Z celého Festivalu otrlého diváka, který stále běží až do neděle, mi to vyšlo jen na středeční speciální program nabízející double feature a la Amerika 50. let - předfilm, dva hlavní filmy, trailery, reklamy a animovaný kraťas.
A ještě se tam člověk náhodně potká se svými čtenáři. Setkání s Djangem i Pepuou bylo fajn.
A IS FOR ATOM (1952)
Animovaný dokument o důležitosti jaderné energie, jak funguje a co přináší. Pořád jsem čekal, kdy začne varovat před zlými mocnostmi, které atom chtěji zneužít, ale asi jsem moc zvyklý na československý filmový týdeník. Páni z Wall Streetu holt opět dělali účet bez hostinského, počítali a zase se přepočítali. Ale poradili jsme si s Horákovou, Peclem a společníky, poradíme si s jadernou bombou, americkou vražednou zbraní.
THE INCREDIBLE SHRINKING MAN (1957)
Sci-fi podle knihy Richarda Mathesona, jednoho z dvorních scenáristů Rogera Cormana. Námět vůbec není špatný, scénář už ale dost pokulhává, protože se příliš spoléhá na knižní šroubované vyprávění a stejně šroubované dialogy. Určitě se tu inspiroval Stan Lee, protože začátek je opravdu jako z komiksu od Marvelu - zářný americký pár na dovolené na jachtě propluje skze jaderný oblak a on dostane zásah. Ovšem místo toho, aby měl superschopnosti, postupně se začne zmenšovat, a je menší a ještě menší, až je nejmenší na celém světě. A v tuhle chvíli začínají Traja chrobáci po americku, kdy se mrňavý človíček prohání po megakulisách svého domu a nejdříve je jeho největším nepřítelem kočka a posléze pavouk. Začátek se trochu táhne, ale od chvíle, kdy miničlovíček bydlí v domečku pro panenky už napětí nepolevuje. Co lze rozhodně vyzdvihnout jsou triky. Čekal jsem masivní využití zpětné projekce, ale opravdu se tu investovalo do vytváření větších a větších kulis, a dokonce je tu asi nejstarší bluescreen, který jsem viděl. Není ideální, ale nevypadá zdaleka tak špatně, jako v některých filmech 70. a 80. let (nebo 2023, že, Neile Breene). Konec je pak něco, co nemůže naprosto nikdo čekat. 7/10
a.k.a. Neuvěřitelný zmenšující se muž
Režie: Jack Arnold
Hrají: Grant Williams, Randy Stewart, April Kent, Paul Langton
Hudba: Hans J. Salter, Herman Stein, Irving Gertz
USA 1957
BAMBI MEETS GODZILLA (1969)
Geniální krátký animovaný film, na který se radši podívejte sami.
TARANTULA (1955)
Pavouci jsou tu zas, akorát tentokrát je tarantule přerostlá a vše ostatní je normální. Neuvěřitelný zmenšující se muž měl zajímavou vědeckofantastickou myšlenku, tohle je čisté béčko se šíleným vědcem a zvrhlými experimenty, kráskou v nesnázích, otravným padesátkovým macho hrdinou, otravným padesátkovým macho tlustým šerifem a geniálně špatným hercem v roli recepčního. Hrozně mi chyběl Bela Lugosi v roli vědce. Leo G. Carroll působí jako jeho slabší náhražka. Triky jsou tu o poznání slabší, ale jak se v druhé půlce tarantule rozjede a začne požírat, co jí přijde do cesty, začíná nefalšovaná béčková zábava. Akorát na konci musí přiletět Clint Eastwood ve svojí první roli, aby všechno zachránil. 6/10
a.k.a. Tarantule
Režie: Jack Arnold
Hrají: John Agar, Mara Corday, Leo G. Carroll, Nestor Paiva, Ross Elliott, Bing Russell, Clint Eastwood
Hudba: Henry Mancini, Herman Stein (neuvedeni, takže asi nepůvodní)
USA 1955
A, děkuji :).
OdpovědětVymazatTady se můžu jen podepsat. Jenom mě přišlo vtipný jak začátek v Neuvěřitelně zmenšujícím se muži připomíná melodrama 50. let s velkou dávkou (chtěné či nechtěné?) ironie. Nebo to, že Tarantule v půlce vyjádřila dost podobnou myšlenkou (varování před touhou člověka měnit řád věcí), i když to je vážně hlavně film, které ho zajímá jeho vlastní atrakce,
takže to vyplívá asi hlavně mimoděk. Ale to jsou spíše detaily.
P. S. Před projekcí jsem to nevěděl, ale Arnold natočil jeden velmi zajímavý western s Audrey Murphym se zajímavým koncem.
P. S. 2 Pokud pořád platí nabídka na pivo rád ji přijmu :). Takže se neboj napsat, kdy můžeš.
Určitě, napíšu na mail.
OdpovědětVymazatJá si před rokem měnil email, ten nový je: mé křestní jméno.příjmení českého režiséra filmu s hláškou "Kam se ztrácí ty hnědé podšálky?"@email.cz (u Gmail je to bez tečky mezi jmény). :)
OdpovědětVymazatSmarja podšálky jsem už dávno spokojeně vytěsnil. Snad se trefim
OdpovědětVymazatTrefil a omlouvám se za nepříjemné vzpomínky. A mimochodem, dnes jsem viděl že zvědavosti pásmo studentských filmů FAMUfestu a dali do něj i režisérův absolventský film. A i když se od jeho tvorby skoro neodlišuje, má několik (ne moc) netypických prvků, díky kterým má i co říct. Škoda, že teď točí způsobem, jakým točí.
