CLINT EASTWOOD 96

 Tak hodně zdraví a ještě mnoho let!

PLÁNY

V poslední době opravdu nic nestíhám, na filmy nemám čas, a když už bych měl, zase nemám úplně buňky. Smutné. Takže nejlepší, co člověk může v takové chvíli udělat, je sepsat si, co všechno má někdy v budoucnu v plánu vidět. To by byl seznam delší než týden před výplatou. 

Díval jsem se tak na článek k narozeninám Terence Hilla, a říkal si, že jsem už dlouho vlastně neviděl nic nového s ním. Samozřejmě zrovna s Hillem jsem viděl všechno zásadní. Ale proč se od toho neodpíchnout a neudělat na pokračování takový seznam, čeho se tu v následujících... desetiletích...? můžete možná dočkat.

 

TERENCE HILL

1. Barbagia (1969)

Netradiční film pro Hilla, taky nevyšel na žádném oficiálním médiu. Hill hraje uprchlého vězně na Sardinii, takže žádná komedie. Objeví se v tom i Frank Wolff, Pietro Martellanza, Gabriele Tinti a dokonce i Rosalba Neri!

 

2. Pravda a lež (Il vero e il falso, 1971)

Ale to leda by se někdy objevilo s původním českým kinodabingem. Jinak jde o film, který sám Hill má ze své filmografie nejméně rád.

 

3. Zabiják Kid (Duell vor Sonnenuntergang, 1965)

Německý western od slovenského emigranta s Italem v ne úplně hlavní roli.

 

4. Don Camillo (1983)

Tohle jsem pro úplnost měl dát někdy dávno, dávno, když jsem ty filmy sledoval všechny... Ale na seznamu to být může.

 

5. Pan Bilion (Mr. Billion, 1977)

Druhý ze dvou pokusů Terence Hilla o to stát se světovou hvězdou. Tady mu pomáhá nedávno zesnulá Valerie Perrine, William Redfield v jedné ze svých posledních rolí, Jackie Gleason, Slim Pickens, Chill Wills, Dick Miller, R.G. Armstrong... Hergot, to je obsazení!

 

6. Pouštní květ (Il mio nome e Thomas, 2018)

Poslední Hillův film, točený v Almeríi, si vidět zaslouží, ať to bude sebevětší televizní limonáda.

 

BUD SPENCER

1. Torino nera (1972)

Opět Carlo Lizzani a opět těžko sehnatelný film. Spencer hraje muže obviněného z vraždy. Hlavní roli nicméně hraje Marcel Bozzuffi.

 

No a pak leda kouknout někdy aspoň na jeden díl Extralarge... Big Mana jsem viděl, ale ani mi tu nestál za komentář.

 

CLINT EASTWOOD

Vyberu jen pět top kousků, od Clinta by toho za vidění stálo hodně. A jenom kde hraje.

1.  Oklamaný (Beguiled, 1971)

Jednak to mám na Blu Ray, jednak by to mělo být dost dobré a netradiční. Navíc je to asi jediná spolupráce Siegela a Eastwooda, kterou jsem ještě neviděl.

 

2. Vražda na Eigeru (The Eiger Sanction, 1975)

Clint v sedmdesátkách, byť třeba ve slabším filmu, je pořád Clint v sedmdesátkách, navíc podporovaný Georgem Kennedym, Jackem Cassidym, Gregorym Walcottem, mihne se v tom hvězdička exploitation Candice Rialson. Takže důvodů vidět dost.

 

3. S nasazením života (In the Line of Fire, 1993)

Už jen proto, že to mám na DVD i na VHS origo. I proto, že hudbu složil Morricone.

 

4. Dokonalý svět (A Perfect World, 1993)

Nikdy jsem o tom filmu neslyšel nic špatného.

 

5. Honkytonk Man (1982)

Clint jako zpěvák bude sice zvláštní, ale z osmdesátek to vypadá jako jedna z nejlepších věcí.

 

CHARLES BRONSON

1. Sbohem příteli (Adieu l'ami, 1968)

Film, který Bronsona udělal v Evropě. Ale pravda, jen pro zkompletování.

