat.
14. No Graves on Boot Hill (1968) /16.11./
Článek bude...
15. Mé jméno je Nikdo (1973) /16.11./
Trochu jsem si potřeboval spravit náladu klasikou, což se povedlo. Zajímavé je, že v italské verzi se divák z titulků vůbec nedoví, že ve filmu je i R. G. Armstrong, Geoffrey Lewis, Leo Gordon nebo Steve Kanaly.
16. Trumfové eso (1968) /22.11./
Pár dní nebyla vůbec energie ani čas, takže snad to teď aspoň trošku doženu.
17. Hodný, zlý a ošklivý (1966) /23.11./
Proč ne trochu změny, takže Trumfové eso i GBU jsem si teď pustil z VHS kopií - tedy v případě Esa nahrávku z ČT z doby před dvaceti lety, GBU z ripu z originální VHS. On tomu ten ořez zas tak moc nakonec neubírá, ale příště samozřejmě zase pěkně kvalitní, neořezaná a nedabovaná verze.
18. The Dirty Fifteen (1967) /23.11./
Článek bude.
Tak letos jen 18. Vypadl jsem z toho a víc nedávám. I to je ale docela dost. Hrdiny letošního speciálu byli jednoznačně Craig Hill (5 filmů, z toho dva nové), Bud Spencer (3 filmy), Terence Hill (také 3 filmy) a Robert Woods (2 nové filmy). Co mě mrzí, je, že jsem nakonec nezařadil víc Lee Van Cleefa, který letos byl jen v Hodném, zlém a ošklivém, nedošlo na zopakování Kapes plných dynamitu a Run, man, run z pěkných kopií z Blu Ray, nedal jsem filmy, které jsem loni odložil, jako třeba Corbucciho Křiváci, které jsem naposledy viděl někdy v roce 2010.
ZLATÝ KOLT 2024
Nejlepší film: Hodný, zlý a ošklivý
Nominace: Companeros, Ringo se vrací, Mé jméno je Nikdo, Trumfové eso
Nejlepší režie: Sergio Leone (Hodný, zlý a ošklivý)
Nominace: Sergio Corbucci (Companeros), Giuseppe Colizzi (Trumfové eso), Duccio Tessari (Ringo se vrací), Tonino Valerii (Mé jméno je Nikdo)
Nejlepší herec v hlavní roli: Terence Hill (Mé jméno je Nikdo)
Nominace: Eli Wallach (Trumfové eso), Franco Nero (Companeros), Clint Eastwood (Hodný, zlý a ošklivý), Henry Fonda (Mé jméno je Nikdo)
Nejlepší herečka v hlavní roli: Rosalba Neri (Johnny Yuma)
Nominace: Nieves Navarro (Ringo se vrací), Stella Stevens (Město bastardů), Simonetta Vitelli (Savage Guns)
Nejlepší herec ve vedlejší roli: Eli Wallach (Hodný, zlý a ošklivý)
Nominace: Telly Savalas (Město bastardů), Bud Spencer (Trumfové eso), Lee Van Cleef (Hodný, zlý a ošklivý), Jack Palance (Companeros)
Nejlepší hudba: Ennio Morricone (Hodný, zlý a ošklivý)
Nominace: Luis Bacalov (Django), Nico Fidenco (Taste of Killing), Carlo Rustichelli (Trumfové eso), Ennio Morricone (za vše ostatní, zejména Mé jméno je Nikdo, Armádu pěti mužů, Ringo se vrací a Companeros)
Nejlepší přestřelka: Django vs 48 mužů (Django)
Nejlepší souboj: je nutné se ptát?
Nejlepší bitka: Ringo vs Paco Fuentes (Ringo se vrací)
Nejlepší půlvoják: Shorty (Hodný, zlý a ošklivý)
Nejlepší kolt: skládačka z obchodu (Hodný, zlý a ošklivý)
Nejlepší drtič jablek: Bud Spencer (Trumfové eso)
Nejlepší tučňák: Franco Nero (Companeros)
Nejlepší nohy v punčochách: Simonetta Vitelli (Savage Guns)
Nejlepší nákup: padouši ve filmu El Puro
Nejlepší minirole, zpětně považovaná za velký part: Kevin McCarthy (Trumfové eso)
pátek 10. května 2024
KISS KISS... BANG BANG (1966)
Tým z obou původních Ringů dal dohromady pro změnu eurospy! To by mělo být lepší než průměr, ne? ... Ne?
Giuliano Gemma hraje bývalého špiona Kirka Warrena, toho času čekajícího na popravu. Ze šibenice je na poslední chvíli zachráněn tajnou službou, která má úkol - ve švýcarské laboratoři objevili vzorec, o který má zájem jak Británie, tak záhadný pan X. Gemma má vzorec ukrást, aby se panu X nedostal do rukou. Gemma dá dohromady svou starou partu zlodějů, kterou tvoří vědec (Antonio Casas), akrobat (George Martin) a dement (Pajarito) a spolu s nimi se vydá vzorec ukrást. Jenže Gemma ho ani v nejmenším nemá v úmyslu za malou almužnu chuť vydat tajné službě, když pan X by mohl nabídnout víc.
Zase je to parodie na bondovky, což by mi nevadilo, kdyby tu ten humor tak strašně nebolel. Převážná většina gagů je tak infantilních, až si člověk má chuť vypíchnout oči a uši, nebo spíš nějak bolestivě zlikvidovat některé přehrávající herce. Na začátku Carlo Gentilliho s jeho dementním smíchem za každou větou, pak Pajarita, a ve druhé polovině naprosto dementní postavy Lorelly de Luca a její tety a Daniele Vargase, který tu hraje Číňana! Ne, ani tak nevypadá, jen mluví komicky šišlavě.
