ADVENTNÍ KALENDÁŘ 2/2

Druhá půlka adventního kalendáře! Jste připraveni?

 

Giornata nera per l'ariete (1971)

Franco Nero chlastá a pátrá po vrahovi, který si vybírá oběti podle zvěrokruhu. Vizuálně perfektní film, byť bez nějakých legendárních scén, jaké známe od Argenta, Fulciho nebo Martina.

 

Batman (1989)

Michael Keaton JE Batman, a proč si na Vánoce nepřipomenout Burtonovo pojetí klasického komiksu, ještě než přišel Nolan se snahou o realističnost a Warner Bros se snahou vyrovnat se Marvelu? 

 

Sette note in nero (1977)

Co do násilí mírný, co do atmosféry výborný Fulci, podpořený legendárním soundtrackem (Bixio-Frizzi-Tempera) a obsazením (Jennifer O'Neill, Gianni Garko, Marc Porel, Gabriele Ferzetti, Ida Galli). 

 

Run of the Arrow (1957)

Pojďme zase jinam - Rod Steiger po prohrané občanské válce radši bude žít s Indiány (vedenými Bronsonem) než se Seveřany. Nicméně zas tak jednoduché to také není. Zajímavý, a dost přehlížený western. 

 

Pickup on South Street (1953) 

Samuel Fuller ve výběru podruhé, tentokrát v noirovém provedení. Protisovětskou agitku si spolu s Widmarkem upravil tak, že sám J. Edgar Hoover chtěl film zakázat. Což je dobře, že se nepovedlo. 

 

Piu forte, ragazzi! (1972)

Bud Spencer a Terence Hill opět v exotice, a zde doporučuji delší verzi, kterou jsem před lety opatřil titulky u nenadabovaných částí. Oficiální verze je hrozně překotná, tato plyne o dost lépe. 

 

Red River (1948)

Westernová klasika o muži, který měl býka, a chlapci, který měl krávu. Rozhodně stojí za vidění. 

 

Les fous du stade (1972)

Jiné filmy od Bažantů bych asi dneska už nedal, ale tohle bych ještě snad zvládnout mohl. Asi to nejvtipnější, co natočili, čemuž vydatně pomáhá Paul Préboist ve vedlejší roli.

 

The Great Escape (1963)

Steve McQueen s baseballovým míčkem. Bronson kopající tunel. Coburn jen se tak potloukající po táboře a nenápadně mizící. Pleasence ztrácející zrak. Garner kradoucí na co přijde. A masivní útěk z nacistického zajateckého tábora. Už jsem dlouho neviděl, měl bych si zas někdy pustit...

 

The Last of Sheila (1973)

Naopak pozapomenutý film s neméně legendárním obsazením (Coburn, Benjamin, Welch, Mason, Cannon) vycházející z detektivní hry, která se promění ve skutečný thriller. Netradiční, nečekané, dobré. 

 

Adéla ještě nevečeřela (1977)

Nedávno jsem byl u Pinkasů, a tam opravdu je výčepní, co to pivo ale úplně hejčká. Nekupujte vánoční hvězdy, Adéla vám Vánoce ozdobí lépe! 

 

Invasion U.S.A. (1985) 

Že nezačínají Vánoce, dokud Hans Gruber nespadne z Nakatomi Plaza? Co jestli nezačínají, dokud Chuck Norris Rostovovi neřekne, že je čas? Cannonovská nálož, před jejíž explozivností by si i Arnold s Brucem Willisem sedli na zadek. Chuck Norris projíždějící s uzinami vánočním nákupákem. Richard Lynch raketometem likvidující vánočně ozdobené rodinné domky. Pokus o odpálení kostela při půlnoční mši. Nefunguje to? Tohle bude. 

THE SHOW WITH A NAME - REVIZIONISTICKÉ WESTERNY část 5 - MSTITELÉ, STŘELCI A STOPAŘI

V pátém díle se podíváme na další westerny 70. let, kde uvidíme několik filmových legend v poměrně netradičním vydání. Je libo ženská mstitelka v podání Raquel Welch? Bláznivý lovec v podání Marlona Branda? Drsný šerif s tváří Richarda Harrise? Nebo umírající pistolník John Wayne?

