THE SHOW WITH NO NAME - EPIZODA XXXVIII - HŘÍŠNÉ NOCI

A je tady další díl The Show With No Name, která tímto vstupuje do sedmé sezóny! Vzhledem k tomu, kolik filmů z 90. let jsme v poslední době zařadili, přizpůsobili jsme tomu i znělku. Dozvíte se vše nejen o filmu Hříšné noci a pornoprůmyslu přelomu 70. a 80. let, ale také se zastavíme u našich oblíbených filmů viděných v loňském roce, u gamebooků 90. let a na závěr přijde oblíbená sekce Ukaž svůj pytlík, v tomto případě až prorocká.

Podcast najdete ZDE. 

HUSTLE (1975)

Od spojení Roberta Aldriche a Burta Reynoldse jsem čekal jednak víc, jednak něco úplně jiného. Na filmu je bohužel silně znát, že jde o zhuštěnou adaptaci knihy, jejíž scénář si napsal autor předlohy sám. Projevuje se to zejména tím, že se ve filmu objevuje spousta linek a podzápletek, které se načnou a nikam nevedou.

Na pláži se najde mrtvola mladé dívky. K případu je povolán poručík Burt Reynolds a jeho parťák, kteří na základě pitevní zprávy uzavřou případ jako sebevraždu. Otec dívky Ben Johnson se ale s výsledkem vyšetřování odmítá smířit a na vlastní pěst se pouští do vyšetřování toho, co se dívce stalo. Policisty to nezajímá. Burt Reynolds si řeší zejména vlastní problémy - žije s prostitutkou Catherine Deneuve a jejich vztah, zprvu založený pouze na sexu a přátelství, se začíná měnit a jemu začíná vadit její živnost. Postupně také zjišťujeme, že ve smrti oné dívky je zapleten vlivný právník Eddie Albert, který je zároveň zapleten v dalších vraždách. Z vězení uprchne nebezpečný zločinec, kterého tam Reynolds dostal. Reynolds i přes nejasnosti v případu mrtvé dívky, která nebyla až tak nevinnou, jak si Johnson myslí, naopak byla prostitutkou, striptérkou i pornoherečkou, odmítá cokoli vyšetřovat.

To, že tu máme případ, který případem není, a policistu, který od něj, ať už z jakéhokoli důvodu, dává ruce pryč, by bylo i zajímavé. Bohužel film si neumí vybrat hledisko. Zajímavějším protagonistou je rozhodně Johnson, ale ten hraje jen vedlejší roli a děj se točí spíše kolem neaktivního Reynoldse. Na druhou stranu, scény s Reynoldsem a Deneuve jsou ve filmu jednoznačně ty nejlepší. Ne všechny, ale třeba jejich úvodní scéna mě docela navnadila. Oba podávají ve svých rolích výborné výkony a atmosféra připomíná francouzské filmy, kde by vedle Deneuve byl na místě Reynoldse Belmondo. Úvodní scéna s nimi je dobrá, obě postavy se vykreslí, kdo jsou, jejich sny, plány, krutá realita, která jim nedává možnost je realizovat. A pak totéž sledujeme celý film pořád dokola, až jako by některé pasáže byly zdvojené.

A s těmi slepými odbočkami? Reynolds a jeho parťák Winfield dostanou v půlce filmu za úkol sledovat nebezpečného teroristu, který přiletěl do LA. Přijedou na letiště počkat na letadlo, poklábosí u whisky, okukují sexy Asiatku... A o celém úkolu už do konce filmu neuslyšíme. Zápletka s vraždou v autě se taky nijak neřeší, ve druhé půlce se na chvilku ozve a pak zase zmizí.

