Schválně jsem dal do názvu alternativní anglický název, s kterým film v USA promítala dokonce společnost Orion, protože právě tuto verzi, zkrácenou o patnáct minut, u nás vydala na VHS Interama s jednohlasým dabingem Pavla Trávníčka, a právě tuto kazetu jsem viděl. Ořez, rychlodabing, zkrácené. Ne zrovna ideální způsob.
Ale po letmém projetí plné verze se mi zdá, že ten zbytek, snad až na úplný závěr, který mi tu připadal useknutý, by tomu zase tolik nepřidal. Jednotlivé sekvence, zejména ty s vraždami nebo sledováním, jsou dobré, ale nějak moc nedrží pohromadě příběh, který se právě rozpadá jen na jednotlivé sekvence s vražděním.V římské opeře po autonehodě vypadne hlavní hvězda a nahradí ji začínající sopranistka Betty. Od začátku víme, že někdo Betty sleduje. Po premiéře Betty odejde se svým kamarádem k němu domů, vrah ji přiváže ke sloupu a pomocí jehel ji donutí sledovat, jak kamaráda brutálně zavraždí. Betty uteče, policie vyšetřuje, Betty zajde ke garderobiérce, která jí spravuje zničený kostým, vrah Betty přiváže a donutí ji pomocí jehel sledovat, jak garderobiérku brutálně zavraždí. A tak dále a tak dále a tak dále.
Jediné ozvláštnění přináší zapojení vran do děje, byť stejně jako další zvířata u Argenta, i tady mají nadpřirozené schopnosti. (Nepředpokládám, že se kdy Argento mimo natáčení přiblížil k jakémukoli zvířeti.) Zejména jsou fascinující záběry z pohledu vran či odrazy v jejich očích. Práce kamery je naprosto fantastická, vypadala skvěle i v tom ořezu, natož v plné širokoúhlé verzi. Propojení s hudbou funguje zejména, pokud hraje operní hudba, ať už Verdiho Macbeth, nebo něco jiného, bohužel Argento si tu neodpustil zapojení moderní metalové hudby, ať už od Claudia Simonettiho, nebo dokonce od Briana Ena, a ta je tu jako pěst na oko.
Bohužel, kdo vraždí, mi došlo už někde v půlce, protože ono těch podezřelých taky moc není. Výraznější postavy kromě hlavní hrdinky jsou asi čtyři, a jak začnou postupně skapávat, těžko být napjatý, kdo je vrah. Spíš je zajímavější motivace naznačovaná skrze flashbacky a sny, ale upřímně, dozvíme se o ní taky celkem málo. Hlavní herečka je asi na úrovní Jessicy Harper ze Suspirie, Argento měl zjevně v oblibě drobné brunetky, objevuje se tu i Daria Nicolodi, která tehdy snad byla ještě jeho manželkou? Jinak je v obsazení nabarvený režisér, který má představovat samotného Argenta, a pár dalších neznámých herců. Představitelku operní hvězdy na začátku filmu ani neuvidíme, děj je zabírán z jejího pohledu, včetně toho, jak ji pronásleduje dav, který Trávníček svým jedním hlasem nadaboval velmi zábavným způsobem.
Z osmdesátkového gialla, co jsem zatím viděl, tohle asi i tak bylo nejlepší, ale pořád docela slabota, kterou táhne dolů hlavně zbytečně přilepený závěr. 6,5/10
a.k.a. Opera, Děs v opeře
Režie: Dario Argento
Hrají: Cristina Marsillach, Ian Charleson, Urbano Barbieri, Daria Nicolodi, William McNamara, Coralina Cataldi-Tassoni, Antonella Vitale
Hudba: Giuseppe Verdi, Vincenzo Bellini, Giacomo Puccini, Brian Eno, Roger Eno, Steel Grave, Claudio Simonetti, Bill Wyman
Itálie 1987
Tohle jsem viděl vážně dávno a pamatuji si, že mi taky tehdy vadil scénář.
OdpovědětVymazatJenže si ho zároveň pořád překvapivě dost pamatuji (paradox) a tady bych řekl, že scénář už nemá působit jako detektivka, ale jako metafikce na tvorbu hrůzy, která je do ní schovaná. Nemůžu ale říct, jestli se mu to daří či ne - asi budu muset podívat, abych byl schopen hodnocení.
A kvituji, že už jsi přímo označil verzi, co jsi viděl:).
Díky za recenzi.
Taky se mi líbí recenze, samozřejmě.
OdpovědětVymazat