STRANIERO... FATTI IL SEGNO DELLA CROCE! (1967)

Straniero, fatti il segno della croce!

STRANIERO, FATTI IL SEGNO DELLA CROCE! 

STRANIERO, FATTI IL SEGNO DELLA CROCE! 

STRANIERO, FATTI IL SEGNO DELLA CROCE!  

 

Trailer na tenhle film je kvůli věčnému vyřvávání názvu nezapomenutelný, s filmem to asi bude jinak. První Fidaniho film ještě nemá některé jeho tradiční trademarky - evidentně stál trochu více peněz, takže třeba tu nejsou žádné pískovny, hudbu nesložil Lallo Gori, nehraje tu Benito Pacifico a není tu tolik ježdění na koni sem a tam. Nicméně nesmyslný příběh, přehnané násilí a bizarní přestřelky tu už jsou.

 

První polovina byla docela zábavná. Nejdřív bandité přepadnou banku, skrz polštář zastřelí jednu svědkyni, vrženým nožem zabijou starou bábu a pak přejedou několik dětí. Následně přepadnou kasino, kde je šéf Donovan ovšem střelen. Banda se ukryje, a nyní vstupuje na scénu bezejmenný hrdina v podání Charlese Southwooda. Ten nejdřív najde vyrabovanou chatku, a následně u sousedního ranče narazí na dva chlapíky, kteří... po sobě hází vejce a nedaří se jim je trefovat, takže jsou celí od vajec a dvůr od skořápek! Cizinec sestřelovat vejce umí, ale když ho muži napadnou, postřílí je... pistolí schovanou v čutoře! Nebojte, do konce filmu už ji neuvidíme...

 

Následně cizinec přijede do města, kde jako by se začala odvíjet nová story zahrnující šéfa města s nezvedeným synkem, nevypočitatelnou děvkou a záhadným mrzákem, kterému jedinému cizinec může věřit. Překvapilo mě, že děj se rychle propojil, když se ukázalo, že šéf a Donovan jsou bratři, ale v podstatě do konce už film neměl tak zábavnou úroveň jako v první polovině. Závěrečná přestřelka, kde se hrdina schová za hromadou klád a celou dobu nevyleze, takže za něj vše musí řešit hrbáč se střílející berlí, je pak i na Fidaniho poměry hrozná.

 

Charles Southwood je ale na Fidaniho poměry docela dobrý představitel hrdiny - taky už u něj nikdy nehrál znovu. Od dalších filmů to musel převzít Jeff Cameron, který i jako padouch je tu hrozný. Dá se Donovan, jehož představitele neznám, krásné oči i postavu předvede Cristina Penz, která si zahrála v pár špagetách v letech 67-68 a zmizela. Z dalšího běžného fidaniovského obsazení tu máme Ettore Manniho coby hrbáče, Dina Strana coby banditu, mihne se mladinká Simonetta Vitelli, a nejvýraznějším hercem v obsazení je Fabio Testi v roli bandity. Jakmile se objeví na plátně, přehrává jen svou přítomností všechny okolo sebe. Jednoho z vajíčkářů hraje Joe d'Amato, který se tu podílel na kameře a asistenci režie!

 

Stranger, Say Your Prayers je klasické spaghetti westernové céčko, sice na trochu lepší úrovni, než Fidani předváděl později, ale pořád je to ptákovina. Občas se nad pitomostí filmu dá zasmát, ale rozhodně nikdo nebude nijak zvlášť napjatý, zaujatý dějem a ptát se, jak to skončí. 6/10

 

a.k.a. Stranger, Say Your Prayers!, Make the Sign of the Cross, Stranger!