Groteskovému ladění odpovídají i vynálezy, které Gemma dostane, jako je pistole, která místo kulek střílí plyn, který způsobí, že se všichni smějí. Což je nápad jako z Monty Pythona, ale naprosto debilně provedený. Spousta scén připomíná některé pozdější eskapády, co jako Bond prováděl Roger Moore, ale s mnohem větším stylem a smyslem pro komediální timing.
V podstatě jediné postavy, které jsem neměl chuť zaškrtit, byl sám Gemma, který to aspoň trochu držel, byť hraje spíš humorného paňácu snažícího se o jeho obvyklou postavu, Nieves Navarro a George Rigaud, Španěl, který hrál Angličana ze všech nejpřesvědčivěji. A George Martin a Antonio Casas se docela dali přežít.
Jestli jsem si včera u Flashmana pochvaloval, že nebyl natočený za pár kaček, oproti Kiss Kiss... Bang Bang vypadá jako chudý příbuzný. Film využívá opět anglických, italských a španělských lokací výborně, to mu nelze upřít. Akční sekvence jsou taky udělané zdařile, nebýt zase toho dementního humoru. Ale dlouhá pronásledovačka v zábavním parku pobaví, méně závěrečná šermovačka na hradě. Z Nicolaiovy hudby stojí za to asi jen ústřední píseň (paradoxně Love Love... Bang Bang), jinak je to typická komediální hudba, tzn. rychlé piánko nebo cirkusová hudba.
Co jsem ještě nezmínil:
- ve filmu má důležitou roli mluvící papoušek jménem Socrates. Je to horší, než čekáte. Jeho cirkusovým číslem je podle jména říct i další údaje. Divák zařve jméno Alfonso Balcázar - producent filmu. Jestli jeho adresa souhlasí se už asi dnes nedá zjistit.
- ve filmu má důležitou roli mluvící papoušek jménem Socrates. Je to horší, než čekáte. Jeho cirkusovým číslem je podle jména říct i další údaje. Divák zařve jméno Alfonso Balcázar - producent filmu. Jestli jeho adresa souhlasí se už asi dnes nedá zjistit.
- Na chvilku se objeví animovaný film West and Soda od Bruna Bozzetta.
- Jestli jsem dobře rozuměl, José Manuel Martín se do cely smrti dostal za znásilnění a vraždu. Za co jiného...
Čekal jsem od Tessariho zábavný špionážní snímek, ne rádoby vtipnou křeč. A mám sto chutí nechat speciál takhle a zbylé dva dny už tomu neobětovat. Je evidentní, proč jsou tyhle filmy ve stínu jiných dobových žánrovek. Tady se prostě nijak moc dobré kousky nenajdou. 5,5/10
Režie: Duccio Tessari
Hrají: Giuliano Gemma, George Martin, Nieves Navarro, Lorella de Luca, Daniele Vargas, George Rigaud, Carlo Gentilli, Pajarito, Antonio Casas, Cesarina Guazzelli, Antonio Molino Rojo, Nazzareno Zamperla, Juan Torres, José Manuel Martín
Hudba: Bruno Nicolai
Produkce: Cineriz
Produkce: Cineriz
Itálie / Španělsko 1966
sobota 4. listopadu 2023
SPAGVEMBER 2023
Přes dvacítku se asi letos nedostanu, koneckonců začínám později. Ale co půjde, to dám.
 |
| Už jsem připraven. Tři formáty domácího videa + disky + stream čekají. Chybí jen 35 mm filmy. |
 |
| Tady si AI, až na obličej, poradila se zadáním dobře. |
 |
| Po zadání "spaghetti western" ale vyjelo toto. |
1. Colorado Charlie (1965) /4.11./
Z VHSky. Článek bude.
2. Tre pistole contro Cesare (1966) /4.11./
Nic světoborného, ale pořád dost zábavný kousek. Lepší obsazení by byl George Hilton než Thomas Hunter, ale nevadí mi tu, plusem je ale především Giombiniho hudba a Delia Boccardo.
3. Pravá a levá ruka ďábla (1970) /5.11./
Mnohokrát viděná klasika, o které asi už nic nového napsat nemůžu.
4. Malý unavený Joe (1971) /5.11./
Vlastně totéž.
5. Co my máme společného s revolucí? (1972) /5.11./
Hele, dohnal jsem to. Článek bude.
6. Velká přestřelka (1966) /7.11./
Blu Ray od Powerhouse - nádherná kvalita. Nový překlad italské verze, ne ten vyhádaný od Franco Cleefa, trochu odhalil nové významy některých scén.
7. And God Said to Cain (1970) /8.11./
Bůh není, ďábel není, a je-li, má tvář Klause Kinskiho. Blu Ray od Arrow opět výborné, zejména vynikne vynikající vizuální stránka.
8. Navajo Joe (1966) /10.11./
A víte že se mi to po letech líbilo víc, než kdysi? Reynolds jako hrdina ani Sambrell jako hlavní padouch mi sice pořád moc nesedí, ale dějově už mi to nepřipadalo tak strašně zlé a má to tu správnou špagetovou atmosféru. Top 5 Corbucci to sice pořád není, ale posunulo se to o něco výš.
9. Specialista (1969) /10.11./
Tohle jsem neviděl ještě déle. Ze začátku jsem měl pocit, že tohle asi bude opravdu spíš podprůměr, ale od objevení se Mario Adorfa se to dost zvedne a ujetý konec se mi tentokrát líbil. V místě, kde přestala platit jakákoli pravidla, se totiž může opravdu stát naprosto cokoli.
10. Two Faces of the Dollar (1967) /11.11./
Článek bude.
11. Gentleman Killer (1967) /13.11./
Článek bude.
