VAMPIRE HOOKERS (1978)

Projekce z Festivalu otrlého diváka s živým dabingem. Tudíž z velmi špatného filmu se stala výborná komedie pravděpodobně o něčem úplně jiném. John Carradine vystupuje jako Jan Ámos Komenský veršující o prdění, vše se odehrává v Děčíně místo v Manile a soundtrack tvoří osmdesátkové hity s upravenými texty. To, co dokážu od nových dialogů oddělit, je křeč - velmi amatérsky natočená věc, ani vtipná, ani napínavá, ani strašidelná, kterou bych v originále nedokoukal.

 

Děj se dá shrnout asi takto: pár námořníků si chce v Manile (nebo Děčíně, Manile Polabí) vrznout, ale úspěch u krásné prostitutky má jen jejich šéf, hlavní námořníci jsou totiž naprostí tupci. Prostitutka však šéfa zavede na hřbitov, kde jej zakousne. Námořníci pátrají po tom, co se stalo, přičemž sledujeme jejich bloudění po Manile, několikerý příjezd a zase útěk ze hřbitova, jen aby film měl aspoň 80 minut, protože děje moc nebylo, a recitující Carradine se třemi luznými modelkami v průsvitných šatičkách to nevytrhne. Ani prdící a neskutečně se ztrapňující Vic Diaz.

 

Nicméně Carradina v tom nakonec je o dost víc, než jsem čekal. Hlavní roli sice nehraje, ale ve druhé polovině se objevuje docela dost. Nicméně nepochybuji, že se účastnil tak maximálně na dva natáčecí dny. Cirio H. Santiago točí vše na 16mm film z jednoho úhlu, aby se točilo co nejrychleji. A když mu dojde materiál, recykluje ho. To je nejnápadnější u scény, která přijde asi po padesáti minutách - tvůrcům došlo, že na to, že se film jmenuje Vampire Hookers, tak v tom zatím nebyla žádná nahota. Následuje tedy devítiminutová zpomalená erotická scéna... z materiálu tak na dvouminutovou! V Aeru si s tím poradili výborně - doprovodili ji hned třemi hitovkami s novým textem - Zaprděné upírajdy (původně Promovaní inženýři), Šukotám (to uhodnete) a ještě stihli Není nutno. 

 

Bez hodnocení. Abych se rozloučil slovy klasika flatulentní lyriky Jana Ámose Komenského:

Byl pozdní večer, první máj

Večerní máj byl prdů čas

Hrdliččin zval ku bzdění hlas

Kde surový zaváněl prd

 

a.k.a. UpíRajdy

Režie: Cirio H. Santiago 

Hrají: John Carradine jako Jan Ámos Komenský, zaprděné upírajdy Nácinka, Lucinka a Macinka, Vic Diaz

Hudba: Jaime Mendoza-Nava, klasika 60.-80. let

Filipíny / USA 1978 

80's HALLOWEEN SPECIAL 2025 část 1

Trochu teď budu podvádět, protože jsem to viděl už před rokem. Ale jen trochu, protože jsem tu o tom nevím proč nepsal.

 

DEATH BY DIALOGUE (1988)

 

Festival otrlého diváka v roce 2024 tento film uvedl pod názvem Marečku, podejte mi plamenomet! Což byl dost lákavý název na to, abych vyrazil. Doplněno živým dabingem v podání dvojice Josef Vokurka a Samantha Bifidus film přinesl asi lepší zábavu, než pokud bych viděl originál nebo původní verzi z kazety pod názvem Kniha smrti. Ale ne zas o tolik.

 

Co si vybavuji, děj se točil kolem scénáře, který je zakletý. To je špatný. Ale na venkovskou chatu přijede partička mladých lidí včetně sexy bloncky se silikonama. To je dobrý. Ale někdo je začne vraždit podle toho, co se píše ve scénáři. To je špatný. Ale bloncka je ve dvou dlouhých erotických scénách ukáže. To je dobrý. Jinak je to ovšem strašná nuda. To je špatný. Už můžu domů?

