sobota 15. srpna 2026

THE POSTMAN ALWAYS RINGS TWICE (1946)

 
Často tu nepíšu o knižních adaptacích, jejichž předlohu jsem již četl. Před zhlédnutím filmu jsem na většinu obsahu Cainovy novely zapomněl, pamatoval jsem si jen zápletku v hrubých obrysech, ale film je knize nakonec docela dost věrný a děj mi dobře osvěžil. Dokonce jsem si i vzpomněl na pár věcí, které mi oproti knize nesedí, ale o tom později.
 
Tulák Frank se dostane do motorestu vedeného postarším chlapíkem Nickem, který má nepatřičně mladou a krásnou ženu Coru. Není to láska na první pohled, ale Frank a Cora se do sebe brzy zamilují, nicméně Cora nechce s Frankem jen tak utéct, protože život s Nickem jí dává aspoň nějaké postavení. Touha však oba po nějaké době přesvědčí, že jediný způsob, jak být šťastni, je zbavit se Nicka. Důležité je ovšem říct, že Cora i Frank jsou totální packalové, aniž by byli jakkoli k smíchu, takže cokoli naplánují, nevyjde ani omylem tak, jak to naplánovali.
 
V podstatě každý se ve filmu tváří, jako že je chytřejší než je. Pro Coru je loser Frank cestou k lepšímu životu, Nick se považuje za skvělého obchodníka, který ale v osudové chvíli udělá tak blbé rozhodnutí, že i hlupáci jako Cora a Frank vidí, jaká je to stupidita, státní návladní se chystá podezřelé usvědčit, aniž by měl v ruce jediný důkaz, vyděrači nemají tak promyšlený plán, jak si mysleli. Tudíž situace, která se může zdát jako klasicky tragická, se hroutí pod vlivem toho, že ten či onen přehlédne zdánlivou drobnost, která ho pošle tu do propasti, tu před soud, tu do plynové komory.
 
Film oproti původní předloze mění etnicitu některých postav, což nakonec není moc zásadní - Nick je původně řecký emigrant (zde je z Kanady) a jeho žena každému na potkání vysvětluje, že fakt není Mexičanka. U Lany Turner by vás ani pomýšlet na mexický původ nenapadlo. Pěkná snědá černovláska někde v Kalifornii žijící s postarším Řekem zní uvěřitelněji než blond sexbomba, která nechce opustit motorest uprostřed ničeho, ale vlastně to ani nakonec nevadí. Co mi ze změn oproti předloze vadilo víc je vyznění konce, který je v knize cynický, kdežto ve filmu strašně sentimentální. A zatímco v knize vše dávalo smysl, aby tam bylo, tady se mělo spěchat ke konci už po soudu a některé další twisty se klidně mohly vynechat. 7/10
 
a.k.a. Pošťák vždy zvoní dvakrát
Režie: Tay Garnett
Hrají: Lana Turner, John Garfield, Cecil Kellaway, Hume Cronyn, Leon Ames, Audrey Totter, Jeff York, Byron Foulger, Jeffrey Sayre, Harold Miller, Frank Mayo
Hudba: George Bassmann
Podle knihy Jamese M. Caina
Produkce: MGM
USA 1946  

THE SHOW WITH A NAME - TERENCE HILL & BUD SPENCER: PĚSTI A FAZOLE část 9

 V devátém díle se vrátíme k sólovkám ze 70. a 80. let, podíváme se do Neapole i na americký jih i jihozápad. Který díl série o Policajtovi je nejlepší? Nebo je lepší Šerif a mimozemšťan? A co na to dobrodruh Terence Hill?

sobota 1. srpna 2026

THE SHOW WITH A NAME - TERENCE HILL & BUD SPENCER: PĚSTI A FAZOLE část 8

 Další díl série se podívá na druhou část filmů, které Spencer a Hill vytvořili na Floridě, která se stala dějištěm většiny jejich filmů ze 70. a 80. let. Ať už jako superpoldové, agenti nebo cokoli jiného se oba z Miami prakticky nehnuli, a když, tak ve velmi výjimečných případech.

sobota 25. července 2026

THE SHOW WITH A NAME - TERENCE HILL & BUD SPENCER: PĚSTI A FAZOLE část 7

Další díl série se podívá na první část filmů, které Spencer a Hill vytvořili na Floridě, která se stala dějištěm většiny jejich filmů ze 70. a 80. let. Ať už jako superpoldové, agenti nebo cokoli jiného se oba z Miami prakticky nehnuli, a když, tak ve velmi výjimečných případech.

pondělí 20. července 2026

THE BIG STEAL (1949)

Setkali se na lodi v přístavu ve Veracruz. On na útěku před záhadným surovcem s doklady armádního kapitána, které mu hbitě odcizí, ona na cestě za snoubencem, kterému půjčila peníze, aby následně zmizel. Její snoubenec je ovšem také mužem, kterého on hledá, přičemž zjevně mu dluží mnohem více. Ač neradi, musejí spolupracovat, aby ho dohnali.
 
The Big Steal by se měl spíš jmenoval The Big Chase, protože je to jedna velká honička. Velkou devizou je krátká stopáž (71 minut), rychlé tempo, děj, který se nezastaví a odlehčený tón, který dává vyniknout dialogům mezi osvědčenou dvojicí Robert Mitchum - Jane Greer. Tak odlehčený, že skoro jako by nešlo o noir - Greer tu nehraje femme fatale, ale veskrze sympatickou postavu, většinu filmu jsem si myslel, že v tom snad ani nebudou mrtví, záporáci nepůsobí moc hrozivě - s Patricem Knowlesem při jeho útrapách na útěku před hrdiny člověka je skoro až líto, zatímco William Bendix připomíná nejvíc ze všeho tasmánského čerta. Do toho ještě děj dál prosvětluje vychytralý mexický policista Ramón Novarro, který se snaží zapůsobit svojí lámanou angličtinou. Nicméně vyvážené je to tak akorát.
 
Zajímavé je, že je to jeden z prvních filmů režírovaných Donem Siegelem, a už tady se ukazují jeho hlavní silné stránky. Honička na mexických serpentýnách je napínavá i přes značné využití zadní projekce, na druhou stranu výkony kaskadérů za volantem v tomhle prostředí ohromí i tak. I pro mexické prostředí mi bylo trochu líto, že film není barevný, nicméně existující kolorovanou verzi vidět nechci. Jasně, chybí v tom jakákoli zapamatovatelnější scéna, takže za pár dní už si to možná nebudu moc pamatovat. Ale jako zábavná jednohubka to stačí dokonale. 7,5/10
 
Režie: Don Siegel
Hrají: Robert Mitchum, Jane Greer, William Bendix, Patric Knowles, Ramón Novarro
Hudba: Leigh Harline
Produkce: RKO
USA 1949