THE SHOW WITH A NAME - REVIZIONISTICKÉ WESTERNY ČÁST 1 - VÝVOJ A DOBA

 Navazující série na sérii o klasických westernech - v novém cyklu se podíváme na 60. a 70. léta, kdy se westernový žánr výrazně proměnil a filmy se začaly točit jinak. První část se zabývá rozdílem mezi klasikou a novějším pojetím.

THE SHOW WITH A NAME - KLASICKÉ WESTERNY část 7 - 60. LÉTA A ODKAZ DODNES

Poslední díl série o klasických westernech končí jejich koncem v 60. letech, megalomanskou výpravnou ságou Jak byl dobyt Západ a labutí písní Muž, který zastřelil Libertyho Valance. Nicméně přesto že žánr během 70. a 80. let skoro vymřel, občas dojde k nějakému revivalu, v 90. letech po Tanci s vlky, v posledních letech na streamovacích platformách v seriálové podobě.

THE SHOW WITH A NAME - KLASICKÉ WESTERNY ČÁST 6 - PISTOLE MNOHA STATEČNÝCH

Šestý díl už přesahuje do 60. let. Nejdříve se podíváme na dva hrdiny, jejichž jména se dostala i do názvů filmů, abychom přešli přes filmy s Randolphem Scottem k nejslavnějšímu americkému westernu vůbec a jeho třem pokračováním, která původnímu filmu nesahají po kotníky. Konečně ale také blíže prozkoumáme pistole, které leží celou dobu před námi!

THE SHOW WITH A NAME - KLASICKÉ WESTERNY část 5 - RIO WAYNE

Pátý díl se vrací k Johnu Waynovi, jeho spolupráci s Johnem Fordem, ale zejména s Howardem Hawksem na trojici westernů Rio Bravo, El Dorado a Rio Lobo.

THE SHOW WITH A NAME - KLASICKÉ WESTERNY část 3 - FORD, WAYNE A KAVALERIE

Ve třetím díle speciálu se podíváme na filmy Johna Wayna a Johna Forda z konce 40. let, zejména na tzv. kavalerijní trilogii - Fort Apache, Měla žlutou stužku a Rio Grande. Tématem bude rovněž klasická Hawksova Červená řeka a Fordův Vůdce karavany s Benem Johnsonem v hlavní roli.

THE SHOW WITH A NAME - KLASICKÉ WESTERNY část 1 - POČÁTKY

Westernový speciál, kde se podíváme na největší klasiku žánru. A vezmeme to opravdu od začátku, takže v dnešním dílu zavítáme hodně do historie a podíváme se na úplné začátky a filmy zhruba do roku 1943. Jak začínaly ve westernech legendy, jako byli John Wayne, Henry Fonda nebo James Stewart?

RIO GRANDE (1950)

A do třetice všeho dobrého. Zatímco Fort Apache líčil přežití na nejodlehlejším místě světa, a Měla žlutou stužku byla dobrodružnou výpravou, Rio Grande se nejvíce ze všech tří zaměřuje na postavy a jejich psychologii. Ford se vrátil, zde zcela případně, k černobílému filmu, z kterého to horko sálá snad i víc než z třípásového Technicoloru.

Jinak jde spíše o rodinné drama z vojenského prostředí, kdy kromě velitele Wayna dostává výrazný prostor i jeho bývalá žena v podání Maureen O'Hara a odcizený syn. Část zápletky se tak točí okolo toho, zda má synek zůstat coby rekrut armády, nebo jestli se má vrátit na východ studovat, přičemž odcizení manželé k sbě znovu nalézají cestu. I na vedlejší postavy je tu trochu víc prostoru - Ben Johnson, Harry Carey jr. i Victor McLaglen jsou zpátky, první dva coby další rekruti, McLaglen opět jako seržant. Je docela vtipné, že některé postavy si podržely jména z předchozích filmů, takže Wayne je opět York, Johnsonova postava se opět jmenuje Tyree a McLaglenova Quincannon.

