HALLOWEEN SPECIAL 2026 část 1

V poslední době jsem málo aktivní z nejrůznějších důvodů. Ale zkusíme to. 

 

IL BOIA SCARLATTO (1965)

 

Film inspirovaný italskými fotokomiksy své doby, a nejen ovlivněný jejich pojetím (maskovaný protagonista, sadistické násilí, lehká erotika), ale ústřední postavy vlastně jsou tvůrci takového komiksu. Ti přijedou na zdánlivě opuštěný hrad, jenže záhy se ukáže, že ho vlastní tajemný morous. Nejdříve chce nezvanou návštěvu vyhodit, ale pak je nechá strávit na hradě noc. Štáb čítající vydavatele, fotografa, autora, hvězdu, asistenta, maskérku a tři modelky začíná vesele ve sklepení, kam jim před chvilkou byl zakázán vstup, fotit svůj příběh - ale netrvá dlouho a máme tu první smrťák. A vzhledem k tomu, že hrad opřádá temná legenda o šarlatovém katu, jehož ostatky tlí ve sklepení, a který před svou popravou za umučení mnoha panen přísahal pomstu, nemůžeme se divit, když mrtvých a mučení přibývá.

 

Před pár lety toto promítal Festival otrlého diváka, ale nezašel jsem. A teď jsem vlastně rád, protože bych se tolik nebavil, jako by mě to spíš asi dost štvalo. Odpustil bych tomu lacinou výpravu, neoriginální děj (v podstatě jsem tentýž film už několikrát viděl), naivitu, mizerné svícení, ale co odpustit nedokážu je totální tupost, mizerné herectví a absence jakéhokoli napětí. Režisér vše natočí tak, že průměrně inteligentní divák pochopí, co se děje. Načež nám postavy v dialozích vysvětlí, co se stalo, zdlouhavě a polopaticky, jako bychom měli být překvapeni.

 

Mickey Hargitay byl vybrán jako protagonista jednak pro svou popularitu v bulváru coby manžela Jayne Mansfieldové, jednak pro svou svalnatou postavu. Ale zvláště ve druhé polovine (v první skoro není) se pokouší hrát a je naprosto směšný. Ovšem mezi herci si moc nevybereme - protagonista vypadá stejně jako všechny ostatní mužské postavy včetně vydavatele, a je totálně nevýrazný. Fotografa hraje producent, který se tu pokouší velmi špatně dělat komedii. Hrdinka je totálně otřesná herečka s mizernou parukou. Jediný, kdo mě nějak zajímal, tak byla Femi Benussi v roli jedné z modelek. Hudba tomu taky nepomáhala.

 

Takže za zmínku stojí jen úvodní titulky, kde všichni kromě skladatele jsou uvedeni s anglickými pseudonymy, mučení pomocí kolotoče a mečů škrábajících do prsou a boků, a zejména bizarní scéna s pavučinou. Jinak to za to nestojí. 2/10 

 

a.k.a. Bloody Pit of Horror, Krvavá jáma hrůzy

Režie: Massimo Pupillo

Hrají: Mickey Hargitay, Walter Brandi, Luisa Baratto, Alfredo Rizzo, Femi Benussi, Barbara Nelli, Roberto Messina

Hudba: Gino Peguri

Produkce: M.B.S. Cinematografica

Itálie 1965 

VAMPIRE HOOKERS (1978)

Projekce z Festivalu otrlého diváka s živým dabingem. Tudíž z velmi špatného filmu se stala výborná komedie pravděpodobně o něčem úplně jiném. John Carradine vystupuje jako Jan Ámos Komenský veršující o prdění, vše se odehrává v Děčíně místo v Manile a soundtrack tvoří osmdesátkové hity s upravenými texty. To, co dokážu od nových dialogů oddělit, je křeč - velmi amatérsky natočená věc, ani vtipná, ani napínavá, ani strašidelná, kterou bych v originále nedokoukal.