 

2. You Can't Win'em All (1971)

Bronson v turecké občanské válce, s Curtisem, kterého nemusím, a s Michele Mercierovou, kterou mám rád, protože jsem nikdy neviděl Angeliku. Navíc jde o film z Bronsonova "evropského turné", jeho nejlepšího období.

 

3. Od dvanácti do tří (From Noon Till Three, 1976)

Bronson v komedii zní bizarně, ale už jen proto, že to mám z televize s původním dabingem s Bartoškou, si to určitě někdy pustím.

 

4. Hraniční čára (Borderline, 1980)

To jsem se chystal si pustit asi tak milionkrát! Tak snad někdy konečně.

 

5. Na život a na smrt (Death Hunt, 1981)

To jsem pro změnu dvakrát rozkoukal, ale nebavilo... Ale někdy to snad prolomím. Bronson, Marvin, Dickinsonová, Weathers, Lauter. Režíruje Hunt. Tak co?

 

6. Zločiny mužů (The Evil That Men Do, 1984)

Jediná osmdesátková bronsonovka po navázání spolupráce s Cannonem, kterou pro ně neudělal. Vypečených kousků jsem z toho viděl dost. Někdy musím celé.

 

7. Kinjite - Věci, o kterých se nemluví (Kinjite: Forbidden Subjects, 1989)

Poslední Bronsonova cannonovka. Bude to blbý, ale na začátku Bronson znásilní pedofila dildem a v bazénu umyje černocha doběla. Nutnost vidět.

 

LEE VAN CLEEF

Pouze hlavní role.

1. Zvláštní jednotka (Commandos, 1968)

Tohle jsem kdysi nedokoukal, ale sehnal jsem to tehdy jen s dabingem, který byl příšerný. Někdy zkusím v originále, byť hitparáda to asi nebude.

 

2. Převozník (Barquero, 1970)

Dlouho jsem měl jen dabované z MGM, takže jsem ani nezkoušel. Van Cleefův pokus o návrat do USA, který nevyšel. Ale je tam i Warren Oates.

 

3. Quel pomeriggio maledetto (1977)

Italská eurocrime, sice točená Mariem Sicilianem, mistrem trashe, ale kvůli Van Cleefovi by to mohlo stát za vidění.

 

4. The Squeeze (1978)

Možná i víc než tohle, byť je to od Antonia Margheritiho a hraje v tom i Karen Black. 

 

5. Krycí jméno: Divoké husy (Codename: Wildgeese, 1984)

Italská odpověď na Divoké husy s Moorem, Burtonem a Harrisem, zde s Collinsem, Borgninem, Van Cleefem a Kinskim. Nejhorší to být nemusí.

 

6. Výbušnina (Goma-2, 1984)

Nevím, co to je, nějaký španělský film, který mám s původním slovenským dabingem.

 

JEAN-PAUL BELMONDO

1. Ho! (1968)

 Francouzský thriller psaný Giovannim, ale jím nerežírovaný. Za něco to jistě stát bude.

 

2. Borsalino (1970)

Dejte mi francouzskou verzi s titulky někdo, prosím! Nechci přestárlého Krampola, nechci Rychlého. Kdyžtak aspoň nový dabing s Lněničkou, ten dělá Belmonda dobře. Na DVD je jako druhé znění jen italština. Možná to zkousnu tak, ale je to jako koukat na italský film v němčině, prostě divný...

 

3. Manželé z roku II (Les Mariés de l'an II, 1971)

Tohle jsem měl dávno vidět... Když jsem belmondovky hltal... Nějak mi na to nezbyl čas, netuším, zájem se mi na chvíli posunul jinam a už jsem se k tomu nevrátil...

 

4. Následník (L'Héritier, 1973)

Tohle by nemuselo být zlý, ale zase... jen s titulky. Přestárlý Krampol ne-e. Nesedící Novotný ne-e.