OdpovědětVymazatP. S. Na FAMUfestu byla i povedená krátkometrážní gangstera od ženské režisérky. Dost klišé, ale velmi dobře natočeno.
Njn když čeští režiséři zjistili, že takováhle úroveň stačí, proč se snažit víc...
OdpovědětVymazatKdyž se vrátím ještě k Jackovi Arnoldovi, Bezejmennou kulku jsem neviděl, zajímavý by ale měl být i Red Sundown s Rorym Calhounem. V sedmdesátých letech už byl za zenitem, ale Boss Nigger je docela dobrá zábava.
Arnoldova tvorba do šedesátých let vypadá zajímavě. Člověka překvapí, že natočil i Myš, která řvala (aneb další americký režisér natáčející pomalu zajímavější filmy v Británii než doma, např. Richard Lester).
VymazatIncredible shrinking man jsem kdysi už viděl a nepamatoval si konec, což bylo výhodou, šlo tak v kině o skvělý zážitek. Zajímalo by mě, kolik lidí vědělo, o jaký film jde, že to není klasické béčko 50. let, ale seriózní a především kvalitní film. Jasně, na začátku ty vtipy a situace, které dnes vyzní trapně, ale jak se začalo s triky, výbuchy smíchu v sále dost rušily, naštěstí to časem ustalo. Tarantuli jsem na plátně zahlédl jen chvilku, pak jsme museli na poslední bus do Liberce. Což mě teda dost mrzí, že na takovouhle akci nejspíš nepočítají s mimopražáky, jasně, bylo to trochu zpožděné, máme auta, možnost ubytovat se v hotelu, ale stejně je to zklamání, mohlo se začít dřív. Tarantule je jasné béčko, zábavné, ale nic extra. Setkání samozřejmě fajn, je prima propojit online svět s tím "tam venku" -:)
OdpovědětVymazatOno když se jde na Festival otrlého diváka, většinou čekáš, že uvidíš něco, co bude tak špatný, až to bude směšný, a snažíš se to i hledat. Já jsem taky mimopražák, ale měl jsem domluveno přespání u kamaráda, který tam byl se mnou, a pracuju v Praze, takže žádný problém jsem neměl, ale právě tohle je důvod, proč jsem dlouho nechodil, ač jsem o festivalu věděl dávno.
Vymazat(Stejně tak jsem si léta říkal, že se zajedu na Křivoklát podívat na Film Noir Festival, to bylo za humny! Ale neměl jsem, jak se večer dostat zpátky. No a když jsem si konečně udělal řidičák a šlo by to snadno, přestěhovali festival do Šternberka, což je přes půl republiky :D )
Blbé je, že člověk doufá, že když jde na Phenomenu, že aspoň tady lidi budou připraveni na neironicke divactvi. A pak zvesela přijde organizátor, který jim řekne, že se mají jen smát. Ano, film je to divnej a bláznivej, ale když se smějou i u scén, kde to nemá jakoukoliv logiku (někteří brali za vrchol komedie jakoukoliv scénu včetně dekapitace) tak.. nevím no. (Jsem čerstve po projekci) Takže i když jsem pražák, tak jsem i kvůli tomuhle důvodu nechodil (a mimopražští měli ještě o důvod navíc).
VymazatP.S. A pepuo tobě děkuji za výborný komentář na ČSFD ohledně La Donna del Lago. Bez tý bych svojí giallo mánii nenastartoval.
Ačkoliv dlouhodobě trvdím, že Argentova tvorba mi spíš nesedí, tak si myslím, že v kině bych se na Phenomenu naladit dokázal, i když ty lidi by mě asi teda štvali. U Incredible shrinking mana jsem vnímal, že kvalita filmu a jeho příběh diváky „umravnila“, takže to bylo dobrý. Django díky za ten dík, La Donna del Lago si v paměti chovám jako výjimečný zážitek a zůstává jedním z těch filmů, ke kterým se rád vracím.
VymazatJá zažil vysmáté publikum i na Tenkrát na Západě, takže u Phenomeny mě to ani nezarazí.
VymazatNa tvůj zážitek z Tenkrát na Západě jsem si hned vzpomněl :).
VymazatArgento z 80. let (a trochu i předtím) už je velmi surrealistický, takže je logické, že s ním lidí můžou mít problém. Mě hlavně zaráží ti diváci. A Incredible shrinking man má asi taky tu (kromě kvality) výhodu, že hollywoodská narace při prezentování informací si tu serióznost (pokud to není nesmysl) vynutí.
A nemáš zač Pepuo. La Donna del Lago je vážně úžasný film.
Tak jsem zjistil, že se mi ty černobílý protogialla z půlky šedesátek pletou dohromady nějak. Měl jsem za to, že v La donna del lago je Franco Nero, a on tam není. Asi čas na to se na ně podívat.
OdpovědětVymazatMěl by sis, tady mě Bazzoni hned zaujal. Já už bych se měl podívat na Il terzo occhio.
VymazatIl terzo occhio a pak hned Buio Omega (Mino Guerrini napsal scénář), to by byl double feature :-) Sám jsem ty filmy ale ještě za sebou neviděl, v plánu to mám.
OdpovědětVymazatJako double feature asi ne, Il terzo occhio by mohlo promítat na festivalu Tereza visione, co probíhá pod záštitou Německé filmového institutu ve Frankfurtu nad Mohanem (Buio Omega promítali minulý rok). Chtěl jsem i minulý rok, ale blbě jsem si to naplánoval.
VymazatPodívl jsem se na ten festival a je to lákavé, bohužel je to v temínu, kdy budu něco spíš podnikat s rodinou. I když, kdo ví, zkombinovat se dá leccos :-)
Vymazat