12. Žoldnéř (1968) /15.11./
Blu Ray od 88 Films. Vypadá pěkně, ale Arrow či Powerhouse si daly větší práci.
13. Napřed střílej, pak se ptej (1975) /16.11./
Zopakovat veškerého Corbucciho, co můžu a dlouho jsem neviděl, nebyl v tomhle případě nejlepší nápad. Wallach a Gemma se snaží, natočené to není blbě, ale je to nevtipná nuda a Milian se zbytečně ztrapňuje. Rozjuchaná hudba od De Angelisů to taky moc nezachraňuje.
14. Stříbrné sedlo (1978) /19.11./
Pomrkávání na starší Gemmovy westerny je fajn, Geoffrey Lewis dělá se svými ksichty konkurenci Kinskimu, potěší účast Fulciho stálice Cinzie Monreale i stálice pozdních špaget Donalda O'Briena, rovněž špagetové legendy Aldo Sambrella, natočené je to dobře... Jenže co je to platné, když ten spratek je nejotravnější dítě v dějinách filmu. Od začátku jsem měl chuť ho zabít sám.
15. Valdezovi koně (1973) /21.11./
Článek bude.
16. Chuck Moll (1970) /22.11./
Poprvé jsem to viděl po hodně dlouhém hledání jen v němčině a líbilo se mi to. Podruhé už moc ne. Teď po nějakých dalších deseti letech, některé nápady jsou dobré, Barboni režíruje úplně jinak než pak Trinityho, hlavní čtyřka funguje (nebo spíš trojka, Woody Strode je tu opravdu hodně dřevěný), jen té Idy je tu hrozně málo. Ale proč by jí taky mělo být víc, že. Úvodní pasáž s hořícím blázincem by fungovala i v hororu.
17. Kill, Django, Kill First! (1971) /24.11./
Článek bude.
18. $10.000 Blood Money (1967) /27.11./
Vizuálně i režijně výborné, jen scénář je trochu slabší a předvídatelný a kazí to postava komického fotografa, která se sem vůbec nehodí. Ale oceňuje se uvěřitelná romance i vztah hlavního padoucha a jeho otce, to jsou detaily, na které se ve špagetách většinou celkem kašlalo.
19. They Call Me Hallelujah (1971) /28.11./
Většinou dobře vyrovnané mezi klasickými špagetami a komedií, jen občas je humor nemístně laciný. Co do toho ale vůbec nepatří je postava kozáka v podání Charlese Southwooda. Stejně se objeví až za půlkou a působí v tom silně zbytečně.
ZLATÝ KOLT 2023
Nejlepší film: Velká přestřelka
(Nominace Žoldnéř, Pravá a levá ruka ďábla, $10.000 Blood Money, Co my máme společného s revolucí?)
Nejlepší režie: Sergio Corbucci (Žoldnéř)
(Nominace Sergio Sollima /Velká přestřelka/, Lucio Fulci /Stříbrné sedlo/, Romolo Guerrieri /$10.000 Blood Money/)
Nejlepší herec v hlavní roli: Charles Bronson (Valdezovi koně)
(Nominace Gianni Garko, Klaus Kinski, Lee Van Cleef, Paolo Villaggio)
Nejlepší herečka v hlavní roli: Delia Boccardo (Death Walks in Laredo)
(Nominace Ida Galli, Yanti Somer, Loredana Nusciak, Giovanna Ralli)
Nejlepší herec ve vedlejší roli: Claudio Camaso ($10.000 Blood Money)
(Nominace Tomas Milian, Jack Palance, Geoffrey Lewis, Robert Camardiel)
Nejlepší herečka ve vedlejší roli: Nieves Navarro (Velká přestřelka)
(Nominace Anna Orso, Cinzia Monreale, Krista Nell, Francoise Fabian)
Nejlepší hudba: Ennio Morricone (Velká přestřelka)
(Nominace Bruno Nicolai, Nora Orlandi, Guido a Maurizio de Angelis, Angelo Francesco Lavagnino)
Nejlepší souboj: Žoldnéř
Nejlepší přestřelka:
Nejlepší bitka: závěr Pravé a levé ruky ďábla
Nejlepší šerif: Bambino (Pravá a levá ruka ďábla)
Nejlepší vrah šerifů: Stardust (Fernando Sancho v $10.000 Blood Money)
Nejlepší Caesar: Enrico Maria Salerno (Death Walks in Laredo)
Filmy, které už ve Spagvemberu/Spagtemberu byly: Velká přestřelka
sobota 6. května 2023
QUALCUNO PAGHERA (1988)
Česky vyšlo pod názvem Soupeř. Mohli bychom to označit jako vykradačku Rockyho, ale spíš je to sbírka těch nejklasičtějších klišé z filmů o boxu, vracející se třeba i k filmům noir. A na Sergia Martina v pozdních osmdesátkách to nebylo vůbec špatné.
Daniel Greene, akční hrdina, kterého můžeme srovnat se Sylvestrem Stallonem, jak tvrdí český distributor Paca - stroje smrti, zde hraje postavu poměrně mladší, než byl on sám. Mladého začínajícího boxera, který touží po slávě. Boxerský byznys je ale prorostlý úplatky, od čehož se ho jeho trenér snaží uchránit. Paco (budu mu tak říkat, i když se tu tak nejmenuje) na to ale nedá a různými okolnostmi se vlichotí mocnému mafiánovi, který má veškeré boxerské zápasy pod palcem. S rostoucí Pacovou kariérou ale zamíchá mafiánova blonďatá, věčně nalitá a nadržená nabíječka, takže Paco je pod výhružkami nucen sehrát dohodnutý zápas. Paco se ale vzepře. A mafián neodpouští.