V prvním filmu kladné postavy vzpouru Indiánů chápaly. Ve druhém měla aspoň nějaké opodstatnění. Tady už jsou přesně takoví, jak je v klasickém westernu čekáme, děsiví, zákeřní, záhadní, krvelační a nepochopitelní. Ale docela vtipné bylo, že když vojáci zpívali (a v tomhle filmu se hodně zpívá), často se přestřihlo na kvílející Indiány. Hlavní konflikt ale opět není mezi bílými a Indiány, to hlavní si musí hlavní postavy vyřešit mezi sebou.

Rio Grande působí komorněji než oba předchozí filmy, zpěvy a romantické scény jsou neúměrně dlouhé, ale ve výsledku se mi z těch tří líbil asi nejvíc. Žádná postava ani zápletka tu není vyloženě otravná, hlavní příběh i podpříběh s Benem Johnsonem jsou zajímavé, McLaglen je tu dokonce regulérně vtipný, akce sice docela zklame, ale na ní to nestojí. Na Mého miláčka Klementinu, Přepadení nebo Pátrače sice Rio Grande nemá, ale z celé trilogie je dle mě nejlepší. 6,5/10

Režie: John Ford

Hrají: John Wayne, Maureen O'Hara, Claude Jarman jr., Ben Johnson, Harry Carey jr., Victor McLaglen, Chill Wills, J. Carroll Naish

Hudba: Victor Young
Produkce: Republic Pictures

USA 1950

SHE WORE A YELLOW RIBBON (1949)

Druhý díl kavaleristické trilogie dvojice Ford - Wayne je jediný v barvě. Tančí se v něm až na konci, od začátku se něco děje, ale z nějakého důvodu mě tento film bavil mnohem méně než Fort Apache...

Tentokrát se nejedná o popis života jednotky daleko na západě, ale o výpravu jednotky kavalerie, která má ochránit před hrozícím indiánským nebezpečím nejen lidi na vzdáleném ranči, ale i ženy z pevnosti, které jsou raději posílány na východ. Velitel John Wayne má navíc jen pár dní do výslužby a bere svůj úkol jako poslední hurá před penzí. Neteř jeho nadřízeného zatím motá hlavu dvěma nižším důstojníkům, což může působit i konflikt v četě.

Jenže ono to žádný konflikt skoro nepůsobí. Kromě zdivočelých indiánských kmenů, povzbuzených bitvou u Little Big Hornu a sjednocujících se proti bílým osadníkům, tu žádné záporné postavy vlastně nemáme. Ani morálně šedé. Na straně armády jsou všichni spolu a hádky jsou brzy usmířeny, stranu Indiánů skoro neznáme. John Agar mi tu vadil mnohem méně než ve Fort Apache, protože si ho tu člověk skoro nevšimne, zato u protivné Rozy La Bouche, tedy Joanne Dru, jsem se modlil za návrat Shirley Temple. Victor McLaglen si střihne jen pár nevtipných komických výstupů ve své tradiční roli ožraly, včetně nekomické rvačky v baru. Konflikt dvou důstojníků o dámu byl snesitelný hlavně díky tomu, že druhého důstojníka hrál mladý Harry Carey jr.

Vlastně nejvíc se mi líbila část, kdy se Wayne vrátí poraženecky z nepovedené výpravy a připravuje se na odchod do penze. Pak se najednou konflikt, který se rýsoval, je vyřešen, aniž bychom řešení viděli, a následný děj končí tak, že už jsem jenom čekal, že Wayne ještě na hřbitově najde naleziště zlata a nafty a na burze vyhraje 500 miliard dolarů. A propagandistické kecy vypravěče do toho.

Pozitivem tu tak, kromě výborné vizuální stránky, pro mě byl jen John Wayne, který v roli stárnoucího vojáka podává velmi dobrý výkon a scéna, kdy od své jednotky dostane na rozloučenou hodinky, mu měla vynést Oscara už v roce 1950, ne aby ho za zásluhy dostal v roce 1970, kdy už všechno hrál stejně na setrvačník. Skoro jsem na část filmu i zapomněl, že je to John Wayne, a vnímal jsem ho jen jako dosluhujícího důstojníka. Pak už se mi z postav zamlouval jen Ben Johnson ve svojí první větší roli. 5,5/10

a.k.a. Měla žlutou stužku

Režie: John Ford

Hrají: John Wayne, Joanne Dru, John Agar, Ben Johnson, Harry Carey jr., Victor McLaglen, Mildred Natwick, George O'Brien, Tom Tyler, Paul Fix, Chief John Big Tree

