Zobrazují se příspěvky se štítkemROBERT ALDRICH. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemROBERT ALDRICH. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 30. srpna 2025

THE SHOW WITH A NAME - REVIZIONISTICKÉ WESTERNY ČÁST 2 - INDIÁNI

 Druhý díl série o westernech z období konce šedesátých a sedmdesátých let se podívá na pojetí původního amerického obyvatelstva ve filmu, které se v této době drasticky změnilo - otázkou je, zda ze správných důvodů.
Na video se dostanete klepnutím na obrázek. 

pondělí 8. července 2024

ULZANA'S RAID (1972)

Zapomeňte na Vinnetoua. Zapomeňte na Gojka Mitiće. Apačové nebyli ušlechtilí bojovníci za svobodu a spravedlnost, kteří chtěli žít s bělochy v míru. Aspoň to uvidíte v podání Roberta Aldriche.

Čekal jsem od toho něco velmi podobného Winnerově Chatově zemi s Bronsonem, tedy válečnou výpravu, kde největší konflikty budou v samotné výpravě, ty, kteří jsou příliš milosrdní, krvelační lovci zlikvidují sami a zbytek dorazí v horách poschovávaní Indiáni. Ale k čemu by bylo mít dvakrát ten stejný film? Úkol je jasný, dopadnout uprchlého Ulzanu, a za tím jde celý film, zvláště, když nejdřív ukáže, jakou hrůzu hrstka uprchlých rudochů budí ve farmářích, a jak to dopadne s těmi, kteří nestačí utéct. Trestnou výpravu pak vede zelenáč, ve kterém se to mele - na jednu stranu chce působit jako schopný velitel, na druhou je velmi naivní a o prostředí, kde se ocitl, ani o svých nepřátelích neví zhola nic. Na jednu stranu se chová jako sluníčkář a šíří všude křesťanské myšlenky, na tu druhou po konfrontaci s brutalitou Apačů se okamžitě mění v největšího rasistu, který ztěžka snáší i indiánského stopaře, kterého mají s sebou. Na druhou stranu, postava není podaná tak, že by diváka začala rozčilovat, a jeho poznání kruté reality přináší poznání a zbavení předsudků i pro diváka.
Kromě indiánského stopaře jako zkušenější stopař výpravu doprovází drsňák McIntosh v podání Burta Lancastera. V jeho asi poslední velké westernové roli je naprosto perfektní a všechny manýry, které třeba v Profesionálech u něj nemusím, tady naprosto zahazuje. Jeho postava je jednoznačně morálním centrem filmu a tou, kterou byste s sebou na takové výpravě nutně potřebovali. Stejně jaké mazáckého seržanta Richarda Jaeckela, který sice nemá tolik znalostí o Apačích, ale dost toho zažil na to, aby věděl, kdy mu zelený velitel dává naprosto debilní rozkaz. Čtvrtou významnou postavou je pak apačský stopař v podání Jorge Lukeho, u kterého si pořád nejste jisti, jestli náhodou nepřeběhne k Ulzanovi, aniž byste mu to vlastně měli za zlé.

Docela mě zajímalo, zda se u filmu nevyměnil někde v půlce natáčení kameraman, ale nic tomu nenasvědčuje. Začátek filmu je totiž natočen, jako by Aldrich točil ještě padesátkový černobílý western. A podobně vypadá i velká část filmu potom. Jenže pak jsou tu pasáže, které působí značně moderněji, jako by se k filmu dostal kameraman z "Nového Hollywoodu," jako třeba Haskell Wexler. To, že většinou film vypadá trochu zastarale, ale nijak nevadí, v přímém kontrastu s tím je pak velmi syrový obsah, který často ani od dost hnusných záležitostí neuhne. Co na tom, že krev je jako vždy světle červená.

Pochválit se dá rozhodně scénář plný nejen zajímavých motivů, ale i zajímavých dialogů, naopak hudba Franka De Vola, Aldrichova obvyklého skladatele, se mi ani tady nelíbila a připadala mi jako velmi špatná napodobenina Elmera Bernsteina.

