THE SHOW WITH A NAME - GIALLO část 1 - ARGENTO, BAVA, FULCI

 Moje kolekce DVD a Blu Ray filmů subžánru giallo. Dnes se v rychlosti podíváme na filmy tří nejslavnějších tvůrců tohoto žánru, Daria Argenta, Maria Bavy a Lucia Fulciho. Pouze na ty, které mám ve sbírce.

THE SHOW WITH A NAME - HORORY MARIA BAVY

 Další díl The Show With a Name se tentokrát zařazuje k halloweenskému speciálu a pojednává o hororech a giallech Maria Bavy.

I TRE CHE SCONVOLSERO IL WEST (1968)

Tohle kdybych viděl před patnácti lety, tak by se mi to asi strašně líbilo. Ale i teď mě to celkem pobavilo, i když děj se zamotává dost nepravděpodobnými způsoby a důvody, proč začít bitku, se ani moc nehledají.

Bývalý herec a nyní bandita Kean, který své umění využívá ve své nové profesi, se pokusí vykrást dostavník převážející 400 000 dolarů. Loupež mu ale překazí packal zlodějíček Moses,  který omylem ukradne jen pytel s poštou. Peníze se však v bezpečí dostanou do banky. Moses naštvanému Keanovi navrhne, že peníze ukradnou z banky. Část vkladu ale vyhraje v kartách podvodník Clay, který se po loupeži za dvojicí zrádných parťáků vydává, aby získal svůj díl. Nikdo se ale samozřejmě ve skutečnosti dělit nechce, přičemž do všeho se připlete i Mosesova milá a mexičtí bandité. 

Film jsem viděl se slovenským rychlodabingem ve VHSripu, měl jsem si přece jen pustit anglický dabing, rozumět tomu, oproti dost nepřesnému překladu, šlo docela dobře. Ony dialogy navíc ani zase tak velkou roli nehrají. Hlavní je potýkání trojky Sabato-Wolff-Saxon. Sabato je vždycky protivný, ale tady to má i tak nějak v popisu práce, takže jsem ho přežil. Saxon část role evidentně předal dvojníkovi, protože předvádí krkolomné akrobatické kousky. Jinak je škoda, že z klasické éry je tohle jeho jediný špageťák - do italského westernu se vrátil až v roce 1993! Wolff tu vystřídá řadu převleků a hraje tu zase trochu jinak než obvykle. Do hlavní ženské role si producent opět prosadil svou manželku Agatu Flori, která tady ale nijak nepřekáží, mexického padoucha hraje tradiční Leo Anchóriz.

Jinak jde samozřejmě hlavně o akční komedii, takže ač pár mrtvých tu je, především se tu všichni perou. Některé scény jako by předznamenávaly filmy se Spencerem a Hillem, jiné se do nich ale nedostaly (speciálně upravené pistole)., jejich tvůrci, narozdíl od Castellariho, věděli dobře proč. Rustichelli vše doprovodil rozjuchanou cirkusově-operní hudbou, občas sedí, občas prakticky vůbec (variace na Shadows při bitce v řce je až příliš poklidná). No, z Castellariho šedesátkových westernů jsem tímhle viděl všechno, aspoň myslím, nic z toho není, co si vybavuju, nějak extra nadprůměrné, ale jestli si něco někdy zopakuju, tak Johnnyho Hamleta, Kill them All and Come Back Alone a tohle. Tak za deset let možná. 6,5/10

a.k.a. One Dollar Too Many, Vado, vedo e sparo, I Came, I Saw, I Shot, The Three Who Upset the West 

Režie: Enzo G. Castellari

Hrají: Antonio Sabato, John Saxon, Frank Wolff, Agata Flori, Leo Anchoriz, Tito Garcia, Rossella Bergamonti, Paolo Magalotti, Ivan Scratuglia, Luis Barboo, Victor Israel, Pietro Ceccarelli

Hudba: Carlo Rustichelli
Produkce: Titanus

Itálie / Španělsko 1968

ITALIA A MANO ARMATA (1976)

Maurizio Merli je zpátky, aby všechny lumpy rozstřílel na sračku!!!!!!!!!

Tohle je ten nejubožejší typ poliziotteschi filmů, takové ty pro voliče SPD, které místo skutečných emocí nabízejí jen hysterii a citovou ždímačku, a ukazují, jak je potřeba obnovit trest smrti a pozabíjet všechny, kteří se vymykají "slušné" společnosti. Lidi se dělí na tři typy: policii, která má svázané ruce, ubohé oběti brutálního násilí, a bezcitné mafiány, kteří se chovají jako naprostí idioti, jen aby měli během filmu na krku co nejvíc vražd, znásilnění a dalších ohavností. Merli tu jede opět v tom módu, že nepřemýšlí, ale každého, kdo se mu nelíbí, hned oddělá, nebo aspoň pěkně zmlátí.

