HALLOWEEN SPECIAL 2026 část 1

V poslední době jsem málo aktivní z nejrůznějších důvodů. Ale zkusíme to. 

 

IL BOIA SCARLATTO (1965)

 

Film inspirovaný italskými fotokomiksy své doby, a nejen ovlivněný jejich pojetím (maskovaný protagonista, sadistické násilí, lehká erotika), ale ústřední postavy vlastně jsou tvůrci takového komiksu. Ti přijedou na zdánlivě opuštěný hrad, jenže záhy se ukáže, že ho vlastní tajemný morous. Nejdříve chce nezvanou návštěvu vyhodit, ale pak je nechá strávit na hradě noc. Štáb čítající vydavatele, fotografa, autora, hvězdu, asistenta, maskérku a tři modelky začíná vesele ve sklepení, kam jim před chvilkou byl zakázán vstup, fotit svůj příběh - ale netrvá dlouho a máme tu první smrťák. A vzhledem k tomu, že hrad opřádá temná legenda o šarlatovém katu, jehož ostatky tlí ve sklepení, a který před svou popravou za umučení mnoha panen přísahal pomstu, nemůžeme se divit, když mrtvých a mučení přibývá.

 

Před pár lety toto promítal Festival otrlého diváka, ale nezašel jsem. A teď jsem vlastně rád, protože bych se tolik nebavil, jako by mě to spíš asi dost štvalo. Odpustil bych tomu lacinou výpravu, neoriginální děj (v podstatě jsem tentýž film už několikrát viděl), naivitu, mizerné svícení, ale co odpustit nedokážu je totální tupost, mizerné herectví a absence jakéhokoli napětí. Režisér vše natočí tak, že průměrně inteligentní divák pochopí, co se děje. Načež nám postavy v dialozích vysvětlí, co se stalo, zdlouhavě a polopaticky, jako bychom měli být překvapeni.

 

Mickey Hargitay byl vybrán jako protagonista jednak pro svou popularitu v bulváru coby manžela Jayne Mansfieldové, jednak pro svou svalnatou postavu. Ale zvláště ve druhé polovine (v první skoro není) se pokouší hrát a je naprosto směšný. Ovšem mezi herci si moc nevybereme - protagonista vypadá stejně jako všechny ostatní mužské postavy včetně vydavatele, a je totálně nevýrazný. Fotografa hraje producent, který se tu pokouší velmi špatně dělat komedii. Hrdinka je totálně otřesná herečka s mizernou parukou. Jediný, kdo mě nějak zajímal, tak byla Femi Benussi v roli jedné z modelek. Hudba tomu taky nepomáhala.

 

Takže za zmínku stojí jen úvodní titulky, kde všichni kromě skladatele jsou uvedeni s anglickými pseudonymy, mučení pomocí kolotoče a mečů škrábajících do prsou a boků, a zejména bizarní scéna s pavučinou. Jinak to za to nestojí. 2/10 

 

a.k.a. Bloody Pit of Horror, Krvavá jáma hrůzy

Režie: Massimo Pupillo

Hrají: Mickey Hargitay, Walter Brandi, Luisa Baratto, Alfredo Rizzo, Femi Benussi, Barbara Nelli, Roberto Messina

Hudba: Gino Peguri

Produkce: M.B.S. Cinematografica

Itálie 1965 

VAMPIRE HOOKERS (1978)

Projekce z Festivalu otrlého diváka s živým dabingem. Tudíž z velmi špatného filmu se stala výborná komedie pravděpodobně o něčem úplně jiném. John Carradine vystupuje jako Jan Ámos Komenský veršující o prdění, vše se odehrává v Děčíně místo v Manile a soundtrack tvoří osmdesátkové hity s upravenými texty. To, co dokážu od nových dialogů oddělit, je křeč - velmi amatérsky natočená věc, ani vtipná, ani napínavá, ani strašidelná, kterou bych v originále nedokoukal.

