UNA CIUDAD LLAMADA BASTARDA (1971)

Tento britsko-španělský western (tedy ne v pravém slova smyslu spaghetti) jsem se léta snažil sehnat, ale nedařilo se. Obsazení vypadá naprosto perfektně - Robert Shaw, Martin Landau a Al Lettieri ve spaghetti westernu? K tomu Telly Savalas, Stella Stevens nebo Fernando Rey? Jenže nemožnost nalezení koukatelné verze, titulků a tušení, že to asi nebude taková bomba, vzhledem k neznámému režiséru (jediný další film, který jsem od něj viděl, je Casino Royale...) i celkové obskurnosti filmu, mě zase odrazovaly. A pak to zničehonic uvedla letos ČT. A nechala dlouho po vysílání na svém webu k přehrání.

Mám pocit, že tenhle film jako povídka a potom scénář asi vypadal lépe, než jaký je výsledek. Když nad tím zpětně přemýšlím, asi to na papíře dávalo smysl, ale když se na to člověk dívá, je to pěkný guláš. Postavy se zjevují a zmizí, a asi čtvrthodinový flashback ve druhé polovině přijde tak náhle, bez varování a nesouvisle, že jsem měl pocit, že nechápu už vůbec nic. Navíc mám pocit, že v různých verzích jsou scény nastříhány různě za sebou, takže některá začíná úvodními titulky, kde Stella Stevens přijíždí do městečka v pohřebním voze, a prolog o deset let dříve se objeví až později, nebo možná vůbec.

Film se snaží vyprávět o pomstě a revoluci najednou, ale dost nepřehledně, a navíc nejzajímavější postavy filmu nejsou ty hlavní. Robert Shaw je celou dobu spíše přihlížejícím, Stella Stevens se jen občas mihne a v roli anděla zkázy není moc přesvědčivá, a Martin Landau vytváří kreaci a la gestapák z Alles Gute. Nejvíc baví Telly Savalas v naprosto cool roli šéfa města, který s chutí vraždí nejrůznějšími způsoby kohokoli, kdo se mu znelíbí (věšení a la pirátská loď), polonahý jen s napůl oblečenou uniformou, a vedle šílených špinavých paruk zářící pleší, jenže cca po půl hodině se poroučí, a pak nás nejvíc zajímá jeho pohůnek Lettieri, který se poměrně brzy poroučí taky.

Hudba je od Walda de los Rios, který podobně nesedící hudbu složil i ve stejném roce k Řece zlého muže s Lee Van Cleefem a Ginou Lollobrigidou, rovněž letos odvysílanou na ČT. Tady aspoň na člověka zničehonic nevyskočí beatová píseň, ale stejně, až na titulní skladbu, moc přesvědčivá není. 6/10

a.k.a. Město bastardů, A Town Called Bastard, A Town Called Hell

Režie: Robert Parrish, Irving Lerner

Hrají: Robert Shaw, Stella Stevens, Martin Landau, Telly Savalas, Fernando Rey, Al Lettieri, Michael Craig, Dudley Sutton, Paloma Cela, Aldo Sambrell, Tito Garcia, Maribel Hidalgo, Antonio Mayans, Luis Rivera, George Rigaud

Hudba: Waldo de los Rios
Produkce: Scotia International

Velká Británie / Španělsko 1971

SPAGVEMBER 2024

Listopad je tu, špaget čas.

1. Django (1966) /1.11./

A začít klasikou se vždycky vyplatí.

2. Pistole pro Ringa (1965) /3.11./

Viděno s překrývacím dabingem TV Premiéra, což bylo hrozný, ale pravda je, že v angličtině mi ten film nikdy nepřipadal tak vtipnej. Docela překvapení.

3. Ringo se vrací (1965) /3.11./

Dva odlišné filmy od stejného týmu. Stejní herci v úplně jiných rolích. Tenhle je z těch dvou jednoznačně lepší.

4. Companeros (1970) /4.11./

Vamos a matar, companeros!! Od Corbucciho můj nejoblíbenější, vylepšená verze Žoldnéře po událostech jara 1968 a zhlédnutí Divoké bandy. Hned několik scén si z ní dost půjčuje.

5. Boot Hill (1969) /5.11./

Spencer s Hillem jsou jistota, ale tomuhle filmu strašně ubližuje nevyrovnaný, zřejmě narychlo psaný scénář, s pár skvělými scénami, pár hroznými, a celkově nedržící pohromadě. Přitom potenciál tu byl.

