HALLOWEEN SPECIAL MMXXVI část 7

Chata v lese plná smrtelného zla, posedlá lesním duchem.To už tu jednou bylo? Bylo, a už je to tu zas.

 

EVIL DEAD II (1987)

 

Otázka, jestli je to sequel, remake, nebo co to vlastně je. Jednička se sice nedá popsat jako klasický horor, ale struktura přece jen je klasičtější, parta přátel zajede na chatu hluboko v lese, omylem probudí zlo, a to je postupně začne vraždit a atmosféra houstne. Tady Raimi šlápne na plyn hned na začátku a nezdržuje se expozicí - Bruce Campbell tentokrát jen s přítelkyní zajede do chaty v lese, nezdržuje se po cestě, za chvilku Bruce zapne magneťák, naivní vědec z něj přečte zaklínadlo a šup, už nám letí kamera na chatku a přítelkyně je po smrti. A když se nám zdá, že se ztrácí čas s expozicí dalších postav, které se do chatky dostanou, střihneme zpět na Campbella, který sám zatím bojuje s duchy a mlátí ho jeho vlastní ruka.

 

V podstatě mám pocit, že Raimi měl spoustu nepoužitých nápadů z prvního dílu, využil toho, že dostal víc peněz a natočil si v podstatě alternativu k němu, nabušenější, bláznivější, humornější a krvavější. I když to je otázka, hektolitry krve všech barev tekly i v prvním dílu.V podstatě jediné, co se dá vytknout, je, že vůbec nezáleží na všech ostatních postavách kromě Ashe, protože víme, že stejně je duch nějakým způsobem dostane. Dlouhé je to tak akorát, a pokud máte smysl pro hodně černý humor, dobře se pobavíte. Ale vy už jste to stejně všichni viděli. 8/10

 

a.k.a. Smrtelné zlo II

Režie: Sam Raimi

Hrají: Bruce Campbell, Sarah Berry, Dan Hicks, Kassie Wesley DePaiva, Richard Domeier, Denise Bixler, Ted Raimi, Lou Hancock 

Hudba: Joseph Lo Duca

Produkce: Rosebud Releasing Corporation

USA 1987 

HALLOWEEN SPECIAL MMXXVI část 6

 

Edgar Allan Poe po italsku. Takže ho hraje Kinski.

 

NELLA STRETTA MORSA DEL RAGNO (1971) 

 

Česky toto kdysi uvedla Premiéra pod názvem Pomsta vlkodlaka. Netuším, kde toho vlkodlaka vzali, protože tady sice najdeme strašidelný hrad a duchy křížené s nemrtvými a upíry, ale vlkodlaky fakt ne.

 

Novinář Alan se vydává do Velké Británie, kde práve pobývá Edgar Allan Poe, aby s ním udělal rozhovor. Nejvíc ho zajímá jeho zpodobnění smrti, šílenství a záhrobních témat, která si jako ryze racionalisticky uvažující člověk nedokáže vysvětlit. Přítomný baron Blackwood se s mladým novinářem vsadí - pokud přežije noc na jeho opuštěném sídle, vyhraje deset liber. Navíc Poe i Blackwood jsou přesvědčeni, že tento zážitek, který se nikomu ještě nepovedlo přežít, může odpovědět na některé novinářovy dotazy.

 

Alan se asi tak čtvrt hodiny prochází po opuštěném zámku a kromě neustále se zastavujících hodin a znovu běžících se nic moc neděje. Až se objeví záhadná krásná žena, která tvrdí, že je Blackwoodovou sestrou. Alan obdivuje krásnou ženu na obraze, která se záhy objevuje také, a zjevně se s Elizabeth nesnášejí. Vypadá to, že obě svedou o nově příchozího boj, který ale záhy vyhrává Elizabeth, jež se s Alanem pomiluje. Záhy se ale objevuje záhadný muž se zakrvácenou tváří, který Elizabeth zavraždí, a následně záhadně mizí. Proč jsou tito lidé na zjevně neobydleném zámku? Kam záhadně mizí? Kdo vlastně jsou?

 

Film vyšel v X různých sestřizích s X různými názvy, ale plná kopie trvající 110 minut zřejmě zmizela, takže na německém DVD, na které jsem se díval (Němci si do názvu vrazili Drákulu), je plná verze sestavena ze tří zdrojů - 90 minut trvající anglické verze s názvem Web of the Spider, podobně dlouhé, ale zjevně alternativně sestříhané německé a plné italské, která se ale dochovala jen ve VHS kvalitě. Přechody mezi všemi třemi verzemi jsou znát (anglická je z HD zdroje, německá koukatelná, ale slabší, italská příšerná) a zvuk se několikrát přepne do italštiny i němčiny. Mám ale pocit, že kdybych se díval na kratší sestřih, o některé části děje a vysvětlení bych byl ochuzen.