Hudba: Richard Hageman
Produkce: RKO

USA 1949

FORT APACHE (1948)

Fordova kavalerijní trilogie je pro mě takovou chimérou. Na jednu stranu je to nezpochybnitelná klasika westernového žánru, součást zlatého fondu, od nejlegendárnějšího režiséra s nejlegendárnějšími herci, na tu druhou ale, zvláště poté, co jsem ukázky zejména právě z Fort Apache viděl v dokumentu o Fordovi, jsem měl představu, jaké ty filmy jsou, a že ztělesňují všechno, co na Fordových filmech nemám rád.

Narozdíl od většiny westernových režisérů si totiž Ford potrpěl na rituály. A to ne na rituály cizí kultury, ale na rituály té vlastní. Irský emigrant v USA točil o často také irských emigrantech v USA, kteří si ale svou evropskou kulturu přenášejí do necivilizované země a lpí na maličkostech, jen aby se svou domovinou neztratili spojení. Proto se v jeho filmech objevuje tolik oslav. Proto lpí na figurkách jako jsou bodří tatíci, starostlivé mamky, ožralí strýčkové, zamilovaní jinoši a ctnostné panny. Ford zobrazuje kulturu 19. století takovou, jaká možná byla, nedívá se na Západ optikou člověka století dvacátého, ale optikou nostalgika pamatujícího dobu předchozí.

Jinými slovy, první polovina je celá o těchto figurkách. Často se celé minuty tančí a zpívá, vojáci uprostřed prašné pustiny pořádají honosné plesy, lpí se na formalitách a slušném vychování v prostředí, kde taková věc přímo může překážet v přežití. Bodré tatíky zastupuje Ward Bond, starostlivé mamky postava jeho ženy, ožralé strýčky zejména Victor McLaglen, zamilované jinochy John Agar a ctnostné panny dorostlá Shirley Temple. 

Jakkoli jsou v první polovině scény s těmito figurkami kolikrát otravné, je zřejmé, že Ford je má rád. Kým pohrdá, je povýšený a arogantní podplukovník Thursday v podání Henryho Fondy, který se všemi jedná s falešným respektem a hlavně kouká, jak by dokázal něco, co ho v očích nadřízených natolik zviditelní, že bude zase přeložen někam do civilizace. Fondova strohá postava se nese dějem s falešnou důstojností a až v závěru prokáže, že není černobílým padouchem. John Wayne hraje v podstatě opět cizince z neznáma, byť důstojníka dlouhodobě působícího a ztotožnitelného s pevností Fort Apache, ale jako jedna z mála postav je bez příbuzných, bez minulosti. A v první polovině se zdá, že hraje jen vedlejší roli.

Co mě docela překvapilo, je, že Ford je v konfliktu armády s Apači vlastně spíše na straně Apačů. Většina vojáků se před namyšleným Fondou jednání Apačů zastává a snaží se o smír, zatímco Fonda v nich vidí podlidi, které má za úkol zpacifikovat, ne s nimi jednat. Celý film pak vykresluje rigidní armádní prostředí, kde jeden blbec s absolutní mocí může způsobit katastrofu... A pak přijde patetická závěrečná scéna, která film promění v militaristickou agitku. Možná to byl ze strany Forda úlitek počínající McCarthyovské cenzuře, kdo ví.

Co lze jednoznačně pochválit, je obrazová stránka, perfektní kamera, některé záběry jsou dokonalé, jak jsou, jiné by v barvě ještě vynikly více. Dále výkon Fondy, Bonda a vlastně i Wayna, zatímco Agar je nepřesvědčivý, Temple se od dětství hrát nenaučila a McLaglen a spol. jsou nevhodně hluční. Škoda toho, že první polovina je o kýčovitém a nijak nepřekvapivě řešeném románku Agar - Temple a o výcviku pár neschopných dobrovolníků uřvanými seržanty. Od chvíle, kdy se objeví Indiáni, se na to ale už dá koukat. 6/10

Režie: John Ford

Hrají: John Wayne, Henry Fonda, Shirley Temple, John Agar, Ward Bond, Pedro Armendariz, George O'Brien, Victor McLaglen, Miguel Inclán, Hank Worden

Hudba: Richard Hageman
Produkce: RKO

USA 1948

ROBERT MITCHUM - PLAKÁTY

 Pár plakátů.