Ulzanův nájezd běhá v televizi poměrně často, takže až na něj narazíte, určitě se podívejte. Nezařadil bych ho vyloženě jako antiwestern, na to je málo podvratný vůči bělochům, ale ničemu to nevadí. U podobných věcí si to říkám málokdy, ale klidně bych se na něj podíval někdy znovu. 8/10
a.k.a. Ulzanův nájezd
Režie: Robert Aldrich
Hrají: Burt Lancaster, Bruce Davison, Jorge Luke, Richard Jaeckel, Joaquín Martínez, Lloyd Bochner, Karl Swenson, Douglass Watson, Dran Hamilton
Hudba: Frank De Vol
Produkce: Universal
USA 1972

sobota 13. ledna 2024

HUSTLE (1975)

Od spojení Roberta Aldriche a Burta Reynoldse jsem čekal jednak víc, jednak něco úplně jiného. Na filmu je bohužel silně znát, že jde o zhuštěnou adaptaci knihy, jejíž scénář si napsal autor předlohy sám. Projevuje se to zejména tím, že se ve filmu objevuje spousta linek a podzápletek, které se načnou a nikam nevedou.

Na pláži se najde mrtvola mladé dívky. K případu je povolán poručík Burt Reynolds a jeho parťák, kteří na základě pitevní zprávy uzavřou případ jako sebevraždu. Otec dívky Ben Johnson se ale s výsledkem vyšetřování odmítá smířit a na vlastní pěst se pouští do vyšetřování toho, co se dívce stalo. Policisty to nezajímá. Burt Reynolds si řeší zejména vlastní problémy - žije s prostitutkou Catherine Deneuve a jejich vztah, zprvu založený pouze na sexu a přátelství, se začíná měnit a jemu začíná vadit její živnost. Postupně také zjišťujeme, že ve smrti oné dívky je zapleten vlivný právník Eddie Albert, který je zároveň zapleten v dalších vraždách. Z vězení uprchne nebezpečný zločinec, kterého tam Reynolds dostal. Reynolds i přes nejasnosti v případu mrtvé dívky, která nebyla až tak nevinnou, jak si Johnson myslí, naopak byla prostitutkou, striptérkou i pornoherečkou, odmítá cokoli vyšetřovat.

To, že tu máme případ, který případem není, a policistu, který od něj, ať už z jakéhokoli důvodu, dává ruce pryč, by bylo i zajímavé. Bohužel film si neumí vybrat hledisko. Zajímavějším protagonistou je rozhodně Johnson, ale ten hraje jen vedlejší roli a děj se točí spíše kolem neaktivního Reynoldse. Na druhou stranu, scény s Reynoldsem a Deneuve jsou ve filmu jednoznačně ty nejlepší. Ne všechny, ale třeba jejich úvodní scéna mě docela navnadila. Oba podávají ve svých rolích výborné výkony a atmosféra připomíná francouzské filmy, kde by vedle Deneuve byl na místě Reynoldse Belmondo. Úvodní scéna s nimi je dobrá, obě postavy se vykreslí, kdo jsou, jejich sny, plány, krutá realita, která jim nedává možnost je realizovat. A pak totéž sledujeme celý film pořád dokola, až jako by některé pasáže byly zdvojené.

A s těmi slepými odbočkami? Reynolds a jeho parťák Winfield dostanou v půlce filmu za úkol sledovat nebezpečného teroristu, který přiletěl do LA. Přijedou na letiště počkat na letadlo, poklábosí u whisky, okukují sexy Asiatku... A o celém úkolu už do konce filmu neuslyšíme. Zápletka s vraždou v autě se taky nijak neřeší, ve druhé půlce se na chvilku ozve a pak zase zmizí.