 

Problém, jak už je asi jasné z popisu děje, je bohužel v tom, že film nevytváří fikční svět, který by držel pohromadě. Máme tu doktora, který do všeho vnáší kapku metafyziky a přináší pseudovědeckou teorii o tom, že duše, která zemřela násilně, nikdy neumírá, duchové ale mají fyzická těla, ale dokážou se různě zjevovat a mizet, zhmotňují se z páry, a potřebují krev obětí k tomu, aby přežili. To už je trochu moc zamotaný, aby to dávalo smysl. Margheriti za pomoci kamery bratrů Mancoriových a hudby Rize Ortolaniho dělá co může, aby vytřískal co nejvíc atmosféry, přičemž nejvydatnějšími pomocníky jsou mu strnule děsivý Peter Carsten, nádherná Michele Mercier a částečně Klaus Kinski v cameu v první čtvrthodině filmu. O hereckých výkonech se bohužel moc dobrého říct nedá, ale Margheriti nikdy nebyl dobrý v práci s herci, takže jejich výkony jsou od standardně profesionálních (Silvano Tranquili, Karin Field, Raf Baldassare, Peter Carsten) přes toporné (bohužel i Mercier, která se občas viditelně dívá do kamery) až po šílené přehrávání (u Kinskiho jsme na to zvyklí, kdežto Anthony Franciosa předvádí na konci něco, na co by i Anthony Steffen pokoušející se předstírat šílenství hleděl s úžasem). 

 

Zajímavé jsou flashbacky vytvořené jako zhmotnění a přenesení minulé události do současnosti, takže spíš připomínají návštěvy Harryho Pottera v myslánce. Nicméně díky bohu za ně, protože po sedmdesáti minutách aspoň začnou přinášet nějaké vysvětlení, kterého se můžeme chytit.

 

Tohle je film, na který jsem se dlouho těšil, a bohužel mě docela zklamal. Ne, že bych se u něj nudil, i když se v něm v dlouhých scénách skoro nic neděje. Ale je to film, který se zasekl v první půlce šedesátých let, a že je z roku 1971 napoví snad jen několik málo odhalených ňader (zklamu vás, Angelika opět neukáže nic). Margheriti bývá vedle Bavy jmenován jako top režisér italských gotických hororů, ale tohle je zrovna zjevně slabší kousek. Údajně jde o remake staršího Margheritiho filmu Danza macabra, který ale je hodnocen lépe. 6/10

 

a.k.a. Pomsta vlkodlaka, Web of the Spider, Dracula in the Castle of Blood, And Comes the Dawn... But Colored Red,  In the Grip of the Spider

Režie: Antonio Margheriti

Hrají: Anthony Franciosa, Michele Mercier, Klaus Kinski, Peter Carsten, Karin Field, Silvano Tranquilli, Raf Baldassare, Irina Maleeva, Enrico Osterman, Carla Mancini, Vittorio Fanfoni

Hudba: Riz Ortolani

Produkce: Panta Cinematografica

Itálie / Francie / SRN 1971 

HALLOWEEN SPECIAL MMXXVI část 5

Když už toho bylo tolik, že jediná další cesta je komentovat to.

 

SCREAM (1996)

 

V roce 1994 natočil Quentin Tarantino Pulp Fiction a Hollywood se zbláznil. Tvůrci se začali hledat v obchodech s komiksy a videokazetami, ve filmech se začalo žvanit o televizi, fast foodu, komiksech a filmech. Nevyhlo se to ani skomírajícímu žánr slasherů, kdy pokud měl člověk dojem, že v letech 1978-1991 byly natočeny všechny, právě metatextualita přinesla skoro svěží vítr. Skoro. Skoro pak nevadí, že se díváte na film, který jste už viděli stokrát, když o těch stovkách předchozích postavy neustále žvaní.

 

V podstatě je to mix mezi Noční můrou v Elm Street a Halloweenem, kdy film natočil tvůrce jednoho a celou druhou půlku běží asi ve smyčce v televizi závěrečných pět minut druhého. Máme tu brutální vraždy teenagerů maskovaným vrahem, odkazy na dávnou křivdu a nevyjasněnou vraždu, a děj jde klasicky - první vražda, dívka, co nechce sex, je napadena, druhá vražda, teenageři odjíždějí pařit do domu jednoho z nich, vraždy se začnou vršit, na závěr překvapivé odhalení totožnosti vraha. V Halloweenu se jednak dalo Jamie Lee Curtisové fandit, jednak tam ještě byl Pleasence. V Noční můře v Elm Street mě vraždění teenageři rozčilovali, ale Freddy Krueger je frajer, takže to aspoň vyvažoval on. Ale tady se nedá fandit nikomu, protože vrah v levném kostýmu z ptákovin prostě působí směšně. 