Kromě Reynoldse, Deneuve a Johnsona z obsazení stojí za zmínku už jen Eileen Brennan, která tu vypadá asi nejmíň, co jsem ji kdy viděl, že právě dostala kladivem do nosu. Zbytek filmu ale působí dost nepřesvědčivě a falešně. Nejméně ze všeho scény s policejním šéfem v podání žoviálně přehrávajícího Ernesta Borgninea, za nímž nevidíme výhled z výškové budovy, ale černobílou fotku... Eddieho Alberta jsem nemusel nikdy a tady hraje stejně nesympaticky jako v Columbovi.

Kromě charakterů a prostředí prostituce a pornografie je vlastně dost nepřesvědčivé i vyznění. Film působí, jako by Aldrich chtěl zapadnout mezi filmy, které se natáčely o nějakých pět let dřív. V roce 1970 by tento typ kriminálního filmu působil jako svěží vítr. V roce 1975, včetně ironického konce (ale máme tam Roberta Englunda), působí jako přežitek. Kdybych se díval v originálním znění, asi bych to ani nedokoukal, dabing s Bartoškou, Zawadskou a Moravcem coby Borgninem je ale velmi zdařilý. Asi lepší než film sám. 6/10

a.k.a. Podivná spravedlnost

Režie: Robert Aldrich

Hrají: Burt Reynolds, Catherine Deneuve, Ben Johnson, Eileen Brennan, Eddie Albert, Paul Winfield, Ernest Borgnine, Catherine Bach, Colleen Brennan, Patrice Rohmer, Robert Englund

Hudba: Frank De Vol
Produkce: Paramount

USA 1975

SPAGVEMBER 2023

Přes dvacítku se asi letos nedostanu, koneckonců začínám později. Ale co půjde, to dám.

Už jsem připraven. Tři formáty domácího videa + disky + stream čekají. Chybí jen 35 mm filmy.

 

Tady si AI, až na obličej, poradila se zadáním dobře.

Po zadání "spaghetti western" ale vyjelo toto.

 

1. Colorado Charlie (1965) /4.11./

Z VHSky. Článek bude.

2. Tre pistole contro Cesare (1966) /4.11./

Nic světoborného, ale pořád dost zábavný kousek. Lepší obsazení by byl George Hilton než Thomas Hunter, ale nevadí mi tu, plusem je ale především Giombiniho hudba a Delia Boccardo.

3. Pravá a levá ruka ďábla (1970) /5.11./

Mnohokrát viděná klasika, o které asi už nic nového napsat nemůžu.

4. Malý unavený Joe (1971) /5.11./

Vlastně totéž. 

5. Co my máme společného s revolucí? (1972) /5.11./

Hele, dohnal jsem to. Článek bude.

6. Velká přestřelka (1966) /7.11./

Blu Ray od Powerhouse - nádherná kvalita. Nový překlad italské verze, ne ten vyhádaný od Franco Cleefa, trochu odhalil nové významy některých scén.

7. And God Said to Cain (1970) /8.11./

Bůh není, ďábel není, a je-li, má tvář Klause Kinskiho. Blu Ray od Arrow opět výborné, zejména vynikne vynikající vizuální stránka.

8. Navajo Joe (1966) /10.11./

A víte že se mi to po letech líbilo víc, než kdysi? Reynolds jako hrdina ani Sambrell jako hlavní padouch mi sice pořád moc nesedí, ale dějově už mi to nepřipadalo tak strašně zlé a má to tu správnou špagetovou atmosféru. Top 5 Corbucci to sice pořád není, ale posunulo se to o něco výš.

9. Specialista (1969) /10.11./

Tohle jsem neviděl ještě déle. Ze začátku jsem měl pocit, že tohle asi bude opravdu spíš podprůměr, ale od objevení se Mario Adorfa se to dost zvedne a ujetý konec se mi tentokrát líbil. V místě, kde přestala platit jakákoli pravidla, se totiž může opravdu stát naprosto cokoli. 

10. Two Faces of the Dollar (1967) /11.11./

Článek bude.

11. Gentleman Killer (1967) /13.11./

Článek bude.

