THE SHOW WITH NO NAME - EPIZODA XLVII - HADÍ JÁMA A KYVADLO

 The Show With No Name je zpátky, a dnes se podíváme k našim západním sousedům, kteří se nás rozhodli strašit! Harald Reinl si pozval Old Shatterhanda, Ribannu a Drákulu do velmi volné adaptace Edgara Allana Poea, kde je úplně všechno, jenom ne ten Poe. Kromě filmu z roku 1967 probereme i knižní Bondovky a top 3 filmových plakátů.

THE SHOW WITH A NAME - KLASIKY Z DĚTSTVÍ ČÁST7 - INDIANA JONES, VINNETOU A DALŠÍ

Směs zbylých klasik na závěr, které spolu ani moc nesouvisí. Jak jsme cestovali světem s Indiana Jonesem, báli se o opice v Projektu X, putovali Západem s Vinnetouem a Old Shatterhandem, bojovali s Topperem Harleym v Iráku či si přáli závod v pivu a párkách s Budem Spencerem a Terencem Hillem.

CROSSFIRE (1947)

Po delší době jsem si zase udělal černý večer a volba byla tentokrát docela dobrá. Námět vypadal docela nevábně, čekal jsem nudnou vojenskou vyšetřovačku bez obvyklých noirových propriet - ale ono je to jako bránit se giallu proto, že se neodehrává ve městě.

Po bitce je zavražděn jistý Samuels a podezření padne na vojáka Mitchella, který ten den měl Samuelse vidět naposled. Vzhledem k tomu, že prvním svědkem, který na Mitchella poukáže a policii o všem informuje, je Robert Ryan, asi je nám jasné hned, že tu něco nehraje. Robert Mitchum pak hraje Mitchellova kamaráda, který se ho snaží najít dřív než policie a zjistit, jak to bylo doopravdy.

Postava člověka, který se omylem stává štvancem, setkává se s femme fatale a je celý film na dně, je tu tak rolí vedlejší. Ty hlavní obsadily jindy nevýrazné figurky policisty vyšetřujícího případ, kamaráda, který se snaží pomoci a padoucha, který obviněného křivě nařkne. Zajímalo by mě, jestli původní verze právě nebyla zejména o Mitchellovi, ale z důvodu obsazení Robertů Younga a Mitchuma došlo ke zvýraznění jejich rolí a potlačení té ústřední.

Ono to i takhle ale funguje docela dobře. Ze všech Robertů je jednoznačně největším tahounem Ryan, který je fantastický, jeho postavu slizkého antisemity musí člověk do morku kostí nenávidět, ale zároveň si přejete, aby neopouštěl plátno. Robert Young je v roli cynického policisty taky fajn, Mitchum tu ale moc na práci nemá a u jeho postavy nejvíce bije do očí, že byla zvětšena pro hvězdu. Femme fatale, jejíž prostor je taky omezen, sehrála Gloria Grahame (viz Velký zátah), a v malé roličce, kdo to je? Jestli to není medvědobijka a henryovka, sním svůj skalp s octem a cibulí, začínající Lex Barker. Jeho role je značně omezená, ale všimnete si ho, a McQueen se u něj určitě učil, jak na sebe strhávat pozornost - zatímco Mitchum úkoluje vojáky, Barker stojí uprostřed obrazu a upravuje si košili, takže se díváte na něj.

Výborná je práce kamery a hra se světlem a stínem. Jediné, co je trochu slabší, je závěr. Film má antirasistické poselství, to by vůbec nevadilo, akorát že dostaneme dlouhou didaktickou scénu, kde Young polopaticky vypráví, proč je rasismus špatně. Jasně, hned po válce asi celá řada Američanů nechápala, co byl holocaust, a proč to byl tak hrozný zločin. Takže kromě snímků z koncentračních táborů výchova působila i v populárních filmech. Z dnešního hlediska už to působí velmi pateticky. 7,5/10

a.k.a. Křížový výslech

Režie: Edward Dmytryk

Hrají: Robert Young, Robert Mitchum, Robert Ryan, Gloria Grahame, Paul Kelly, Sam Levene, Jacqueline White, Steve Brodie, George Cooper, Tom Keene, Lex Barker