Kromě Reynoldse, Deneuve a Johnsona z obsazení stojí za zmínku už jen Eileen Brennan, která tu vypadá asi nejmíň, co jsem ji kdy viděl, že právě dostala kladivem do nosu. Zbytek filmu ale působí dost nepřesvědčivě a falešně. Nejméně ze všeho scény s policejním šéfem v podání žoviálně přehrávajícího Ernesta Borgninea, za nímž nevidíme výhled z výškové budovy, ale černobílou fotku... Eddieho Alberta jsem nemusel nikdy a tady hraje stejně nesympaticky jako v Columbovi.
Kromě charakterů a prostředí prostituce a pornografie je vlastně dost nepřesvědčivé i vyznění. Film působí, jako by Aldrich chtěl zapadnout mezi filmy, které se natáčely o nějakých pět let dřív. V roce 1970 by tento typ kriminálního filmu působil jako svěží vítr. V roce 1975, včetně ironického konce (ale máme tam Roberta Englunda), působí jako přežitek. Kdybych se díval v originálním znění, asi bych to ani nedokoukal, dabing s Bartoškou, Zawadskou a Moravcem coby Borgninem je ale velmi zdařilý. Asi lepší než film sám. 6/10
a.k.a. Podivná spravedlnost
Režie: Robert Aldrich
Hrají: Burt Reynolds, Catherine Deneuve, Ben Johnson, Eileen Brennan, Eddie Albert, Paul Winfield, Ernest Borgnine, Catherine Bach, Colleen Brennan, Patrice Rohmer, Robert Englund
Hudba: Frank De Vol
Produkce: Paramount
USA 1975

neděle 3. září 2023

THE SHOW WITH NO NAME - TUCET ŠPINAVCŮ

Na stránce The Show With No Name najdete další epizodu podcastu, tentokrát o klasice s Charlesem Bronsonem, Lee Marvinem a dalším více než tuctem klasiků.

Odkaz ZDE.

pátek 6. ledna 2023

THE RIDE BACK (1957)

Jak nejlépe skočit do nového roku než s westernem? Anthony Quinn a William Conrad nejsou Jake a Tlusťoch, ale Bob a Tlusťoch, a rozhodně nejsou správná dvojka na straně zákona. Námět je silně podobný westernu 3:10 to Yuma ze stejného roku, a právě tento film nejspíš způsobil, proč tenhle je zapomenutý. Hvězdný tahák Ford-Heflin, a popravdě i napínavější děj totiž určitě přilákali více diváků než Anthony Quinn a jeho psychologie.

Máme tu šerifa, který se vydává do Mexika přivézt zpět do Států hledaného zločince. Ten se ale v Mexiku zabydlel, je tu velmi oblíbený a všichni ho brání, aby ho šerif nemohl odvézt. Sám Quinn ale všechny svoje pomocníky odvolává zpět, přesvědčen, že proti slabošskému šerifovi to zvládne. Šerif a jeho vězeň se vydávají na dlouhou cestu, během které se odhalí jejich charaktery a divák se ptá, kdo je vlastně ten dobrý a kdo ten špatný. Tohle všechno už jsme ve westernech viděli, netvrdím, že lépe. Upřímně, Hrob plný dolarů má taky podobný námět. I tak je Dlouhá cesta zpět díky charakterům film, který za vidění stojí.

Bohužel, hrozba, kterou musejí během cesty hlavní postavy řešit, je banda ožralých Apačů, což působí strašně náhodně. 3:10 to Yuma mělo aspoň psancovu bandu, odhodlanou šéfa z maléru vysekat. Tady Quinnovi spojenci, nijak zvlášť nebezpeční, mizí po překročení hranice, a dál už tu máme Apače, psance, který se hodlá za každou cenu osvobodit, šerifa, který ho hodlá za každou cenu dopravit na místo, a němou holku, přeživší indiánského masakru, kterou musejí vzít s sebou.