 

5. Cesta zhýčkaného dítěte (Itinéraire d'un enfant gâté, 1988)

To si někdy naopak pustím klidně i s tím Krampolem, to daboval v nejlepších letech. 

 

6. Bídníci 20. století (Les Misérables, 1995)

Dávno mám na DVD. Dávno mi to Kubaso doporučuje. Dokonce i v pytlíku do Show With No Name jsme to zařadili. Ale ta délka, ta délka... (Kvůli které jsme to zase vyřadili...)

 

JAMES COBURN

1. Hard Contract (1969)

Film, který se v koukatelné verzi nedá sehnat. Ale i kvůli Coburnovi a Lee Remickové by to mělo být zajímavé.

 

2. The Carey Treatment (1972)

To jsem si dokonce nedávno pořídil na Blu Ray, takže tady mi nic nebrání.

 

3. Dokonalý plán (The Internecine Project, 1974)

Tohle mělo dokonce kinodabing, jestli se nepletu? Ale myslím, že zrovna tohle nikde nemám.

 

4. Krásky (Looker, 1981)

Film Michaela Crichtona o plastickém chirurgovi v podání Alberta Finneyho.

 

5. Odplata (Payback, 1999) 

Nová adaptace knihy Richarda Starka, kterou už zfilmovali jako Point Blank s Lee Marvinem. Tentokrát s Melem Gibsonem, kromě něj a Coburna je v tom i Kris Kristofferson. Proč ne.

 

EDWIGE FENECH

1. Poslední útok (Il grande attacco, 1978)

Lenziho pokus o Příliš vzdálený most, kde hrají Henry Fonda, Stacy Keach, Giuliano Gemma, Helmut Berger, Samantha Eggar nebo právě Edwige Fenech ve vedlejší roli. Hodnocení na imdb není moc povzbudivé, ale jen kvůli výše zmíněným to za vidění asi stát bude.

 

No a dál nevím. Z komedií, které jsou na jedno brdo, a které mě zrovna nerozesmějí, mi je jedno, jestli ještě někdy nějakou uvidím. Když jo, pobaví mě snad akorát sama Fenech, která, to se musí uznat, komediální talent měla, kromě koz, které ukazuje skoro pořád. Když ne, o nic nepřijdu. Stejně jako nikdy už nemusím znova vidět Slunce, seno, jahody.

 

To jsou oblíbenci, kteří se propracovali do hlavní nabídky ve vedlejším panelu. Někdy příště si projdeme, co bych rád viděl, s pár dalšími. 

SPAGVEMBER 2025

Upřímně: Nevím, kolik toho letos zvládnu. Zároveň zas se celý měsíc omezovat jen na jeden žánr se mi úplně nechce. Ale tradice je tradice.

 

1. Ať žije Django! (1968) /1.11./

Co o tomhle napsat nového? Nic. Klasika, byť ne zrovna skvělá. Ale s trojicí Terence Hill - George Eastman - Horst Frank to stojí za to.

 

2. Too Much Gold For One Gringo (1972) /2.11./

Článek bude. 

 

3. The Stranger Returns (1967) /3.11./

I don't want any trouble.  

 

4. Django the Last Killer (1967) /5.11./

Článek bude. 

 

5. Pro pár dolarů navíc (1965) /7.11./

Film, který jsem viděl stokrát, jsem si pro změnu pustil s rychlodabingem z německé verze. Značná úprava dialogů by mi nevadila tolik jako zkrácení na 102 minut, a jakým způsobem byl film vystříhán. Spousta skvělých momentů chybí, některé kvůli násilnosti, některé neznámo proč (This train'll stop at Tucumcari). 

 

6. Kapsy plné dynamitu (1971) /8.11./

Dřív jsem věřil spoustě různých věcí. Dnes už věřím jenom v dynamit. 

 

7. Podivné dědictví (1972) /9.11./

Angličan byl gentleman a vzdělanej chlap. 