12. Žoldnéř (1968) /15.11./

Blu Ray od 88 Films. Vypadá pěkně, ale Arrow či Powerhouse si daly větší práci.

13. Napřed střílej, pak se ptej (1975) /16.11./

Zopakovat veškerého Corbucciho, co můžu a dlouho jsem neviděl, nebyl v tomhle případě nejlepší nápad. Wallach a Gemma se snaží, natočené to není blbě, ale je to nevtipná nuda a Milian se zbytečně ztrapňuje. Rozjuchaná hudba od De Angelisů to taky moc nezachraňuje. 

14. Stříbrné sedlo (1978) /19.11./

Pomrkávání na starší Gemmovy westerny je fajn, Geoffrey Lewis dělá se svými ksichty konkurenci Kinskimu, potěší účast Fulciho stálice Cinzie Monreale i stálice pozdních špaget Donalda O'Briena, rovněž špagetové legendy Aldo Sambrella, natočené je to dobře... Jenže co je to platné, když ten spratek je nejotravnější dítě v dějinách filmu. Od začátku jsem měl chuť ho zabít sám.

15. Valdezovi koně (1973) /21.11./

Článek bude.

16. Chuck Moll (1970) /22.11./

Poprvé jsem to viděl po hodně dlouhém hledání jen v němčině a líbilo se mi to. Podruhé už moc ne. Teď po nějakých dalších deseti letech, některé nápady jsou dobré, Barboni režíruje úplně jinak než pak Trinityho, hlavní čtyřka funguje (nebo spíš trojka, Woody Strode je tu opravdu hodně dřevěný), jen té Idy je tu hrozně málo. Ale proč by jí taky mělo být víc, že. Úvodní pasáž s hořícím blázincem by fungovala i v hororu.

17. Kill, Django, Kill First! (1971) /24.11./

Článek bude.

18. $10.000 Blood Money (1967) /27.11./

Vizuálně i režijně výborné, jen scénář je trochu slabší a předvídatelný a kazí to postava komického fotografa, která se sem vůbec nehodí. Ale oceňuje se uvěřitelná romance i vztah hlavního padoucha a jeho otce, to jsou detaily, na které se ve špagetách většinou celkem kašlalo.

19. They Call Me Hallelujah (1971) /28.11./

Většinou dobře vyrovnané mezi klasickými špagetami a komedií, jen občas je humor nemístně laciný. Co do toho ale vůbec nepatří je postava kozáka v podání Charlese Southwooda. Stejně se objeví až za půlkou a působí v tom silně zbytečně.

ZLATÝ KOLT 2023

Nejlepší film: Velká přestřelka

(Nominace Žoldnéř, Pravá a levá ruka ďábla, $10.000 Blood Money, Co my máme společného s revolucí?)

 

Nejlepší režie: Sergio Corbucci (Žoldnéř)

(Nominace Sergio Sollima /Velká přestřelka/, Lucio Fulci /Stříbrné sedlo/, Romolo Guerrieri /$10.000 Blood Money/)

 

Nejlepší herec v hlavní roli: Charles Bronson (Valdezovi koně)

(Nominace Gianni Garko, Klaus Kinski, Lee Van Cleef, Paolo Villaggio)

 

Nejlepší herečka v hlavní roli: Delia Boccardo (Death Walks in Laredo)

(Nominace Ida Galli, Yanti Somer, Loredana Nusciak, Giovanna Ralli)

 

Nejlepší herec ve vedlejší roli: Claudio Camaso ($10.000 Blood Money)

(Nominace Tomas Milian, Jack Palance, Geoffrey Lewis, Robert Camardiel)

 

Nejlepší herečka ve vedlejší roli: Nieves Navarro (Velká přestřelka)

(Nominace Anna Orso, Cinzia Monreale, Krista Nell, Francoise Fabian)

Nejlepší hudba: Ennio Morricone (Velká přestřelka)

(Nominace Bruno Nicolai, Nora Orlandi, Guido a Maurizio de Angelis, Angelo Francesco Lavagnino)

