GOODBYE E AMEN (1977)

Na začátku jsem měl pocit, že se dívám na další díl Divokých hus. Tony Musante hraje agenta CIA, který v Římě plánuje převrat v nejmenovaném africkém státě. Akce je ale ohrožena přítomností agenta protistrany v Římě. Stopy vedou k diplomatu Lambertovi, nicméně ve chvíli, kdy Musante začne po Lambertovi pátrat, kdosi postřílí pár náhodných lidí v luxusním hotelu a zabarikáduje se v pokoji s filmovým hercem a jeho milenkou, kteří si tam dali na tajňačku rande. Stopy vedou opět k Lambertovi.

 

Zpočátku jsem byl tedy velmi překvapen, protože jsem věděl o filmu jen to, že John Steiner drží jako rukojmí Claudii Cardinale, a předpokládal jsem, že Musante bude hrát policistu, který má za úkol situaci vyřešit. Scénář sice není špatný a zejména díky Damianiho zručné režii si film drží napětí až do konce, nicméně propojení témat špionáže a terorismu nedrží dobře dohromady. Linky mě zajímaly obě vlastně zvlášť a úplně se nepropojovaly správně, nesedělo to. 

 

Navíc v lince s terorismem jsou výraznější a lepší herci - Claudia Cardinale coby rukojmí filmu dodává nejen zralou krásu, ale i dobrý herecký výkon a značné charisma, John Steiner pak psychouše, který každou chvilku může někoho odstřelit, dává s přehledem. Musante není špatný, ale nezaujme tolik, a Lambertova rodinka v podání hysterické Anny Zinnemann a jejího protivného synka mě vlastně docela otravovala, Musanteho spolupracovníci Renzo Palmer a Luciano Catenacci (a další) pak plní jen funkci, stejně jako italský policista. Na malou chvilku se v televizi objeví Franco Nero, a ten by mi do Musanteho role seděl asi i víc.

 

SPOILER Napětí navíc neprospívá moc to, že rukojmí, kterému vážně nepřejeme, aby se mu něco stalo, odejde ze scény ještě dlouho před koncem filmu. Co se stane s těmi ostatními mi vlastně bylo úplně jedno. Napjatý už jsem byl jen proto, jestli se plán povede, ale bylo mi jedno, kdo přežije. KONEC SPOILERU

 

Na kvality předchozích Damianiho filmů tohle tedy nemá. Víc mu rozhodně seděl italský, potažmo sicilský venkov a mafie, než vysoká politika a vysoká společnost. Na druhou stranu bych přesto film určitě doporučil, protože špatný rozhodně není, a kvůli Cardinalové a Steinerovi ve velké roli za vidění stojí. 7,5/10

 

a.k.a. Sbohem a amen

Režie: Damiano Damiani

Hrají: Tony Musante, Claudia Cardinale, John Steiner, John Forsythe, Renzo Palmer, Anna Zinnemann, Fabrizio Jovine, Wolfango Soldati, Gianrico Tondinelli, Angela Goodwin, Luciano Catenacci

Hudba: Guido a Maurizio De Angelis
Produkce: Cineriz

Itálie 1977 

OIK'S REDEMPTION TOUR část 6

Všichni je milovali. Mně se nelíbily. Po letech je čas je znovu prověřit. Mýlí se ostatní nebo já? Je něco, co jsem v nich z nějakého důvodu neviděl? Které filmy budou nadále zatraceny, a které dojdou vykoupení?

 

IL BOSS (1973)

Poprvé viděno: 2015

Hodnocení tehdy: 6/10

Hodnocení ČSFD: 69 %

Hodnocení IMDB: 6,9/10

Nakonec jsem to zvládl a podíval se ještě na jeden film, který jsem původně neměl v plánu. Ale vím, že se mi před lety moc nelíbil. Kdyby se mi nelíbil ani teď, ani bych ho nepřidával. Ale nakonec jsem po letech značně spokojenější.

Na vině je tehdy zhlédnutá verze, která u nás vyšla na DVD. Je totiž zkrácená asi o pětadvacet minut. Prve jsem psal, že děj je zmatený a není jasné, kdo je proti komu. Nevím už, co přesně v DVD sestřihu chybělo, ale ve verzi mající 110 minut jsem se pěkně orientoval a neměl jsem pocit zmatku.