 

Děj se dá shrnout asi takto: pár námořníků si chce v Manile (nebo Děčíně, Manile Polabí) vrznout, ale úspěch u krásné prostitutky má jen jejich šéf, hlavní námořníci jsou totiž naprostí tupci. Prostitutka však šéfa zavede na hřbitov, kde jej zakousne. Námořníci pátrají po tom, co se stalo, přičemž sledujeme jejich bloudění po Manile, několikerý příjezd a zase útěk ze hřbitova, jen aby film měl aspoň 80 minut, protože děje moc nebylo, a recitující Carradine se třemi luznými modelkami v průsvitných šatičkách to nevytrhne. Ani prdící a neskutečně se ztrapňující Vic Diaz.

 

Nicméně Carradina v tom nakonec je o dost víc, než jsem čekal. Hlavní roli sice nehraje, ale ve druhé polovině se objevuje docela dost. Nicméně nepochybuji, že se účastnil tak maximálně na dva natáčecí dny. Cirio H. Santiago točí vše na 16mm film z jednoho úhlu, aby se točilo co nejrychleji. A když mu dojde materiál, recykluje ho. To je nejnápadnější u scény, která přijde asi po padesáti minutách - tvůrcům došlo, že na to, že se film jmenuje Vampire Hookers, tak v tom zatím nebyla žádná nahota. Následuje tedy devítiminutová zpomalená erotická scéna... z materiálu tak na dvouminutovou! V Aeru si s tím poradili výborně - doprovodili ji hned třemi hitovkami s novým textem - Zaprděné upírajdy (původně Promovaní inženýři), Šukotám (to uhodnete) a ještě stihli Není nutno. 

 

Bez hodnocení. Abych se rozloučil slovy klasika flatulentní lyriky Jana Ámose Komenského:

Byl pozdní večer, první máj

Večerní máj byl prdů čas

Hrdliččin zval ku bzdění hlas

Kde surový zaváněl prd

 

a.k.a. UpíRajdy

Režie: Cirio H. Santiago 

Hrají: John Carradine jako Jan Ámos Komenský, zaprděné upírajdy Nácinka, Lucinka a Macinka, Vic Diaz

Hudba: Jaime Mendoza-Nava, klasika 60.-80. let

Filipíny / USA 1978 

80's HALLOWEEN SPECIAL 2025 část 1

Trochu teď budu podvádět, protože jsem to viděl už před rokem. Ale jen trochu, protože jsem tu o tom nevím proč nepsal.

 

DEATH BY DIALOGUE (1988)

 

Festival otrlého diváka v roce 2024 tento film uvedl pod názvem Marečku, podejte mi plamenomet! Což byl dost lákavý název na to, abych vyrazil. Doplněno živým dabingem v podání dvojice Josef Vokurka a Samantha Bifidus film přinesl asi lepší zábavu, než pokud bych viděl originál nebo původní verzi z kazety pod názvem Kniha smrti. Ale ne zas o tolik.

 

Co si vybavuji, děj se točil kolem scénáře, který je zakletý. To je špatný. Ale na venkovskou chatu přijede partička mladých lidí včetně sexy bloncky se silikonama. To je dobrý. Ale někdo je začne vraždit podle toho, co se píše ve scénáři. To je špatný. Ale bloncka je ve dvou dlouhých erotických scénách ukáže. To je dobrý. Jinak je to ovšem strašná nuda. To je špatný. Už můžu domů?

 

Opravdu si už nepamatuju, kdo, proč, jak, co. Jenom střípky a hlavně to, že dabing nejen převrátil všechny dialogy naruby a zakomponoval řadu odkazů na klasické české komedie, ale taky zařadil několik písničkových pasáží, kdy slyšíme známý hit (Final Countdown, Imagine, Born to Be Wild) s textem nějak odkazujícím na děj. Ve druhé polovině už jsem se držel jen dabingu, protože film je tak strašná amatérská nuda určená jen pro videokazety, že i dabéři víc a víc tlačili na pilu, jen aby udrželi nějakou vtipnost. Na konci dostaneme velmi debilní střih při bitce s jakýmisi démony či co.