 

Opravdu si už nepamatuju, kdo, proč, jak, co. Jenom střípky a hlavně to, že dabing nejen převrátil všechny dialogy naruby a zakomponoval řadu odkazů na klasické české komedie, ale taky zařadil několik písničkových pasáží, kdy slyšíme známý hit (Final Countdown, Imagine, Born to Be Wild) s textem nějak odkazujícím na děj. Ve druhé polovině už jsem se držel jen dabingu, protože film je tak strašná amatérská nuda určená jen pro videokazety, že i dabéři víc a víc tlačili na pilu, jen aby udrželi nějakou vtipnost. Na konci dostaneme velmi debilní střih při bitce s jakýmisi démony či co.

 

Ze tří filmů, které jsem na FOD zatím viděl s živým dabingem, tohle bylo jednoznačně nejslabší. Ano, i ten Robotí holokaust, ještě větší amatérská šmíra než toto, Marečka překonal. V listopadu bude další podzimní sklizeň, na něco zajdu a uvidím, jestli nenajdu ještě větší dno. Sice je to možné, ale bude to těžké. 2/10 

 

a.k.a. Kniha smrti, Marečku, podejte mi plamenomet!

Režie: Thomas Dewier

Hrají: Ken Sagoes, Mark Ginther, R.J. Walker, Laura Albert, Šlajs, Tuček, Hujer, Hliník, Hrbolek, Plha

Hudba: John Gonzalez

Produkce: City Lights Home Video 

USA 1988 

DJANGO UNDISPUTED (2025)

Spencerhillsploitation bohužel stále žije a je možná v ještě horší formě než dřív. I přes název vykrádající jak Corbucciho klasiku, tak Tarantinovu hitovku, jedná se o dle tvůrců o poctu, jinak totální vykradačku Pravé a levé ruky ďábla a Malého unaveného Joe. Tohle se ani nemuselo točit, tohle stačilo prostě kompilací složit dohromady z vybraných scén z obou filmů. Bohužel se jedná o kopírku mizerně natočenou. 

 

Kdyby to nedejbože někoho napadlo u nás uvést, místo Nesporného Djanga bych to pojmenoval Namakané ruce ďábla, protože tak to přesně vypadá - banda GenX fitkařů se špatně zamaskovanými kérkami si pro zábavu natočila pár oblíbených scének z oblíbených filmů. Bohužel si to nenechali, ale prodávají to. Herci jsou nesympatičtí, oškliví, přestárlí. Django, snažící se být spíše Trinity (kdo ví, možná to na Djanga přejmenovali až v postprodukci, což by ale bylo stylový), vypadá na padesát, stejně jako většina žen ve filmu. Z prostitutek botox skoro až odkapává. No a Djangův bratr "Spencer" ani nemá jméno! Je to jen svalnatý hromotluk v pozadí, co sem tam prkenně odříká nějakou větu z původních filmů. Jediná známá tvář je Ottaviano Dell'Acqua hrající otce hlavních postav, ale hraní nebyla nikdy jeho silná stránka, tak nemůže nic zachránit.

 

To, že film vypadá hodně lacině a s některými výpravnějšími záběry si tvůrci pomohli databankou, to by mi nevadilo. Příšerný anglický dabing, který naprosto nesedí, a je neúměrně sprostý ("You fucking cocksucker!" řve padouch na Djanga) mi vadí víc. Hudba z databanky, nevhodná, spíš vykrádající něco mezi Morriconem a Zimmerem, hrůza. To, že ve filmu je jediná, velmi špatně natočená bitka až na konci by mě tolik taky neštvalo. Neoriginalita, tupost, nepochopení vtipu a toho, jak se točí vtipné scény jsou ale tím největším záporem. Ne, tohle není pocta Enzovi Barbonimu, jak tvrdí úvodní titulek. Tohle je vykradačka nejhrubšího zrna.

