THE SHOW WITH A NAME - TERENCE HILL & BUD SPENCER: PĚSTI A FAZOLE část 3

 Třetí část nás konečně vyvede ze spaghetti westernů 60. let, čili Terence a Bud naposledy navážno, ne ovšem naposledy v sedle.

THE SHOW WITH A NAME - GIALLO část 1 - ARGENTO, BAVA, FULCI

 Moje kolekce DVD a Blu Ray filmů subžánru giallo. Dnes se v rychlosti podíváme na filmy tří nejslavnějších tvůrců tohoto žánru, Daria Argenta, Maria Bavy a Lucia Fulciho. Pouze na ty, které mám ve sbírce.

IRONMASTER (1983)

Když jsme o existenci filmu mluvili v The Show With a Name, říkal jsem, že nemůže dostát svému geniálnímu plakátu. No, nedostojí, ale když se na něj podíváme, tak jsem toho z něj dostal víc, než jsem čekal:

Hlavní svalovec v tom je. Člověk se lví kůží na hlavě v tom je. Není to ta samá postava, ale je to tam.

Nahá prsatá kráska v tom není. Všichni mají minimum oděvu, ale nikomu ani na vteřinku nespadne.

Sekera tam není, oštěpy ano.

Divní opicolidi tam jsou! Napíchané hlavy na kůlech ne.

Na mamuty zapomeňte, ale dostaneme stáda bizonů! Film se překvapivě točil v rezervaci v Jižní Dakotě, takže prohánějící se stáda bizonů můžou být klidně ta samá, která točil o pár let později Kevin Costner v Tanci s vlky.

Vybuchující sopka tam je. Hned několikrát. Záběry tekoucí lávy jsou asi ty samé, které jsme viděli ž ve druhém Fantomasovi...

Lvi tam jsou. Bohužel jednoho filmaři pro účely filmu zabili, stejně jako divoké prase. V HD verzi záběry na ulovené prase chybí, ve VHS kopii bylo vše...

Krvavé slunce i to divné město na levém okraji můžete taky vynechat. No a pterodaktyly taky.

Každopádně dějově to nemá s Barbarem Conanem, v rámci úspěchu jehož adaptace film vznikl, nic společného. Děj se odehrává asi v nějaké alternativní realitě, za historický ho považovat rozhodně nelze. V této realitě totiž zpracování železa objeví jeskynní lidé, a dokonce dříve vzniknou kovové zbraně, než luky a šípy. A zároveň se potýkají s lidoopy. 

Hlavní hrdina má svaly, špatnou paruku a je to jelito bez jakýchkoli charakterových vlastností. Není zajímavý vůbec ničím. Na začátku oproti němu držíme palce i padouchovi v podání George Eastmana, ten má příběh - je vyloučen ze své vesnice, objeví způsob, jak z kamene získat železo, a vrátí se pomstít. Museli bychom ale pominout, že je vyloučen za zákeřnou vraždu náčelníka (Benito Stefanelli) a ještě stačí zmasit i šamana (Jacques Herlin). Eastman uloví lva, narazí si divnou mocichtivou buchtu a ovládne zpět svůj kmen. A naše hlavní jelito nechá zemřít tak, že ho přiváže na kříž v pustině. Má pak jelito nějaký charakter? Ne, jen bojuje s lidoopy, kteří, když se objeví, máte pocit, že jste přepli na Planetu opic.

Eastman zatím během několika dní vyrobí všechno, co kovářům trvalo minimálně několik desítek, ne li stovek let, aby v jeskyni z rudy, kterou i rituálně požírá, vyráběl meče. Na jeskynní lidi slušný pokrok. A začne si zotročovat okolní kmeny. Včetně mírumilovné vesnice, kterou vede William Berger s ještě horší parukou. A jeho blond dcera má taky mizernou paruku.