 

8. Bůh odpouští, já ne! (1967) /12.11./

Byl to Giuseppe Colizzi, kdo dal Sergiovi Leonemu přečíst knihu The Hoods, na jejímž základě vzniklo Tenkrát v Americe. A zatímco u Trumfového esa už jsem narazil na názory, že se děj knihou inspiroval, některé prvky jsou možná už tady? Jako třeba člověk, který se vydává za mrtvého, a za vraždu je viněn hlavní hrdina?

 

9. Phaedra West (1968) /16.11./

V pár dnech volna se pokusím aspoň něco dohnat. Článek bude. 

 

10. And For a Roof A Sky Full of Stars (1968) /16.11./

Dobrý film, ale komické a vážné pasáže spolu neladí, a ke konci už mi neustálé odbočky a epizodičnost začaly vadit (hlavně zbytečná pasáž s loupeží zlata z dolu). 

 

11. Stranger, Say Your Prayers! (1967) /16.11./

Článek bude. 

12. Pancho Villa (1972) /17.11./

Článek bude.

13. Velké ticho (1968) /20.11./

Viděno v kině. Kromě Leoneho samozřejmě zatím nejlepší film za celý měsíc. Výborný překlad přímo z italštiny odhalil další podtexty. 

 

14. Sbohem, Kalifornie (1977) /22.11./

Mělo to náběh na něco jako Velké ticho z občanské války, ale děj je přece jen dost rozpadlý na třetiny a postavy se chovají jako ve westernu a ne jako v reálu, tzn. v nejnepravděpodobnějších situacích se začnou prát. Dabing Vapetu je příšernost, nejen obsazením, ale i použitím sice původního soundtracku, ale na špatných místech, a střídáním původních a nových, zcela odlišných zvukových efektů.

 

15. Minnesota Clay (1964) /22.11./

Pro slepnoucí hrdiny mám slabost, zvláště když Cameron Mitchell tu ještě dobře hraje, dávno předtím, než se jen ožrale motal po place. Zase s ním byla možná větší sranda. V některých momentech ještě ryze raný spaghetti, jindy už předzvěst pozdějšího Corbucciho, hlavně jeho tzv. Mud and Blood trilogy (Django, Velké ticho, Specialista). Tady bohužel ještě producenti Corbucciho k happyendu, působícímu jako pěst na oko, donutili...

16. Hodný, zlý a ošklivý (1966) /28.11./

Verze od Arrow trvající 182 minut. Delší už to nebude - doufám. Ne nadarmo se říká, že dokonalé dílo se nepozná tak, že se z něj nedá nic odebrat, ale že se k němu nedá už nic přidat. Přidané sekvence jsou sice zajímavé, ale vlastně stačí v bonusech. Arrow to ovšem vědí a tato verze na Blu-Rayi je jako bonus. A ještě schovaná. Kdo ví, třeba někdo za pár let objeví někde scény z mexického městečka a přestřelku s děly před hřbitovem, a dočkáme se nějaké cca 193 minutové verze... 

 

17. Muž proti muži (1967) /29.11./

Klasika, překvapuje mě, že jsem ji naposledy zařadil před pěti lety. Nicméně pozor na Blu Ray vydané společností Screenbound, anglické titulky nejsou dobře načasované a v závěrečné přestřelce se rozjedou úplně mimo. Nicméně tam se toho stejně moc neřekne. Aspoň opravili podivnou chybu z verze MGM, kde se v obraze vlevo a vpravo na samém konci objeví v některých záběrech černé pruhy.

THE SHOW WITH A NAME - REVIZIONISTICKÉ WESTERNY část 6 - NESMIŘITELNÁ BRÁNA

Poslední část seriálu o westernech 70. let dochází ke svému logickému konci. Uzavřela tvorbu tohoto typu filmů Nebeská brána? Nebo je definitivním koncem až dovětek Nesmiřitelní z roku 1992? Každopádně dnes se vracíme k Clintovi Eastwoodovi a jeho neopominutelnému příspěvku k westernovému žánru.

THE SHOW WITH A NAME - REVIZIONISTICKÉ WESTERNY ČÁST 1 - VÝVOJ A DOBA

 Navazující série na sérii o klasických westernech - v novém cyklu se podíváme na 60. a 70. léta, kdy se westernový žánr výrazně proměnil a filmy se začaly točit jinak. První část se zabývá rozdílem mezi klasikou a novějším pojetím.