Z původního textu: Třetí díl Di Leovy volné mafiánské trilogie (ještě Milano Calibro 9 a La mala ordina), který tu jako jediný vyšel na DVD. Mám pocit, že oproti předchozím dvěma dílům ještě přibylo akce a to už je co říct. Vlastně se v tom filmu neděje nic, než že se všichni mezi sebou vraždí. Tak tohle už v plné verzi není pravda, na DVD vystříhali celou řadu dialogových scén, včetně, jak předpokládám, většiny rolí Vittoria Caprioliho, Corrada Gaipy a Richarda Conteho. 

Pokračujme v citaci: Jeden klan vyvraždí (rukou drsného nájemného vraha Henryho Silvy) členy druhého, šéf toho druhého Cocchi tedy přísahá pomstu a unese dceru jednoho z nepřátelských bossů, dona Giuseppeho. Zatímco don Giuseppe je ochoten udělat cokoli, aby svou dceru získal zpět, nejvyšší boss Richard Conte jedná především v zájmu celé mafiánské rodiny a uloží Silvovi, věrnému služebníkovi dona Giuseppeho, aby jej v případě potřeby odstranil. Tím hraje Silvovi, který má vyšší ambice, do karet...

Úvodní masakr v pornokině byl určitě taky na DVD dost zkrácený, ne o akci, spíše o sprosté dialogy mezi mafiány. A z gangsterského filmu, nesoucího se na vlně Kmotra, je najednou jen akční vyprávěnka plná krve, výbuchů a spalování lidí zaživa. Veškerý smysl a podtext se ztratil. Na to jsem si minule stěžoval nejvíc a to mi teď v plné verzi nechybělo. Akorát tenkrát jsem ani nevěděl, že existuje.

Fernando di Leo je určitě mezi všemi tvůrci, kteří točili v žánru poliziotteschi či eurocrime, můj oblíbený. Jeho pohled na gangstery a boj se zločinem je až nihilistický, nezaklíná se levicovými ideály ani příběhem o drsném poldovi, co vykydlí všechny mafiány v boji za spravedlnost, naopak najít aspoň trochu pozitivní postavu v tomhle filmu vůbec nejde, snad až na Caprioliho, jehož komické scény film na vhodných místech aspoň trochu prosvětlují. Silva je sadistický chladnokrevný hajzl, Conte si hraje na aristokrata, ale připomíná spíše Machiavelliho Vladaře a je stejný podrazák jako pašerák Cocchi (Capponi), který si aspoň na nic nehraje. Unesené dívky nám taky záhy přestane být líto, když se ukáže, že je to zfetovaná nymfomanka. Sartana Gianni Garko se ukáže jako zbabělý kripl. V Kmotrovi sice tohle prosakuje taky, ale vše je zahaleno gloriolou rodinné cti, loajality a držení slova - což je zde odhaleno v celé nahotě jako ubohé kecy, které jdou v kritickém momentě stranou.

Oproti Kmotrovi ale film taky působí nejen agresivněji, ale občas i dost že byl dělán na koleně, máme tu celé scény, které byly natočeny na jeden záběr. Z hereckých výkonů lze vyzdvihnout právě snad jen Richarda Conteho, který se pro role mafiánských bossů narodil, a Vittoria Caprioliho. Silva v některých momentech svoji roli moc nezvládá, Garko svou snahu o Sicilana přehrává a o ostatních je skoro škoda mluvit. I když je fakt, že svou roli mohl sehrát i uřvaný italský dabing. U Claudia Nicastra jsem litoval, že to tu neběželo v sedmdesátkách a nemluvil ho Miloš Kopecký, který ho tak skvěle namluvil ve Vyšetřování skončilo - zapomeňte. Bacalovovu hudbu jsem měl tentokrát netknutou a byla fajn.

Nové hodnocení: 7,5/10

Verdikt: Spolu s ostatními díly trilogie jeden z nejdůležitějších filmů žánru, a v plné verzi za vidění stojí. Tu zkrácenou ani nezkoušejte.

a.k.a. Boss- Smrt na zakázku
Režie: Fernando Di Leo
Hrají: Henry Silva, Richard Conte, Gianni Garko, Pier Paolo Capponi, Antonia Santilli, Vittorio Caprioli, Howard Ross, Pietro Ceccarelli, Marino Masé, Claudio Nicastro, Gianni Musy, Mario Pisu, Andrea Aureli, Salvatore Billa, Omero Capanna, Pietro Torrisi, Fernando di Leo
Hudba: Luis Bacalov
Produkce: Cineproduzioni Daunia 70
Itálie 1973

L'AMICO DEL PADRINO (1972)

Jeden z pár filmů, které v sedmdesátkách udělali Italové v koprodukci s Tureckem. Upřímně mám spíš pocit, že jde více o turecký než italský film. Podle toho to taky vypadá.

