GOODBYE E AMEN (1977)

Na začátku jsem měl pocit, že se dívám na další díl Divokých hus. Tony Musante hraje agenta CIA, který v Římě plánuje převrat v nejmenovaném africkém státě. Akce je ale ohrožena přítomností agenta protistrany v Římě. Stopy vedou k diplomatu Lambertovi, nicméně ve chvíli, kdy Musante začne po Lambertovi pátrat, kdosi postřílí pár náhodných lidí v luxusním hotelu a zabarikáduje se v pokoji s filmovým hercem a jeho milenkou, kteří si tam dali na tajňačku rande. Stopy vedou opět k Lambertovi.

 

Zpočátku jsem byl tedy velmi překvapen, protože jsem věděl o filmu jen to, že John Steiner drží jako rukojmí Claudii Cardinale, a předpokládal jsem, že Musante bude hrát policistu, který má za úkol situaci vyřešit. Scénář sice není špatný a zejména díky Damianiho zručné režii si film drží napětí až do konce, nicméně propojení témat špionáže a terorismu nedrží dobře dohromady. Linky mě zajímaly obě vlastně zvlášť a úplně se nepropojovaly správně, nesedělo to. 

 

Navíc v lince s terorismem jsou výraznější a lepší herci - Claudia Cardinale coby rukojmí filmu dodává nejen zralou krásu, ale i dobrý herecký výkon a značné charisma, John Steiner pak psychouše, který každou chvilku může někoho odstřelit, dává s přehledem. Musante není špatný, ale nezaujme tolik, a Lambertova rodinka v podání hysterické Anny Zinnemann a jejího protivného synka mě vlastně docela otravovala, Musanteho spolupracovníci Renzo Palmer a Luciano Catenacci (a další) pak plní jen funkci, stejně jako italský policista. Na malou chvilku se v televizi objeví Franco Nero, a ten by mi do Musanteho role seděl asi i víc.

 

SPOILER Napětí navíc neprospívá moc to, že rukojmí, kterému vážně nepřejeme, aby se mu něco stalo, odejde ze scény ještě dlouho před koncem filmu. Co se stane s těmi ostatními mi vlastně bylo úplně jedno. Napjatý už jsem byl jen proto, jestli se plán povede, ale bylo mi jedno, kdo přežije. KONEC SPOILERU

 

Na kvality předchozích Damianiho filmů tohle tedy nemá. Víc mu rozhodně seděl italský, potažmo sicilský venkov a mafie, než vysoká politika a vysoká společnost. Na druhou stranu bych přesto film určitě doporučil, protože špatný rozhodně není, a kvůli Cardinalové a Steinerovi ve velké roli za vidění stojí. 7,5/10

 

a.k.a. Sbohem a amen

Režie: Damiano Damiani

Hrají: Tony Musante, Claudia Cardinale, John Steiner, John Forsythe, Renzo Palmer, Anna Zinnemann, Fabrizio Jovine, Wolfango Soldati, Gianrico Tondinelli, Angela Goodwin, Luciano Catenacci

Hudba: Guido a Maurizio De Angelis
Produkce: Cineriz

Itálie 1977 

HLASY ITALSKÉHO DIVOKÉHO ZÁPADU

V jednom nedávném článku jsem zmínil zpěváka Raoula, který nazpíval většinu písní, které pro spaghetti westerny skládal Francesco de Masi. Udělejme si přehled nejznámějších hlasů z písní spaghetti westernů:

EDDA DELL'ORSO

Většinou zpívala bezeslovně v Morriconeho skladbách, jednu otextovanou si ale taky střihla.

CHRISTY

Morricone ji hodně využíval na otextované písně, zatímco u Dell'Orso jen hlas beze slov.

RAOUL

Když k filmu skládal hudbu Francesco de Masi, pravděpodobně bude mít píseň zpívanou Raoulem.

MAURIZIO GRAF

První dva Ringové + třeba výjimečně Find a Man od De Masiho, což jsem měl mylně zařazeno výše...

DON POWELL

Dále třeba píseň z Adios Django.

PETER TEVIS

Spolupracoval s Morriconem v prvních letech práce pro westerny.

STEFAN GROSSMAN

Spolupráce zejména s Giannim Ferriem od přelomu 60. a 70. let.

ROCKY ROBERTS

Kromě Djanga ještě nazpíval titulní píseň k To zvládnem, amigo!