Nejlepší souboj: Žoldnéř

Nejlepší přestřelka: 

Nejlepší bitka: závěr Pravé a levé ruky ďábla

Nejlepší šerif: Bambino (Pravá a levá ruka ďábla)

Nejlepší vrah šerifů: Stardust (Fernando Sancho v $10.000 Blood Money)

Nejlepší Caesar: Enrico Maria Salerno (Death Walks in Laredo) 

Filmy, které už ve Spagvemberu/Spagtemberu byly: Velká přestřelka

SMOKEY AND THE BANDIT (1977)

RIP Burt Reynolds (1936-2018)
Tohohle jsem se bál, že to bude infantilita na úrovni Clintova Nikdy neprohrát. Naštěstí to tak není. Infantilní to samozřejmě je, ale ne tak debilní, občas jsem se docela i zasmál.

Vlastně mi to připomínalo White Lightning se silně zjednodušeným dějem a mládeži přístupné - Burt Reynolds opět hraje řidiče, který odlákává poldy od kamionů převážejících kontraband (zde pouze pivo, které se ovšem skutečně nesmělo převážet na východ od Mississippi). Od podivných boháčů přijme sázku, že za pouhých 28 hodin přiveze z Texasu do Georgie náklaďák plný piva. Burt, tedy Bandita, s kamarádem vyrážejí, naloží náklad a zábava může začít. Vše se zkomplikuje tím, že Burt naloží uprchlou nevěstu, kterou pronásleduje zhrzený skorotchán, šerif Justice, a jeho dementní syn. A tak všichni jedou a honí se s policejními auty až do konce.

V podstatě je to jako groteska o Tomovi a Jerrym, kde Tomem je Jackie Gleason a Jerrym Burt Reynolds. Pozitivní je, že ač mají oba ploché postavy, nehrají křečovitě a Gleason zvláště v roli nadutého posedlého pronásledovatele exceluje. Reynolds není špatný a vůbec mi tu nevadil (a jestli mi v Navajo Joeovi vadil, tak asi hlavně proto, že do toho filmu vůbec neseděl), ale že by tu byl nějak extra zajímavý, to ne. Vlastně mi splýval se svým autem. Zajímavé bylo zjistit, že ten povědomý hromotluk, syn Gleasona, je tím brutálním šerifem z Rio Lobo. Tam by se nehodilo, aby ho daboval Vydra :D

Hudba je country, složil ji Jerry Reed, představitel druhého řidiče, ale ani on, ani soundtrack nejsou špatní, zrovna jako Sally Field v třetí hlavní roli "Žabky". Nejsem si jist, jestli se na to někdy mrknu znova, a už vůbec na další dva díly, ale vidět se to dalo. Gator McCluskey je sice větší borec než Bandita, ale Burt Reynolds vždycky byl Burt Reynolds.6,5/10

a.k.a. Polda a bandita
Režie: Hal Needham
Hrají: Burt Reynolds, Sally Field, Jackie Gleason, Jerry Reed, Mike Henry, Paul Williams
Hudba: Jerry Reed
Produkce: Universal
USA 1977

WHITE LIGHTNING (1973)

Burt Reynolds a Ned Beatty, začíná to kanoemi na řece. Že by něco jako Vysvobození? Jenže na jedné kanoi jsou dva tlustí páprdové, z nichž jeden je Beatty, na druhé dva kluci, oba spoutaní. Náhle jeden páprda se šerifskou hvězdou vytáhne brokovnici a druhou kanoi prostřelí. Oba kluci se utopí...