Režie: Demofilo Fidani

Hrají: Charles Southwood, Jeff Cameron, Cristina Penz, Massimo Righi, Calisto Calisti, Ettore Manni, Mel Gaines, Fabio Testi, Simonetta Vitelli, Dino Strano, Aristide Massaccessi, Ivan Scratuglia

Hudba: Marcello Gigante
Produkce: Indipendenti Regionali

Itálie 1967 

ERA SAM WALLASH!... LO CHIAMAVANO... E COSI SIA (1971)

 

Když jsem poprvé viděl spaghetti western od Demofila Fidaniho, byl jsem zděšen, zatímco teď si jejich nablblost užívám, o to víc, když najdu film, ve kterém se 65 minut z 85 jen nejezdí na koni napříč stále tou samou pískovnou. To je naštěstí případ i filmu, který se jmenuje Era Sam Wallach... lo chiamavano... e cosi sia, ale říkali mu taky Savage Guns.

Robert Woods je tu zas, znovu jako mstitel, znova je mu úplně jedno, jestli je divákům sympatický, ale zatímco El Puro byl ochlasta, který vzal pistoli do ruky, když už nebylo zbytí, Sam Wallash střílí od začátku, když mu hned několik lidí postupně věnuje pistoli, neomylně a šestnáctkrát po sobě bez přebití. Taky má po kapsách tisícovky dolarů a je schopen si vycucat z prstu cokoli, co potřebuje, od pastí na padouchy až po těžké zbraně. Bohužel má také fobii z klapajících dveří! Což je asi to nejvtipnější, co se dá u Fidaniho vidět, kromě Kinskiho žeroucího jablko a Gordona Mitchella hrajícího karty se svým odrazem v zrcadle.

Banda vedená Dinem Stranem a Benitem Pacificem, kteří u Fidaniho hráli ve všem pod obvyklými pseudonymy Dean Stratford a Dennis Colt, na začátku postřílí osazenstvo hospody. Jenom Robert Woods přežije a vydá se ve stopách Strana coby padoucha jménem Mash Flannagan. Brzy zjistíme, že Strano se maskuje jako boháč Donovan v jednom městě, kde ovládá i sázky na zápasy a má milenku Simonettu Vitelli. Jenže každý vlastně ví, že Donovan je Mash Flanagan. Bandité připravují různé akce, na což najímají lidi. No a jednou jim tak přijdou tři psanci, kteří se jmenují Peter Martell, Gordon Mitchell a Lincoln Tate, a hrají je Peter Martell, Gordon Mitchell a Lincoln Tate. Nikdo z nich neřekne ani slovo, jsou představeni jako důležité postavy, a do konce filmu už se potom neobjeví.

Simonetta Vitelli tu vypadá asi nejlépe, co kdy ve Fidaniho filmech vypadala, silný make up zvýrazňuje její krásné oči, silonky její nohy a korzet její poprsí a pozadí, a dokonce tu i hraje lépe než jindy. A její postava je docela vtipná a kromě typických Fidaniho blbostí, špatných akčních scén s přehnanou choreografií (dočkáme se i zpomalené salonní bitky mezi naprosto náhodnými lidmi) a Woodsových záchvatů mě dost bavila i ona. Záporná strana je tentokrát slabší, Strano i Pacifico jsou spíš v pozadí a nejvíc je vidět ze všech padouchů druhý pobočník, který moc neosloví. Chtělo to Mitchella na větší roli. Aspoň je tu ale Woods, jednoznačně (nebo snad spolu s Fabiem Testim) nejlepší Fidaniho protagonista, i když se tu vlastně ani hrát nesnaží.

Jinak tu sice je všechno, co od Fidaniho čekáme, ale většina děje se odehrává ve městě, takže jezdění pískovnou je minimum a děj se natahuje spíš zbytečnými odbočkami, které ale nenudí. Goriho hudba je tradičně mimo, Villova kamera prakticky celá zoomová nebo braná z ruky. Z Fidaniho je tohle asi zatím "nejlepší" - v dobrém i špatném slova smyslu. 6,5/10

a.k.a. Savage Guns, His Name Was Sam Walbash, But They Call Him Amen, His Name Was Sam Wallash, But They Call Him Amen

Režie: Demofilo Fidani

Hrají: Robert Woods, Dino Strano, Benito Pacifico, Simonetta Vitelli, Amerigo Castrighella, Lincoln Tate, Gordon Mitchell, Peter Martell

Hudba: Lallo Gori

Itálie 1971

KARZAN, IL FAVOLOSO UOMO DELLA JUNGLA (1972)

Italská vykrádačka Tarzana a Sheeny najednou od Demofila Fidaniho, Eda Wooda spaghetti westernů! To bude strašná pakárna a strašná nuda najednou. Můžeme čekat hodně chození po pískovnách, špatné dialogy od špatných herců, mizernou akci a celkem bídně strávených 88 minut, které si určitě budou zasloužit prostříhat.