Hudba: Roy Webb
Produkce: RKO

USA 1947

LEX BARKER (1919-1973)

Ať je vítán v této zemi nejslavnější mezi všemi. Nejslavnější ze všech jmen, hrdina Old Shatterhand!
Chtěl se stát hollywoodskou hvězdou, málem byl jen hrdinou béčkových westernů, zahrál si u Felliniho a stal se legendou ve střední Evropě. V Německu ho milovali, v New Yorku, když zemřel, ho nikdo nepoznal.

Narodil se 8. května 1919 jako Alexander Crichlow Barker do bohaté a vlivné rodiny, tudíž rodiče jeho nadšení pro umění vůbec nesdíleli. Když se rozhodl, že se přece jen stane hercem, rodina ho vydědila. Začátky byly těžké, i proto, že musel do války a byl zraněn. Kariéru u filmu tedy díky pohledné tváři a atletické postavě začal budovat až po válce. Nějakou dobu hrál křoví zavedeným hvězdám (Robertu Mitchumovi v Křížovém výslechu, Garymu Cooperovi v Neporažené) než se ukázalo, že Johnny Weissmuller už nebude točit další filmy s Tarzanem a hledala se náhrada. Našla se v třiccetiletém Lexovi. A tak v dalších pěti letech od roku 1949 pobíhal Lex Barker polonahý po umělé džungli a vydával skřeky v roli Pána opic. Jeden z filmů běžel i u nás v televizi.

Mezitím hrál i v jiných filmech, například ve westernu Thunder over the Plains s Randolpem Scottem (kde si zahrál padoucha), či dalších westernech, z nichž některé proběhly i u nás. Třeba Válečné bubny (1957), kde si zahrál náčelníka Apačů. On! Z roku 1957 pochází i adaptace Coopera nazvaná The Deerslayer (Lovec jelenů), kde se objevil v titulní roli v kostýmu, nápadně se podobajícímu tomu Old Shatterhandovskému...

Jenže do jeho kariéry zasáhla jeho vášeň pro ženy. V polovině 50. let byl již potřetí ženatý a to s hvězdou Lanou Turnerovou. Rozvedli se po tom, co jej Turnerová obvinila ze zneužívání její třináctileté dcery. To rozhodně Barkerovi v kariéře nepomohlo. Tarzana už také přestal hrát a byl nahrazen Gordonem Scottem, a koncem padesátých let v USA už skoro o roli nezavadil. Tu se náhle objevila nová možnost - Itálie.

Po úspěchu Stevea Reevese v Herkulovi začali Italové točit celou řadu dobrodružných filmů, pro které bylo třeba najít mužné představitele zvučných jmen, ale aby moc nestáli. Lex Barker na nabídku natáčení v Evropě kývl, a tak začal hrát především v pirátských dobrodružstvích a různých šermovačkách. Objevil se ale i v oceňovaném Felliniho dramatu Sladký život. Jeho dobrodružné filmy byly úspěšné i v Západním Německu, tak brzy začal dostávat nabídky i odtud. Proto není divu, že když producent Horst Wendlandt začal hledat vhodného představitele největšího německého superhrdiny, Old Shatterhanda, zvolil právě Lexe Barkera.

