HALLOWEEN SPECIAL MMXXVI část 6

 

Edgar Allan Poe po italsku. Takže ho hraje Kinski.

 

NELLA STRETTA MORSA DEL RAGNO (1971) 

 

Česky toto kdysi uvedla Premiéra pod názvem Pomsta vlkodlaka. Netuším, kde toho vlkodlaka vzali, protože tady sice najdeme strašidelný hrad a duchy křížené s nemrtvými a upíry, ale vlkodlaky fakt ne.

 

Novinář Alan se vydává do Velké Británie, kde práve pobývá Edgar Allan Poe, aby s ním udělal rozhovor. Nejvíc ho zajímá jeho zpodobnění smrti, šílenství a záhrobních témat, která si jako ryze racionalisticky uvažující člověk nedokáže vysvětlit. Přítomný baron Blackwood se s mladým novinářem vsadí - pokud přežije noc na jeho opuštěném sídle, vyhraje deset liber. Navíc Poe i Blackwood jsou přesvědčeni, že tento zážitek, který se nikomu ještě nepovedlo přežít, může odpovědět na některé novinářovy dotazy.

 

Alan se asi tak čtvrt hodiny prochází po opuštěném zámku a kromě neustále se zastavujících hodin a znovu běžících se nic moc neděje. Až se objeví záhadná krásná žena, která tvrdí, že je Blackwoodovou sestrou. Alan obdivuje krásnou ženu na obraze, která se záhy objevuje také, a zjevně se s Elizabeth nesnášejí. Vypadá to, že obě svedou o nově příchozího boj, který ale záhy vyhrává Elizabeth, jež se s Alanem pomiluje. Záhy se ale objevuje záhadný muž se zakrvácenou tváří, který Elizabeth zavraždí, a následně záhadně mizí. Proč jsou tito lidé na zjevně neobydleném zámku? Kam záhadně mizí? Kdo vlastně jsou?

 

Film vyšel v X různých sestřizích s X různými názvy, ale plná kopie trvající 110 minut zřejmě zmizela, takže na německém DVD, na které jsem se díval (Němci si do názvu vrazili Drákulu), je plná verze sestavena ze tří zdrojů - 90 minut trvající anglické verze s názvem Web of the Spider, podobně dlouhé, ale zjevně alternativně sestříhané německé a plné italské, která se ale dochovala jen ve VHS kvalitě. Přechody mezi všemi třemi verzemi jsou znát (anglická je z HD zdroje, německá koukatelná, ale slabší, italská příšerná) a zvuk se několikrát přepne do italštiny i němčiny. Mám ale pocit, že kdybych se díval na kratší sestřih, o některé části děje a vysvětlení bych byl ochuzen.

 

Problém, jak už je asi jasné z popisu děje, je bohužel v tom, že film nevytváří fikční svět, který by držel pohromadě. Máme tu doktora, který do všeho vnáší kapku metafyziky a přináší pseudovědeckou teorii o tom, že duše, která zemřela násilně, nikdy neumírá, duchové ale mají fyzická těla, ale dokážou se různě zjevovat a mizet, zhmotňují se z páry, a potřebují krev obětí k tomu, aby přežili. To už je trochu moc zamotaný, aby to dávalo smysl. Margheriti za pomoci kamery bratrů Mancoriových a hudby Rize Ortolaniho dělá co může, aby vytřískal co nejvíc atmosféry, přičemž nejvydatnějšími pomocníky jsou mu strnule děsivý Peter Carsten, nádherná Michele Mercier a částečně Klaus Kinski v cameu v první čtvrthodině filmu. O hereckých výkonech se bohužel moc dobrého říct nedá, ale Margheriti nikdy nebyl dobrý v práci s herci, takže jejich výkony jsou od standardně profesionálních (Silvano Tranquili, Karin Field, Raf Baldassare, Peter Carsten) přes toporné (bohužel i Mercier, která se občas viditelně dívá do kamery) až po šílené přehrávání (u Kinskiho jsme na to zvyklí, kdežto Anthony Franciosa předvádí na konci něco, na co by i Anthony Steffen pokoušející se předstírat šílenství hleděl s úžasem). 