LIDA LU

Kromě tohoto songu v anglické i italské verzi žádné další špagetové kredity nemá.

THE WILDER BROTHERS

Dále třeba nazpívali píseň k filmu Johnny Yuma.

SERGIO ENDRIGO

ANNIBALE

Po tomto ještě nazpíval song k jedné komedii, kterou jsem radši neviděl a píseň neslyšel...

FRED BONGUSTO

Kromě zpěvu rovněž skládal, jinak nazpíval písně ke dvěma Gemmovkám (Jeden stříbrný dolar a Sbohem, Gringo).

SCOTT WALKER

NICOLA DI BARI

GENE ROMAN

Hlas z prvních westernů s hudbou od De Angelisů.

OIK'S REDEMPTION TOUR část 5

Všichni je milovali. Mně se nelíbily. Po letech je čas je znovu prověřit. Mýlí se ostatní nebo já? Je něco, co jsem v nich z nějakého důvodu neviděl? Které filmy budou nadále zatraceny, a které dojdou vykoupení?

 

PORGI L'ALTRA GUANCIA (1974) 

Poprvé viděno: 2008

Hodnocení tehdy: 76%  (tehdejší divná matika, ve skutečnosti tak 6/10)

Komentováno na blogu: 2009

Hodnocení ČSFD: 70%

Hodnocení IMDB: 6,3/10

"Bůh ochraňuj královnu!" "Proč? Je nemocná?"

Netradiční spencer-hillovka, kde sice jsou zdánlivě všechny ingredience, které tvoří jejich klasický film, ale přesto se nějak vymyká. Asi je to tím politicky mnohem více exponovaným příběhem, než je u téhle dvojice obvyklé.

Klasické schéma filmu s Budem Spencerem a Terencem Hillem je následující: dva rošťáci balancující na hraně zákona se setkají, proti vůli Spencera se dají dohromady a proti vlastní vůli se v sérii rvaček stanou hrdiny, kteří vyřeší nějaký problém. Tady, obdobně jako třeba v podobně exotických Dvou machrech mezi nebem a peklem, se znají od začátku, tudíž seznamovací fáze odpadá, jinak je vše ale, jak jsme zvyklí, Hill leze Spencerovi na nervy, dostává se do problémů, z nichž ho Spencer tahá za pomoci svých pěstí.

Ale zatímco Spencer a Hill vždycky nějak byli na straně slabých a utlačovaných (viz mormoni v Pravé a levé ruce ďábla). Humor v jiných jejich filmech tkvěl vždycky v tom, že slabým a utlačovaným pomohli vlastně bezděky, když sledovali vlastní prospěch, nebo proto, že se Hill snažil sbalit nějakou holku. Tady už je Hill v podstatě anarchista, snažící se vytvořit z uprchlých otroků utopickou komunu v pralese. Už jenom ta jeho cheguevarovská čapka. Hill děti poučuje, že krádež je v pořádku, pokud se krade těm správným lidem a podobně. Pořád je to naštěstí komedie, pořád je to ještě zkousnutelné, ale skoro až to působí, jako že film prošel podobnou genezí jako Velká přestřelka nebo Žoldnéř a šlo o agitku, která úpravou pro populární dvojici byla dost zjemněna. Možná to tak i bylo.

Že se film vymezuje vůči kolonialismu, otrokářství, rasismu, etnocentrismu, vykořisťování atp. je v pořádku, ale Hillova postava působí chvílemi až šablonovitě, a člověk až skoro hledá, kde je Tomas Milian nebo Gian Maria Volonté. Většinu sympatií tak získává Spencer, který s tím nechce nic mít a hraje svého obvyklého bručouna se srdcem na správném místě, který žádné velké myšlenky neřeší.

Oproti již zmíněné Velké přestřelce i Žoldnéři je ale film bohužel i dost zapomenutelný. V podstatě jsem si pamatoval jen velkou bitku v první polovině filmu, která je překvapivě dlouhá, a pak krátkou zrychlenou bitku na konci. Nic víc mi v podstatě v hlavě neuvízlo. A to tu Spencer tančí balet, Hill má pistoli vyrobenou z chleba a Spencer kouří doutníky. Takže ač Dino de Laurentiis nalil do filmu mnohem víc peněz, než je zvykem, ač Spencer i Hill jsou ve formě, ač hudba De Angelisů je perfektní, k mým oblíbeným filmům s touhle dvojicí se to nikdy neřadilo a řadit nebude.