THE SHOW WITH A NAME - KLASICKÉ WESTERNY část 7 - 60. LÉTA A ODKAZ DODNES

Poslední díl série o klasických westernech končí jejich koncem v 60. letech, megalomanskou výpravnou ságou Jak byl dobyt Západ a labutí písní Muž, který zastřelil Libertyho Valance. Nicméně přesto že žánr během 70. a 80. let skoro vymřel, občas dojde k nějakému revivalu, v 90. letech po Tanci s vlky, v posledních letech na streamovacích platformách v seriálové podobě.

THE SHOW WITH A NAME - KLASICKÉ WESTERNY ČÁST 6 - PISTOLE MNOHA STATEČNÝCH

Šestý díl už přesahuje do 60. let. Nejdříve se podíváme na dva hrdiny, jejichž jména se dostala i do názvů filmů, abychom přešli přes filmy s Randolphem Scottem k nejslavnějšímu americkému westernu vůbec a jeho třem pokračováním, která původnímu filmu nesahají po kotníky. Konečně ale také blíže prozkoumáme pistole, které leží celou dobu před námi!

CLINT EASTWOOD 95

 Všechno nejlepší a ještě hodně let!

SPAGVEMBER 2024

Listopad je tu, špaget čas.

1. Django (1966) /1.11./

A začít klasikou se vždycky vyplatí.

2. Pistole pro Ringa (1965) /3.11./

Viděno s překrývacím dabingem TV Premiéra, což bylo hrozný, ale pravda je, že v angličtině mi ten film nikdy nepřipadal tak vtipnej. Docela překvapení.

3. Ringo se vrací (1965) /3.11./

Dva odlišné filmy od stejného týmu. Stejní herci v úplně jiných rolích. Tenhle je z těch dvou jednoznačně lepší.

4. Companeros (1970) /4.11./

Vamos a matar, companeros!! Od Corbucciho můj nejoblíbenější, vylepšená verze Žoldnéře po událostech jara 1968 a zhlédnutí Divoké bandy. Hned několik scén si z ní dost půjčuje.

5. Boot Hill (1969) /5.11./

Spencer s Hillem jsou jistota, ale tomuhle filmu strašně ubližuje nevyrovnaný, zřejmě narychlo psaný scénář, s pár skvělými scénami, pár hroznými, a celkově nedržící pohromadě. Přitom potenciál tu byl.

6. Město bastardů (1971) /6.11./

Článek bude.

7. Johnny Yuma (1967) /8.11./

Tohle jsem si asi opakovat nemusel. Engelbert Humperdinck s nejotravnějším poskokem vůbec proti dřevěnému gentlemanovi a překvapivě opravdu brutálním padouchům, kteří umlátí dítě k smrti. To už jsem si nepamatoval a nečekal to, stejně jako incestní vztah mezi hlavním padouchem a jeho sestrou. Rosalba Neri ❤

8. El Puro (1969) /9.11./

Článek bude.

9. Savage Guns (1971) /9.11./

Článek bude.

10. Taste of Killing (1966) /11.11./

Kdysi dávno jsem to bral asi moc tradičně a doslovně. Příběh, ve kterém není kladná a záporná strana, protože obránci zlata se chovají jako úplně stejné svině jako jeho dobyvatelé. Za George Martina aspoň pláče žena a dítě, kdo by plakal za Craiga Hilla, když jemu samotnému nezáleží na nikom? Napodruhé výrazně lepší dojem.

11. Pohřběte je hluboko (1968) /13.11./

Bože to je nuda. A nastříhané kusy Taste of Killing a dalších filmů do toho vůbec nepomáhají. Viděno z originální VHS od Davaye, takže většinu rolí mluví četnická pátrací stanice Brno.

