GIALLO APRIL

Nějak teď jedu na giallo vlně, koukám na dávno viděné kousky, zkouším i nějaké dosud neviděné. Asi z toho nebude celoměsíční záležitost, jako je spagvember, ale schválně, jak dlouho mi to vydrží.

 

1. Lo strano vizio della signora Wardh (1971) /5.4./

Jestli v nějakém giallu záleží na vrahovi méně, tak snad jen v Your Vice is a Locked Room... Začátek je možná až moc hambatý, ale čím dál to postupuje, tím je to lepší, a až na to zbrklé vysvětlení v autě, které jsem ani teď pořádně nestíhal, je konec perfektní.

 

2. Smrtící spona (1984) /6.4./

Článek byl vydán, takže si přečtěte tam.

 

3. Una lucertola con la pelle di donna (1971) /6.4./

Už se mi to asi nelíbilo tolik jako napoprvé, ale halucinogenní scény s Florindou Bolkan jsou skvělé a napínat a děsit umí Fulci jako málokdo. Jean Sorel jedinkrát snesitelný, protože hraje podobné vakuum (díky Kubasovi za toto přirovnání), jako byl ve všech rolích.

 

4. La coda dello scorpione (1971) /8.4./

Od Martina asi jediné klasické giallo s vrahem v černém, kde se po něm opravdu pátrá, aby přišel na konci s nečekaným zvratem. Tak si říkám, že pokud tu měla být původně Edwige, mohla hrát spíš roli Idy Galli, bylo by zajímavější ji na začátku, jak jsme zvyklí, sledovat jako hrdinku, aby po necelé půlhodině skončila podřezaná. Alberto de Mendoza neplánovaně potřetí a topornější než jinde.

 

5. Gatti rossi in un labirinto di vetro (1975) /9.4./

Trash od Lenziho, většinou ale zábavný, občas chtěně, občas nechtěně komický. Nicolaiův soundtrack a komické role Baldassareho, Barthy a Vargase jsou na tom to nejlepší, zatímco protagonisté Richardson a Brochard jsou dost toporní a zklamou. 

6. Sette scialli di seta gialla (1972) /11.4./

Článek bude. 

 

7. Čtyři mouchy na šedém sametu (1971) /18.4./

Jako vždycky mi do všeho vlezla práce, takže jsem celý týden vynechal. Asi mám podobný názor jako napoprvé, kvůli nevýrazným hlavním postavám se film dost vleče a naopak ty vedlejší jako by každá vpadla z jiného filmu. Michael Brandon je mizerně nadabovaný, Mimsy Farmer rovnou mizerně hraje. Právní pozadí toho, proč film na dlouhá léta zmizel, je také zajímavé, a uvedení na nějaké kabelovce v 90. letech v ČR bylo zřejmě nelegální. 

Bud Spencer je Bůh

8. Amuck (1972) /19.4./

Hitchcockovina s Barbarou Bouchet v roli Grace Kelly a Jamese Stewarta v jednom a Rosalbou Neri v roli, o které Hitchcock radši ani nesnil. Občas opravdu dobré, občas příjemně brakové, pomalé, ale zábavné. Údajně měla hrát roli Eleanory původně Edwige, ale Rosalba sem sedí mnohem lépe.

 

9. Paní z neděle (1975) /19.4./

Článek bude.

10. Naked Girl Murdered in the Park (1972) /19.4./

Článek bude.

 

11. Torso (1973) /20.4./

Oproti ostatním Martinovým giallům se mi zdá opravdu slabší, navíc už sem míchá prvky z komedií s Fenech, co v té době točil (slintající vidláci) a je to spíš předchůdce slasheru. Až se divím, že to někde na kazetě nevyšlo třeba jako Halloween 4 (než vznikl) nebo Pátek třináctého 26.  