Každopádně film nevypadá zase tak strašně. Jednak díky natáčení v USA a přítomnosti skutečných bizonů a ne namaskovaných krav, jednak kvůli pěkným dokreslovačkám sopek a rudé oblohy, díky čemuž některé záběry vypadají velmi dobře. Hudba De Angelisových taky není špatná. Jen je to celé taková předvídatelná klasika, která nepřekvapí skoro ničím. Dialogy pak stojí za to, co občas postavy vypouštěly z pusy, to bylo dost k smíchu. Dá se vidět, ale nepočítám s tím, že bych si to nějak dlouho pamatoval. 6/10

a.k.a. Železný muž

Režie: Umberto Lenzi

Hrají: Sam Pasco, Elvire Audray, George Eastman, Pamela Prati, William Berger, Giovanni Cianfriglia, Nello Pazzafini, Benito Stefanelli, Jacques Herlin, Pietro Torrisi, Danilo Mattei

Hudba: Guido a Maurizio De Angelis
Produkce: Medusa Distribuzione

Itálie / Francie 1983

THE SHOW WITH A NAME - HORORY MARIA BAVY

 Další díl The Show With a Name se tentokrát zařazuje k halloweenskému speciálu a pojednává o hororech a giallech Maria Bavy.

BADASSSS FUNKY WEEK část 2

Italské blaxploitation? No je to tak...

UOMINI DURI (1974)

Isaac Hayes se do dějin blaxploitation zapsal nejen hudbou k Shaftovi, ale i hlavní rolí v Truck Turnerovi. Ještě před tím si ale zahrál v italském pokusu rýžovat na úspěchu blaxploitation filmů v produkci Dina de Laurentiise. Kromě ryze amerického prostředí, hudby a několika herců tu není amerického ale zhola nic.

Dvě věci musím předeslat. První je, že se mi před sledováním rozbil telefon a byl jsem (hlavně kvůli budíku) dost nervózní, jestli se povede dát dohromady. Zadruhé, film je dostupný jen v otřesně vypadající kopii ze staré VHS, možná několikáté kopie. Netuším, proč tohle nevyšlo nikdy ve slušně vypadající verzi na DVD, nebo i na Blu Ray. 

Dalším překvapením je účast Lina Ventury v hlavní roli kněze mlátičky. Kdo ví, možná podepsal před Valachiho svědectvím de Laurentiisovi smlouvu na dva filmy. Každopádně díky bohu za něj, protože zbtek obsazení je poměrně marný. Hayes je tu ještě docela nevýrazný, evidentně za krátkou dobu k Truck Turnerovi udělal dost pokrok, Fred Williamson je tu hrozně málo a William Berger v roli nepříjemného policajta nemá prostor zaujmout (a myslím, že ho předabovali, a myslím, že i Williamsona. Ventura mluví s přízvukem, ale ne svým hlasem).

Příběh je taky celkem zívačka. Ventura vyšetřuje vraždu Italoameričana v Chicagu, aby zjistil, že je spojená s bankovní loupeží, kde zmizely prachy a nikdo neví, kdo je má. Kdo že to jde po prachách přes mrtvoly je snad každému jasné od první minuty, takže sledujeme nezábavné pachtění Ventury a Hayese od scény ke scéně, kde jde všechno přesně podle šablony. Vůbec mě nepřekvapilo, že scénář psali autoři pozdějšího Sicilského kříže s Moorem a Keachem, protože je to vlastně dost podobné. Mezi Venturou a Hayesem navíc moc nefunguje chemie hlavně kvůli topornosti nezkušeného Hayese, takže i vtipné scény, kdy Hayes Venturovi vyžehlí kalhoty a pak mu opeče vejce na žehličce (nemá na sporák) vyjdou naprázdno. Ale to je i věcí nezaujaté Tessariho režie.

Soundtrack je legendární, známe ho z Kill Billa 2, a převyšuje film o hodně. Na druhou stranu, aby totální shity vycházely v remasterovaných kopiích na Blu ray a tohle pořád kolovalo v nezřetelných rozmazaných VHSripech, to mi taky nesedí. 4/10

a.k.a. Tough Guys, Three Tough Guys

Režie: Duccio Tessari

Hrají: Lino Ventura, Isaas Hayes, Fred Williamson, Paula Kelly, William Berger, Jess Hahn,  Lorella de Luca, Nazzareno Zamperla, Guido Leontini, Jacques Herlin, Claudio Ruffini

Hudba: Isaac Hayes
Produkce: Titanus

Itálie / Francie / USA 1974

SPAGTEMBER 2022

Už několik let zasvěcuji spaghetti westernům měsíc listopad a loni a předloni se mi dokonce povedlo vidět o dost více filmů než jindy. K tomu samozřejmě přispěla covidová situace, kdy jsem byl doma a měl jsem čas. Na druhou stranu, když mám, nabuzen nedávnou návštěvou míst, kde se ty filmy točily, na ně chuť teď, proč čekat na listopad, když stejně nevím, co bude? Proč si špagetový měsíc neudělat už v září? Uvidíme, jak to vyjde, ale začal jsem rovnou dvojákem.

