Dino De Laurentiis v první polovině 70. let točil s Charlesem Bronsonem hodně, zároveň se čím dál více snažil stát se producentem americkým. Takže na režii tohoto filmu přizval Johna Sturgese a jde o adaptaci americké knihy. Což znamená, že do jisté míry nejde vůbec o spaghetti western, ale některé věci, jako italští Indiáni, italští herci ve vedlejších rolích, hudba a zvukové efekty film dost silně od amerických filmů odlišují.
Film se točí kolem chlapce Jamieho, který se usadí u samorostlého napůl indiánského chovatele koní China Valdeze. Ten ví o koních všechno možné, avšak má konflikty se svým sousedem, mocným rančerem, jehož krásná sestra si u Valdeze koupí koně, nechává se od něj učit jezdit a nakonec se do něj zamiluje, což se bratrovi pranic nelíbí.
No a to je vlastně hlavní děj. Film je velmi pomalý, baladický, hodně o koních a Chinovi samotném. Jestli čekáte střelbu a mrtvoly na každém rohu, nedočkáte se. Atmosféra vlastně zhoustne až v posledních dvaceti minutách, a do té doby jde spíše o volné příhody o muži, chlapci a koních.
Bál jsem se, že dětský hrdina mi bude vadit víc, ale nakonec se celkem dal přežít. Bez Bronsona by film ale byl totálně o ničem. Chino je prostě ztělesnění postavy Charlese Bronsona ve westernu a vlastně je to pro mě jedna z jeho vůbec nejoblíbenějších. Nikdo by neotesaného míšence s dobrým srdcem nezahrál líp a Bronson by líp nezahrál nic jiného. Docela škoda, že film kolem téhle postavy je docela průměr.
Průměr asi nejen kvůli hodně volnému, baladickému ději, ale i kvůli ostatním hercům. Jill Ireland je protivná všude, i tady. Marcel Bozzuffi má málo prostoru, a stejně je jako většinou dost nevýrazný. Původně tvůrci uvažovali, že by roli hrál Lino Ventura, ale v tomhle rozsahu bych ho tu stejně asi viděl nerad. Ettore Manni jako šerif se jen mihne, jednoho z padouchů hraje Fausto Tozzi, který tu řekne asi tak jednu větu a ještě mimo záběr. Někde mezi Indiány je schovaná Diana Lorys, ale jinak tu známé obličeje moc nejsou, a nikdo kromě Bronsona, Irelandové a Van Pattena si skoro ani neškrtne.
Problém je i s režií filmu. Sturges film sice roztočil, ale potom už odmítl se do Španělska vrátit na dotáčky, kterých bylo poměrně dost, a točil je tedy Duilio Coletti. Sturgesovi zejména vadilo vnucené obsazení Jill Ireland. Těžko rozlišit, co točil Coletti a co Sturges, ale asi to byl významný podíl, protože v některých verzích byl Coletti uveden jako režisér a Sturges jako producent.
Po vidění tolika silně podobných spaghetti westernů za krátkou dobu jsem rád uvítal něco neotřelého. Jindy bych možná byl kritičtější. Teď si i říkám, že by možná stálo za to přečíst si i předlohu, která třeba bude držet pohromadě lépe. Folkový soundtrack De Angelisů je tu narozdíl od Keomy perfektní. 6/10
a.k.a. Valdezovi koně, Chino, The Valdez Horses
Režie: John Sturges, Duilio Coletti
Hrají: Charles Bronson, Vincent Van Patten, Jill Ireland, Marcel Bozzuffi, Fausto Tozzi, Ettore Manni, Melissa Chimenti, Annamaria Clementi, Diana Lorys, Corrado Gaipa, José Nieto
Hudba: Guido a Maurizio De Angelis
Itálie / Španělsko / Francie 1973
Žádné komentáře:
Okomentovat