Jsou tu úplně všechna klišé, a ač se film odehrává v Miami, všechno je na první pohled italské. V americkém filmu by ustaraný otec vzpurné dceři nedal ve své první scéně facku. Ale když si člověk zvykne, dá se to. Děj dává povětšinou smysl, i když nikoho nemůže ničím překvapit, hudba je bohužel dost synťáková, ale ujde. V sérii, kterou jsme s Kubasem natočili a postupně přijde, mluvíme o tom, že režiséři ze šedesátek a sedmdesátek už v těchhle pozdních filmech nejdou moc poznat. Ale tady mi to, oproti třeba tomu Pacovi, ani nepřišlo, že točí někdo jiný než Sergio Martino - ne ten, co natočil Tutti i colori del buio, ale ten, který natočil Podezřelou smrt nezletilé nebo Mannaju. Navíc v titulcích je Martino překvapivě uveden pod svým jménem. Český distributor Q-Film ho ale přesto na obalu uvádí jako M. Dolman.
Martino v druhé polovině 80. let točil s Greenem opravdu hodně. Skoro až to budí otázku, zda s ním nakonec nenatočil víc filmů než s Edwige Fenech. Nevím, co na Greeneovi italští tvůrci v té době viděli, kromě svalů. Ano, jako boxer vypadá věrohodně. Hrát neumí, a vypadá prostě minimálně na třicet, ne jako začínající ucho. Giuliano Gemma tu naopak hraje dobře a vytvořil pěkného slizáka, nejlepší je ale Ernest Borgnine, zvláště jak štítivě pronáší slovo "boxování". Ostatní herci jsou obsazeni hlavně pro svou podobu s někým jiným. Nabíječka vypadá jako Morgan Fairchild, soupeř v posledním zápasu jako Carl Weathers.
Není to samozřejmě nic světoborného a působí to dost televizně chvílemi (vyloženě si to tu říkalo o to, aby nabíječka ukázala kozy, na druhou stranu, když ji na začátku proti její vůli Gemma zatáhne do sprchového koutu, bál jsem se, co všechno tvůrci ukážou - a byl jsem rád, že nic), ale jak říkám, po Pacovi a Ohnivém blesku, což jsou opravdu trashe, tak tohle je vedle nich normální film. Ne zrovna originální, ale na unavené odpoledne celkem vhodný. 6/10
a.k.a. Soupeř, The Uppercut Man, The Opponent
Režie: Sergio Martino
Hrají: Daniel Greene, Ernest Borgnine, Giuliano Gemma, Mary Stavin, Keeley Shaye Brosnan
Hudba: Luciano Michelini
Produkce: Medusa Distribuzione
Produkce: Medusa Distribuzione
Itálie 1988
čtvrtek 1. září 2022
SPAGTEMBER 2022
Už několik let zasvěcuji spaghetti westernům měsíc listopad a loni a předloni se mi dokonce povedlo vidět o dost více filmů než jindy. K tomu samozřejmě přispěla covidová situace, kdy jsem byl doma a měl jsem čas. Na druhou stranu, když mám, nabuzen nedávnou návštěvou míst, kde se ty filmy točily, na ně chuť teď, proč čekat na listopad, když stejně nevím, co bude? Proč si špagetový měsíc neudělat už v září? Uvidíme, jak to vyjde, ale začal jsem rovnou dvojákem.
1. Django spara per primo (1966) (1.9.)
Naposledy jsem to viděl poté, co jsem film přeložil, od té doby semtam kousek. Kromě závěrečné bitky na tom v podstatě je všechno ok, akorát ani nic moc zapamatovatelného, kromě Nicolaiovy hudby a úsměvu Galliové.
2. Sonny and Jed (1972) (1.9.)
Ve srovnání Corbucci jasně vede. Sonny a Jed nejsou jeho nejlepší western a Milian tu víc než dost přehrává, ale vyrovnávají to skvělí Georgeová a Savalas. A vlastně to, ač jsem to viděl po velice dlouhé době, jako celek mám radši než Djanga.
3. Buddy míří na západ (1981) (2.9.)
Slabší než Trinity, ale lepší než velká část spencerovek té doby. A jak teď ve filmu vidím Mini Hollywood, hned mám radost.
4. Sette winchester per un massacro (1967) (5.9.)
Článek bude.
5. Blindman (1971) (7.9.)
Nekorektní ujetost s nezpívajícím Broukem. Dřív se mi to líbilo víc, ale určitý šmrnc si to uchovalo pořád.
6. Pro hrst dolarů (1964) (10.9.)
Pár dní jsem musel vynechat, ale pokračuju s klasikou.
7. The Federal Man (1972) (11.9.)
Článek bude.
8. Cena moci (1969) (12.9.)
Snaha o konspirační politický thriller, která je ale dost naivní. Jinak to je ale celkem v klidu a kulisy použité po Tenkrát na Západě jsou fajn.
9. One Dollar Too Many (1968) (13.9.)
Článek bude.
10. Bůh odpouští, já ne! (1967) (14.9.)
Další mnohokrát viděná, ale pořád dobrá, klasika. Jen ji trochu zpomaluje scéna, kde bandité přivlečou mrtvého šerifa do kantýny.
11. If You Meet Sartana, Pray For Your Death (1968) (16.9.)
Já to pochopil! Jo, trvalo mi to asi čtyři nebo pět zhlédnutí, ale konečně je mi jakž takž jasný, co se v tom filmu vlastně děje a kdo je kdo :D
12. I am Sartana, Your Angel of Death (1969) (17.9.)
A tentokrát se mi to zase líbilo víc. Škoda jen, že závěrečná přestřelka ve tmě je tak táhla a nepřehledná. Kinski tu má asi nejneobvyklejší roli, co kdy hrál.