Námět trochu připomíná i Boetticherovy filmy se Scottem, ale Scott by určitě nemohl hrát tak zajímavou postavu, jakou hraje Conrad. Měli bychom správného mlčenlivého šerifa, který nás nepřekvapí, a proti němu ukecaného Quinna
Zajímavé je, že film vyrobila společnost Roberta Aldriche, ale on sám nerežíroval. Ne, že by Allen H. Miner odvedl špatnou práci, ale možná by to Aldrich sám odrežíroval ještě líp. Černobílá kamera v tomhle případě je na svém místě, velká část děje se stejně odehrává v noci. Zajímavé také je, kolik dialogů je v první polovině španělsky, a hrdina španělštině nerozumí. To by si s Waynem netroufli.
Tyhle psychologizující westerny konce 50. let nejsou špatné, zároveň ale jasně ukazují, proč v šedesátkách tolik uspěly spaghetti westerny. Diváci prostě chtěli vidět divoké přestřelky, honičky, přepadení vlaků a dostavníků, a ne dva ne moc sympatické balíky jak na sebe řvou. Dlouhá cesta zpět stojí za vidění, ale člověk musí vědět, co může a nemůže čekat. 7/10
a.k.a. Dlouhá cesta zpět
Režie: Allen H. Miner
Hrají: Anthony Quinn, William Conrad, Lita Milan, Victor Millan, Jorge Trevino, Ellen Hope
Hudba: Frank de Vol
Produkce: United Artists
USA 1957

pondělí 16. března 2020

4 FOR TEXAS (1963)

Týden s Ursulou Andress nezačínáme úplně šťastně.
Začátek se mi líbil, a dost. Dostavník v poušti, na něj útočící bandité pod vedením Charlese Bronsona, následná přetahovaná o sto tisíc mezi Sinatrou a Martinem. Jenže následně jako by si tvůrci uvědomili, kdo jsou hvězdy filmu, a tak děj přesouvají do prostředí boháčů v jednom texaském městě, kde podlý bankéř Victor Buono okrádá nejen místní, Frank Sinatra, žijící na vysoké noze s obtloustlou Anitou Ekbergovou, okrádá Buona, a proto se ho tento s pomocí Bronsona snaží zbavit, a přijíždí sem Martin, který začne Sinatrovi ne úplně vlastní vinou dělat konkurenci. A je to nuda, kterou už z šedi nezajímavosti vytáhne jenom sporadicky se objevující Bronson.
Frank Sinatra sice naštěstí nezpívá, ale je šíleně nesympatický, jeho postava je vlastně zloduch, ale film se tváří, jako bychom mu měli držet palce. Takže sympatičtěji z toho tentokrát vychází Martin. Anita Ekberg je odsunuta naštěstí docela do pozadí, Ursula Andress, když už se ale objeví, se stává závažím, které ještě jakž takž ucházející komedii táhne dolů. Což není docela její vina, to samé by se stalo, hrát to kdokoli jiný - její postava je vychytralá sexy mrcha, která si půlku následující stopáže Martina omotává kolem prstu. Zdlouhavě - a to ještě vystřihli některé scény, v nichž se obě herečky ukázaly nahé. Vlastně naštěstí.
Robert Aldrich holt netočil jen drsné chlapácké filmy, ale i filmy pro jejich drahé polovičky. Co na tom, že si ve vedlejších rolích nechal svoje obvyklé vedlejší herce (kromě Bronsona je tu i Richard Jaeckel, Victor Buono, Nick Dennis a v miniroli na začátku Jack Elam), většinou jen statují a v popředí se odehrávají nezajímavé potyčky mezi nehrajícím Sinatrou, usměvavým Martinem, divně nalíčeným Buonem a sexy Andressovou. Nejhorší scénou filmu je ovšem výstup trojice komiků Three Stooges, který sem vůbec nepatří a je neskutečně trapný.
Bronson neBronson, Andressová neAndressová, tomuhle se prostě obloukem vyhněte, leda byste měli pro Sinatru a Martina slabost. Já ne. 5/10
a.k.a. Čtyři z Texasu
Režie: Robert Aldrich
Hrají: Frank Sinatra, Dean Martin, Anita Ekberg, Ursula Andress, Charles Bronson, Victor Buono, Nick Dennis, Edric Connor, Richard Jaeckel, Jack Elam
Hudba: Nelson Riddle
Produkce: Warner Bros

USA 1963