ZLATÁ BŘITVA 2025

Nejlepší film: Lo strano vizio della signora Wardh

Nejlepší režie: Lucio Fulci (Una lucertola con la pelle di donna)

Nejlepší herec v hlavní roli: Marcello Mastroianni (Paní z neděle)

Nejlepší herečka v hlavní roli: Jacqueline Bisset (Paní z neděle) 

Nejlepší herec ve vedlejší roli: Ivan Rassimov (Lo strano vizio della signora Wardh)

Nejlepší herečka ve vedlejší roli: Rosalba Neri (Amuck)

Nejlepší hudba: Ennio Morricone (Una lucertola con la pelle di donna)

Nejlepší vražda: chloroform, plyn a kostka ledu (Lo strano vizio della signora Wardh)

Nejlepší Bůh: Bud Spencer (Čtyři mouchy na šedém sametu) 

Nejlepší záměna šátků: Torso

Nejbizarnější vražedná zbraň: keramický penis (Paní z neděle)

Nejlepší sluha: Umberto Raho (Crimes of the Black Cat a Amuck)

THE SHOW WITH A NAME - GIALLO část 1 - ARGENTO, BAVA, FULCI

 Moje kolekce DVD a Blu Ray filmů subžánru giallo. Dnes se v rychlosti podíváme na filmy tří nejslavnějších tvůrců tohoto žánru, Daria Argenta, Maria Bavy a Lucia Fulciho. Pouze na ty, které mám ve sbírce.

INFERNO (1980)

MATER SUSPIRIORUM! LACHRYMARUM! TENEBRARUM!

Kdybych měl shrnout děj filmu, tak bych to nedokázal. Argento se tady úplně vykašlal na to, že by film měl mít nějaký příběh a jen vrší scény jednu za druhou. V hlavní roli není ani muž, ani žena, ale starý dům, který je ovládán jednou z trojice matek, čarodějnic ztělesňujících naprosté zlo. Kdysi o nich záhadný alchymista napsal knihu, ale kdo s knihou přijde do styku, záhy končí brutální smrtí...

Film tedy jen vrší jednu napínavou scénu, kdy někdo někam vleze a po něčem pátrá, aby to stejně nikdy nenašel, za druhou. Až někdy za půlkou pochopíme, kdo je hlavní postava filmu, ale je to ta nejméně zajímavá a nejméně výrazná. Na začátku si myslíme, že hlavní postavou bude potápějící se dívka v New Yorku, ale záhy se od ní zase střihne jinam, do Říma. Pak to vypadá, že hlavní postavou bude dívčin bratr Mark studující hudbu na univerzitě, s kamarádkou Eleonorou Giorgi coby vedlejší postavou. Jenže Argento najednou začne sledovat Giorgi a na Marka na nějakou dobu zapomeneme. Nebo snad bude tou ústřední postavou podivná sousedka v podání Darie Nicolodi? Zmrzačený majitel antikvariátu? Muž, kterého Eleonora Giorgi náhodou potká ve výtahu?

Ono je to jedno, hlavně tu jde o atmosféru podpořenou výrazným vizuálem a hudbou. Hudbu má na starosti Keith Emerson, a překvapilo mě, že svojí rockovou klasiku zapojoval strašně málo a většina hudby je vážná hudba. Nicméně soundtrack film dokresluje výborně. Na vizuální stránce se podílel Mario Bava, který dokonce zrežíroval několik scén místo nemocného Argenta. Nakonec se uvedení filmu ani nedožil a ani ho neuvedli v titulcích. Nicméně jeho vliv, zvláště v nasvícení některých scén, je tu jasně patrný.

Trochu mě zarazilo, že i tady lidi umírají hlavně na následky bodnutí nožem postavou s černými rukavicemi. Přitom postavy předtím třeba napadnou zdivočelé kočky, nebo krysy v řece, a stačilo by, aby je sežraly (ano, Argento se neskutečně bojí zvířat). Ne, vždycky ještě musí někdo přijít s kudlou. 

Kdybyste mi řekli, že to mělo 3 hodiny, nebo že to mělo 80 minut, obojímu bych věřil. Ten film se pohybuje spíš v kruhu než lineárně a klidně mohl být delší nebo kratší a vůbec by to nevadilo. Na druhou stranu, těžko se tady chytit nějaké linky ke sledování. 6/10

a.k.a. Trojice smrti

Režie: Dario Argento

Hrají: Leigh McCloskey, Irene Miracle, Eleonora Giorgi, Daria Nicolodi, Sacha Pitoeff, Alida Valli, Veronica Lazar, Gabriele Lavia,  Feodor Chaliapin, Leopoldo Mastelloni, Ania Pieroni, James Fleetwood

Hudba: Keith Emerson

Asistent režie: Lamberto Bava

Spolupráce: Mario Bava
Produkce: 20th Century Fox

Itálie 1980

TERROR AT THE OPERA (1987)

Schválně jsem dal do názvu alternativní anglický název, s kterým film v USA promítala dokonce společnost Orion, protože právě tuto verzi, zkrácenou o patnáct minut, u nás vydala na VHS Interama s  jednohlasým dabingem Pavla Trávníčka, a právě tuto kazetu jsem viděl. Ořez, rychlodabing, zkrácené. Ne zrovna ideální způsob.