Tahle očekávání se naštěstí ani moc nesplnila. Jo, je to vykrádačka Tarzana a Sheeny najednou, je tam hodně chození lesem místo pískovnou, akce je mizerná, ale Fidanimu se tu překvapivě podařilo natočit zábavný film, kde není na nudu prostor, snad s výjimkou nepříliš vzrušivého úvodu, kde pobaví snad jen zcela náhodné umístění loga J&B přímo před kameru. Následně se ale vydá expedice vedená Ettorem Mannim a Rogerem Brownem do nitra Afriky (rozuměj lesy v Itálii doplněné četnými záběry z přírodopisných filmů). Manniho předchozí výprava nafilmovala záhadného tvora v pralese a touží ho polapit. Zatímco podle Manniho a jeho fotografa dobré každé love a chtějí ho prodat do zoo, Browne se o stvoření zajímá z hlediska vědy. 

Výprava tedy putuje krajem doplněná o němého poskoka s přezdívkou Crazy (hraného hercem s pseudonymem Crazy Matthews!), a dějí se jí všechna klišé. Jakékoli exotické zvíře jim tam Fidani přistřihne, to Manni odstřelí (slona, buvola...), na ženskou členku výpravy vleze černá vdova, kterou Crazy zlikviduje foukačkou (!), pak je napadnou směšně pomalovaní domorodci, které Manni a Browne začnou nemilosrdně likvidovat kolty s nekonečnými zásobníky. A když jsou konečně zajati, vysvobodí je Tarzan a Sheena! Pardon, Karzan a Shiran. Nevděčná výprava je ale zajme a chystá se je dopravit do civilizace. Prodat do zoo, nebo zkoumat a začlenit je do vyspělé euroamerické kultury? A co na to Shiranina věrná opička?

Všechno to plyne v zásadě dle očekávání s mizernými hereckými výkony zejména Karzana, Crazyho a ženské členky výpravy, s černošskými ochotníky v rolích domorodců, s mnoha záběry z přírodopisných dokumentů a pár uměle vysazenými palmami pro doplnění atmosféry. Dlužno ale říct, že jihoitalský les tady vypadá mnohem fotogeničtěji než pískovny ve Fidaniho westernech, a narozdíl od Malatestovy Samoy tu nechodí postavy po zoraném poli. Pozitivem je Browne coby idealistický dobrodruh, Manni coby cynický lovec a krásná Vitelli, která toho moc na sobě nemá a to je hlavní. Doplněno je to jako vždy divnou Goriho hudbou, částečně převzatou z jeho westernových skladeb.

NÁSLEDUJE (mírný) SPOILER

Kdybych film viděl ve verzi, která se ke mně kdysi dostala první, konec by mi připadal hodně na hlavu, velmi jalový, idealistický a nedomyšlený. Původní italská verze je ale mnohem vypečenější a na závěr zařazuje pasáž, která celý film vrhá do úplně jiného světla a dává mu úplně nový smysl. Pořád nevím, zda to byl záměr od začátku nebo zda se pro toto řešení Fidani rozhodl, když nevěděl, jak to zakončit, takže je na vás, jestli je to zakončení debilní nebo geniální. Mně se to líbilo.