 

Nicméně úvodní logo, oznamující že jde o "original" místo "production" říká vše. Není to film, ale obsah. Prostě to vzniklo pro streamovací platformu, která potřebuje odběratelům nabízet nový obsah, a jak ho lépe udělat než obšlehnout něco starého, co všichni znají, a nabídnout to v novém kabátě, aby udělali větší čísla, než kdyby nabídli něco padesát let starého. 1/10

 

Režie: Claudio del Falco

Hrají: namakaní tupci, botoxové šlapky a Ottaviano Dell'Acqua

Hudba: generátor Hanse Zimmera

Itálie 2025 

RAGAZZA TUTTA NUDA ASSASSINATA NEL PARCO (1972)

Odradit mě měl neinvenční název snažící se imitovat novinové titulky. Odradit mě měl už černobílý úvod v Berlíně za 2. světové války, kde esesák vraždí svázanou ženu a malého chlapce časovanou bombou! Ne já si tak říkal, co z toho vyleze za blbost... Vyleze, až na konci, a radši kdyby na to tvůrci v průběhu filmu zapomněli.

Děj se točí kolem vraždy starého boháče, který v den smrti uzavřel životní pojistku. Pojišťovna tak vysílá svého nejlepšího agenta, kterým je Robert Hoffmann coby James Bond gialla. Navázat kontakt, totiž svést jednu z dědiček nebude pro tohoto blonďatého dvojníka Alaina Delona problém, dívku však někdo stále straší telefonem a leze k ní do bytu. Potom se děj přesouvá na venkovské sídlo rodiny, kde se agent setkává s druhou sestrou, nijak podobnou té první, a jejich o deset let starší matkou. Na zámku je také podezřelý sluha Franco Ressel, podezřelý podkoní Howard Ross, a pořád tam někdo okouní s holí. A tím začíná naprosto nudné peklo, které nekončí ani v bizarním závěru... 

Proti Robertovi Hoffmannovi nic moc nemám, ale i z tohoto filmu je jasné, proč hrál v totálních béčkách a nikdy se aspoň do druhé ligy hvězd italských filmů nevyšplhal. Zajímavý je jen, dokud je na plátně, ale nezanechává žádný dojem. V první polovině tak moji pozornost udržovala hlavně nádherná Pilar Velazquez a poté i neméně krásná Patrizia Adiutori, které sice nevypadají ani trochu jako sestry, jedna snědá štíhlá Španělka, druhá zrzavá holka s dokonalým tělem, které nám ze všech stran několikrát ukáže. Jenže ve druhé polovině už to celé stojí na Hoffmannovi, přehrávající Irině Demick a sporadicky se objevujících Adolfu Celim a Philippe Leroyovi, takže poslední půlhodinu jsem se fakt každou chvíli díval na časomíru, kolik ještě zbývá. A pak přijde bizarní závěr s pointou, kterou jsem sice čekal, ale podáno to bylo ještě hůř, než jsem předpokládal.

Jinak prakticky žádné vraždy, nudné bezbarvé zpracování. Kopie, kterou jsem viděl, měla zvukovou stopu, kterou snad někdo vymáchal v záchodě, než ji na film napojil. Navíc se mi v druhé polovině pořád rozcházely slovenské titulky, což bylo dost rozčilující, ale nemyslím, že to byl hlavní důvod, proč se mi film nelíbil. 2/10

Poučení pro příště: jak italský film začíná flashbackem do posledních měsíců 2. světové války, vypnout. Dvakrát už z toho vylezla hrůza.

a.k.a. Naked Girl Murdered in a Park, Naked Girl Killed in the Park

Režie: Alfonso Brescia

Hrají: Robert Hoffmann, Irina Demick, Pilar Velazquez, Patrizia Adiutori, Philippe Leroy, Adolfo Celi, Howard Ross, Franco Ressel, Lorenzo Robledo, Francisco Sanz, Teresa Gimpera

Hudba: Carlo Savina
Produkce: Florida Cinematografica, Procinor

Itálie / Španělsko 1972

ROBOT HOLOCAUST (1987)