Role Old Shatterhanda v Pokladu na Stříbrném jezeře Barkera katapultovala k ohromné slávě v celé Evropě. Diváci byli zasaženi dobrodružnými příběhy a přátelstvím hrdinů Karla Maye nejen v Německu, ale i v Itálii, Španělsku, Francii a ve Východním bloku, včetně ČSSR. (Snad jen do NDR ty filmy nesměly, tak si vyráběli náhražky s Gojkem Mitićem.) Barker se stal, spolu s Pierrem Bricem, jednou z nejpopulárnějších hereckých hvězd a z jednoho filmu byla celá série Mayovek. V nich nehrál jen Old Shatterhanda, ale ve třech filmech i jeho alter ego Kara ben Nemsího, a dokonce i postavu dr. Sternaua, která nebyla míněna jako alter ego Karla Maye. Tvůrci ale nechtěli riskovat obsazením jiného herce. V polovině 60. let pak Barker prakticky přestal točit v Itálii a kariéru přesunul zcela do Německa, kde ztvárnil i jiné role ve špionážních filmech (Mister Dynamit) i jiných westernech (třeba Peklo Manitoby), a dokonce se objevil v hororu Hadí jáma a kyvadlo, který režíroval režisér Vinnetoua Harald Reinl a Barker se tu opět sešel se starými známými z Mayovek Karin Dorovou a Vladimirem Medarem. V Německu dokonce vydal i německy zpívanou desku!

Jenže s úpadkem popularity Vinnetoua znovu upadla i Barkerova kariéra. Vinnetou a Old Shatterhand v Údolí smrti znamenal pro téměř padesátiletého herce konečnou. Poslední film s názvem Aoom natočil roku 1970 ve Španělsku, a pak už nic. Vrátil se do Ameriky, ale nikdo tam o něj nestál. Popáté se rozvedl, chystal šestou svatbu, když v květnu 1973, tři dny po čtyřiapadesátých narozeninách, dostal v New Yorku na ulici infarkt a zemřel.

Zatímco Pierru Bricovi se i přes veškerou snahu nedařilo napřed se stínu Vinnetoua zbavit, a potom v té postavě stejně úspěšně pokračovat, Lexi Barkerovi tuto snahu znemožnil osud. Navzdory tomu se však stal v myšlích filmových diváků nesmrtelným ve své legendární roli. Američané si jej možná pamatují jako jednoho z řady Tarzanů, pro Evropany však zůstává jediným pravým Old Shatterhandem.

Filmy:
1947 - Křížový výslech
1948 - Return of the Bad Men
1962 - Poklad na Stříbrném jezeře
1963 - Vinnetou
1963 - Old Shatterhand
1964 - Vinnetou - rudý gentleman
1964 - Žut
1965 - Poklad Aztéků
1965 - Pyramida boha slunce
1965 - Vinnetou - poslední výstřel
1965 - Divokým Kurdistánem
1965 - V říši stříbrného lva
1965 - Peklo Manitoby
1966 - Vinnetou a míšenka Apanači
1967 - Hadí jáma a kyvadlo
1968 - Vinnetou a Old Shatterhand v Údolí smrti

PYRAMIDA AZTÉKŮ

Z filmových Mayovek už jsem tu psal o všem s výjimkou tří filmů, které se neodehrávají ani u Vinnetoua, ani v Osmanské říši. Poklad Aztéků ani Pyramida boha slunce mě nikdy nebavily, neviděl jsem je celé, Poklad Inků jsem pak neviděl nikdy, i proto, že nebývá spolu s ostatními vysílán. Přece jen jsem se na ty dva filmy s Barkerem po letech podíval, na celé a bez reklam... A světe div se, můj dojem z nich je po letech lepší.

DER SCHATZ DER AZTEKEN (1965)

Oba filmy jsou vlastně jen jeden, takže je otázkou, kdy udělám ten předěl... Předlohou se stal román Lesní růženka (!), který asi nikdy nepřečtu, protože v češtině vyšel jen dvakrát, z toho jednou v 19. století, má osm tlustých svazků čítajících nějakých 3000 stran. May ho navíc původně ani neepodepsal, a pravděpodobně jde o záležitost dnes již nepříliš čtivou. Film tak je spíše mixem různých postav a zápletek knih. I tak toho zůstalo až moc...