 

Děj se dá shrnout asi takto: pár námořníků si chce v Manile (nebo Děčíně, Manile Polabí) vrznout, ale úspěch u krásné prostitutky má jen jejich šéf, hlavní námořníci jsou totiž naprostí tupci. Prostitutka však šéfa zavede na hřbitov, kde jej zakousne. Námořníci pátrají po tom, co se stalo, přičemž sledujeme jejich bloudění po Manile, několikerý příjezd a zase útěk ze hřbitova, jen aby film měl aspoň 80 minut, protože děje moc nebylo, a recitující Carradine se třemi luznými modelkami v průsvitných šatičkách to nevytrhne. Ani prdící a neskutečně se ztrapňující Vic Diaz.

 

Nicméně Carradina v tom nakonec je o dost víc, než jsem čekal. Hlavní roli sice nehraje, ale ve druhé polovině se objevuje docela dost. Nicméně nepochybuji, že se účastnil tak maximálně na dva natáčecí dny. Cirio H. Santiago točí vše na 16mm film z jednoho úhlu, aby se točilo co nejrychleji. A když mu dojde materiál, recykluje ho. To je nejnápadnější u scény, která přijde asi po padesáti minutách - tvůrcům došlo, že na to, že se film jmenuje Vampire Hookers, tak v tom zatím nebyla žádná nahota. Následuje tedy devítiminutová zpomalená erotická scéna... z materiálu tak na dvouminutovou! V Aeru si s tím poradili výborně - doprovodili ji hned třemi hitovkami s novým textem - Zaprděné upírajdy (původně Promovaní inženýři), Šukotám (to uhodnete) a ještě stihli Není nutno. 

 

Bez hodnocení. Abych se rozloučil slovy klasika flatulentní lyriky Jana Ámose Komenského:

Byl pozdní večer, první máj

Večerní máj byl prdů čas

Hrdliččin zval ku bzdění hlas

Kde surový zaváněl prd

 

a.k.a. UpíRajdy

Režie: Cirio H. Santiago 

Hrají: John Carradine jako Jan Ámos Komenský, zaprděné upírajdy Nácinka, Lucinka a Macinka, Vic Diaz

Hudba: Jaime Mendoza-Nava, klasika 60.-80. let

Filipíny / USA 1978 

80's HALLOWEEN SPECIAL 2025 část 1

Trochu teď budu podvádět, protože jsem to viděl už před rokem. Ale jen trochu, protože jsem tu o tom nevím proč nepsal.

 

DEATH BY DIALOGUE (1988)

 

Festival otrlého diváka v roce 2024 tento film uvedl pod názvem Marečku, podejte mi plamenomet! Což byl dost lákavý název na to, abych vyrazil. Doplněno živým dabingem v podání dvojice Josef Vokurka a Samantha Bifidus film přinesl asi lepší zábavu, než pokud bych viděl originál nebo původní verzi z kazety pod názvem Kniha smrti. Ale ne zas o tolik.

 

Co si vybavuji, děj se točil kolem scénáře, který je zakletý. To je špatný. Ale na venkovskou chatu přijede partička mladých lidí včetně sexy bloncky se silikonama. To je dobrý. Ale někdo je začne vraždit podle toho, co se píše ve scénáři. To je špatný. Ale bloncka je ve dvou dlouhých erotických scénách ukáže. To je dobrý. Jinak je to ovšem strašná nuda. To je špatný. Už můžu domů?

 

Opravdu si už nepamatuju, kdo, proč, jak, co. Jenom střípky a hlavně to, že dabing nejen převrátil všechny dialogy naruby a zakomponoval řadu odkazů na klasické české komedie, ale taky zařadil několik písničkových pasáží, kdy slyšíme známý hit (Final Countdown, Imagine, Born to Be Wild) s textem nějak odkazujícím na děj. Ve druhé polovině už jsem se držel jen dabingu, protože film je tak strašná amatérská nuda určená jen pro videokazety, že i dabéři víc a víc tlačili na pilu, jen aby udrželi nějakou vtipnost. Na konci dostaneme velmi debilní střih při bitce s jakýmisi démony či co.

 

Ze tří filmů, které jsem na FOD zatím viděl s živým dabingem, tohle bylo jednoznačně nejslabší. Ano, i ten Robotí holokaust, ještě větší amatérská šmíra než toto, Marečka překonal. V listopadu bude další podzimní sklizeň, na něco zajdu a uvidím, jestli nenajdu ještě větší dno. Sice je to možné, ale bude to těžké. 2/10 

 

a.k.a. Kniha smrti, Marečku, podejte mi plamenomet!