Možná je škoda, že Fidani mimo westernový žánr, který mu tak tragicky nešel, nenatočil moc filmů. Snad jen tohle, nějaké gangsterky, jedno giallo z následujícího roku a nějaké erotické filmy potom, než s natáčením přestal. Ale teď se možná na to giallo podívám a i na ty gangsterky, i přes to, že Simonetta Vitelli v jedné z nich hraje stařenu! Zajímavé je, že jméno Karzan bylo ve filmu použito ještě jednou a to Jesusem Francem, ale ten film, někdy místo Karzan označovaný i jako Maciste, s tímto nemá co dělat. 7/10

a.k.a. Karzan, Master of the Jungle, Karzan, Jungle Lord, The Jungle Master, Karzan and His Mate

Režie: Demofilo Fidani

Hrají: Armando Bottin (jako Johnny Kissmuller jr.), Simonetta Vitelli, Ettore Manni, Roger Browne, Gerardo Rossi, Melu Valente, Attilio Dottesio, Attilio Severini, Edward Grant, Carla Mancini, Krista Nell

Hudba: Lallo Gori
Produkce: Prodimex Film

Itálie 1972

BANG BANG PODCAST! EPIZODA 9

 Po dlouhé době rovnou čtyřdíl. Brzo ještě udělám poslední cca trojdíl a tím sérii zavřu.

GIU LE MANI... CAROGNA! (1972)

V posledních letech mívám pocit, že už mě mezi spaghetti westerny čekají jenom průměry, jako filmy s Anthonym Steffenem či Peterem Lee Lawrencem, nebo vyložené průjmy, jako byl The Executioner of God. Mezi těmi horšími věcmi se ale může najít, ale jen výjimečně, něco, co člověka i přes svou znatelnou nekvalitu pobaví víc než ten předvídatelný a stále stejný Steffen.

Po zhlédnutí prvního Fidaniho spaghetti westernu jsem měl pocit, že jsem viděl dno. Po zhlédnutí filmů lidí, jako byli Lattanzi či Crea mám pocit, že Fidani mezi tím šrotem patří mezi ještě to lepší, co se dá vidět. Ano, jeho filmy jsou hloupé. Ano, jeho filmy jsou laciné. Ano, jeho filmy jsou často nudné. Ovšem jestli Fidani něčím neztrácel čas, tak kecáním, a posílal postavy do jedné akce za druhou. Často kvůli penězům teda hlavně do ježdění na koních. Ale často se u něj taky objevují scény, které jsou tak mimo, až stojí za vidění.

Django Story má jednu ohromnou výhodu. Vzhledem k tomu, že film je částečně ssestříhán ze starších děl mistra Luckyho Dickinsona a.k.a. Milese Deema a.k.a. Dicka Spitfirea, minimálně se tu, aspoň první hodinu, jezdí na koních, zato se kvůli všem možným příčinám neustále někdo pere nebo střílí. A příčinou může být třeba to, že Django vleze do domu a hned jednu schytá. Nekecám. A můžeme se tu tak dočkat toho, že Celso Faria postupně sehraje hned tři role, Benito Pacifico hraje dvojčata a pere se sám se sebou, nebo se aspoň mění záběr od záběru kvalita obrazu. Můžeme tu vidět podivně zařazené scény z jiných Fidaniho filmů, kde taky nedávaly smysl.

Děj je prostý. Mladý Bill Hickock (!)  se setkává se starým Djangem (Hunt Powers), který mu začne nad hromadou jídla vyprávět historky ze života. Ty vypadají tak, že pomocí archivních i nových záběrů vidíme padoucha/y, který terorizuje okolí, pak se v půlce objeví Django, chvíli se jen tak ochomýtá kolem, a pak dojde k souboji. V rolích padouchů se pak vystřídají všichni Fidaniho obvyklí podezřelí, Benito Pacifico, Dino Strano a Gordon Mitchell. Bohužel, Mitchellova část je nejslabší. Na konci už byl potřeba nový materiál, a tak se po hodině začne hlavně jezdit a pak dojde ke krátké přestřelce v lomu.