Poslední film s Richardem Harrisonem, co jsem viděl, byl Challenge of the Tiger. Tohle bylo v podstatě na podobné úrovni, akorát bez všeho, co dělá z Dráždění svižníka trashovou zábavu, a zůstává jenom trash. 

Richard Harrison je tu opet skoro pořád nahoře bez a sklátí snad skoro všechny ženské, které se ve filmu objeví. V dlouhých, nudných milostných scénách. S jednou z nich mu pomůže i jeho turecký parťák, do té doby velmi vedlejší postava. Jinak se v tom čumí, přemýšlí, a Harrison hraje mafiánského hitmana, který svoje nepřátele vraždí plynem ze zapalovače. Což zní bizarně, ale je to nuda, zvláště když všichni ti Turci umírají asi tak rychle, jako ta slavná nejhorší umírací scéna.

Harrison pracuje pro muže známého jako Kmotr, kterého za celý film neuvidíme, i když v jedné scéně vystupuje, a krom toho, že likviduje jeho nepřátele, vždy jsou to lidi, kteří kdysi zavraždili jeho rodinu. Což je zvláštní, že americkou rodinu vyvraždili Turci.

Když už se ve druhé polovině konečně dopíchá a začne se něco trochu dít, je akce natočená tak nezáživně, že by snad člověk radši, aby se Erika Blanc nebo Krista Nell přece jen svlékly, sotva se objeví. Blanc má hlavní ženskou roli, ale je to jen Harrisonova milenka a nic víc. Zrovna u ní je to plýtvání. Nell má zajímavější, ale dost pitomou roli.

V podstatě jediné, co stojí za vidění, jsou netradiční turecké lokace a Bongustova hudba. I když mám pocit, že byl i hodně čerpán archiv, a zaslechl jsem i něco, co znělo jako hudba z Vinnetoua. Vyšlo to tu sice u nás na DVD, ale stejně to přeskočte. 3,5/10

PS. Ač ze stejného roku, už to stíhá vykrádat Kmotra včetně hlášek. 

a.k.a. Revenge of the Godfather, The Godfather's Friend

Režie: Frank Agrama

Hrají: Richard Harrison, Erika Blanc, Krista Nell a o turecká jména se ani pokoušet nebudu

Hudba: Fred Bongusto

Itálie / Turecko 1972

LA POLIZIA ACCUSA: IL SERVIZIO SEGRETO UCCIDE (1975)

Luc Merenda, francouzsko-italský protipól Jirky Bartošky, vyšetřuje zamotaný zločin, přičemž se zdá, že mu hází pod nohy klacky úplně každý. Na což by měl být u italské policie zvyklý.

Poté, co jsem se nedávno vrhnul na Castellariho, rozhodl jsem se obdobně pustit do Martina a dát si pár jeho filmů, co jsem už třeba i viděl, nebo co ještě ne. Silent Action byl dlouho dost těžko dostupný, dokud v roce 2021 nevyšel v krásné edici na Blu Ray. Nemělo to pověst úplně toho nejlepšího a nejzásadnějšího, co by od Martina z poliziotteschi člověk měl vidět. A asi není, to ale neznamená, že je to vyloženě špatné.

Po všech těch osmdesátkových trashích bylo osvěžující vidět italský film, kde si tvůrci dali se scénářem práci, aby dával smysl. Bohužel taky ale zvláště první polovina v podstatě připomíná československé kriminálky té doby. Pořád se jen kecá, kecá, kecá, vrší se jméno na jméno, dva zdánlivě nesouvisející případy se prolínají a člověk aby si začal kreslit plánek, aby se v tom vůbec vyznal. Zhruba v půlce ale začne akce přibývat, a na závěr dostaneme něco, co jsem vůbec nečekal - velkou přestřelku s teroristy plnou samopalů, vrtulníků a granátů! Přičemž teda k zemi padají lidi, kteří jsou od malého výbuchu granátu poměrně daleko. Ale to je jen mírná kritika k filmu, který na akčních scénách nestojí.