Ale po letmém projetí plné verze se mi zdá, že ten zbytek, snad až na úplný závěr, který mi tu připadal useknutý, by tomu zase tolik nepřidal. Jednotlivé sekvence, zejména ty s vraždami nebo sledováním, jsou dobré, ale nějak moc nedrží pohromadě příběh, který se právě rozpadá jen na jednotlivé sekvence s vražděním.V římské opeře po autonehodě vypadne hlavní hvězda a nahradí ji začínající sopranistka Betty. Od začátku víme, že někdo Betty sleduje. Po premiéře Betty odejde se svým kamarádem k němu domů, vrah ji přiváže ke sloupu a pomocí jehel ji donutí sledovat, jak kamaráda brutálně zavraždí. Betty uteče, policie vyšetřuje, Betty zajde ke garderobiérce, která jí spravuje zničený kostým, vrah Betty přiváže a donutí ji pomocí jehel sledovat, jak garderobiérku brutálně zavraždí. A tak dále a tak dále a tak dále.

Jediné ozvláštnění přináší zapojení vran do děje, byť stejně jako další zvířata u Argenta, i tady mají nadpřirozené schopnosti. (Nepředpokládám, že se kdy Argento mimo natáčení přiblížil k jakémukoli zvířeti.) Zejména jsou fascinující záběry z pohledu vran či odrazy v jejich očích. Práce kamery je naprosto fantastická, vypadala skvěle i v tom ořezu, natož v plné širokoúhlé verzi. Propojení s hudbou funguje zejména, pokud hraje operní hudba, ať už Verdiho Macbeth, nebo něco jiného, bohužel Argento si tu neodpustil zapojení moderní metalové hudby, ať už od Claudia Simonettiho, nebo dokonce od Briana Ena, a ta je tu jako pěst na oko.

Bohužel, kdo vraždí, mi došlo už někde v půlce, protože ono těch podezřelých taky moc není. Výraznější postavy kromě hlavní hrdinky jsou asi čtyři, a jak začnou postupně skapávat, těžko být napjatý, kdo je vrah. Spíš je zajímavější motivace naznačovaná skrze flashbacky a sny, ale upřímně, dozvíme se o ní taky celkem málo. Hlavní herečka je asi na úrovní Jessicy Harper ze Suspirie, Argento měl zjevně v oblibě drobné brunetky, objevuje se tu i Daria Nicolodi, která tehdy snad byla ještě jeho manželkou? Jinak je v obsazení nabarvený režisér, který má představovat samotného Argenta, a pár dalších neznámých herců. Představitelku operní hvězdy na začátku filmu ani neuvidíme, děj je zabírán z jejího pohledu, včetně toho, jak ji pronásleduje dav, který Trávníček svým jedním hlasem nadaboval velmi zábavným způsobem.

Z osmdesátkového gialla, co jsem zatím viděl, tohle asi i tak bylo nejlepší, ale pořád docela slabota, kterou táhne dolů hlavně zbytečně přilepený závěr. 6,5/10

a.k.a. Opera, Děs v opeře

Režie: Dario Argento

Hrají: Cristina Marsillach, Ian Charleson, Urbano Barbieri, Daria Nicolodi, William McNamara, Coralina Cataldi-Tassoni, Antonella Vitale

Hudba: Giuseppe Verdi, Vincenzo Bellini, Giacomo Puccini, Brian Eno, Roger Eno, Steel Grave, Claudio Simonetti, Bill Wyman
Produkce: CDI Compagnia
Itálie 1987

HALLOWEEN SPECIAL 2023 část 7

Jedna břitva giallo nedělá, čímž bychom mohli letitý spor ukončit...