12. Armáda pěti mužů (1969) /14.11./

Má to svoje mouchy, ale zejména díky Morriconemu to stojí opakovaně za vidění. Peter Graves mi tam ale nějak moc nesedí, zatímco James Daly zapadá docela dobře. Střídání italských a španělských lokací je občas hodně divoké.

13. I Want Him Dead (1968) /15.11./

Narozdíl od Taste of Killing, tohle se v mých očích nijak neposunulo. Natočené je to moc pěkně, ale děj je tak stupidní, až je to iritující, stejně jako přehrávání béčkových herců a kaskadérů v pro ně příliš důležitých rolích. Každopádně zkusím s Craigem Hillem zkouknout i něco, co jsem ještě neviděl, ať mám lepší možnost porovnat.

14. No Graves on Boot Hill (1968) /16.11./

Článek bude...

15. Mé jméno je Nikdo (1973) /16.11./

Trochu jsem si potřeboval spravit náladu klasikou, což se povedlo. Zajímavé je, že v italské verzi se divák z titulků vůbec nedoví, že ve filmu je i R. G. Armstrong, Geoffrey Lewis, Leo Gordon nebo Steve Kanaly.

 

16. Trumfové eso (1968) /22.11./

Pár dní nebyla vůbec energie ani čas, takže snad to teď aspoň trošku doženu.  

17. Hodný, zlý a ošklivý (1966) /23.11./

Proč ne trochu změny, takže Trumfové eso i GBU jsem si teď pustil z VHS kopií - tedy v případě Esa nahrávku z ČT z doby před dvaceti lety, GBU z ripu z originální VHS. On tomu ten ořez zas tak moc nakonec neubírá, ale příště samozřejmě zase pěkně kvalitní, neořezaná a nedabovaná verze.

18. The Dirty Fifteen (1967) /23.11./

Článek bude.

Tak letos jen 18. Vypadl jsem z toho a víc nedávám. I to je ale docela dost. Hrdiny letošního speciálu byli jednoznačně Craig Hill (5 filmů, z toho dva nové), Bud Spencer (3 filmy), Terence Hill (také 3 filmy) a Robert Woods (2 nové filmy). Co mě mrzí, je, že jsem nakonec nezařadil víc Lee Van Cleefa, který letos byl jen v Hodném, zlém a ošklivém, nedošlo na zopakování Kapes plných dynamitu a Run, man, run z pěkných kopií z Blu Ray, nedal jsem filmy, které jsem loni odložil, jako třeba Corbucciho Křiváci, které jsem naposledy viděl někdy v roce 2010.

ZLATÝ KOLT 2024

Nejlepší film: Hodný, zlý a ošklivý

Nominace: Companeros, Ringo se vrací, Mé jméno je Nikdo, Trumfové eso

 

Nejlepší režie: Sergio Leone (Hodný, zlý a ošklivý)

 Nominace: Sergio Corbucci (Companeros), Giuseppe Colizzi (Trumfové eso), Duccio Tessari (Ringo se vrací), Tonino Valerii (Mé jméno je Nikdo)

 

Nejlepší herec v hlavní roli: Terence Hill (Mé jméno je Nikdo)

Nominace: Eli Wallach (Trumfové eso), Franco Nero (Companeros), Clint Eastwood (Hodný, zlý a ošklivý), Henry Fonda (Mé jméno je Nikdo)

 

Nejlepší herečka v hlavní roli: Rosalba Neri (Johnny Yuma)

Nominace: Nieves Navarro (Ringo se vrací), Stella Stevens (Město bastardů), Simonetta Vitelli (Savage Guns)

 

Nejlepší herec ve vedlejší roli: Eli Wallach (Hodný, zlý a ošklivý)

Nominace: Telly Savalas (Město bastardů), Bud Spencer (Trumfové eso), Lee Van Cleef (Hodný, zlý a ošklivý), Jack Palance (Companeros)

 

Nejlepší hudba: Ennio Morricone (Hodný, zlý a ošklivý)

Nominace: Luis Bacalov (Django), Nico Fidenco (Taste of Killing), Carlo Rustichelli (Trumfové eso), Ennio Morricone (za vše ostatní, zejména Mé jméno je Nikdo, Armádu pěti mužů, Ringo se vrací a Companeros)

Nejlepší přestřelka: Django vs 48 mužů (Django)

Nejlepší souboj: je nutné se ptát?