13. Have a Good Funeral, My Friend... Sartana Will Pay (1970) (18.9.)
Tentokrát mě to už moc nebavilo. Napínavé scény spíše nudí a příliš se v tom kecá oproti předchozím dílům. Čtvrtý jsem měl vždy nejradši, uvidíme, jak obstojí.
14. Light the Fuse... Sartana is Coming (1970) (18.9.)
Jo, čtvrtý film s Garkem je rozhodně nejlepší. Určitě pomohla větší finanční injekce i trochu jinak vyprávěný příběh než obvykle. Díl s Hiltonem asi vynechám...
15. Poklad na Stříbrném jezeře (1962) (23.9.)
Pár dní jsem vynechat musel, tentokrát kvůli oční operaci, po které jsem napřed nemohl vidět vůbec nic. Ale pár filmů do konce měsíce ještě zvládnu. A že Vinnetou není spaghetti western? No a co... Kéž by si Herbert Lom zapadoušil i v nějakém opravdovém špageťáku.
16. Vinnetou (1963) (23.9.)
Nevíme, jestli jsou tito muži vinni. My si to myslíme, ale nevíme to. Tak to by nás měli pustit, jestli se nepletu, hihihi!
17. Vinnetou - rudý gentleman (1964) (23.9.)
Mrtvej indián, dobrej indián!
18. Vinnetou - poslední výstřel (1965) (24.9.)
Tak se mi, koukám, ze spagtemberu stalo opakování vinnetouovek. Ale tak aspoň jsem si je mohl pustit z kazety, což má svoje kouzlo.
19. Old Surehand (1965) (25.9.)
Pár dobrých momentů se najde, ale jsou totálně zabité přehráváním zejména Srdoće, Románové a Grangera, a scenáristou, který je nedokáže využít a na jeden dobrý nápad navrší hromadu hnoje.
20. Vinnetou a Old Shatterhand v údolí smrti (1968) (25.9.)
Pořád na Mayovské vlně, ale všechny ty filmy jsou jednak koprodukce s Itálií, jednak tenhle je hodně pod vlivem špaget, nejvíc ze všech, jednak třeba městečko z tohohle filmu se tuším objevilo v Ballata per un pistolero. Bílé pero Vinnetouovi rozumí. Kanoe je pro něj připravena.
21. Vinnetou a míšenka Apanači (1966) (26.9.)
Sežeru smeták, jestli to nebyl Vinnetouův vraník! Vlastně nevím, jestli je horší Old Surehand nebo tohle. Blbé je to asi stejně oboje, u Surehanda mě sice hlavní postavy nebetyčně serou, ale tady je snad smutnější sledovat, co udělali z Vinnetoua, Shatterhanda a Hawkense. Místo hrdého náčelníka Apačů tu máme hodného kámíka německých dětiček čtoucích Bravíčko, Shatterhand nabádá dělníky k násilí a Hawkens je už úplný debil. Jo, díky za Údolí smrti, aspoň série nemusela končit tak trapně tímhle a Firehandem.
ZLATÝ KOLT 2022
Nejlepší film: Poklad na Stříbrném jezeře
(nominace Pro hrst dolarů, Vinnetou, Bůh odpouští, já ne!, Sonny and Jed)
Nejlepší režie: Sergio Corbucci (Sonny and Jed)
(nominace Harald Reinl, Sergio Leone, Giuliano Carnimeo, Giuseppe Colizzi)
Nejlepší herec v hlavní roli: Tomas Milian (Sonny and Jed)
(nominace Lex Barker, Gianni Garko, Clint Eastwood, Giuliano Gemma)
Nejlepší herečka v hlavní roli: Ida Galli (Django spara per primo)
(Nominace Karin Dor, Susan George, Daniela Giordano, Marianne Koch)
Nejlepší herec ve vedlejší roli: Frank Wolff (Bůh odpouští, já ne!)
(nominace Gian Maria Volonté, Ralf Wolter, Telly Savalas, Fernando Sancho)
Nejlepší herečka ve vedlejší roli: Nieves Navarro (Light the Fuse... Sartana is Coming)
(nominace Marie Versini, Agneta Eckemyr, Erika Blanc, Karin Dor)
Nejlepší hudba: Luis Bacalov (Cena moci)
(nominace Martin Böttcher, Ennio Morricone, Bruno Nicolai, Stelvio Cipriani)
Nejlepší souboj: Pro hrst dolarů
Nejlepší přestřelka: Light the Fuse... Sartana is Coming (střílející varhany)
Nejlepší hrdina: Old Shatterhand (Poklad na Stříbrném jezeře)
Nejlepší padouch: Ramon Rojo (Pro hrst dolarů)
Nejlepší překvapivá hostující hvězda: Ringo Starr (Blindman)
Nejlepší slepec: Tony Anthony (Blindman)
Nejlepší skalp: Sam Hawkens (Poklad na Stříbrném jezeře)
Nejlepší karbaník: Sartana (If You Meet Sartana... Pray For Your Death)
Nejlepší pončo: Clint Eastwood (Pro hrst dolarů)
pondělí 1. listopadu 2021
SPAGVEMBER 2021
Tak jo. Hororový speciál se mi do konce dotáhnout nepodařilo, a že se pouštím hned do ještě ambicióznějšího projektu? No, loni jsem zvládl 23 filmů během celého měsíce, letos si ani zdaleka nemyslím, že bych to dotáhl takhle vysoko. Ale proč to nezkusit. Nadšení do hororového speciálu vyprchalo ve dnech, kdy jsem neměl čas, a tou dobou jsem se naopak nadchl do zopakování spousty různých špaget. Samozřejmě zkusím i něco nového, ale mám toho na opakování dost. A právě jsem třeba objevil existenci filmu, o kterém jsem dosud vůbec nevěděl.