Vítejte na drsném americkém Jihu, místě, kde svoboda a demokracie jsou jen slova z televize. Všemu vládnou železnou pěstí drsní šerifové, černoši jsou strachy zalezlí a úplně každý tu kšeftuje se samohonkou. Ne, kdepak, nějací hnusní zfetovaní hipíci se slovy o rovných právech všech lidí nám sem nos strkat nebudou. Burt Reynolds není jedním z nich. Má k tomu sakra daleko. Zrovna sedí za pašování samohonky a čeká ho ještě rok. Co dělá v base? Vyrábí samohonku a opravuje auta. Jenže pak dostane zprávu, že jeho bratr, jediný z rodiny, který studoval, je mrtvý. Byl jedním z těch kluků z titulků. Burt má teď dvě možnosti. Buď rok počkat, až mu vyprší trest (protože útěk se mu nezdařil), nebo spolupracovat s FBI a snažit se šerifa Neda Beattyho dostat skrz nelegální příjmy z prodeje samohonky. Co udělá Burt? Hádejte třikrát...

Scenáristicky to není nic dokonalého, ale je to fajn film, kterému silně pomáhá obsazení. Burtovi Reynoldsovi začínám přicházet na chuť, dřív mě docela rozčiloval, zatímco ve Vysvobození i tady mi přišel celkem fajn. Zajímavým padouchem je Ned Beatty, s kterým tady rozhodně nikdo nevyjebe. Sympatickou dvojkou pašeráků chlastu jsou klasici vedlejších rolí Matt Clark a Bo Hopkins a drsného neotesaného výrobce hraje R.G. Armstrong. Škoda je nepříliš atraktivního dámského obsazení, byť většina těch holek vypadá skutečně autenticky. Do role hlavní rozhoďnožky ale přece jen mohli obsadit atraktivnější herečku. (Vyloženě mi tu scházela Sheree North.) Taky se tu objevuje ve své první roli Laura Dernová, ale vzhledem k tomu, že jí bylo šest let, ji nepoznáte.

Není to nic super extra, což zamrzí i proto, že Joseph Sargent o rok později natočil vynikající Přepadení vlaku z Pelhamu, ale je naprosto pochopitelné, co na tom uchvátilo Quentina Tarantina, který zdejší (výbornou) hudbu použil jak v Kill Bill, tak v Inglourious Basterds. (Krom toho, že je od mala vášnivým fanouškem Reynoldse a podle jedné jeho postavy byl i pojmenován.) Máme tu plno honiček s pořádnými bouráky, skvělou muziku, šlape to, i když ne vždycky stoprocentně. Za vidění to ale stojí. 7/10

a.k.a. Na straně zákona
Režie: Joseph Sargent
Hrají: Burt Reynolds, Ned Beatty, Jennifer Billingsley, Bo Hopkins, Matt Clark, R.G. Armstrong, Diane Ladd, Laura Dern
Hudba: Charles Bernstein
Produkce: United Artists
USA 1973

DELIVERANCE (1972)

Partička kamarádů se vypraví do takřka necivilizované krajiny jedné divoké řeky, kde má zanedlouho vzniknout přehrada a údolí má být zatopeno, aby poslední divokou řeku ve Státech sjeli na kanoích. Místní obyvatelé nejsou nejpřátelštější ani nejsympatičtější, čtveřici měšťáků to však neodradí a na řeku se vydají. Někteří venkované jsou však ještě nepřátelštější než jiní, takže poklidná cesta, dosud narušovaná jen peřejemi, se mění v takřka hororový boj o přežití.

Tenhle film mi dlouho unikal, možná i díky mojí averzi vůči Burtu Reynoldsovi, který se mi v tom málu filmů, co jsem s ním zatím viděl, zdál být silně nesympatický a ani nijak zvlášť talentovaný. Nicméně tady mě přesvědčil, že hrát umí. Ne, že by tu nepůsobil samolibě, ale zase, jeho postava taková byla. Tvrďák, který si ví se vším rady a snaží se být drsným zálesákem. O to zajímavější je pak proměna jeho postavy ve druhé polovině. Nicméně mění se snad všichni. Vlivem děsivé situace, do které se dostanou, musejí všichni čtyři udělat rozhodnutí, které je pak pronásleduje, a někteří jeho tíhu ani neunesou.Ti zdánlivě nejsilnější se projevují jako nejslabší, ti zdánlivě slabší nakonec musejí ukázat, co v nich je.