Django Story má samozřejmě k dobrému filmu hodně daleko. Z Fidaniho filmů bych ho ale doporučil nejvíc, protože je v něm úplně všechno a v nahuštěnější podobě. Jsou tu i všichni jeho běžní spolupracovníci, s výjimkou Jeffa Camerona, kterého ale asi nikdo nepostrádá, a Simonetty Vitelli, která se ale přece jen mihne v jedné scéně ze staršího filmu. Sám Fidani se taky objeví hned dvakrát, přičemž ano, je tu znovu jeho totálně mimo scéna z jednoho ze dvou crossoverů Djanga a Sartany. Rovněž Goriho hudba je archivní. Jediné, co tu tak je nové, jsou asi scény s šedivým Huntem Powersem s knírem. Nemůžu film doporučit nikomu, kdo není skutečně znalec žánru nebo masochista, ale nakonec jsem se u něj celkem pobavil. Chvílemi. 5,5/10

a.k.a. The Ballad of Django, Down with Your Hands... You Scum!, The Django Story
Režie: Demofilo Fidani
Hrají: Hunt Powers, Gordon Mitchell, Dino Strano, Gerardo Rossi, Benito Pacifico, Benito Pacifico, Celso Faria, Celso Faria, Celso Faria
Hudba: Lallo Gori
Itálie 1972

GIU LA TESTA... HOMBRE! (1971)

AKA Adios, Companeros, Doppia taglia per Minnesota Stinky, Fistful of Death, Ballad of Django a 3687 dalších názvů. Další z Fidaniho levných šrotů, v nichž obsazoval pořád dokola stejný okruh svých známých. Tenhle film jako by byl stranou B gramodesky, kde stranou A je film A Barrell full of Dollars - pravděpodobně byly oba filmy natáčeny ve stejnou dobu. Máme tu Jeffa Camerona jako hrdinu, máme tu Gordona Mitchella, tentokrát jako padoucha, Hunta Powerse opět jako padoucha, ač uveden jako první v titulcích, opět rozhodně nemá ten největší prostor, je tu samozřejmě Benito Pacifico, dokonce i Kinski, jsou tu stejné laciné kulisy městeček a lokace vybrané pravděpodobně v okolí Fidaniho chaty nebo co. Snad jen Simonetta Vitelli zůstala tentokrát doma.

Rakev plná dolarů mě kdysi hrubě urazila. Dneska bych se asi docela už bavil, jsa na takovou míru odpadu zvyklý. Takže tentokrát už jsem věděl co čekat, a Demofilo mě absolutně nezklamal. Proč se obtěžovat s něčím, jako je příběh. Důležité je, aby se pořád střílelo, bilo nebo jezdilo na koních. Takže upřímně vůbec nevím, o čem to mělo být. Banda, která přišla o koně, postřílí členy jiné bandy, až na jednoho, který přežije (mají pět kulek na šest chlapů, takže jeden musí trefit dva lidi jednou ranou. Toho Cameron využije a dělá, že to dostal taky). Banda se rozhádá, protože jednu frakci vedou, a teď se podržte, Butch Cassidy a Sundance Kid (které tu hrají Hunt Powers a Giancarlo Prete), druhou pak Gordon Mitchell, který chce všechny prachy pro sebe, takže si s Butchem zahraje pokra, a prohraje. Protože Butch měl pět es. Bandy se tímto dělí. Jeff Cameron se mezitím zotaví, naštípe spoustu dřeva, protože bude zima, a pak odchází do města. Zde se seznámí s knězem, kterého hraje Klaus Kinski (aspoň je tu jasné, že je to fakt jen cameo, a ne jako když hraje hlavního padoucha a je ve filmu pět minut), a po mši se jde závodit.

Jeff vyhraje kolt a jde do hospody, kde zničehonic začne rvačka. Fakt, jeden chlap prostě najednou vrazí druhému a už se mele celá hospoda. Po rvačce, kterou ukončí Kinski tím, že každého se slovy "Miluj bližního svého" zmlátí, se seznámí s jiným mužem, který mu nabídne kšeft. Spolu odjždějí z města, pozorováni Kinským, který přežvykuje jablko. A odteď to začíná být docela husté. Dějově už to nedává smysl vůbec, protože dál následují různé nesmyslné akce a snahy o podrazy. Takže jenom pár zapamatováníhodných momentů:

Po první loupeži jsou Cameron a Pacifico napadeni ze střechy. Pacifico využije Cameronova zaneprázdnění a uteče s penězi. Cameron se vrhne na koně a následuje nejdivnější honička, jakou jsem kdy viděl, protože to vypadá, že prostě jen jedou za sebou rychle pryč, ale je to celé stříhané dost pomalu. Pak se Cameron na Pacifica vrhne, poperou se, a pak Pacifico řekne: "Podcenil jsem tě. Zase kámoši?" "Jo." A dál jedou spolu.