Tento týden navíc slaví 100 výročí narození Charles Bronson. Že už jsem všechny spaghetti westerny s ním viděl? No, tak zařadíme i filmy, které přímo spaghetti nejsou, ale mají nějakou návaznost. Loni jsem se hodně pouštěl do Lee Van Cleefa, letos to vidím hodně na Gemmu.
1. Podivné dědictví (1972) (1.11.)
Klasika, ale už se mi trochu okoukala. Pět let jsem ji neviděl, a stejně si to pořád pamatuju scénu za scénou, slovo od slova. Budu muset dělat delší pauzu.
2. Django (1966) (2.11)
Další klasika, tentokrát mi padla do nálady trochu víc.
3. Companeros (1970) (6.11.)
Pár dní jsem musel vynechat, tak snad to doženu.
4. Cut-throats Nine (1972) (6.11.)
Článek bude.
5. His Name Was Holy Ghost (1972) (7.11.)
Článek bude.
6. Velká přestřelka (1966) (8.11.)
Další klasika, která se dá vidět vždycky.
7. Seven Dollars on the Red (1966) (9.11.)
Článek bude.
8. Ať žije Django! (1968) (11.11.)
Ani nevím, kolikrát už jsem tohle viděl - dokud jsem měl prakticky vyjma Leoneho a trinityovek ze špageťáků jen tohle a Dnes já, zítra ty!, koukal jsem na oba pořád dokola a těšil se, až někdy uvidím spoustu dalších spaghetti westernů s podobnou atmosférou. A ono jich zas tolik není.. Jinak Terence Hill tu chvílemi vážně vypadá naprosto stejně jako Franco Nero.
9. A Stranger in Town (1967) (12.11.)
Čím víc spaghetti westernů vidím, tím víc u tohohle žasnu, jak se za pár kaček a s naprosto minimalistickým scénářem dá natočit tak atmosferický a zábavný film.
10. Důvod žít a zemřít (1972) (14.11.)
Teď už na tom vidím řadu chyb, od dost pomalé a rozvláčné režie, přes unylé výkony většiny herců, scénář děravý jako ve filmu zmíněný ementál, až po samotnou premisu sedmi chlapů, kteří postřílí celé cca dvoustovkové osazenstvo pevnosti. Ale jako úplně nejnudnější pasáž se mi zdál úvod. Možná bylo od tvůrců amerického sestřihu vlastně chytré, že ho ustřihli a začali až v samotné pevnosti s popravami. Od té chvíle jsem se už díval celkem se zájmem a občas, zvláště při Spencerově působení v pevnosti, i s napětím.
11. Sabata (1969) (15.11.)
Díky společnosti Eureka za výborný Blu ray boxset - ne tak vymazlený, jako ten sartanovský od Arrow, ale i tak pěkný. Takže čísla 11, 12 a 13 budou Sabatovky, a dost možná je dám všechny ještě dneska.
12. Sbohem, Sabato (1970) (15.11.)
K tomuhle v podstatě už nic nového asi napsat nemůžu, jen, že mě štve, jak anglická verze zprznila Nicolaiovu hudbu.
13. Návrat Sabaty (1971) (15.11.)
Kdyby to nebyl třetí díl Sabaty, asi už bych na něj nekoukal nikdy. Žel, třetí díl to je, a tak jsem ho zase protrpěl. Děj nedává smysl, pobaví jen máloco, a drží to už jen sám Lee Van Cleef. A i ten má paruku.
14. Trumfové eso (1968) (16.11.)
Patnáct let jsem snil o tomhle okamžiku. Patnáct let. Každou noc. A vždycky tam hrála hudba. V mojí představě hrály smyčce pomalej, roztouženej waltz. Já potřebuju hudbu.
15. Captain Apache (1971) (17.11.)
Článek bude.
16. Don't Wait, Django, Shoot! (1967) (20.11.)
Dva dny jsem zase musel vynechat, ale zítra plánuju menší gemma-fest, tak to snad doženu aspoň trochu. Tohle je natahované až běda, ale z Mulargiových westernů je to asi nejlepší, už jen díky Rassimovovi, který je rozhodně lepší hrdina než Steffen.
17. Arizona Colt (1966) (21.11.)
Viděno v plné dvouhodinové verzi, a popravdě, líbilo se mi to o dost víc než napoprvé. Nevím, jestli za to může jen předchozí zkrácená verze, nebo jestli mi to teď nějak víc sedlo, naposledy jsem to viděl kdysi dávno a okolnosti si nepamatuju. Jediné, s čím mám pořád problém, je představitelka hlavní hrdinky. Původně ji měla hrát Ida Galli, ale francouzská koprodukce trvala na francouzské herečce.
18. Fort Yuma Gold (1966) (21.11.)
Další Gemma, kterého jsem naposled viděl před lety, a dost mě to bavilo. Jasně, je to naivní, ale pořád se něco děje. Záběry na krajinu jsou v HD verzi dechberoucí.
19. The Long Days of Vengeance (1967) (22.11.)
U tohohle jsem se ale už ani napodruhé moc nepobavil, i přes nezkrácenou a kvalitnější verzi. Jinak zaujalo mě, v kolika filmech Gemma uteče nebo je propuštěn z basy či zajateckého tábora.
20. In a Colt's Shadow (1965) (27.11.)
Pár dní jsem zase musel vynechat, ale jsem teda na dvacítce. Článek bude.
21. Kapsy plné dynamitu (1971) (28.11.)
Tentokrát jsem si film pustil z Blu Raye s komentářem Christophera Fraylinga. Spousta zajímavých informací.
22. Pistole pro Ringa (1965) (29.11.)
Opět jsem si film pustil s komentářem na Blu Ray. Na Fraylinga to nemělo, ale pár zajímavých věcí jsem se dozvěděl.