 

1. Django spara per primo (1966) (1.9.)

Naposledy jsem to viděl poté, co jsem film přeložil, od té doby semtam kousek. Kromě závěrečné bitky na tom v podstatě je všechno ok, akorát ani nic moc zapamatovatelného, kromě Nicolaiovy hudby a úsměvu Galliové.

2. Sonny and Jed (1972) (1.9.)

Ve srovnání Corbucci jasně vede. Sonny a Jed nejsou jeho nejlepší western a Milian tu víc než dost přehrává, ale vyrovnávají to skvělí Georgeová a Savalas. A vlastně to, ač jsem to viděl po velice dlouhé době, jako celek mám radši než Djanga.

3. Buddy míří na západ (1981) (2.9.)

Slabší než Trinity, ale lepší než velká část spencerovek té doby. A jak teď ve filmu vidím Mini Hollywood, hned mám radost.

 

4. Sette winchester per un massacro (1967) (5.9.)

Článek bude. 

 

5. Blindman (1971) (7.9.)

Nekorektní ujetost s nezpívajícím Broukem. Dřív se mi to líbilo víc, ale určitý šmrnc si to uchovalo pořád.

6. Pro hrst dolarů (1964) (10.9.)

Pár dní jsem musel vynechat, ale pokračuju s klasikou.

 

7. The Federal Man (1972) (11.9.)

Článek bude. 

8. Cena moci (1969) (12.9.)

Snaha o konspirační politický thriller, která je ale dost naivní. Jinak to je ale celkem v klidu a kulisy použité po Tenkrát na Západě jsou fajn.

9. One Dollar Too Many (1968) (13.9.)

Článek bude.

10. Bůh odpouští, já ne! (1967) (14.9.)

Další mnohokrát viděná, ale pořád dobrá, klasika. Jen ji trochu zpomaluje scéna, kde bandité přivlečou mrtvého šerifa do kantýny.

11. If You Meet Sartana, Pray For Your Death (1968) (16.9.)

Já to pochopil! Jo, trvalo mi to asi čtyři nebo pět zhlédnutí, ale konečně je mi jakž takž jasný, co se v tom filmu vlastně děje a kdo je kdo :D

12. I am Sartana, Your Angel of Death (1969) (17.9.)

A tentokrát se mi to zase líbilo víc. Škoda jen, že závěrečná přestřelka ve tmě je tak táhla a nepřehledná. Kinski tu má asi nejneobvyklejší roli, co kdy hrál.

13. Have a Good Funeral, My Friend... Sartana Will Pay (1970) (18.9.)

Tentokrát mě to už moc nebavilo. Napínavé scény spíše nudí a příliš se v tom kecá oproti předchozím dílům. Čtvrtý jsem měl vždy nejradši, uvidíme, jak obstojí.

 

14. Light the Fuse... Sartana is Coming (1970) (18.9.)

Jo, čtvrtý film s Garkem je rozhodně nejlepší. Určitě pomohla větší finanční injekce i trochu jinak vyprávěný příběh než obvykle. Díl s Hiltonem asi vynechám...

15. Poklad na Stříbrném jezeře (1962) (23.9.)

Pár dní jsem vynechat musel, tentokrát kvůli oční operaci, po které jsem napřed nemohl vidět vůbec nic. Ale pár filmů do konce měsíce ještě zvládnu. A že Vinnetou není spaghetti western? No a co... Kéž by si Herbert Lom zapadoušil i v nějakém opravdovém špageťáku.

16. Vinnetou (1963) (23.9.)

Nevíme, jestli jsou tito muži vinni. My si to myslíme, ale nevíme to. Tak to by nás měli pustit, jestli se nepletu, hihihi!

17. Vinnetou - rudý gentleman (1964) (23.9.)

Mrtvej indián, dobrej indián!

 

18. Vinnetou - poslední výstřel (1965) (24.9.)

Tak se mi, koukám, ze spagtemberu stalo opakování vinnetouovek. Ale tak aspoň jsem si je mohl pustit z kazety, což má svoje kouzlo.

