Od spojení Roberta Aldriche a Burta Reynoldse jsem čekal jednak víc, jednak něco úplně jiného. Na filmu je bohužel silně znát, že jde o zhuštěnou adaptaci knihy, jejíž scénář si napsal autor předlohy sám. Projevuje se to zejména tím, že se ve filmu objevuje spousta linek a podzápletek, které se načnou a nikam nevedou.
Na pláži se najde mrtvola mladé dívky. K případu je povolán poručík Burt Reynolds a jeho parťák, kteří na základě pitevní zprávy uzavřou případ jako sebevraždu. Otec dívky Ben Johnson se ale s výsledkem vyšetřování odmítá smířit a na vlastní pěst se pouští do vyšetřování toho, co se dívce stalo. Policisty to nezajímá. Burt Reynolds si řeší zejména vlastní problémy - žije s prostitutkou Catherine Deneuve a jejich vztah, zprvu založený pouze na sexu a přátelství, se začíná měnit a jemu začíná vadit její živnost. Postupně také zjišťujeme, že ve smrti oné dívky je zapleten vlivný právník Eddie Albert, který je zároveň zapleten v dalších vraždách. Z vězení uprchne nebezpečný zločinec, kterého tam Reynolds dostal. Reynolds i přes nejasnosti v případu mrtvé dívky, která nebyla až tak nevinnou, jak si Johnson myslí, naopak byla prostitutkou, striptérkou i pornoherečkou, odmítá cokoli vyšetřovat.
To, že tu máme případ, který případem není, a policistu, který od něj, ať už z jakéhokoli důvodu, dává ruce pryč, by bylo i zajímavé. Bohužel film si neumí vybrat hledisko. Zajímavějším protagonistou je rozhodně Johnson, ale ten hraje jen vedlejší roli a děj se točí spíše kolem neaktivního Reynoldse. Na druhou stranu, scény s Reynoldsem a Deneuve jsou ve filmu jednoznačně ty nejlepší. Ne všechny, ale třeba jejich úvodní scéna mě docela navnadila. Oba podávají ve svých rolích výborné výkony a atmosféra připomíná francouzské filmy, kde by vedle Deneuve byl na místě Reynoldse Belmondo. Úvodní scéna s nimi je dobrá, obě postavy se vykreslí, kdo jsou, jejich sny, plány, krutá realita, která jim nedává možnost je realizovat. A pak totéž sledujeme celý film pořád dokola, až jako by některé pasáže byly zdvojené.
A s těmi slepými odbočkami? Reynolds a jeho parťák Winfield dostanou v půlce filmu za úkol sledovat nebezpečného teroristu, který přiletěl do LA. Přijedou na letiště počkat na letadlo, poklábosí u whisky, okukují sexy Asiatku... A o celém úkolu už do konce filmu neuslyšíme. Zápletka s vraždou v autě se taky nijak neřeší, ve druhé půlce se na chvilku ozve a pak zase zmizí.
Kromě Reynoldse, Deneuve a Johnsona z obsazení stojí za zmínku už jen Eileen Brennan, která tu vypadá asi nejmíň, co jsem ji kdy viděl, že právě dostala kladivem do nosu. Zbytek filmu ale působí dost nepřesvědčivě a falešně. Nejméně ze všeho scény s policejním šéfem v podání žoviálně přehrávajícího Ernesta Borgninea, za nímž nevidíme výhled z výškové budovy, ale černobílou fotku... Eddieho Alberta jsem nemusel nikdy a tady hraje stejně nesympaticky jako v Columbovi.
Kromě charakterů a prostředí prostituce a pornografie je vlastně dost nepřesvědčivé i vyznění. Film působí, jako by Aldrich chtěl zapadnout mezi filmy, které se natáčely o nějakých pět let dřív. V roce 1970 by tento typ kriminálního filmu působil jako svěží vítr. V roce 1975, včetně ironického konce (ale máme tam Roberta Englunda), působí jako přežitek. Kdybych se díval v originálním znění, asi bych to ani nedokoukal, dabing s Bartoškou, Zawadskou a Moravcem coby Borgninem je ale velmi zdařilý. Asi lepší než film sám. 6/10
a.k.a. Podivná spravedlnost
Režie: Robert Aldrich
Hrají: Burt Reynolds, Catherine Deneuve, Ben Johnson, Eileen Brennan, Eddie Albert, Paul Winfield, Ernest Borgnine, Catherine Bach, Colleen Brennan, Patrice Rohmer, Robert Englund
Hudba: Frank De Vol
Produkce: Paramount
USA 1975