Děj Pokladu Aztéků se točí spíše kolem občanské války v Mexiku, která je paradoxně zajímavější, než celé zlato Aztéků. Ostatně úvodní scéna s ohňostrojem a kamennými tajnými dveřmi byla spíše k smíchu. Dr. Sternau v podání Lexe Barkera je tu vyslancem Benita Juaréze a veze mu důležitý vzkaz od Abrahama Lincolna, kterého hraje Jeff Corey.Sternau se setkává s Ralfem Wolterem, opět hrajícím tu stejnou pitomou komickou postavu, která je tu zábavná, tu otravná, tu ve své popletenosti celkem chytrá, tu naprosto stupidní. Taky se setkává s několika krásnými ženami a dvěma švarnými mládenci, kterým dají všechny krasavice přednost před samotným Oldou.

Jenže zatímco kladná strana je naprosto stejná jako vždycky, záporných postav je tolik, že brzy převezmou děj do svých rukou. Takže kromě Rika Battaglii v roli kapitána Verdoji tu máme i slabošského hraběte v podání Gérarda Barraye, (zdaleka nejen) jeho milenku Michele Girardonovou, francouzského maršála, náčelníka kmene Čičimeků, a ve dvojce ještě dostaneme Michelina otce. A ti všichni se musejí poprat o prostor ve filmu. Bohužel, děj je tak spletitý, že se brzo ztratíte, protože o prostor se musejí podělit úplně všichni, a brzo zjistíme, že film je zábavný pouze tehdy, pokud je na plátně někdo z trojlístku Barker-Battaglia-Girardonová. Takže scény, kde nejsou (a je jich hodně) se musejí vyloženě přetrpět.

DIE PYRAMIDE DES SONNENGOTTES (1965)

A právě zatímco Barker byl nepochybně hrdinou prvního filmu, v tomhle hraje už jen druhé či třetí housle a prim přebírají padouši a z hrdinů hlavně krásná Rosita a její milý Frank (+ jako přívažek Wolter). Zápletka s občanskou válkou už jde taky do pozadí a padouši se přetahují o poklad, o němž si ani nejsou jisti, že existuje. Ale tak braková předloha se tu prolíná ve více faktorech, třeba v kouzelné scéně, kde Barray náhle vytáhne kovové pero, které je napuštěno prudkým jedem, a tím odrovná protivníka! Stejně tak si nejsem jist, jestli na konci došlo k několikanásobnému znásilnění Rosity, nebo jestli Verdoja jen sliboval, sliboval, ale nic nakonec neudělal. Závěr je pak k smíchu. Mimochodem, jak jsem viděl v dětství jen kousky, celý film jsem si myslel, že poklad je umístěn v pyramidě. Jenže zatímco v prvním filmu bydlel v pyramidě starý Azték, ve druhém se v ní usídlí Battaglia a zná tam každou tajnou chodbu!

Jak první díl končí málem smrtí Barkera, možná ho fakt mohli zabít. V tomhle filmu je fakt zbytečný totálně. Nestane se tu nic, co by vyžadovalo vyloženě jeho přítomnost.

Rozhodně jsem se tentokrát u obou filmů celkem bavil, což asi způsobilo i to, že jsem filmy viděl v původním formátu a bez reklam. Mají skvělý soundtrack, který teda částečně vykrádá starší westerny, hlavně Jesse Jamese (1939) a Sedm statečných. Oba jsou nakonec přesně na úrovni obou orientálních filmů z téhož roku - nic, co by vyloženě urazilo, ale ani to nenadchne tak, jako zlatá čtyřka mayovek. Jen tohle je ještě kapánek brakovější než zbytek Mayovek. (A tím myslím ve stylu laciných románů 19. století, ne špatných filmů 60. let.) Oba filmy jsou asi nastejno, něco mezi 6-6,5/10

a.k.a. Poklad Aztéků a Pyramida boha slunce
Režie: Robert Siodmak
Hrají: Lex Barker, Gérard Barray, Rik Battaglia, Michele Girardon, Alessandra Panaro, Teresa Lorca, Ralf Wolter, Gustavo Rojo, Kelo Henderson, Hans Nielsen, Jean-Roger Caussimon, Djordje Nenadović, Fausto Tozzi, Friedrich von Ledebur, Antun Nalis, Jeff Corey
Hudba: Erwin Halletz
Na motivy románů Karla Maye
Produkce: CCC Film, Gloria Film
SRN / Francie / Itálie 1965