Režie: Thomas Dewier

Hrají: Ken Sagoes, Mark Ginther, R.J. Walker, Laura Albert, Šlajs, Tuček, Hujer, Hliník, Hrbolek, Plha

Hudba: John Gonzalez

Produkce: City Lights Home Video 

USA 1988 

ROBOT HOLOCAUST (1987)

FOD 2025 (aneb co jsem z toho viděl)

20. ročník Festivalu otrlého diváka se nesl ve znamení kybernetiky, robotiky a podobně. Zúčastnil jsem se pouze dvou projekcí. První byl středeční Videoautomat, kde obecenstvo dostalo na výběr ze dvou videokazet, z nichž se vždy pustila pětiminutová ukázka, a pak se šlo na další. V případě shody byla připravena igelitka smrti, z níž se pak náhodně vytáhla jiná videokazeta. Vedle celkem zábavných ukázek z filmů jako Návrat muže z bažin, Zabít systém, Zpráva z vesmíru nebo Mstitel s píšťalou jsme byli nuceni zhlédnout i úryvek z videokazety se Zdeňkem Izerem, kde parodoval Lunetic a Petra Novotného, což bylo horší než originál, a volební spot Václava Klause, kde za doprovodu řady celebrit zpívá píseň s infantilním textem Když mi dáš pac. Z igelitky se vytáhl Policajt samurai, což nám po Izerovi udělalo radost.

Druhou projekcí pak byl americko-italský Robotí holokaust, pokus o postapo natočené s pornoherci za pár dolarů někde na skládce za New Yorkem. Naštěstí byl film se živým dabingem v podání trojice Samanta Bifidus - Josef Vokurka  - Jíra Fostrá, takže zábava od začátku do konce včetně originálních písní. Bez dabingu bych to asi nezvládl dokoukat, protože se jedná o naprosto amatérský pokus o vykradačku fantasy a sci-fi dohromady, kde se nic neděje, protože na to nebyly peníze. Toporní herci chodí lacinými lokacemi a sem tam na ně třeba naběhnou zombíci, dostaneme bitku - kde ale vidíme vždy záběr na maníka s mečem a střih na zombíka, jak padá. V jeskyni ze stěn vylézají hadi, což jsou tak jasně ruce v podkolenkách, až je člověka tvůrců snad i líto. Do chvíle, než se hrdinka stane obětí obrovského pavouka, z nějž vidíme jen jednu nohu - hádejte, jak byla vytvořena...

Toporné pochody hlavní nepřehledné tlupy jsou prostřihávány na sídlo padouchů (v dabingu centrála ČEZu), kde sledujeme dlouhé scény se sexy záporačkou. Netuším, o čem byly v originále, dabing z ní udělal totálně nadrženou děvku, která se snaží svést zajatce, který jí připomíná Josefa Abrháma. Záhadná identita hlavního padoucha pak možná taky v originále není tak vtipná. Každopádně ze všeho je zjevné, že peníze prostě nebyly. Když se něco může stát, buď se nestane nic, nebo se střihne jinam. Robotů je v tom celém asi tak pět, a to jeden z nich je dokonce na straně hrdinů.

Vzhledem k pozadí většiny tvůrců jsem doufal aspoň v jednu typickou proprietu těchto filmů, zvláště, když ve velkých rolích se objevilo hned několik vnadných hereček. Bohužel chatrné a laciné kostýmy zůstávají po celou dobu filmu na místě. Jen na začátku je jedna scéna, kde jsem pak i úplně zapomněl, že záporačka byla nahoře bez. Bez sexuálních scén bych se obešel, dobře, že nejsou, ale sem tam nějaké kozičky se objevit mohly.

Nakonec film nedostojí ani svému názvu, protože žádného holokaustu robotů se nedočkáme. Ale netrpěl jsem u toho moc. Narozdíl od na podzim viděného a zde nepopsaného Marečku, podejte mi plamenomet, kde jsem neusnul jen a pouze díky dabingu, tady to nějak šlo. Ale bez tohoto živého překladu bych si to nikdy nepouštěl.

a.k.a. Robotí holokaust 

Režie: Tim Kincaid

Hrají: neznámí pornoherci

Hudba: převzatá z jiných filmů

USA / Itálie 1987