SEVEN MOVIES FROM NOW část 5

Jsou filmy, ke kterým by se člověk snad ani radši vracet neměl. Je tohle jeden z nich?

THE SONS OF KATIE ELDER (1965)

 Další z westernů, které jsem viděl kdysi kdysi dávno a už se k nim nevrátil. Není divu, je to jedna z tisíce waynovek, která nakonec nevyniká vůbec ničím. Ale je to škoda, protože nezačíná vůbec špatně.

Čtveřice nezvedených synů se vrací na pohřeb své matky, aby zjistili, že jejich rodinný ranč nyní ovládá cizí zbohatlík a ve městě o ně nikdo nestojí. V době pohřbu navíc do města přijel neznámý, nebezpečně vypadající muž. Zvláště nejstarší John Elder, proslulý pistolník, by rád zjistil, co se vlastně stalo, a proč z rodinného dědictví nezůstalo vůbec nic.

Čtyři syny jejich matka porodila v rozmezí padesáti let, což je úctyhodný výkon. Wayne vypadá jako starší bratr uvěřitelně leda vůči Deanu Martinovi, a i tak ani jeden nevypadá jako maximálně třicátník. Obsazování přestárlých herců do mladších rolí byl v šedesátých letech v Hollywoodu mor. Je to paradoxní, jak role třicátníků hráli herci narození v letech 1912-1925, role dvacátníků herci narození v letech 1920-1932, a Dennis Hopper (ročník 1936) tu hraje teenagera! Prostě bylo dost filmů akorát na to, aby si zahráli Kirk Douglas, John Wayne, Henry Fonda, Dean Martin, James Stewart, Richard Widmark, Burt Lancaster, Rock Hudson nebo Gregory Peck, a zvládali vše od středoškolských studentů po armádní generály v aktivní službě. Půlka města se tu vůči Waynovi chová jako k mladšímu, přitom byl evidentně jedním z nejstarších, ne-li nejstarším obsazeným hercem.

Ale tak dobře, přijměme to, že Wayne a jeho nejmladší bratr jsou skutečně bratři, přijměme Waynovu obstarožní chůzi a padající tupé. Ostatně na člověka, kterému pár měsíců před natáčením vyoperovali rakovinou nakaženou plíci, podává úctyhodný výkon. První hodina filmu docela jde. Nic nijak extra nevyniká a nejmladšího bratra má divák chuť zabít sám a nečekat, až nudný James Gregory nebo nevyužitý George Kennedy začnou něco dělat. Pár scén je skutečně napínavých, zápletka zajímavá, i když i divákovi, který film dávno (nebo nikdy) neviděl hned jasná. Jenže druhá půlka je o hodně horší. Jako vždy, zajímavá premisa, ale scenáristé přesně nevědí, jak děj posunout dál.

A přitom právě ta druhá půlka je založena na skutečném příběhu pěti falešně obviněných bratrů, kterým se dokonce stalo i to přepadení na mostě. Každopádně přestřelka je nezajímavá, nevzrušivá a nudná, a spoustu scén jsme lépe udělaných viděli jinde.

K tomu všemu Elmer Bernstein okopíroval svůj soundtrack k Sedmi statečným, který tu zní velmi nepatřičně. Točilo se na stejných místech, jako většina šedesátkových a sedmdesátkových waynovek, takže jsem měl pocit, že sleduju další díl nekonečného seriálu. Ostatně vše je tu, jak čekáme, stále stejný Waynův kostým, stále stejní herci ve vedlejších rolích, stále stejné zápletky. Ale nakonec to bylo lepší, než jak jsem si to pamatoval už tehdy, když jsem o filmu psal poprvé. 6/10

a.k.a. Synové Katie Elderové

Režie: Henry Hathaway

Hrají: John Wayne, Dean Martin, Martha Hyer, Michael Anderson jr., Earl Holliman, Paul Fix, Jeremy Slate, James Gregory, George Kennedy, Dennis Hopper, Strother Martin 

Hudba: Elmer Bernstein
Produkce: Paramount

USA 1965