Ze začátku to tak vypadá jako poklidná mírně dobrodružná, mírně ekologická jízda na řece, narušená snad jen nepříjemnými zaostalými vidláky, byť ani oni, zvláště po (perfektní) scéně s banjem a kytarou, nepůsobí nijak nebezpečně. A pak se tón drasticky změní. Nicméně pověst velmi násilného filmu mě připravila na trochu jiný film (a horší), než jaký jsem nakonec dostal. Největší konflikt není, narozdíl od řady vykradačských filmů s vodáky, nebo s negramotnými venkovany (viz Ničitel, který si vypůjčil i kluka s banjem), mezi civilizovanými hrdiny a omezenými domorodci, ale v postavách samých, v rozhodnutí, které jim působí noční můry a pravděpodobně je bude pronásledovat až do konce života.

Film byl evidentně pořízen s dost nízkým rozpočtem, ale vůbec to nevadí, vzhledem k tomu, že v centru jsou většinu filmu jen čtyři hlavní postavy a film se odehrává v přírodě. Kromě zajímavého příběhu sází i na dobře vybrané výborné herce, kteří se překonávají, ať je to už zmíněný Reynolds, obyčejný chlapík z města Jon Voight, který se vlivem událostí musí změnit v nelítostného zabijáka v boji o vlastní přežití, citlivý Ronny Cox, nebo cynický Ned Beatty, kteří to odnesou nejvíc. Ve vedlejších rolích se objevují často domorodci či neherci (šerifa si zahrál přímo autor předlohy), v asi té nejhnusnější roli se však objevuje Bill McKinney, kterého v době natočení nikdo neznal a působil autenticky, já, když jsem ho viděl už v tolika pozdějších filmech, bych asi dal přednost naprosto neznámému obličeji, což ovšem neznamená, že bych měl výhrady proti jeho výkonu.

Jestli bych nějakou minimální výhradu měl, tak k technické stránce. Ne, že y ten film nebyl skvěle zrežírovaný, neměl výbornou kameru etc., ale dvě věci mi tam vadily. V jedné noční scéně je zřetelné, že byla točena ve dne, a ztmavení oblohy se příliš nepovedlo. A pak je tam scéna okolo 70. minuty, kterou jsem si musel pustit třikrát, abych pochopil, co se vlastně stalo. Ale to jsou snad jediné chybky, které jsem na tom našel. 9/10

Zajímavosti:
Režisér původně chtěl obsadit Lee Marvina (s nímž už předtím pracoval na dvou filmech včetně Point Blank) a Marlona Branda. Když si Marvin přečetl scénář, usoudil, že on a Brando jsou příliš staří, a tak byli obsazeni Voight a Reynolds.
FIlm měl tak nízký rozpočet, že herci prováděli všechny kaskadérské kousky sami, aniž by byli pojištěni. Ve scéně havárie pustili tvůrci přes vodopád figurínu, ale nebylo to příliš věrohodné. Tak skočil Reynolds sám a zlomil si kostrč. Když se Boormana zeptal, jak to vypadalo, dostal odpověď "jako figurína padající přes vodopád".
Billa McKinneyho si s jeho rolí fanoušci spojovali natolik, že si později pro osobní webovou stránku zvolil adresu www.squeallikeapig.com. Stránka už bohužel neexistuje, nevím, jestli od McKinneyho smrti v roce 2011.

a.k.a. Vysvobození
Režie: John Boorman
Hrají: Jon Voight, Burt Reynolds, Ned Beatty, Ronny Cox, Bill McKinney, Herbert "Cowboy" Coward, James Dickey, Billy Redden
Podle knihy Jamese Dickeyho
Produkce: Warner Bros
USA 1972