6. Město bastardů (1971) /6.11./

Článek bude.

7. Johnny Yuma (1967) /8.11./

Tohle jsem si asi opakovat nemusel. Engelbert Humperdinck s nejotravnějším poskokem vůbec proti dřevěnému gentlemanovi a překvapivě opravdu brutálním padouchům, kteří umlátí dítě k smrti. To už jsem si nepamatoval a nečekal to, stejně jako incestní vztah mezi hlavním padouchem a jeho sestrou. Rosalba Neri ❤

8. El Puro (1969) /9.11./

Článek bude.

9. Savage Guns (1971) /9.11./

Článek bude.

10. Taste of Killing (1966) /11.11./

Kdysi dávno jsem to bral asi moc tradičně a doslovně. Příběh, ve kterém není kladná a záporná strana, protože obránci zlata se chovají jako úplně stejné svině jako jeho dobyvatelé. Za George Martina aspoň pláče žena a dítě, kdo by plakal za Craiga Hilla, když jemu samotnému nezáleží na nikom? Napodruhé výrazně lepší dojem.

11. Pohřběte je hluboko (1968) /13.11./

Bože to je nuda. A nastříhané kusy Taste of Killing a dalších filmů do toho vůbec nepomáhají. Viděno z originální VHS od Davaye, takže většinu rolí mluví četnická pátrací stanice Brno.

12. Armáda pěti mužů (1969) /14.11./

Má to svoje mouchy, ale zejména díky Morriconemu to stojí opakovaně za vidění. Peter Graves mi tam ale nějak moc nesedí, zatímco James Daly zapadá docela dobře. Střídání italských a španělských lokací je občas hodně divoké.

13. I Want Him Dead (1968) /15.11./

Narozdíl od Taste of Killing, tohle se v mých očích nijak neposunulo. Natočené je to moc pěkně, ale děj je tak stupidní, až je to iritující, stejně jako přehrávání béčkových herců a kaskadérů v pro ně příliš důležitých rolích. Každopádně zkusím s Craigem Hillem zkouknout i něco, co jsem ještě neviděl, ať mám lepší možnost porovnat.

14. No Graves on Boot Hill (1968) /16.11./

Článek bude...

15. Mé jméno je Nikdo (1973) /16.11./

Trochu jsem si potřeboval spravit náladu klasikou, což se povedlo. Zajímavé je, že v italské verzi se divák z titulků vůbec nedoví, že ve filmu je i R. G. Armstrong, Geoffrey Lewis, Leo Gordon nebo Steve Kanaly.

 

16. Trumfové eso (1968) /22.11./

Pár dní nebyla vůbec energie ani čas, takže snad to teď aspoň trošku doženu.  

17. Hodný, zlý a ošklivý (1966) /23.11./

Proč ne trochu změny, takže Trumfové eso i GBU jsem si teď pustil z VHS kopií - tedy v případě Esa nahrávku z ČT z doby před dvaceti lety, GBU z ripu z originální VHS. On tomu ten ořez zas tak moc nakonec neubírá, ale příště samozřejmě zase pěkně kvalitní, neořezaná a nedabovaná verze.

18. The Dirty Fifteen (1967) /23.11./

Článek bude.

Tak letos jen 18. Vypadl jsem z toho a víc nedávám. I to je ale docela dost. Hrdiny letošního speciálu byli jednoznačně Craig Hill (5 filmů, z toho dva nové), Bud Spencer (3 filmy), Terence Hill (také 3 filmy) a Robert Woods (2 nové filmy). Co mě mrzí, je, že jsem nakonec nezařadil víc Lee Van Cleefa, který letos byl jen v Hodném, zlém a ošklivém, nedošlo na zopakování Kapes plných dynamitu a Run, man, run z pěkných kopií z Blu Ray, nedal jsem filmy, které jsem loni odložil, jako třeba Corbucciho Křiváci, které jsem naposledy viděl někdy v roce 2010.