SUSPIRIA (1977)

Modří už vědí, že tenhle film je plný barev. Jeho vizuální stránka je naprosto ohromující. Všechno, co Argento nemohl úplně dát do svých giall, která se ještě poměrně tvářila realisticky, tak si vynahradil tady. Úžasné secesní dekorace, perfektní rudý zámek, kde se děj odehrává, hrátky s barevným světlem, se stíny, úžasné záběry. Soundtrack od Goblinů je kongeniální a když se ozve titulní zvonkohra, běží vám mráz po zádech.

Slabiny to ovšem má, a to je u Argenta tradičně děj a herci. Vzhledem k nadpřirozenému tématu, kdy se v taneční škole dějí skutečně podivné věci, člověk odpustí kdejakou nelogičnost. Ale spíš mi vadila ne úplně dobrá gradace. Na začátku přijíždí mladá studentka do Německa, je bouřka, strašný liják, taxikář je nevrlý, dívka přijíždí do školy, kde ji mají čekat, ale ve dveřích vidí prchající hysterickou dívku a vzápětí je sama vyhozena. Odjíždí taxíkem pryč. Kdo nás zajímá? No dívka, co přijela taxíkem. Co bude dělat? Proč ji vyhodili, když ji předtím pozvali? Jenže Argento v tu chvíli začne sledovat právě prchající hysterku. Jasně, jde o to ukázat hned první vraždu co nejdříve, ale na chvíli mě to ze sledování vyhodilo. 

A hlavní hrdinka je vůbec pasivní, většinu akce, otázek a pátrání za ni udělá její spolužačka, která už je ve škole druhým rokem - a něco podivného se jí začalo zdát až teď? Navíc Jessica Harper není dobrá herečka, a některé její kreace byly až k smíchu. Zbytek obsazení pak dodělává nepodařený anglický dabing, který se hercům skoro netrefuje do pusy a hlasy k nim také nesedí. Z hereckého obsazení tak nejlepší výkon podávají přísná úča Alida Valli a podivná zástupkyně ředitelky Joan Bennett. Což obě byly hvězdy starého Hollywoodu.

Původně Argento zamýšlel, že by škola byla pro děti. Dávalo by to více smyslu, jak infantilní jednání studentek, tak i míra fantazie. Ale vzhledem k násilným scénám byl věk studentek zvýšen. Jessica Harper i tak vypadá asi na patnáct a rozčilovalo mě, že celý film kouřila jednu za druhou. Na druhou stranu, ve skutečnosti jí i Stefanii Casini táhlo na třicet. 

I závěr mi připadal, že byl poněkud uspěchaný. V "zemi za zrcadlem" jsem toho čekal víc. Stejně tak jsem čekal víc od podivného němého sluhy s umělými zuby. Nicméně to vše je vynahrazeno úžasným vizuálem, kdy snad každý záběr by se dal zarámovat a vystavit, a perfektní hudbou Goblinů. 7,5/10

Režie: Dario Argento

Hrají: Jessica Harper, Stefania Cassini, Alida Valli, Joan Bennett, Flavio Bucci, Barbara Magnolfi, Rudolf Schündler, Udo Kier, Franca Scagnetti, Renato Scarpa

Hudba: Goblin

Scénář: Dario Argento a Daria Nicolodi
Produkce: Produzioni Atlas Consorziate

Itálie 1977

THE RED SHOW WITH SEVEN NAMES - PTÁK S KŘIŠŤÁLOVÝM PEŘÍM

 Umělá inteligence je tu zas a znovu napsala scénář podcastu, ve kterém vám Yellow Killer řekne o Argentově klasice i to, co neví. 

SHOCKTOBER SPECIAL část 3

 

A teď pro změnu něco, co jsem dokoukal a bavilo mě to už od začátku.

DAWN OF THE DEAD (1978)

Svět zachvátila zombie apokalypsa a vše se hroutí, komunikace, zásobování, běžný život se změnil v boj o přežití - a jakou má vlastně cenu? Kdo může, utíká, přežije jen ten nejsilnější. Shodou náhod se dá dohromady nesourodá čtveřice tvořená dvěma televziními redaktory a dvěma vojáky, z nichž jeden je i tak na útěku před zákonem, jelikož při akci zastřelil svého rasistického kolegu, který začal každého vraždit na potkání. Čtyři doslova z apokalypsy utíkají v kradeném vrtulníku, ale dochází jim palivo, oživlé mrtvoly jsou dočista všude a snad jedinou ochranu skýtá obchodní centrum, které je sice napřed třeba vyčistit od nemrtvých, ale následně se v něm snad dá přežít. Jakou má ale takový život cenu? A má vůbec cenu do něj přivést nový život?