RETURN OF THE BAD MEN (1948)

Western se zajímavým námětem, ale nakonec všechno bylo mnohem hůř, než jsem si myslel. Nápad, že slavní psanci Západu se spojí do jedné bandy mi připadal skvělý. All Star Gang složený z Billa Doolina, bratrů Youngerů, bratrů Daltonových, Sundance Kida či Billyho Kida historicky nedává smysl, ale zní to fajn. Jak se tolik eg může vměstnat do jedné bandy? Doufal jsem, že se slavnými psanci strávíme hodně času a Randolph Scott coby hrdina se tam nějak infiltruje nebo tak něco.

Bohužel se děj točí kolem Randolpha Scotta a jeho kamarádů z malého městečka. Randolph tu má snoubenku, ta má malého syna, její otec je ředitelem banky a ještě tu máme popletu, který si neustále chodí půjčovat peníze. Jednoho dne banku vykrade onen gang, který však dala dohromady Doolinova neteř jménem Cheyenne. Ta je postřelena a ukryje se na Randolphově ranči. Randolph ji uzdraví a přesvědčí ji, že život mimo zákon pro ni není vhodný. Záhy se však objeví Sundance Kid, Billy Kid a Cole Younger, zabijí Randolphova indiánského sluhu, omráčí Randolpha a Cheyenne s nimi odjede. Tak čekáme, že Randolph se za nimi vydá... Ne! Cheyenne se to rozleží v hlavě, zdrhne i s penězi a s pomocí Randolpha se sama udá ve městě a peníze vrátí!

Následně se děj přesouvá do jiného města, kam se všichni přestěhují, a staré město nechají jen tak. Randolph se stává šerifem, jeho snoubenka si ho nechce vzít, dokud jím být nepřestane, a Cheyenne si u něj odpykává trest jako telegrafistka... Už v tuhle chvíli nevíte, co se vlastně děje? A to jsme teprve v půlce, zvratů přijde ještě několik a všechny jsou stejně blbé.

Cokoli je nejblbější možnost, jakou postavy mohou udělat, udělají ji. Jejich rozhodnutí nedává smysl. Bandité jsou na scéně málo, a když tak vlastně jako beránci. Jediný, kdo protestuje, je Sundance Kid, ale Bill Doolin si drží vedení. Proč on, takový nezajímavý strejda? Těžko říct, čím si získává respekt bandy. Jak jsem psal All Star Gang, právě Sundance Kid je jediný, kdo nějak zaujme. Už proto, že ho hraje Robert Ryan. Je zlý až do morku kostí, a svým charisma si zajistí maximální pozornost. Ryan to rozhodně táhne hodně nahoru. V roli Emmetta Daltona se objevil Lex Barker, ale spíš je to jen takové mihnutí. Old Shatterhand přijde později. Jinak jsou to všechno no-names. Prim totiž hrají klaďáci.

Randolph je tu ve své veselejší náladě a všichni mu věří, takže tu nikoho nemusí přesvědčovat, že je hodnej, což je fajn. Obě ženy, které se tak nějak přetlačují o jeho přízeň (ale paradoxně ani tohle scenáristé nevytěžili) mi vzhledem připomínaly Adinu Mandlovou a Natašu Gollovou, což je docela zvláštní :) A "Mandlová" je samozřejmě ta upjatá snoubenka, zatímco  "Gollová" se ohání koltem, jezdí na koni, chvílemi jsem čekal, že se bude houpat na houpačce zavěšené v okně :) Ne, to přeháním. Dál tu výraznou roli hraje starý ukecaný bankéř, který pořád žvaní. Klouček s brokovnicí naštěstí nepřekáží.