ZLATÝ KOLT 2022
Nejlepší film: Companeros
(nominace Kapsy plné dynamitu, Django, Trumfové eso, Velká přestřelka)
Nejlepší režie: Sergio Leone (Kapsy plné dynamitu)
(nominace Sergio Corbucci, Sergio Sollima, Giuseppe Colizzi)
Nejlepší herec v hlavní roli: Rod Steiger (Kapsy plné dynamitu)
(nominace Bud Spencer, Eli Wallach, Franco Nero, James Coburn)
Nejlepší herečka v hlavní roli: Yanti Somer (Podivné dědictví)
(nominace Rada Rassimov, Sophie Daumier, Pilar Velazquez, Iris Berben)
Nejlepší herec ve vedlejší roli: Eduardo Fajardo (Django)
(nominace Fernando Rey, Fernando Sancho, Kevin McCarthy, Romolo Valli)
Nejlepší herečka ve vedlejší roli: Rosalba Neri (Arizona Colt)
(nominace Nieves Navarro za více filmů, Emma Cohen)
Nejlepší hudba: Ennio Morricone (Kapsy plné dynamitu)
(nominace Bruno Nicolai, Armando Trovajoli, Francesco de Masi, Gianfranco Reverberi)
Nejlepší souboj: nůž vs pistole (Velká přestřelka)
Nejlepší přestřelka: Django a jeho překvapení v rakvi (Django)
Nejlepší pohledy: Lee Van Cleef (Sabata)
Nejlepší využití minimálního rozpočtu: A Stranger in Town
Nejlepší kulomet: Django
sobota 14. listopadu 2020
neděle 1. listopadu 2020
SPAGVEMBER 2020
Hororový speciál jsem letos zakončil už po osmi filmech, oproti loňsku jsem na horory moc neměl náladu. Uvidíme, jestli zvládnu aspoň těch deset spaghetti westernů během listopadu, jak jsem si je sveřepě naplánoval už loni, předloni a asi i rok předtím. A nikdy jsem to k desítce nedopracoval - loni jich bylo pět, předloni tři, v roce 2017 pět. Takže buď se to letos povede, nebo budete opět svědky selhání mého snažení v dodržování plánů. Inu, plány jsou hezká věc a život druhá.
Pokud byste se chtěli zapojit a nevěděli, kde najít filmy, mnohé jsou i online. Třeba na tomto kanále: Grjngo.
A sem budu psát, co jsem viděl. Na nové kousky přibudou tradiční recenze.
Na začátek jsem si vybral film, který jsem nikdy v životě neviděl.
1. Tenkrát na Západě (1968)A lepší začátek jsem si nemohl přát!
2. Arriva Sabata (1970)
Článek bude.
3. The Stranger Returns (1967)
Klasika.
4. Dny hněvu (1967)
Viděno po letech. Scénář není nic moc, splácává několik věcí dohromady (co ty kraviny o bouchačce Doca Hollidaye?), Scott se proti Talbymu otočí hrozně rychle a s nepřesvědčivou motivací. Ale i když je Gemma ve svém nejprotivnějším módu, Lee to drží, a od objevení Ala Mulocka to pěkně odsýpá.
5. Mimo zákon (1968)
Páteho listopadu a jsem v půlce svého plánu! Ale řekl jsem si, proč to nezkusit. Opravdu zkusit dát spaghetti western každý den. Klidně věci, které jsem už dávno chtěl zopakovat. Zatí mi to drží, jsem na home office a nikam se nedá chodit, takže času je celkem dost a chuť zatím taky.
Mimo zákon je v plné verzi celkem dobrý western, i když banda zlosynů se chová dementně, stejně tak obyvatelé městečka na konci filmu, kdy je prostě bylo potřeba všechny vystřílet. Lee v trochu netypické roli je skvělý, Lionel Stander jde až na to, jak zahrál svoji smrt, která vypadá spíš jako epileptický záchvat. Film je pomalejší, občas trochu moc, ale proměna Cleefovy postavy je díky tomu věrohodná. A Sabato mě tu kupodivu neštval zdaleka tolik jako Gemma včera, možná i proto, že oproti sestříhané verzi je v plné díky spoustě scén, v kterých není, více v pozadí.
Jeden den jsem neměl čas, ale pokračuju a s těmi nejlepšími - zvláště s Lee Van Cleefem.
7. Muž proti muži (1967)
LVC FTW!
8. Sentenza di morte (1968)
Včera jsem kvůli celkové únavě vynechal, a dneska jsem se taky nemohl soustředit. Moc práce, moc jiných starostí. Snad to zítra bude lepší.
9. Sette pistole per i MacGregor (1966)
Další dva dny jsem kvůli pracovní i jiné vytíženosti promeškal. (Ano, už i já mám čip v mozku. Covid ne.) Chtěl jsem něco, co jsem ještě neviděl, původně jsem si pustil His Name Was Holy Ghost s Garkem, ale zjistil jsem, že anglická stopa je v tak otřesné kvalitě, že tomu filmu vůbec nerozumím. Takže nakonec jsem zakotvil u tohohle. Článek bude.
10. Bůh odpouští, já ne! (1967)
Už jsem od začátku měsíce vynechal čtyři dny, ale jedu dál a už jsem opravdu zarovnal těch deset! Původně jsem si teda pustil pokračování MacGregorů, ale to bylo tak nevtipné, že jsem to vypnul po deseti minutách, a dal si místo toho jeden z nejtemnšjších, nejnásilnějších a nejkrvavětších špageťáků vůbec, který naše stanice běžně vysílají v odpoledních hodinách.
11. Velké ticho (1968)
Abych to zpoždění aspoň trochu dohnal, mrknul jsem dneska ještě na jeden. Měl jsem v plánu víc, ale uznejte, po tomhle už to nejde...