19. Old Surehand (1965) (25.9.)

Pár dobrých momentů se najde, ale jsou totálně zabité přehráváním zejména Srdoće, Románové a Grangera, a scenáristou, který je nedokáže využít a na jeden dobrý nápad navrší hromadu hnoje. 

20. Vinnetou a Old Shatterhand v údolí smrti (1968) (25.9.)

Pořád na Mayovské vlně, ale všechny ty filmy jsou jednak koprodukce s Itálií, jednak tenhle je hodně pod vlivem špaget, nejvíc ze všech, jednak třeba městečko z tohohle filmu se tuším objevilo v Ballata per un pistolero. Bílé pero Vinnetouovi rozumí. Kanoe je pro něj připravena.

 

21. Vinnetou a míšenka Apanači (1966) (26.9.)

Sežeru smeták, jestli to nebyl Vinnetouův vraník! Vlastně nevím, jestli je horší Old Surehand nebo tohle. Blbé je to asi stejně oboje, u Surehanda mě sice hlavní postavy nebetyčně serou, ale tady je snad smutnější sledovat, co udělali z Vinnetoua, Shatterhanda a Hawkense. Místo hrdého náčelníka Apačů tu máme hodného kámíka německých dětiček čtoucích Bravíčko, Shatterhand nabádá dělníky k násilí a Hawkens je už úplný debil. Jo, díky za Údolí smrti, aspoň série nemusela končit tak trapně tímhle a Firehandem. 

ZLATÝ KOLT 2022

Nejlepší film: Poklad na Stříbrném jezeře

(nominace Pro hrst dolarů, Vinnetou, Bůh odpouští, já ne!, Sonny and Jed)

 

Nejlepší režie: Sergio Corbucci (Sonny and Jed)

(nominace Harald Reinl, Sergio Leone, Giuliano Carnimeo, Giuseppe Colizzi)

 

Nejlepší herec v hlavní roli: Tomas Milian (Sonny and Jed)

(nominace Lex Barker, Gianni Garko, Clint Eastwood, Giuliano Gemma)

 

Nejlepší herečka v hlavní roli: Ida Galli (Django spara per primo)

(Nominace Karin Dor, Susan George, Daniela Giordano, Marianne Koch)

 

Nejlepší herec ve vedlejší roli: Frank Wolff (Bůh odpouští, já ne!)

(nominace Gian Maria Volonté, Ralf Wolter, Telly Savalas, Fernando Sancho)

 

Nejlepší herečka ve vedlejší roli: Nieves Navarro (Light the Fuse... Sartana is Coming)

(nominace Marie Versini, Agneta Eckemyr, Erika Blanc, Karin Dor)

 

Nejlepší hudba: Luis Bacalov (Cena moci)

(nominace Martin Böttcher, Ennio Morricone, Bruno Nicolai, Stelvio Cipriani)

 

Nejlepší souboj: Pro hrst dolarů

Nejlepší přestřelka: Light the Fuse... Sartana is Coming (střílející varhany)

Nejlepší hrdina: Old Shatterhand (Poklad na Stříbrném jezeře)

Nejlepší padouch: Ramon Rojo (Pro hrst dolarů)

Nejlepší překvapivá hostující hvězda: Ringo Starr (Blindman)

Nejlepší slepec: Tony Anthony (Blindman)

Nejlepší skalp: Sam Hawkens (Poklad na Stříbrném jezeře)

Nejlepší karbaník: Sartana (If You Meet Sartana... Pray For Your Death)

Nejlepší pončo: Clint Eastwood (Pro hrst dolarů)

NAKED YOU DIE! GIALLO SPECIAL část 7

Na závěr jsem hledal něco pokud možno co nejtradičnějšího. A tohle se zrovna hodilo.

MIO CARO ASSASSINO (1972)

Film režíroval Tonino Valerii a je plný tváří známých ze spaghetti westernů, ale vlastně až na pár drobností jsem měl pocit, že tohle se drží Argenta, jak jen může. Jasně, hrdinou je tentokrát policista, to u Argenta není, ale jinak to k němu má dost blízko.

Na začátku dojde k poměrně kuriózní vraždě v lomu, kdy je neznámému muži uštípnuta hlava stavebním strojem. Jeho řidič je záhy nalezen sice oběšený, ale vše nasvědčuje tomu, že došlo k vraždě. Policejní inspektor George Hilton se pouští do pátrání, ale prakticky každý, koho vyslechne, a může ho posunout o krůček dál, je poměrně brutálním způsobem zavražděn.