Verdikt: Lepší, než jsem si to pamatoval, ale ne o moc.

Nové hodnocení: 6,5/10

a.k.a. Dva misionáři, Two Missionaries

Režie: Franco Rossi

Hrají: Terence Hill, Bud Spencer, Jean-Pierre Aumont, Robert Loggia, Mario Pilar, Salvatore Basile, Maria Cumani Quasimodo, Jacques Herlin, Mario Erpichini, Giancarlo Bastianoni, Riccardo Pizzuti, Marcello Verziera

Hudba: Guido a Maurizio de Angelis
Produkce: Titanus

Itálie / Francie 1974

IRONMASTER (1983)

Když jsme o existenci filmu mluvili v The Show With a Name, říkal jsem, že nemůže dostát svému geniálnímu plakátu. No, nedostojí, ale když se na něj podíváme, tak jsem toho z něj dostal víc, než jsem čekal:

Hlavní svalovec v tom je. Člověk se lví kůží na hlavě v tom je. Není to ta samá postava, ale je to tam.

Nahá prsatá kráska v tom není. Všichni mají minimum oděvu, ale nikomu ani na vteřinku nespadne.

Sekera tam není, oštěpy ano.

Divní opicolidi tam jsou! Napíchané hlavy na kůlech ne.

Na mamuty zapomeňte, ale dostaneme stáda bizonů! Film se překvapivě točil v rezervaci v Jižní Dakotě, takže prohánějící se stáda bizonů můžou být klidně ta samá, která točil o pár let později Kevin Costner v Tanci s vlky.

Vybuchující sopka tam je. Hned několikrát. Záběry tekoucí lávy jsou asi ty samé, které jsme viděli ž ve druhém Fantomasovi...

Lvi tam jsou. Bohužel jednoho filmaři pro účely filmu zabili, stejně jako divoké prase. V HD verzi záběry na ulovené prase chybí, ve VHS kopii bylo vše...

Krvavé slunce i to divné město na levém okraji můžete taky vynechat. No a pterodaktyly taky.

Každopádně dějově to nemá s Barbarem Conanem, v rámci úspěchu jehož adaptace film vznikl, nic společného. Děj se odehrává asi v nějaké alternativní realitě, za historický ho považovat rozhodně nelze. V této realitě totiž zpracování železa objeví jeskynní lidé, a dokonce dříve vzniknou kovové zbraně, než luky a šípy. A zároveň se potýkají s lidoopy. 

Hlavní hrdina má svaly, špatnou paruku a je to jelito bez jakýchkoli charakterových vlastností. Není zajímavý vůbec ničím. Na začátku oproti němu držíme palce i padouchovi v podání George Eastmana, ten má příběh - je vyloučen ze své vesnice, objeví způsob, jak z kamene získat železo, a vrátí se pomstít. Museli bychom ale pominout, že je vyloučen za zákeřnou vraždu náčelníka (Benito Stefanelli) a ještě stačí zmasit i šamana (Jacques Herlin). Eastman uloví lva, narazí si divnou mocichtivou buchtu a ovládne zpět svůj kmen. A naše hlavní jelito nechá zemřít tak, že ho přiváže na kříž v pustině. Má pak jelito nějaký charakter? Ne, jen bojuje s lidoopy, kteří, když se objeví, máte pocit, že jste přepli na Planetu opic.

Eastman zatím během několika dní vyrobí všechno, co kovářům trvalo minimálně několik desítek, ne li stovek let, aby v jeskyni z rudy, kterou i rituálně požírá, vyráběl meče. Na jeskynní lidi slušný pokrok. A začne si zotročovat okolní kmeny. Včetně mírumilovné vesnice, kterou vede William Berger s ještě horší parukou. A jeho blond dcera má taky mizernou paruku.