Dost mě to tedy zklamalo, jedná se jen o další a docela nudný, pokud není na scéně Ryan, rodokaps. Zarazil mě i cynismus, jakým tento western, ale i Pád rodu Daltonů končí. SPOILER Některá důležitá postava tragicky zemřela, ale místo toho, aby to s hrdiny nějak hnulo, v závěru končí se smíchem a ruku v ruce. So it goes. KONEC SPOILERU Pochválit by se tak daly snad jen přestřelky a zvlášť začátek té závěrečné v opuštěném městě. Bohužel i ta je zakončena fraškou, kterou nesnáším ve spaghetti westernech a bohužel má svého předchůdce tady. Tohle rozhodně není dobrý western. Mimochodem je to část neoficiální trilogie. První díl Badman's Territory, rovněž se Scottem, ale v jiné roli, snad ani zkoušet nebudu, třetí, Best od the Badmen, pro změnu opět s Ryanem v jiné roli, možná kvůli němu zkusím. 4,5/10

Bill Doolin, vede bandu. Nikdo neví proč.

Dnes se setkám s Vinnetouem v Údolí černých bobrů

Režie: Ray Enright
Hrají: Randolph Scott, Robert Ryan, Anne Jeffreys, George 'Gabby' Hayes, Jacqueline White, Steve Brodie, Tom Keene,Lex Barker
Hudba: Paul Sawtell
Scénář: Luci Ward
Produkce: RKO
USA 1948

ORIENTÁLNÍ FILMOVÉ MAYOVKY

V 19. století frčely dobrodružné příběhy všeho druhu. Svět se objevoval a rozvíjel, noha Evropana vkročila na všechny možné kontinenty, takže knihkupectví a časopisy byly zaplaveny napínavými příběhy tu z Dálného, tu z Blízkého východu, tu z Afriky, tu z Ameriky, tu z pólů. Pod mořem se plavil kapitán Nemo, v Indii proti britským utlačovatelům bojoval Sandokan, z afrického pralesa vylezl Tarzan a svými neuvěřitelnými schopnostmi čtenářstvo udivoval Buffalo Bill. Na typičtějšího hrdinu z arabského prostředí, než je ten, o kterém budu psát, si teď nevzpomenu, ale mimo Maye si všichni jistě vybaví tuto scénu: " Ha, šejku, jsi dopaden! Veliký padišah určí tvůj osud!" Ta svědčí o oblibě těchto příběhů ještě před válkou. (Existuje vůbec Žlutý ďábel? A po dvaceti letech?)

Do dnešní doby nám z toho vydržel vlastně jenom ten western. Kdo by četl příhody Evropanů v zemi Alláhově, po všem, co se tam během zvláště kruté druhé poloviny 20. století stalo? Je Žlutý ďábel zajímavější, než jom-kipurská válka? Než všechny americké i ruské invaze do Afghánistánu, než íránsko-irácká válka, než islámský stát? Afriku a východ Asie potkalo totéž. Skutečné krutosti převýšily fantazii tvůrců krváků a dobrodružství z těchto končin ztratila do jisté míry na lesku.

Takže když jsem jako malý četl Mayovky, zajímaly mě jenom ty s Vinnetouem. Kara ben Nemsí mě tenkrát nijak nebral. Filmy jsem samozřejmě tehdy viděl všechny, a celkem se mi líbily, i když jsem věděl, že to není úplně ono. Když jsem před dvěma lety opakoval vinnetouovky, newesternové příběhy jsem rovněž vynechal. A vrátil se k nim až teď. Jsou lepší, než ty se Surehandem či dokonce Firehandem, ale na klasickou čtyřku nedosahují. Hlavními hrdiny jsou Kara ben Nemsí, čili Karel, syn Německa, a jeho průvodce Hadží Halef Omar ben Hadží Abbúl Abbás ibn Hadží Dáwúd Al Gossarah (to jméno si pamatuju, samozřejmě!), v podání Lexe Barkera a Ralfa Woltera. Dále se ve všech třech filmech objevují lord David Lindsay a jeho sluha Archie (Dieter Borsche a Chris Howland), kteří jsou spíše jen nositeli humoru, a pak Marie Versini v roli dvou různých dívek, které ovšem mají takřka naprosto shodný charakter i osud.

(číst dál)