Hlavního poldu ztvárnil Luc Merenda, kromě vyšetřování si najde čas i na románek s novinářkou Deliou Boccardo, ale nijak to děj neruší, spíš mu napomáhá, navíc Boccardo je vždy velmi sympatická, jen má člověk od začátku jasno, že se policistova přítelkyně konce filmu nejspíš nedožije. Zda je to tak i tady, to neprozradím. Merenda tady má poměrně jednoduchou roli a zvládá ji poměrně dobře. Ale vůbec na straně zákona a vyšetřovatelů ty postavy moc prokreslené nebývají, takže i Mel Ferrer se pohybuje v rámci své figury státního návladního. Zajímavější je to s Tomasem Milianem coby vyšetřovatelem z rozvědky, který silně překvapí velmi civilním výkonem.

Jinak tady je hromada postav, takže bohužel ani na záporné straně nenajdeme nějaké velmi výrazné postavy a vynikající herecké výkony, všichni hrají, jak jsou zvyklí. A všechny už jsme viděli v mnoha filmech. Poměrně sedící, ale ne moc výraznou hudbu složil Luciano Michelini.

Z poliziottesca mám u Martina docela deficit, narozdíl od gialla, pokusím se ho dohnat. Tohle nepatří k tomu nejlepšímu, co jsem v žánru viděl. Ale ještě je tu poznat ten Martino, co točil gialla pár let předtím, takže dostaneme dost dobrou kameru, i když na nějaké atmosferické scény můžeme zapomenout. 6,5/10

a.k.a. Silent Action

Režie: Sergio Martino

Hrají: Luc Merenda, Mel Ferrer, Tomas Milian, Delia Boccardo, Gianfranco Barra, Paola Tedesco, Claudio Gora, Claudio Nicastro, Michele Gammino, Carlo Alighiero, Antonio Casale, Carlo Gaddi, Loredana Nusciak, Arturo Dominici, Franco Giornelli, Giancarlo Badessi, Gofreddo Unger, Riccardo Petrazzi, Fortunato Arena

Hudba: Luciano Michelini
Produkce: Medusa Distribuzione

Itálie 1975

GLI ESECUTORI (1976)

Čekat v italském mafiánském filmu Rogera Moorea a Stacyho Keache, to by asi jen tak někoho nenapadlo. Nikoho by asi taky nenapadlo, že se tento zapomenutý film objeví na youtube v češtině. A obojí je pravda.

Děj se točí kolem Sicilanů žijících v San Franciscu, pašování drog a odhalování, kdo za svatokrádeží, kdy drogy byly pašovány v kříži, ve skutečnosti stojí. Roger Moore hraje advokáta, synovce mafiánského bosse, který se z osobních důvodů pustí do pátrání za pomoci společníka, automobilového závodníka Keache. Část děje se točí tedy kolem pátrání, část tvoří akční, chvílemi skoro až komediální dobrodružství tažené dvojkou Moore-Keach. Moore i Keach jsou sympaťáci, jako dvojka fungují poměrně dobře a některé scény s nimi jsou skvělé. Problém je, že Moore je sice dobrý Bond, ale na všechny nuance svojí postavy úplně nestačí. Už předně je těžké uvěřit mu Sicilana. V druhé polovině pak začne čím dál důležitější roli hrát osobní linka, kdy se vlastně z do té doby nad věcí detektiva stává mstitel. A na to se Moore prostě nehodí.

Pátrací linka se pak dost výrazně táhne, akce není nic moc. Výraznějších zapamatovatelných momentů je poměrně málo - patří mezi ně především scéna, kde Keach jezdí jako blázen po San Franciscu, aby svým nepřátelům zničil auto, honička po střechách, a pak závěrečná scéna, stylem připomínající Tenkrát na Západě. Naopak honička, kde je auto s hrdiny sevřené mezi dvěma cisternami, je poměrně zdlouhavá a nudná. Upřímně, aby honička opravdu fungovala, musí být hrdina pronásledován, ne být pronásledovatelem. A vůbec, stejně mám pocit, že být tam místo Keache a Moorea jen jedna postava, a ještě k tomu hraná někým jiným, asi by to celé fungovalo lépe. 6/10

a.k.a. Sicilský kříž, Street People, The Executor

Režie: Maurizio Lucidi

Hrají: Roger Moore, Stacy Keach, Ivo Garrani, Ennio Balbo, Luigi Caselatto, Pietro Martellanza, Fausto Tozzi, Romano Puppo, Ettore Manni

Hudba: Luis Enriquez Bacalov
Produkce: Agora Cinematografica

Itálie 1976