Nejlepší bitka: Ringo vs Paco Fuentes (Ringo se vrací) 

Nejlepší půlvoják: Shorty (Hodný, zlý a ošklivý)

Nejlepší kolt: skládačka z obchodu (Hodný, zlý a ošklivý)

Nejlepší drtič jablek: Bud Spencer (Trumfové eso)

Nejlepší tučňák: Franco Nero (Companeros)

Nejlepší nohy v punčochách: Simonetta Vitelli (Savage Guns)

Nejlepší nákup: padouši ve filmu El Puro

Nejlepší minirole, zpětně považovaná za velký part: Kevin McCarthy (Trumfové eso)

PRO PÁR PROJEKCÍ NAVÍC

V rámci svých dvojprogramů kultovních filmů, které od dubna začalo dělat kino Aero, jsem včera zašel na zbytek dolarové trilogie, který jsem na velkém plátně ještě neviděl. Oba filmy byly za sebou, což jsem si uvědomil, že jsem si vlastně nikdy takhle nepustil. Oba jsem je viděl hodněkrát, ale v porovnání obou dost vyrostl kvalitativní rozdíl mezi nimi, kdy první film je prostě super spaghetti western v malém měřítku, a druhý je filmový klenot, dokonalý až na kratší část před závěrem, která mi trochu slabší proti zbytku připadala vždycky (od chvíle, kdy jsou peníze vyjmuty z trezoru po chvíli, kdy se Eastwood a Van Cleef připravují na závěrečné střetnutí.

Mohl bych opisovat z článku o kinoprojekci Hodný, zlý a ošklivý, takže proč to neudělat, když to platí i tady: "Před projekcí byl pronesen sice dost zdlouhavý a pro neznalého diváka jistě velmi informativní úvod, což jsem protrpěl, ale pak se ozvaly první tóny Morriconeho melodie a celé kino bylo přeneseno do jiného světa." Proslov byl bohužel před oběma filmy, ale chápu, dalo se na ně jít zvlášť, a vzhledem k tomu, že na druhý film bylo kino plnější, tak to tak řada lidí udělala. Asi i kvůli tomu byly reakce diváků na Pro pár dolarů navíc od začátku mnohem živější, u vtipných scén se kino smálo, a naštěstí s tím nikdo nerušil u těch vážných. Připadalo mi i, že obecenstvo více reagovalo na Van Cleefa než na Eastwooda. A na konci druhého filmu zazněl potlesk, zatímco na konci prvního ne.

Ale abych byl, co se týče diváckého zážitku, spravedlivý, u prvního filmu jsem si říkal, že u přestřelky na hřbitově, která se mi nikdy moc nelíbila, si půjdu pro pivo, ale pak jsem si vzpomínal, že přijde tenhle kousek, co chci vidět, a tenhle, a nakonec jsem zůstal celý film a skvěle se bavil. U Pro pár dolarů navíc na mne dolehlo, že jsem na včerejšek spal tři hodiny a ráno pilně pracoval, takže jsem málem usnul, a to právě v té ne moc oblíbené části.

Promítané verze byly asi z UHD disků od Kina Lorber, které do filmu pravděpodobně i vestřihlo z americké verze vystřiženou krátkou scénu po mučení. Byl celkem znát rozdíl ve zvuku, trochu i v barvách. Na Blu Ray od MGM tahle scéna není.

A díky Kubasovi a Djangovi, že šli taky, Kubaso viděl oba filmy poprvé jinak než z u nás vydaných DVD, takže zvláště co se týče barev docela šok.

V létě, ale ještě není upřesněn termín, chystá kino Aero dvojprogram Peckinpahovy Divoké bandy a Útěku. Takže určitě zajdu.

CLINT EASTWOOD 94

Všechno nejlepší Clintovi k dnešním narozeninám! 