ZLATÝ KOLT 2024

Nejlepší film: Hodný, zlý a ošklivý

Nominace: Companeros, Ringo se vrací, Mé jméno je Nikdo, Trumfové eso

 

Nejlepší režie: Sergio Leone (Hodný, zlý a ošklivý)

 Nominace: Sergio Corbucci (Companeros), Giuseppe Colizzi (Trumfové eso), Duccio Tessari (Ringo se vrací), Tonino Valerii (Mé jméno je Nikdo)

 

Nejlepší herec v hlavní roli: Terence Hill (Mé jméno je Nikdo)

Nominace: Eli Wallach (Trumfové eso), Franco Nero (Companeros), Clint Eastwood (Hodný, zlý a ošklivý), Henry Fonda (Mé jméno je Nikdo)

 

Nejlepší herečka v hlavní roli: Rosalba Neri (Johnny Yuma)

Nominace: Nieves Navarro (Ringo se vrací), Stella Stevens (Město bastardů), Simonetta Vitelli (Savage Guns)

 

Nejlepší herec ve vedlejší roli: Eli Wallach (Hodný, zlý a ošklivý)

Nominace: Telly Savalas (Město bastardů), Bud Spencer (Trumfové eso), Lee Van Cleef (Hodný, zlý a ošklivý), Jack Palance (Companeros)

 

Nejlepší hudba: Ennio Morricone (Hodný, zlý a ošklivý)

Nominace: Luis Bacalov (Django), Nico Fidenco (Taste of Killing), Carlo Rustichelli (Trumfové eso), Ennio Morricone (za vše ostatní, zejména Mé jméno je Nikdo, Armádu pěti mužů, Ringo se vrací a Companeros)

Nejlepší přestřelka: Django vs 48 mužů (Django)

Nejlepší souboj: je nutné se ptát?

Nejlepší bitka: Ringo vs Paco Fuentes (Ringo se vrací) 

Nejlepší půlvoják: Shorty (Hodný, zlý a ošklivý)

Nejlepší kolt: skládačka z obchodu (Hodný, zlý a ošklivý)

Nejlepší drtič jablek: Bud Spencer (Trumfové eso)

Nejlepší tučňák: Franco Nero (Companeros)

Nejlepší nohy v punčochách: Simonetta Vitelli (Savage Guns)

Nejlepší nákup: padouši ve filmu El Puro

Nejlepší minirole, zpětně považovaná za velký part: Kevin McCarthy (Trumfové eso)

THE SHOW WITH A NAME - BOND, JAMES BOND část 1

 Již avizované dlouhé povídání o bondovkách je tu se svou první částí, která pojednává o klasických filmech se Seanem Connerym, tedy z let 1962-1971. Ano, je v tom i jeden Lazenby.

THE SHOW WITH NO NAME - EPIZODA VIII - ČELISTI

Žralok zuby má jak nože... a my budeme potřebovat větší loď. The Show With No Name Must Go On! Jsme zpět, v plné síle, a plavíme se na vlnách, hip hip! Hurá... A stihneme probrat i Halloween či Drsného Harryho.

FROM RUSSIA WITH LOVE (1963)

Minule jsem psal o první filmové Bondovce, Dr. No, která mě moc nebavila. Druhý díl je o dost lepší. Vlastně skoro celou první hodinu jsem se vůbec nenudil, přestože hlavní dění se odehrává kolem Jamese Bonda, ne s ním. Československý šachový génius pobavil, neviditelný kočkofil Blofeld rovněž, ruská akční baba Klebbová už moc ne. A celou dobu se tam jako stín za Bondem pohybuje blonďatý Robert Shaw - a nemluví, skoro nejedná, ovšem úvodní scéna nám ukázala, co dovede. Bondgirl, ruská agentka, která pomalu ani neví, že je agentka, je rovněž krásná, ovšem kdyby mlčela, bylo by to lepší. Problém mám s nudnou pasáží v cikánském táboře a potom se závěrem. Vrchol filmu totiž přijde o něco dříve - trochu spoileroidně prozradím, že s tím má co dělat Shaw, který Conneryho ve společné scéně herecky doslova převálcuje. Connery opět spíše nehraje, taky moc nemá co. Zábavné bylo sledovat, jak moc film vykrádá Hitchcockovo Na sever severozápadní linkou - včetně scény s letadlem (zde s vrtulníkem). Ano - po tomhle mám chuť se dívat dál. 7,5/10

Režie: Terence Young
Hrají: Sean Connery,  Daniela Bianchi, Pedro Armendáriz, Lotte Lenya, Robert Shaw, Bernard Lee, Eunice Gayson, Walter Gotell, Francis De Wolff, Lois Maxwell, Aliza Gur, Martine Beswick, Vladek Sheybal, Desmond Llewelyn
Předloha: Ian Fleming
Hudba: John Barry
Produkce: Eon Productions
Velká Británie 1963

THE DEEP (1977)

 

Podmořské prostředí nemám moc rád, námořnické příběhy mě nikdy nelákaly a nebavily, s výjimkou Dvaceti tisíc mil pod mořem. Holt jsem suchozemská krysa. Tenhle film ale sliboval docela zajímavou podívanou, celkem je proslulý a má lákavé obsazení - Robert Shaw, Jacqueline Bisset nebo Eli Wallach. Jinak jsem vůbec nevěděl, o čem to bude, takže jsem se nechal překvapit.