Raindrops keep falling on my head...

Butch Cassidy se živí jako veterinář, Sundance Kid mu dělá neochotného pomocníka a místo formaldehydu mu pořád dává něco jiného. Najednou vrazí záhadný lovec odměn. Vidí jen Butche, Sundance je za ním, ale lovec to neví. Sundance chce lovce vyřídit, Butch na něj dělá posunky: "Teď ne." Lovec: "Haha, starej trik, na to nenaletím." Po několikerém zopakování je lovec konečně vyřízen.

Kinski káže v kostele a všichni se nudí a koukají na hodinky a pokašlávají.

Nepopsatelná scéna, v níž Cameron s ležérností sobě nevlastní zlikviduje padoucha, který stál za ním.

Na závěr Mitchell rozhodne o útoku na město, kde se skrývají Butch a Sundance. Bandité se tam plíží tím způsobem, že si uříznou větvičky a za těmi skryti na louce a pak i v ulicích města pochodují...

Co ještě dodat? Ze všech "herců" mě nejvíc bavil Mitchell. Kinski se jenom mihne, ale i on samozřejmě ukradne všechny scény, ve kterých se objeví. Nevím, jestli to bylo jen vyblitou kopií, ale všichni navíc vypadají stejně, mají tmavé vlasy a dlouhé kabáty, takže rozpoznat kohokoli je problém, zvláště když ve filmu je minimum detailních záběrů. Vůbec to vypadá, že aby to natočili rychleji, točili každou scénu ve dvou třech celcích. Takže sledujeme jezdce na koních, nevíme, kdo to je, následně se vynoří zpoza křoví jiní bandité, kteří vypadají stejně, jezdce postřílejí, a pak se za nimi objeví Cameron s Pacificem a postřílejí předchozí střelce. Ok.

Dozvíme se ještě, že whisky se píše "whiskie", ale důležité je, že s H, že banditi ze všeho nejradši mají gumové panenky pro děti, nebo že jedna taška s dynamitem stačí na minutu explozí po celém městě. Jinak je film dost nudný a těšil jsem se, až skončí, a vůbec nepůsobí jako western. Pod titulky navíc vidíme bandity na poli pochodovat a ne jezdit. Lallo Gori k tomu složil naprosto newesternovou hudbu. Celkově, je to špatný, ale nebylo to tak hrozný, jak jsem si myslel. Fidani má horší kousky (jeden takovej jsem ani nedokoukal). 3/10

K čemu důvod, proč začít bitku...

Snad jenom D'Amato se s kamerou sem tam vytáhne

Tohle je, prosím pěkně, honička.

Nikdy se nedozvíte, co je tohle zač...

Místo skákání z vodopádu válení se v sudech. Butch a Sundance jsou prostě naši oblíbení rošťáci

Kdo je kdo?

Ty jsi takový urostlý... Neděláš někde... na pile?

A to vše z jedné tašky s dynamitem, která bouchla v jednom okamžiku

a.k.a. Adios Companeros, A Fistful of Death, Doppia taglia per Minnesota Stinky, Western Story, The Strange story of Minnesota Stinky
Režie: Demofilo "Ed Wood spaghetti westernu" Fidani
neHrají: Hunt Powers, Jeff Cameron, Gordon Mitchell, Klaus Kinski, Giancarlo Prete, Benito Pacifico, stromečky, whiskie a trocha dynamitu
Hudba: Lallo Gori
Kamera: Joe d'Amato
Produkce: Indipendenti Regionali
Itálie 1971