 

Ze tří filmů, které jsem na FOD zatím viděl s živým dabingem, tohle bylo jednoznačně nejslabší. Ano, i ten Robotí holokaust, ještě větší amatérská šmíra než toto, Marečka překonal. V listopadu bude další podzimní sklizeň, na něco zajdu a uvidím, jestli nenajdu ještě větší dno. Sice je to možné, ale bude to těžké. 2/10 

 

a.k.a. Kniha smrti, Marečku, podejte mi plamenomet!

Režie: Thomas Dewier

Hrají: Ken Sagoes, Mark Ginther, R.J. Walker, Laura Albert, Šlajs, Tuček, Hujer, Hliník, Hrbolek, Plha

Hudba: John Gonzalez

Produkce: City Lights Home Video 

USA 1988 

DJANGO UNDISPUTED (2025)

Spencerhillsploitation bohužel stále žije a je možná v ještě horší formě než dřív. I přes název vykrádající jak Corbucciho klasiku, tak Tarantinovu hitovku, jedná se o dle tvůrců o poctu, jinak totální vykradačku Pravé a levé ruky ďábla a Malého unaveného Joe. Tohle se ani nemuselo točit, tohle stačilo prostě kompilací složit dohromady z vybraných scén z obou filmů. Bohužel se jedná o kopírku mizerně natočenou. 

 

Kdyby to nedejbože někoho napadlo u nás uvést, místo Nesporného Djanga bych to pojmenoval Namakané ruce ďábla, protože tak to přesně vypadá - banda GenX fitkařů se špatně zamaskovanými kérkami si pro zábavu natočila pár oblíbených scének z oblíbených filmů. Bohužel si to nenechali, ale prodávají to. Herci jsou nesympatičtí, oškliví, přestárlí. Django, snažící se být spíše Trinity (kdo ví, možná to na Djanga přejmenovali až v postprodukci, což by ale bylo stylový), vypadá na padesát, stejně jako většina žen ve filmu. Z prostitutek botox skoro až odkapává. No a Djangův bratr "Spencer" ani nemá jméno! Je to jen svalnatý hromotluk v pozadí, co sem tam prkenně odříká nějakou větu z původních filmů. Jediná známá tvář je Ottaviano Dell'Acqua hrající otce hlavních postav, ale hraní nebyla nikdy jeho silná stránka, tak nemůže nic zachránit.

 

To, že film vypadá hodně lacině a s některými výpravnějšími záběry si tvůrci pomohli databankou, to by mi nevadilo. Příšerný anglický dabing, který naprosto nesedí, a je neúměrně sprostý ("You fucking cocksucker!" řve padouch na Djanga) mi vadí víc. Hudba z databanky, nevhodná, spíš vykrádající něco mezi Morriconem a Zimmerem, hrůza. To, že ve filmu je jediná, velmi špatně natočená bitka až na konci by mě tolik taky neštvalo. Neoriginalita, tupost, nepochopení vtipu a toho, jak se točí vtipné scény jsou ale tím největším záporem. Ne, tohle není pocta Enzovi Barbonimu, jak tvrdí úvodní titulek. Tohle je vykradačka nejhrubšího zrna.

 

Nicméně úvodní logo, oznamující že jde o "original" místo "production" říká vše. Není to film, ale obsah. Prostě to vzniklo pro streamovací platformu, která potřebuje odběratelům nabízet nový obsah, a jak ho lépe udělat než obšlehnout něco starého, co všichni znají, a nabídnout to v novém kabátě, aby udělali větší čísla, než kdyby nabídli něco padesát let starého. 1/10

 

Režie: Claudio del Falco

Hrají: namakaní tupci, botoxové šlapky a Ottaviano Dell'Acqua

Hudba: generátor Hanse Zimmera

Itálie 2025