A vlastně jsem docela zklamanej - tedy tím, o čem to je. Ze začátku to vypadalo, že film bude o hledání potopeného starého pokladu a největší překážkou bude se k němu dostat nebo tak něco. Jenže záhy se do všeho zapojí mafiáni, kteří pasou po něčem, co Nick Nolte a Jacqueline Bisset našli v moři. A poměrně brzy se rovněž ukáže, že jde o drogy. To je tak ohraný... Naštěstí se ve druhé půli rovněž ukáže, že tam je víc než jen drogy a tím film nabere trochu na zajímavosti. Té ovšem aspoň pro mě škodí podmořské scény. Já vím, že se to jmenuje Hlubina a odehrává se to pod mořem, ale mě moc nebaví koukat na to, jak někdo plave pod mořem, prohlíží si ryby, nebo se hrabe v písku. A tyhle scény film dost silně natahují. V kontrapunktu k tomu jsou poměrně brutální scény s mafiány (snaha o rozsekání hlavy kompresorem je top), ale asi nejvíc mě bavily právě scény, kde hrdinové přemýšlejí, co to v tom moři kromě drog vlastně je.

Jak jsem říkal, asi největším tahákem pro mě bylo obsazení, plus režisér Yates, který devět let předtím natočil Bullittův případ. Robert Shaw je ze všech jasně nejlepší jako starý zkušený mořský vlk. Fakt škoda, že tak záhy poté zemřel. Jacqueline Bisset, zjevně odpůrkyně nošení podprsenek, je tady hlavně potěchou pro oko, samozřejmě hlavně v úvodní scéně, kdy plave jen v bílém tričku pod vodou (což jí přineslo slávu, za kterou moc ráda nebyla), ale po herecké stránce se rovněž nenechává zahanbit. Nick Nolte je jen svalnatý Amík s omezenými hereckými schopnostmi, ale sympatie si rovněž získá. Kdo je v tom filmu ovšem zabitej, je Eli Wallach. Jeho role je moc velká na to, aby se dala brát jako cameo, a zase moc malá na to, aby si ho člověk pořádně užil. Jeho ošuntělý slizký námořník sice potěší, ale aktivita jeho postavy je spíš tušená, on sám toho kromě pití rumu moc na práci nemá. Škoda.

Existuje alternativní verze, která má o hodinu materiálu víc (!) a byla vysílána jako dvoudílná v televizi. Jak to vypadá, byly tam i docela zajímavé scény, nejen prohledávání lodi, jak jsem se obával. Bohužel to vypadá, že obě verze mají stejný konec, který mě neskutečně vytočil, protože je jako pěst na oko. Nechci spoilovat, ale tady jde spíš o provedení, které je příšerné. Přitom by stačila prostě jiná hudba a třeba záběr z výšky a setmění, nebo tak něco. To mi hodnocení dost srazilo, ale s přihlédnutím ke zbytku filmu, který zase tak špatný není, dávám 7/10.

a.k.a. Hlubina
Režie: Peter Yates
Hrají: Robert Shaw, Jacqueline Bisset, Nick Nolte, Louis Gossett jr., Eli Wallach
Hudba: John Barry
Podle knihy Petera Benchleyho
Produkce: Columbia
USA 1977

WAR IS OVER... CHUCK NORRIS LIVES

Ne, to je jenom vtip. Dneska tady o žádného Norrise nezavadíte, naopak se podíváme na zoubek hned třem rozmáchlým válečným freskám, které zachycují klíčové okamžiky Druhé světové války. Všechny tři filmy mají hvězdami nabité obsazení, nemají ústřední postavy a detailně popisují všechny akce.
Vlastně bych válečné filmy rozdělil do tří kategorií. Akčně-dobrodružné, dramatické a historické. Mezi první bych zařadil svoje oblíbené Kam orli nelétají, Tucet špinavců či Velký útěk, do druhé kategorie bych zařadil spíše filmy ze zázemí či koncentračních táborů (např. Musíme si pomáhat), ale třeba i Most přes řeku Kwai, a třetí kategorie jsou filmy popisující důležité akce, bitvy apod. Patří tam tři dnešní bijáky, dále bych sem zařadil třeba Atentát, Bitvu v Ardenách či Osvobození Prahy (ne, že by ty filmy byly často historicky pravdivé). Je jasné, která kategorie je moje nejoblíbenější. Ale tyhle historické velkofilmy kolikrát taky mají něco do sebe.