12. Ringo se vrací (1965)
Prima věc, vrátit se k tomu, co jsem dávno neviděl, ale bylo to to, co mě k žánru přitáhlo a udrželo u něj. Nejlepší gemmovka, v HD kvalitě obraz přímo hypnotizuje.
13. Mrtví jezdci (1971)
Kdysi můj první dokončený překlad, načež film poměrně záhy vyšel na DVD. Občas trochu moc vztahové drama na úkor westernu, Charo Lopez je sice krásná, ale i tak od westernu čekám něco zdaleka jiného, než kozy, ale naštěstí žádné pokusy o humor a nakonec o sebe všechno dobře zapadá. Škoda, že Fabio Testi těch westernů natočil tak málo.
14. The Road to Fort Alamo (1964)
Článek bude.
15. God in Heaven, Arizona on Earth (1972)
Článek bude.
16. Django, Kill! If You Live, Shoot! (1967)
Na bizarnost už jsem byl připravený, ale jaká je to nuda, to už jsem si nepamatoval. Přitom děj není úplně k zahození a některé scény jsou dobré. Camardiel je lepší jako zloduch než jako ožralý komický parťák hrdiny.
17. Ballata per un pistolero (1967)
Článek bude.
18. Boot Hill (1969)
Čím víckrát ten film vidím, tím víc ho mám rád, nebo spíš tím méně ho mám nerad. Viděl jsem ho asi tak desetkrát... Každopádně Hill a Spencer jen jako hostující hvězdy. Ze závěrečné přestřelky i v tom nejdelším sestřihu pořád něco chybí.
19. Django the Bastard (1969)
Zpomaluju, ale pořád jedu!
20. To zvládnem, amigo! (1972)
Napůl zapomenutá spencerovka, a jistě právem. Vlastně by mi do ní i líp seděl třeba Gemma.
21. Armáda pěti mužů (1969)
Mám pět dní zpoždění, ale dotáhl jsem to na dvacítku! Ale je fakt, že už to jde docela ztuha. Nejsem si jist, jestli se mi podaří do konce měsíce vidět aspoň pět dalších filmů. Z toho nejlepšího už jsem vybral, co se dalo, a dlouho jsem to neviděl, a když sahám do spodnějších regálů, už to napodruhé nebývá ono. A novinky mě mnohdy spíš zklamou. Mám udělat tu chybu, že bych se podíval na nějaký výškrabek ze dna? To bývá něco, co mě většinou na dlouho totálně odradí... Jinak Armáda pořád stejně dobrá.
22. Mannaja (1977)
Rozhodně jeden z těch lepších špageťáků, akorát mě teď při sledování pořád někdo rušil... Jinak film, který mě vlastně od spaghetti přivedl i k dalším italským žánrovkám, styl Sergia Martina se mi natolik líbil, že jsem od něj chtěl vidět něco dalšího. Jenže jeho jediný další spaghetti western, Arizona Colt Returns, nebyl v té době k dostání pro mě, tak jsem vzal zavděk signorou Wardh.
23. Nato per uccidere (1967)
A na závěr ještě jeden poslední. Článek bude.
ZLATÝ KOLT 2020
Nejlepší film: Tenkrát na Západě
(nominace Pro pár dolarů navíc, Velké ticho, Muž proti muži, Ringo se vrací)
Nejlepší režie: Sergio Leone (Tenkrát na Západě)
(nominace Sergio Corbucci, Giulio Petroni, Giuseppe Colizzi, Sergio Martino)
Nejlepší herec v hlavní roli: Lee Van Cleef (Pro pár dolarů navíc)
(nominace Henry Fonda, Klaus Kinski, Clint Eastwood, Giuliano Gemma)
Nejlepší herečka v hlavní roli: Claudia Cardinale (Tenkrát na Západě)
(nominace Rada Rassimov, Vonetta McGee, Femi Benussi, Charo Lopez)
Nejlepší herec ve vedlejší roli: Lionel Stander (Tenkrát na Západě)
(nominace Frank Wolff, John Steiner, Luigi Pistilli, Luciano Rossi)
Nejlepší herečka ve vedlejší roli: Nieves Navarro (Ringo se vrací)
(nominace Eleonora Brown, Martine Brochard)
Nejlepší hudba: Ennio Morricone (Tenkrát na Západě)
(nominace Bruno Nicolai, Luis Bacalov, Stelvio Cipriani, Guido a Maurizio De Angelisové)
Nejlepší souboj: Tenkrát na Západě
Nejlepší přestřelka: závěr v městečku (Pro pár dolarů navíc)
Nejlepší pončo: Clint Eastwood
Nejlepší němá role: Jean-Louis Trintignant (Velké ticho)
Nejlepší dvojice: Terence Hill a Bud Spencer (Bůh odpouští, já ne!)
Nejlepší padouch: Frank (Tenkrát na Západě)
Nejpřekvapivější oholení: Bud Spencer (Mimo zákon)
Nejkrvavější scéna: operace (Django Kill)
neděle 11. října 2020
BANG BANG PODCAST! EPIZODA 9
Po dlouhé době rovnou čtyřdíl. Brzo ještě udělám poslední cca trojdíl a tím sérii zavřu.
čtvrtek 25. června 2020
neděle 14. června 2020
VIVI O PREFERIBILMENTE MORTI (1969)
Režie: Duccio Tessari
Hrají: Giuliano Gemma, Nino Benvenuti, Antonio Casas, Cris Huerta, Sydne Rome, George Rigaud, Dan Van Husen, Luis Barboo, Simon Arriaga
Hudba: Gianni Ferrio
Produkce: Interfilm
Itálie / Španělsko 1969
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)