DOUBLE CREATURE FEATURE (FOD 2024)

Z celého Festivalu otrlého diváka, který stále běží až do neděle, mi to vyšlo jen na středeční speciální program nabízející double feature a la Amerika 50. let - předfilm, dva hlavní filmy, trailery, reklamy a animovaný kraťas.

A ještě se tam člověk náhodně potká se svými čtenáři. Setkání s Djangem i Pepuou bylo fajn.

A IS FOR ATOM (1952)

Animovaný dokument o důležitosti jaderné energie, jak funguje a co přináší. Pořád jsem čekal, kdy začne varovat před zlými mocnostmi, které atom chtěji zneužít, ale asi jsem moc zvyklý na československý filmový týdeník. Páni z Wall Streetu holt opět dělali účet bez hostinského, počítali a zase se přepočítali. Ale poradili jsme si s Horákovou, Peclem a společníky, poradíme si s jadernou bombou, americkou vražednou zbraní.

THE INCREDIBLE SHRINKING MAN (1957)

Sci-fi podle knihy Richarda Mathesona, jednoho z dvorních scenáristů Rogera Cormana. Námět vůbec není špatný, scénář už ale dost pokulhává, protože se příliš spoléhá na knižní šroubované vyprávění a stejně šroubované dialogy. Určitě se tu inspiroval Stan Lee, protože začátek je opravdu jako z komiksu od Marvelu - zářný americký pár na dovolené na jachtě propluje skze jaderný oblak a on dostane zásah. Ovšem místo toho, aby měl superschopnosti, postupně se začne zmenšovat, a je menší a ještě menší, až je nejmenší na celém světě. A v tuhle chvíli začínají Traja chrobáci po americku, kdy se mrňavý človíček prohání po megakulisách svého domu a nejdříve je jeho největším nepřítelem kočka a posléze pavouk. Začátek se trochu táhne, ale od chvíle, kdy miničlovíček bydlí v domečku pro panenky už napětí nepolevuje. Co lze rozhodně vyzdvihnout jsou triky. Čekal jsem masivní využití zpětné projekce, ale opravdu se tu investovalo do vytváření větších a větších kulis, a dokonce je tu asi nejstarší bluescreen, který jsem viděl. Není ideální, ale nevypadá zdaleka tak špatně, jako v některých filmech 70. a 80. let (nebo 2023, že, Neile Breene). Konec je pak něco, co nemůže naprosto nikdo čekat. 7/10

a.k.a. Neuvěřitelný zmenšující se muž

Režie: Jack Arnold

Hrají: Grant Williams, Randy Stewart, April Kent, Paul Langton

Hudba: Hans J. Salter, Herman Stein, Irving Gertz
Produkce: Universal

USA 1957

BAMBI MEETS GODZILLA (1969)

Geniální krátký animovaný film, na který se radši podívejte sami.

TARANTULA (1955)

Pavouci jsou tu zas, akorát tentokrát je tarantule přerostlá a vše ostatní je normální. Neuvěřitelný zmenšující se muž měl zajímavou vědeckofantastickou myšlenku, tohle je čisté béčko se šíleným vědcem a zvrhlými experimenty, kráskou v nesnázích, otravným padesátkovým macho hrdinou, otravným padesátkovým macho tlustým šerifem a geniálně špatným hercem v roli recepčního. Hrozně mi chyběl Bela Lugosi v roli vědce. Leo G. Carroll působí jako jeho slabší náhražka. Triky jsou tu o poznání slabší, ale jak se v druhé půlce tarantule rozjede a začne požírat, co jí přijde do cesty, začíná nefalšovaná béčková zábava. Akorát na konci musí přiletět Clint Eastwood ve svojí první roli, aby všechno zachránil. 6/10

a.k.a. Tarantule

Režie: Jack Arnold

Hrají: John Agar, Mara Corday, Leo G. Carroll, Nestor Paiva, Ross Elliott, Bing Russell, Clint Eastwood

Hudba: Henry Mancini, Herman Stein (neuvedeni, takže asi nepůvodní)
Produkce: Universal

USA 1955