No a i jinak... v podstatě je to od začátku do konce jen přehlídka jedné násilné scény za druhou. Děj je naprosto chaboučký, ani nemá jednotnou linku. Ze začátku to vypadalo, že půjde o pátrání po únoscích, z nichž jejich šéf je samozřejmě psychopat, který by nejradši všechny unesené děti vlastnoručně zaškrtil, znásilňuje holky na potkání atp. A do toho druhá linka s mazanými lupiči, kteří si svá rukojmí vozí s sebou už na loupež. Jenže obě tyto linky jsou vyřešeny v prvních čtyřiceti minutách, a asi po pětatřiceti Merli poprvé významně pronese jméno hlavního padoucha, který je, aniž by existovaly přímé důkazy, podle něj v pozadí veškeré zločinnosti. Takže na Johna Saxona si musíme počkat, hraje totéž, co pokaždé, ale aspoň trochu to drží.

Ve filmu se toho děje tolik, že by to vystačilo na tři filmy. Všechno jde za sebou tak rychle, že si člověk po dvaceti minutách myslí, že už musela uběhnout aspoň třičtvrtěhodina... Vše se střídá za sebou - přepadení, bitka, vražda, honička, přestřelka, vražda, znásilnění, bití dětí, vražda, mučení, vražda, honička... Lepší, než kdyby se v takovémhle filmu pořád kecalo, to určitě, ale když to srovnám třeba s předchozím Krutým Římem, ano, ani tam nebyl žádný jednotný příběh. Ale v druhé polovině se aspoň o něco tvůrci snažili. Tady už nejde o nic než o přehlídku násilí.

Jinak Marino Girolami prve imitoval Castellariho, tady se, docela umně, snaží imitovat Lenziho. Ale Lenzi byl jen jeden... Dokonce sem přetáhli i Micalizziho, který vše ozvučil asi tou nejikoničtější titulní melodií ze všech poliziotteschi. Každopádně, škoda, že nedoprovází lepší film. 5/10

a.k.a. Special Cop in Action
Režie: Marino Girolami (jako Franco Martinelli)
Hrají: Maurizio Merli, Raymond Pellegrin, John Saxon, Aldo Barberito, Mirella d'Angelo, Adolfo Lastretti, Stelio Candelli, Fortunato Arena, Toni Ucci, Massimo Vanni, Omero Capanna, Franco Borelli, Gofreddo Unger, Sergio Smacchi
Hudba: Franco Micalizzi
Produkce: Fida
Itálie 1976

MAURIZIO MERLI A JEHO FILMY

Tohle už tak trochu dělám u některých režisérů v angličtině na Sad Hill, ale proč si to do speciálu nezařadit i tady - přehled těch nejzajímavějších věcí, v které se Merli objevil. I to, co jsem neviděl, jen abychom se v jeho filmografii trochu vyznali. 

OIK'S OUT OF GRAVE RISING OCTOBER SPECIAL část 4

"Freddy Krueger... to je frajer," říká v Králích videa stylově namaskovaný Ondřej Neff... A právě Krueger je asi to jediné, co se mi na tomhle filmu líbilo.

A NIGHTMARE ON ELM STREET (1984)

Jméno Freddy Krueger jsem znal už v dětství, snad jsem i věděl, jak tento vrah vypadá, ale na film jsem se podíval až teď, vlastně i kvůli Johnu Saxonovi, který nás v létě opustil. Wes Craven tu spojuje dohromady prvky slasherů i nadpřirozena, a je to... pitomé.

Nemůžu tomu upřít určitou působivost, dobré zpracování triků, ale upřímně řečeno, na jednu stranu jsem hlavní postavy nesnášel a všem jim přál smrt, na tu druhou Freddymu se nedá fandit, protože je přízrak. Jednotlivé vraždy jsou pak vyloženě k smíchu, zvláště vcucnutí Johnnyho Deppa do postele včetně televize a rádia! A všechno dorazil debilní osmdesátkový konec, udělaný tak, aby se na filmu dalo rýžovat a točit bambilion dalších pokračování, remaků a prequelů.

Freddy Krueger je sice frajer, ale film o něm je sračka. 4/10

a.k.a. Noční můra v Elm Street
Režie: Wes Craven
Hrají: Robert Englund, John Saxon, Johnny Depp
Hudba: Charles Bernstein
Produkce: New Line Cinema
USA 1984

JOHN SAXON (1935-2020)

Další smutná zpráva, ve věku 85 let nás opustil John Saxon, asi nejvíce proslulý filmy jako Noční můra v Elm Street, Black Christmas nebo Drak přichází, my ho ale viděli v řadě eurocrime filmů a ve westernech, jako byl Joe Kidd.

IL CINICO, L'INFAME, IL VIOLENTO (1977)

Toto shrnutí není k dispozici. Příspěvek zobrazíte kliknutím sem.