 

Vřískotu se nedá upřít napětí ani poměrně dobré zpracování, byť herecké výkony jsou od průměrných (většina obsazení včetně Neve Campbell v hlavní roli) až po strašné (Courteney Cox a ti tři kluci). Závěr je překombinovaný a neustálé odkazování na všechny možné filmy i to, že se vše děje jako ve filmu, mě čím dál víc otravovalo. V roce 1996 to možná působilo neotřele, ale po tolika dalších filmech a seriálech, které dělají to samé, už i tohle působí docela trapně. 6/10

 

a.k.a. Vřískot

Režie: Wes Craven

Hrají: Neve Campbell, David Arquette, Courteney Cox, Skeet Ulrich, Rose McGowan, Matthew Lillard, Drew Barrymore, Liev Schreiber, Linda Blair, Henry Winkler 

Hudba: Marco Beltrami

Produkce: Dimension Films 

USA 1996 

HALLOWEEN SPECIAL MMXXVI část 4

What's all this then?

 

THE WICKER MAN (1973)

 

Označení horor může připadat divákovi docela zavádějící, protože většinu děje jde spíše o mysteriózní drama o střetu dvou kultur a pátrání po zmizelé holčičce. Žádná strašidla, žádné lekačky, žádné násilí a vraždy, jen hradba mlčení a zoufalý policista, který se snaží dopátrat pravdy v nepřátelském a dost zvráceně působícím prostředí. Akorát že divák čím dál víc je snad i na straně vesničanů, kterým ten blbec narušuje pohodu, dokud naše hlavní pako nepojme podezření.

 

Na policejní stanici ve Skotsku přijde udání, že na ostrově Summerisle se pohřešuje dítě a nikdo to neřeší. Seržant Howie, který se vydá případ vyšetřovat, je naprosto ukázkový příklad nejtupějšího britského policisty - bigotní křesťan, fanatický ochránce zákona přesvědčený o své morální i zákonné nadřazenosti. Idiot, panic, který se křižuje, vidí-li jakýkoli náznak čehokoli sexuálního. A kam přijede? Na ostrov, kde se praktikuje pohanské náboženství, lidé o sexu nejen zcela veřejně mluví a zpívají o něm, ale dokonce ho i veřejně praktikují a učí o něm ve škole. Tomu všemu vévodí rozšafný Christopher Lee coby hrabě, kterého si tentokrát s Drákulou nespletete ani omylem. Akorát po ztracené dívce ani památky, a to ani u její vlastní rodiny. Nicméně něco tu nehraje a pohanské rituály v tom mohou hrát větší roli, než by se zdálo.

 

Není jméno Edward Woodward trochu na jedno brdo? Film trochu působí jako vážně pojatý Monty Pythonovský skeč. Dokonce hlavní představitel Edward Woodward v uniformě malinko připomíná Johna Cleese, a ostatním Pythonům by se tu role taky našly (Chapman coby hrabě, Idle coby hostinský, Gilliam jako hrobník a Jonesovi a Palinovi by se taky něco našlo). Nicméně byť na začátku atmosféra žádný horor zdaleka nepřipomíná a často se hraje a zpívá, postupně houstne a na Pythony pak už ani nevzpomenout. (Snad leda jedna z vnadných místních připomínala vzhledem Carol Clevelandovou.) 

 

Scénář a herecké výkony jsou rozhodně největší devizou filmu. Film o poznání inteligentnější a zajímavější co do tematiky než jakékoli shockery od Hammeru. Není divu, že Christopher Lee označil tento film jako svůj nejoblíbenější, má tu možnost velmi dobře hrát a má také co. Woodward vyvažuje nesympatičnost toho svého vola se zaujetím pro případ, který vyšetřuje, velmi dobře, Britt Ekland a v menší roli Ingrid Pitt jsou čarokrásné (a scéna, kde nahá Eklandová svádí zpěvem Woodwarda, je víc vzrušující než kdejaká sexuální scéna v jiných filmech), a místní jsou autentičtí, jak to jen jde. Jen tedy uvěřit tomu, že v Británii roku 1973 existuje taková odloučená komunita... Ale nakonec to funguje. 

 

Film se dochoval jen v kopiích různé kvality, což se odrazilo i na u nás vydaném DVD, které prvních pět minut vypadá jako převzaté z VHS, aby se pak kvalita náhle zlepšila, a různě se pak střídala po celý film. I co jsem viděl snímky z HD verze na Blu Ray, byly skoky v kvalitě zdroje poznat. Ale dá se to přežít. 7,5/10

 

a.k.a. Rituál

Režie: Robin Hardy

Hrají: Edward Woodward, Christopher Lee, Britt Ekland, Ingrid Pitt, Diane Cilento

Hudba: Paul Giovanni

Produkce: British Lion

Velká Británie 1973