(číst dál)

THE TAKING OF PELHAM ONE TWO THREE (1974)

Asi nejrealističtější a nejoriginálnější film o únosu dopravního prostředku, co jsem viděl. Únosci nechtějí zničit Spojené státy, jenom chtějí prachy, aby mohli žít na vysoké noze. Úředníci dost dlouho váhají, jestli výkupné zaplatí, starosta je zkorumpovaný zbabělec ovládaný svou ženou a místostarostou. A policisté nejsou všichni hrdinové, hlavní hrdina je chlápek, co radši dělá v kanclu. Žádné patetické proslovy, žádné milenky hlavních hrdinů, držené právě v tom vlaku, místo toho spousta černého humoru. K tomu rychlé tempo, které člověku nedovolí se nudit, skvělá hudba a hlavní herci - komik Walter Matthau v nezvyklé (ale skvěle podané) hlavní roli, v rolích teroristů, barevně označených (ahoj, Quentine) Robert Shaw (úžasnej, jako vždycky) jako pan Modrý, hlavní organizátor, drsný žoldák, který ale umí logicky uvažovat, Martin Balsam jako pan Zelený, spíše vyděšený strejda, který nechce zabíjet, jenom chce prachy, Hector Elizondo jako šílený sadista pan Šedý a Earl Hindman jako loajální a úkoly plnící pan Hnědý. Jediná chyba jsou slabší začátek a konec. 8,5/10
Před rokem vznikl remake s Johnem Travoltou a Denzelem Washingtonem. Pochybuju, že je lepší.
a.k.a. Přepadení vlaku z Pelhamu
Režie: Joseph Sargent
Hrají: Walter Matthau, Robert Shaw, Martin Balsam, Hector Elizondo, Earl Hindman, James Broderick, Dick O'Neill
Hudba: David Shire
Produkce: United Artists
USA 1974

FORCE 10 FROM NAVARONE (1978)

První díl s Gregory Peckem, Anthony Quinnem a Davidem Nivenem jsem neviděl. Tady zaskočili ve stejných rolích místo Pecka Robert Shaw, místo Nivena Edward Fox (Quinnova postava se tu nevyskytuje), a musím říct, že byli úžasní jako typičtí angličani se svým suchým humorem. jako akční američan se objevuje mladý Harrison Ford (neuvěřitelné, že je to jen 3 roky před Indiana Jonesem) a taky je skvělej. Film je taktéž podle knihy Allistaira MacLeana, jenže kvalit Where Eagles Dare zdaleka nedosahuje. Je to nejen scénářem, který neobsahuje takové zásadní zvraty v tom, kdo je na které straně, role jsou v podstatě rozdány od začátku, taky je to částečně obsazením, prostě od Richarda Kiela, i když se na začátku objeví jako kámoš, jsem čekal, že se změní v záporáka - a taky že jo, hned za deset minut, stejně jako od Barbary Bach jsem čekal, že je ve skutečnosti klaďačka (to se taky potvrdilo) - mimochodem taky nechápu, proč je v titulcích na třetím místě, když se objeví asi na 15 minut. Hlavního záporáka (jo, tenhle film má výraznějšího záporáka, než Orli, což je plus) hraje Franco Nero, a to dost dobře, ale taky je tady chybka - na začátku je představen jako záporák, jenže pak je to obvinění "vyvráceno", načež pak se Franco tváří jako klaďák - a všichni, včetně Shawa, mu to žerou a berou ho do nejnebezpečnějších akcí, kde by mohl dobře zradit! No, ale i přes tohle jsem se skvěle bavil. Film má, stejně jako Orli, skvělou hudbu Rona Goodwina. 7,5/10

a.k.a. Oddíl 10 z Navarone
Režie: Guy Hamilton
Hrají: Robert Shaw, Harrison Ford, Barbara Bach, Edward Fox, Franco Nero, Carl Weathers, Richard Kiel, Michael Byrne
Hudba: Ron Goodwin
Podle knihy Alistaira MacLeana 
Produkce: Columbia
Velká Británie / USA 1978