 

Zajímavé jsou flashbacky vytvořené jako zhmotnění a přenesení minulé události do současnosti, takže spíš připomínají návštěvy Harryho Pottera v myslánce. Nicméně díky bohu za ně, protože po sedmdesáti minutách aspoň začnou přinášet nějaké vysvětlení, kterého se můžeme chytit.

 

Tohle je film, na který jsem se dlouho těšil, a bohužel mě docela zklamal. Ne, že bych se u něj nudil, i když se v něm v dlouhých scénách skoro nic neděje. Ale je to film, který se zasekl v první půlce šedesátých let, a že je z roku 1971 napoví snad jen několik málo odhalených ňader (zklamu vás, Angelika opět neukáže nic). Margheriti bývá vedle Bavy jmenován jako top režisér italských gotických hororů, ale tohle je zrovna zjevně slabší kousek. Údajně jde o remake staršího Margheritiho filmu Danza macabra, který ale je hodnocen lépe. 6/10

 

a.k.a. Pomsta vlkodlaka, Web of the Spider, Dracula in the Castle of Blood, And Comes the Dawn... But Colored Red,  In the Grip of the Spider

Režie: Antonio Margheriti

Hrají: Anthony Franciosa, Michele Mercier, Klaus Kinski, Peter Carsten, Karin Field, Silvano Tranquilli, Raf Baldassare, Irina Maleeva, Enrico Osterman, Carla Mancini, Vittorio Fanfoni

Hudba: Riz Ortolani

Produkce: Panta Cinematografica

Itálie / Francie / SRN 1971 

HALLOWEEN SPECIAL MMXXVI část 4

What's all this then?

 

THE WICKER MAN (1973)

 

Označení horor může připadat divákovi docela zavádějící, protože většinu děje jde spíše o mysteriózní drama o střetu dvou kultur a pátrání po zmizelé holčičce. Žádná strašidla, žádné lekačky, žádné násilí a vraždy, jen hradba mlčení a zoufalý policista, který se snaží dopátrat pravdy v nepřátelském a dost zvráceně působícím prostředí. Akorát že divák čím dál víc je snad i na straně vesničanů, kterým ten blbec narušuje pohodu, dokud naše hlavní pako nepojme podezření.

 

Na policejní stanici ve Skotsku přijde udání, že na ostrově Summerisle se pohřešuje dítě a nikdo to neřeší. Seržant Howie, který se vydá případ vyšetřovat, je naprosto ukázkový příklad nejtupějšího britského policisty - bigotní křesťan, fanatický ochránce zákona přesvědčený o své morální i zákonné nadřazenosti. Idiot, panic, který se křižuje, vidí-li jakýkoli náznak čehokoli sexuálního. A kam přijede? Na ostrov, kde se praktikuje pohanské náboženství, lidé o sexu nejen zcela veřejně mluví a zpívají o něm, ale dokonce ho i veřejně praktikují a učí o něm ve škole. Tomu všemu vévodí rozšafný Christopher Lee coby hrabě, kterého si tentokrát s Drákulou nespletete ani omylem. Akorát po ztracené dívce ani památky, a to ani u její vlastní rodiny. Nicméně něco tu nehraje a pohanské rituály v tom mohou hrát větší roli, než by se zdálo.

 

Není jméno Edward Woodward trochu na jedno brdo? Film trochu působí jako vážně pojatý Monty Pythonovský skeč. Dokonce hlavní představitel Edward Woodward v uniformě malinko připomíná Johna Cleese, a ostatním Pythonům by se tu role taky našly (Chapman coby hrabě, Idle coby hostinský, Gilliam jako hrobník a Jonesovi a Palinovi by se taky něco našlo). Nicméně byť na začátku atmosféra žádný horor zdaleka nepřipomíná a často se hraje a zpívá, postupně houstne a na Pythony pak už ani nevzpomenout. (Snad leda jedna z vnadných místních připomínala vzhledem Carol Clevelandovou.) 