Film byl očividně vyroben hodně levně, i když s větším rozpočtem než předchozí Romerův film Noc oživlých mrtvol (toho jsem kdysi kus viděl, ale dodnes se k němu nevrátil). Nějak moc to ale nevadí. Většina děje se točí kolem hlavní čtveřice, která je vyprofilovaná jednoduše, přesto zajímavě, a pak haldy oživlých mrtvol, které dost možná hrají pořád ti stejní herci - mám pocit, že Toma Saviniho jsem zahlédl jako nemrtvého hned několikrát, a pak se ještě objeví jako živý, a jako vždycky je jednou z nejzábavnějších postav ve filmu. Trochu děsivé je tedy i to, že většinu nemrtvých hrají poměrně mladí lidé. Ve městě se evidentně umírá brzo.

Zombie nevypadají tak shnile jako u Fulciho, vlastně jsou to jen lidé matření modrým krémem, ale funguje to dobře. Jen tedy trochu jsem měl, skoro až do závěru, pocit, že zase tak nebezpeční vlastně nejsou. Zvláště v jedné scéně, která se změní skoro až v komedii, působí dost neškodně. Dostaneme potom pořádnou porci šokující brutality, ale něco takového přece jen mohlo přijít už někdy v první polovině, aby to fakt nevypadalo, že pokud se kolem nich rychle proběhne, nebo se odstrčí, jste naprosto v pohodě. 

DVD, které tu vyšlo, na obalu inzeruje jen český a maďarský dabing, ale je tam naštěstí jak anglický zvuk, tak titulky. Překladatel je tedy evidentně psal z odposlechu dabingu, a to foneticky, takže se podle něj hlavní postavy jmenují Pýtr, Rodžer, Stývn a Fren. Ou maj gád. Jinak na DVD je plná 140 minut dlouhá verze, což působí na nízkorozpočtový film mamutím dojmem. A je to delší, než by to být muselo. Předpokládám, že z kinoverze šly pryč především ty nejbrutálnější záběry, zatímco osobně bych stříhal trochu jinde. Po hodině mi totiž přišlo, že už to začíná být trochu monotónní, takže asi bych za sebe zkrátil akci s náklaďáky a některé scény ze středu filmu, kdy se zdánlivě nic moc neděje. 

Vzhledem k tomu, že Romero ke spolupráci přizval Daria Argenta, udělal Argento pro Itálii vlastní sestřih, který má necelé dvě hodiny. Plná verze, kterou jsem viděl, je ale vlastně ne úplně dokončená, což se pozná i tím, že přestože hudbu složili Goblini ve spolupráci s Argentem, Romero zde použil většinu skladeb z archivní hudby (jedna skladba se už dříve objevila v Monty Python a svatý grál). Půvoní a archivní hudba jdou ale od sebe docela dobře rozeznat a obojí k filmu většinou sedí - tedy Goblin vždycky, archiv povětšinou. Třeba ta závěrečná cirkusová skladba je fajn. Sestřihů je opět bambilion, třeba jen Němci mají tři, takže to rozebírat nebudu. Italská verze se jmenovala Zombi, proto se Fulciho film jmenuje Zombi 2.

Úsvit mrtvých je klasika. Sice jsem ji asi měl vidět v jiné verzi a třeba bych byl nadšenější, ale i tahle byla dost dobrá. Kromě toho, že jde o boj s oživlými mrtvolami, tu máme i několik zajímavých podtémat, včetně toho, že mezi zombíky v nákupním centru a běžnými zákazníky obchoďáků dnes není zase takový rozdíl. 8/10

a.k.a. Úsvit mrtvých

Režie: George A. Romero

Hrají: David Emge, Ken Foree, Scott H. Reiniger, Gaylen Ross, Tom Savini

Hudba: Goblin, Dario Argento, archiv
Produkce: United Film Distribution Company, Titanus

USA / Itálie 1978