FOD 2025 (aneb co jsem z toho viděl)

20. ročník Festivalu otrlého diváka se nesl ve znamení kybernetiky, robotiky a podobně. Zúčastnil jsem se pouze dvou projekcí. První byl středeční Videoautomat, kde obecenstvo dostalo na výběr ze dvou videokazet, z nichž se vždy pustila pětiminutová ukázka, a pak se šlo na další. V případě shody byla připravena igelitka smrti, z níž se pak náhodně vytáhla jiná videokazeta. Vedle celkem zábavných ukázek z filmů jako Návrat muže z bažin, Zabít systém, Zpráva z vesmíru nebo Mstitel s píšťalou jsme byli nuceni zhlédnout i úryvek z videokazety se Zdeňkem Izerem, kde parodoval Lunetic a Petra Novotného, což bylo horší než originál, a volební spot Václava Klause, kde za doprovodu řady celebrit zpívá píseň s infantilním textem Když mi dáš pac. Z igelitky se vytáhl Policajt samurai, což nám po Izerovi udělalo radost.

Druhou projekcí pak byl americko-italský Robotí holokaust, pokus o postapo natočené s pornoherci za pár dolarů někde na skládce za New Yorkem. Naštěstí byl film se živým dabingem v podání trojice Samanta Bifidus - Josef Vokurka  - Jíra Fostrá, takže zábava od začátku do konce včetně originálních písní. Bez dabingu bych to asi nezvládl dokoukat, protože se jedná o naprosto amatérský pokus o vykradačku fantasy a sci-fi dohromady, kde se nic neděje, protože na to nebyly peníze. Toporní herci chodí lacinými lokacemi a sem tam na ně třeba naběhnou zombíci, dostaneme bitku - kde ale vidíme vždy záběr na maníka s mečem a střih na zombíka, jak padá. V jeskyni ze stěn vylézají hadi, což jsou tak jasně ruce v podkolenkách, až je člověka tvůrců snad i líto. Do chvíle, než se hrdinka stane obětí obrovského pavouka, z nějž vidíme jen jednu nohu - hádejte, jak byla vytvořena...

Toporné pochody hlavní nepřehledné tlupy jsou prostřihávány na sídlo padouchů (v dabingu centrála ČEZu), kde sledujeme dlouhé scény se sexy záporačkou. Netuším, o čem byly v originále, dabing z ní udělal totálně nadrženou děvku, která se snaží svést zajatce, který jí připomíná Josefa Abrháma. Záhadná identita hlavního padoucha pak možná taky v originále není tak vtipná. Každopádně ze všeho je zjevné, že peníze prostě nebyly. Když se něco může stát, buď se nestane nic, nebo se střihne jinam. Robotů je v tom celém asi tak pět, a to jeden z nich je dokonce na straně hrdinů.

Vzhledem k pozadí většiny tvůrců jsem doufal aspoň v jednu typickou proprietu těchto filmů, zvláště, když ve velkých rolích se objevilo hned několik vnadných hereček. Bohužel chatrné a laciné kostýmy zůstávají po celou dobu filmu na místě. Jen na začátku je jedna scéna, kde jsem pak i úplně zapomněl, že záporačka byla nahoře bez. Bez sexuálních scén bych se obešel, dobře, že nejsou, ale sem tam nějaké kozičky se objevit mohly.

Nakonec film nedostojí ani svému názvu, protože žádného holokaustu robotů se nedočkáme. Ale netrpěl jsem u toho moc. Narozdíl od na podzim viděného a zde nepopsaného Marečku, podejte mi plamenomet, kde jsem neusnul jen a pouze díky dabingu, tady to nějak šlo. Ale bez tohoto živého překladu bych si to nikdy nepouštěl.

a.k.a. Robotí holokaust 

Režie: Tim Kincaid

Hrají: neznámí pornoherci

Hudba: převzatá z jiných filmů

USA / Itálie 1987