 

Scénář a herecké výkony jsou rozhodně největší devizou filmu. Film o poznání inteligentnější a zajímavější co do tematiky než jakékoli shockery od Hammeru. Není divu, že Christopher Lee označil tento film jako svůj nejoblíbenější, má tu možnost velmi dobře hrát a má také co. Woodward vyvažuje nesympatičnost toho svého vola se zaujetím pro případ, který vyšetřuje, velmi dobře, Britt Ekland a v menší roli Ingrid Pitt jsou čarokrásné (a scéna, kde nahá Eklandová svádí zpěvem Woodwarda, je víc vzrušující než kdejaká sexuální scéna v jiných filmech), a místní jsou autentičtí, jak to jen jde. Jen tedy uvěřit tomu, že v Británii roku 1973 existuje taková odloučená komunita... Ale nakonec to funguje. 

 

Film se dochoval jen v kopiích různé kvality, což se odrazilo i na u nás vydaném DVD, které prvních pět minut vypadá jako převzaté z VHS, aby se pak kvalita náhle zlepšila, a různě se pak střídala po celý film. I co jsem viděl snímky z HD verze na Blu Ray, byly skoky v kvalitě zdroje poznat. Ale dá se to přežít. 7,5/10

 

a.k.a. Rituál

Režie: Robin Hardy

Hrají: Edward Woodward, Christopher Lee, Britt Ekland, Ingrid Pitt, Diane Cilento

Hudba: Paul Giovanni

Produkce: British Lion

Velká Británie 1973 

HALLOWEEN SPECIAL MMXXVI část 3

Strašení a la William Friedkin. 

 

THE EXORCIST (1973) 

 

Ne, samozřejmě, Vymítač ďábla je klasika, ve své době nominovaná na několik Oscarů snad jako první horor vůbec. Je docela fascinující, jak Friedkin prakticky nemění styl a leckteré scény působí jako z dokumentu, a jiné jsou neskutečně stylizované, aniž by film ztratil konzistenci.

 

Úvod nás zavede do Iráku, kde se při vykopávkách najde soška démona. A záhy se otci Merrinovi, který je vede, začnou dít záhadné věci. Střih do USA, kde slavná herečka natáčí film a o její dvanáctiletou dceru se stará zatím chůva. A v domě se začnou dít záhadné věci, které čím dál víc vedou k malé dívce, jejíž chování se také začne záhadně měnit. Lékaři nepomáhají, je čas obrátit se na vymítače?

 

Hlavními motivy jsou bezpochyby ztracená víra a pouto mezi matkou a dítětem. To se týká nejen postav Regan a její matky, ale také kněze-psychiatra otce Karrase, který si klade za vinu smrt své matky a bojuje s vyhořením. Co se týče náboženského vyznění filmu, na jednu stranu je prodchnutý katolickou věroukou, na druhou ji zase ve spoustě případech porušuje. Nejvíc asi na samotném konci, ale to bych spoiloval.

 

Těžko něco vytknout snad kromě toho, že jsem čekal větší provázanost děje v USA s iráckým prologem. V jednu chvíli najde Lee J. Cobb coby policista připomínající chováním Columba stejnou sošku, jakou na začátku našel Max von Sydow, ale nic z toho není. Démon se Sydowovy postavy dovolává, ale také není úplně dovysvěleno pouto mezi nimi. To je ale asi tak všechno, co mi na filmu nějakým způsobem vadilo. Kromě matadorů von Sydowa a Cobba velmi dobrý výkon předvedli tehdejší nováčci Jason Miller i Linda Blair coby posedlá Regan, Ellen Burstyn je rovněž výborná. Hudbu si nespokojený Friedkin nakonec vybral z archivu, ale sedí velmi dobře, a o kameře a tricích netřeba se zmiňovat.

