Christopher Lee se vrací potřetí ve své nejikoničtější roli, ve čtvrtém dílu, který měl původně celou sérii ukončit. Ale ne, vzniklo pět dalších. Lee tentokrát stráví na scéně mnohem více času a mluví, takže to je určitě oproti předchozímu filmu zlepšení. A co jinak?
Překvapilo mě to, ale že Hammer natočí roku 1968 nejnáboženštější díl série, to bych skutečně nečekal. Drákulovo zlo má dvě podstaty, jednak je to často v adaptacích zdůrazňované (protože divácky atraktivní) narušení přísné morálky viktoriánské společnosti, mající až sexuální podobu, a jednak je to ztělesnění absolutního zla, které může být poraženo pouze absolutním dobrem, tedy Bohem. Hammer v prvních dvou filmech zkoumal pouze první podstatu a v podobě Van Helsinga bojuje proti zlu nejen dobro, ale i věda. Ve třetím dílu bojuje s Drákulou řekněme pokrokově smýšlející kněz, ale tady už je to vyšší církevní hodnostář, představitel establishmentu a patriarchátu. V roce 1968 je nečekané, že je taková postava vykreslena kladně, jako jeden z hrdinů, jehož definující vlastností nakonec ovšem není zbožnost, ale takřka otcovská starost o svou neteř.
Druhým hrdinou je student, který je a teď se podržte, ateista! A ten zjišťuje, že proti absolutnímu zlu se svými vědeckými poznatky bez víry nevystačí. Naštěstí nás tvůrci šetří nějakých zdlouhavých disputací na téma jestli Bůh je nebo ne, ani tu nenajdeme nějakou velkou manipulaci, přesvědčující diváky, aby po zhlédnutí filmu mazali do kostela. Ostatně, příznačné už je to, že Drákulovým sluhou, který vozí rakev a shání pro svého pána oběti, je zkažený kněz.
A přes to všechno je tenhle díl dobrý. Možná se mi asi líbil nejvíce ze všech, až na druhé jednání, kde se, jako vždy, musí představit hlavní postavy po úvodu, kde je Drákula oživen. Takže chviličku to drhne, než se zase něco začne dít. Ale když se začne, je na co koukat. Tedy hlavně, pokud jsou na scéně Christopher Lee, Rupert Davies jako onen kladný kněz a Veronica Carlson jako jeho neteř. Bohužel zvláště pokud se děj točí kolem nesympatické hostinské Zeny nebo záporného kněze, jehož představitel je dost toporný, trochu se to táhne. Druhá polovina už je ale skoro bez výhrad. Atmosféra řádně hustá, Drákula řádí (byť tentokrát má políčeno jen a pouze na Carlsonovou) a hrdinové až příliš pozdě zjišťují, s čím přišli do styku. Jasně, děj dost kopíruje první díl. Ale nijak zvlášť to nevadí.
Terence Fisher před natáčením utrpěl zranění při autonehodě, takže ho za kamerou vystřídal kameraman Freddie Francis. Možná to sérii trochu oživilo. Zajímavá kamera a svícení, i když některé scény jsou fikaně točené přes barevnou fólii, která zabarvuje film po stranách, což dost přidává na atmosféře. Tu umocňuje opět výborná Bernardova hudba, trochu mi připomínala Dvořákovo Largo. Zkrátka, díl trochu neférově hodnocený na čsfd, je určitě působivý, napínavý, zajímavý, Leeho je tu poměrně dost a rozhodně patří mezi to lepší ze série, byť konec je trochu uspěchaný. Teď už to vypadá, že bude jen hůř. 7,5/10
PS. Veronica Carlson je tu naprosto k sežrání, a je mi strašně líto, že jsem tímto viděl všechny hammerovské filmy, kde se objevila. A o moc víc toho, bohužel, nenatočila.
Režie: Freddie Francis
Hrají: Christopher Lee, Rupert Davies, Veronica Carlson, Barry Andrews, Michael Ripper, Ewan Hooper
Hudba: James Bernard
Velká Británie 1968