Každopádně film nevypadá zase tak strašně. Jednak díky natáčení v USA a přítomnosti skutečných bizonů a ne namaskovaných krav, jednak kvůli pěkným dokreslovačkám sopek a rudé oblohy, díky čemuž některé záběry vypadají velmi dobře. Hudba De Angelisových taky není špatná. Jen je to celé taková předvídatelná klasika, která nepřekvapí skoro ničím. Dialogy pak stojí za to, co občas postavy vypouštěly z pusy, to bylo dost k smíchu. Dá se vidět, ale nepočítám s tím, že bych si to nějak dlouho pamatoval. 6/10

a.k.a. Železný muž

Režie: Umberto Lenzi

Hrají: Sam Pasco, Elvire Audray, George Eastman, Pamela Prati, William Berger, Giovanni Cianfriglia, Nello Pazzafini, Benito Stefanelli, Jacques Herlin, Pietro Torrisi, Danilo Mattei

Hudba: Guido a Maurizio De Angelis
Produkce: Medusa Distribuzione

Itálie / Francie 1983

VALDEZ IL MEZZOSANGUE (1973)

Dino De Laurentiis v první polovině 70. let točil s Charlesem Bronsonem hodně, zároveň se čím dál více snažil stát se producentem americkým. Takže na režii tohoto filmu přizval Johna Sturgese a jde o adaptaci americké knihy. Což znamená, že do jisté míry nejde vůbec o spaghetti western, ale některé věci, jako italští Indiáni, italští herci ve vedlejších rolích, hudba a zvukové efekty film dost silně od amerických filmů odlišují.

Film se točí kolem chlapce Jamieho, který se usadí u samorostlého napůl indiánského chovatele koní China Valdeze. Ten ví o koních všechno možné, avšak má konflikty se svým sousedem, mocným rančerem, jehož krásná sestra si u Valdeze koupí koně, nechává se od něj učit jezdit a nakonec se do něj zamiluje, což se bratrovi pranic nelíbí.

No a to je vlastně hlavní děj. Film je velmi pomalý, baladický, hodně o koních a Chinovi samotném. Jestli čekáte střelbu a mrtvoly na každém rohu, nedočkáte se. Atmosféra vlastně zhoustne až v posledních dvaceti minutách, a do té doby jde spíše o volné příhody o muži, chlapci a koních.

Bál jsem se, že dětský hrdina mi bude vadit víc, ale nakonec se celkem dal přežít. Bez Bronsona by film ale byl totálně o ničem. Chino je prostě ztělesnění postavy Charlese Bronsona ve westernu a vlastně je to pro mě jedna z jeho vůbec nejoblíbenějších. Nikdo by neotesaného míšence s dobrým srdcem nezahrál líp a Bronson by líp nezahrál nic jiného. Docela škoda, že film kolem téhle postavy je docela průměr.

Průměr asi nejen kvůli hodně volnému, baladickému ději, ale i kvůli ostatním hercům. Jill Ireland je protivná všude, i tady. Marcel Bozzuffi má málo prostoru, a stejně je jako většinou dost nevýrazný. Původně tvůrci uvažovali, že by roli hrál Lino Ventura, ale v tomhle rozsahu bych ho tu stejně asi viděl nerad. Ettore Manni jako šerif se jen mihne, jednoho z padouchů hraje Fausto Tozzi, který tu řekne asi tak jednu větu a ještě mimo záběr. Někde mezi Indiány je schovaná Diana Lorys, ale jinak tu známé obličeje moc nejsou, a nikdo kromě Bronsona, Irelandové a Van Pattena si skoro ani neškrtne.

Problém je i s režií filmu. Sturges film sice roztočil, ale potom už odmítl se do Španělska vrátit na dotáčky, kterých bylo poměrně dost, a točil je tedy Duilio Coletti. Sturgesovi zejména vadilo vnucené obsazení Jill Ireland. Těžko rozlišit, co točil Coletti a co Sturges, ale asi to byl významný podíl, protože v některých verzích byl Coletti uveden jako režisér a Sturges jako producent.

Po vidění tolika silně podobných spaghetti westernů za krátkou dobu jsem rád uvítal něco neotřelého. Jindy bych možná byl kritičtější. Teď si i říkám, že by možná stálo za to přečíst si i předlohu, která třeba bude držet pohromadě lépe. Folkový soundtrack De Angelisů je tu narozdíl od Keomy perfektní. 6/10

a.k.a. Valdezovi koně, Chino, The Valdez Horses

Režie: John Sturges, Duilio Coletti

Hrají: Charles Bronson, Vincent Van Patten, Jill Ireland, Marcel Bozzuffi, Fausto Tozzi, Ettore Manni, Melissa Chimenti, Annamaria Clementi, Diana Lorys, Corrado Gaipa, José Nieto

Hudba: Guido a Maurizio De Angelis
Produkce: Dino de Laurentiis

Itálie / Španělsko / Francie 1973