 

Filmy z halloweenského speciálu opakuji málokdy, víckrát jsem viděl snad jen Hadí jámu a kyvadlo a Kvílení vlkodlaků 2, a to ne proto, že by byly tak skvělé. Vymítače ďábla si ale určitě někdy pustím znovu. 8,5/10

 

a.k.a. Vymítač ďábla

Režie: William Friedkin

Hrají: Ellen Burstyn, Jason Miller, Linda Blair, Max von Sydow, Lee J. Cobb, Kitty Winn, Jack MacGowran, William O'Malley

Produkce: Warner Bros 

USA 1973 

BORSALINO (1970)

Jo, tak konečně, kooonečně po těch mnoha letech, co o filmu vím, co ho i mám na DVD, konečně jsem se podíval... protože jsem našel kopii ve francouzštině. Na českém DVD je totiž buď jen český dabing, kterým se nehodlám mučit (sedmdesátiletý Krampol a šedesátiletý Trávníček) nebo z nepochopitelného důvodu italský dabing. Což by asi bylo lepší než ta česká verze, ale o kolik...

 

Vzhledem k rovnocenné účasti dvou francouzských superhvězd je Borsalino spíše událost než plnohodnotný film, ale to neznamená, že jde o film špatný. Produkce ale víc sází na Delonův chladný vzhled a Belmondovo rošťáctví než na příběh, který se snaží vyprávět. První polovina je překvapivě skoro komediální a kousky, které dva wannabe mafiáni vyvádí, ať už je to organizace boxerského zápasu s falešným německým boxerem, nebo zničení konkurence podstrčením několika zkažených ryb (Je čerstvá! Není čerstvá!), mají k nějakému organizovanému zločinu daleko. Vše zhoustne ve chvíli, kdy si Belmondo i Delon políčí na nebezpečného gangstera, který ovládá Marseille - Delon na jeho podnik, Belmondo na jeho dceru.

 

První půlka se tak nese v poměrně veselé náladě a odehrává se v poměrně nečekaných prostředích - například u jezera, kam se gangsteři jen tak vyrazí koupat. Druhá už je trochu tradičnější, plná mrtvých a temnější atmosféry. Každopádně stále jde o klasický příběh vzestupu dvou ničemů na vrchol. Člověka jen mrazí při pomyšlení, že v reálu se sympatickým Belmondem a charismatickým Delonem skutečné předobrazy neměly nic společného a pravděpodobně šlo prostě o dva sicilské hrdlořezy. Veselé atmosféře napomáhá i Bollingův soundtrack s ragtimovou melodií, která hraje pořád a pořád.

 

Druhý díl jsem viděl tak dávno, že si z něj pamatuju jen zlomky, ale hlavně si pamatuju mnohem temnější a drsnější atmosféru. První Borsalino mě vlastně ani moc nezklamal a byl přesně takový, jak jsem ho čekal. Sice pořád nechápu, proč nebyl v 70. letech u nás uveden, narozdíl od dvojky, ale taková klasika jako jiné filmy s Belmondem z této doby to není. 7/10

 

Režie: Jacques Deray

Hrají: Jean-Paul Belmondo, Alain Delon, Catherine Rouvel, Françoise Christophe, Corinne Marchand, Laura Adani, Nicole Calfan, Hélène Rémy, Odette Piquet, Mario David, Lionel Vitrant, Dennis Berry, Jean Aron, Pierre Koulak, Yvan Chiffre, Arnoldo Foà, Daniel Ivernel, Christian de Tillière, Julien Guiomar, Michel Bouquet

Hudba: Claude Bolling

Produkce: Paramount

Francie / Itálie 1970