Některé vraždy jsou teda dost samoúčelně brutální. Ta nejzapamatovatelnější je vraždou mladé učitelky, která se dívá na televizi na Djanga! Nevědomky vpustí vraha dál, a ten u ní na kuchyňské lince najde brusku. K čemu mladá osamělá učitelka s bytem jak ze škatulky potřebuje brusku? Vrah brusku vezme a jde s ní přes půl bytu, tam brusku spustí (to kabel dosáhne tak daleko?) a učitelku pořeže. Následně běžící brusku odhodí, a ta se točí a namotá na sebe krátký kabel, který je vytažený ze zásuvky... A bruska běží dál...

Známých tváří tu je opravdu překvapivě mnoho. Hilton je starý harcovník gialla, na toho jsme zvyklí, ale tváře jako Williama Bergera nebo Williama Bergera člověk v giallu zase tak moc nevídá. Ženské obsazení doplňují Marilu Tolo jako Hiltonova přítelkyně, Patty Shepard jako ona nešťastná učitelka, Dana Ghia jako matka unesené dívky či Monica Randall jako její upovídaná švagrová. No a tím výčet známějších obličejů nekončí. Je pravda, že u několika jsem si na jméno hned nevzpomněl a dokonce jsem hledal, jestli v tom opravdu hraje Keenan Wynn a já ho přehlédl v titulcích. Ne, je to Alfredo Mayo.

K tomu všemu nám hraje Ennio Morricone, hudba právě taky dost připomíná jeho hudbu k Argentově trilogii, ale moc zapamatovatelná není. A zhruba taková je i Valeriiho režie, sice zručná, ale nijak vybočující. Vzhledem k tomu, že se vyučil od Leoneho, člověk čeká, že u něj uvidí aspoň záblesky podobně kvalitní práce, ale většinou to tak není. Tady je to aspoň poměrně slušně opsaný Argento. 6,5/10

a.k.a. Můj milovaný vrah, My Dear Killer, Time to Kill, Darling

Režie: Tonino Valerii

Hrají: George Hilton, Salvo Randone, William Berger, Marilu Tolo, Manuel Zarzo,Patty Shepard, Piero Lulli, Helga Liné, Dante Maggio, Tullio Valli, Dana Ghia, Alfredo Mayo, Monica Randall, Corrado Gaipa, Lara Wendell, Sofia Dionisio, Enzo Fiermonte, Pietro Ceccarelli

Hudba: Ennio Morricone
Produkce: Jumbo Cinematografica

Itálie / Španělsko 1972

BANG BANG PODCAST! EPIZODA 6

V pořadí šestá epizoda podcastu s filmem z roku 1968.

IL GIUSTIZIERE DI DIO (1973)

Dno spaghetti westernů je čím dál hlubší a hlubší. Fidaniho filmy jsou často aspoň tak blbé, až jsou zábavné, ale umělci jako Gianni Crea či Franco Lattanzi ukázali, že může být daleko hůř. FIlm je naprostá amatérská nuda, do které na dva dny natáčení sehnali Williama Bergera, aby se sem tam ukázal, prošel, nebo řekl jednu dvě věty. Režisér film protahuje nejnemožnějšími způsoby, od dlouhých statických záběrů ježdění sem tam, přes dlouhé panoramatické záběry na lom, až po zoomy na naprosté nesmysly. Hlavní postavou rozhodně není Berger v roli mstitele, který za celý film nevystřelí, ale spíš jeho tlustý poskok, který nemá žádnou osobnost. Dlouho sledujeme nesmyslné dialogy mezi postavami, které nám nic neříkají, aby pak tyto postavy náhle zmizely z děje a objevily se zase za půl hodiny. Totéž se týká i padouchů. A aby toho nebylo málo, dostaví se naprosto nevtipný humor, vrcholící tlustou bábou, již se poskok pokusí znásilnit! Ach jo, jak hluboko se dá ještě klesnout... Aspoň tu nebyly záběry z jiných filmů. Jen hudba z prvního Sartany, přičemž půlku filmu hraje jedna krátká smyčka. 1/10

a.k.a. The Executioner of God
Režie: Franco Lattanzi
Hrají: William Berger, Donald O'Brien, George Wang, Nuccia Cardinali
Hudba: Piero Piccioni (určená pro jiný film)
Itálie 1973