Ať je vítán v této zemi nejslavnější mezi všemi. Nejslavnější ze všech jmen, hrdina Old Shatterhand!
Chtěl se stát hollywoodskou hvězdou, málem byl jen hrdinou béčkových westernů, zahrál si u Felliniho a stal se legendou ve střední Evropě. V Německu ho milovali, v New Yorku, když zemřel, ho nikdo nepoznal.
Narodil se 8. května 1919 jako Alexander Crichlow Barker do bohaté a vlivné rodiny, tudíž rodiče jeho nadšení pro umění vůbec nesdíleli. Když se rozhodl, že se přece jen stane hercem, rodina ho vydědila. Začátky byly těžké, i proto, že musel do války a byl zraněn. Kariéru u filmu tedy díky pohledné tváři a atletické postavě začal budovat až po válce. Nějakou dobu hrál křoví zavedeným hvězdám (Robertu Mitchumovi v Křížovém výslechu, Garymu Cooperovi v Neporažené) než se ukázalo, že Johnny Weissmuller už nebude točit další filmy s Tarzanem a hledala se náhrada. Našla se v třiccetiletém Lexovi. A tak v dalších pěti letech od roku 1949 pobíhal Lex Barker polonahý po umělé džungli a vydával skřeky v roli Pána opic. Jeden z filmů běžel i u nás v televizi.
Mezitím hrál i v jiných filmech, například ve westernu Thunder over the Plains s Randolpem Scottem (kde si zahrál padoucha), či dalších westernech, z nichž některé proběhly i u nás. Třeba Válečné bubny (1957), kde si zahrál náčelníka Apačů. On! Z roku 1957 pochází i adaptace Coopera nazvaná The Deerslayer (Lovec jelenů), kde se objevil v titulní roli v kostýmu, nápadně se podobajícímu tomu Old Shatterhandovskému...
Jenže do jeho kariéry zasáhla jeho vášeň pro ženy. V polovině 50. let byl již potřetí ženatý a to s hvězdou Lanou Turnerovou. Rozvedli se po tom, co jej Turnerová obvinila ze zneužívání její třináctileté dcery. To rozhodně Barkerovi v kariéře nepomohlo. Tarzana už také přestal hrát a byl nahrazen Gordonem Scottem, a koncem padesátých let v USA už skoro o roli nezavadil. Tu se náhle objevila nová možnost - Itálie.
Po úspěchu Stevea Reevese v Herkulovi začali Italové točit celou řadu dobrodružných filmů, pro které bylo třeba najít mužné představitele zvučných jmen, ale aby moc nestáli. Lex Barker na nabídku natáčení v Evropě kývl, a tak začal hrát především v pirátských dobrodružstvích a různých šermovačkách. Objevil se ale i v oceňovaném Felliniho dramatu Sladký život. Jeho dobrodružné filmy byly úspěšné i v Západním Německu, tak brzy začal dostávat nabídky i odtud. Proto není divu, že když producent Horst Wendlandt začal hledat vhodného představitele největšího německého superhrdiny, Old Shatterhanda, zvolil právě Lexe Barkera.
Role Old Shatterhanda v Pokladu na Stříbrném jezeře Barkera katapultovala k ohromné slávě v celé Evropě. Diváci byli zasaženi dobrodružnými příběhy a přátelstvím hrdinů Karla Maye nejen v Německu, ale i v Itálii, Španělsku, Francii a ve Východním bloku, včetně ČSSR. (Snad jen do NDR ty filmy nesměly, tak si vyráběli náhražky s Gojkem Mitićem.) Barker se stal, spolu s Pierrem Bricem, jednou z nejpopulárnějších hereckých hvězd a z jednoho filmu byla celá série Mayovek. V nich nehrál jen Old Shatterhanda, ale ve třech filmech i jeho alter ego Kara ben Nemsího, a dokonce i postavu dr. Sternaua, která nebyla míněna jako alter ego Karla Maye. Tvůrci ale nechtěli riskovat obsazením jiného herce. V polovině 60. let pak Barker prakticky přestal točit v Itálii a kariéru přesunul zcela do Německa, kde ztvárnil i jiné role ve špionážních filmech (Mister Dynamit) i jiných westernech (třeba Peklo Manitoby), a dokonce se objevil v hororu Hadí jáma a kyvadlo, který režíroval režisér Vinnetoua Harald Reinl a Barker se tu opět sešel se starými známými z Mayovek Karin Dorovou a Vladimirem Medarem. V Německu dokonce vydal i německy zpívanou desku!
Jenže s úpadkem popularity Vinnetoua znovu upadla i Barkerova kariéra. Vinnetou a Old Shatterhand v Údolí smrti znamenal pro téměř padesátiletého herce konečnou. Poslední film s názvem Aoom natočil roku 1970 ve Španělsku, a pak už nic. Vrátil se do Ameriky, ale nikdo tam o něj nestál. Popáté se rozvedl, chystal šestou svatbu, když v květnu 1973, tři dny po čtyřiapadesátých narozeninách, dostal v New Yorku na ulici infarkt a zemřel.
Zatímco Pierru Bricovi se i přes veškerou snahu nedařilo napřed se stínu Vinnetoua zbavit, a potom v té postavě stejně úspěšně pokračovat, Lexi Barkerovi tuto snahu znemožnil osud. Navzdory tomu se však stal v myšlích filmových diváků nesmrtelným ve své legendární roli. Američané si jej možná pamatují jako jednoho z řady Tarzanů, pro Evropany však zůstává jediným pravým Old Shatterhandem.
Filmy:
1947 - Křížový výslech
1948 - Return of the Bad Men
1962 - Poklad na Stříbrném jezeře
1963 - Vinnetou
1963 - Old Shatterhand
1964 - Vinnetou - rudý gentleman
1964 - Žut
1965 - Poklad Aztéků
1965 - Pyramida boha slunce
1965 - Vinnetou - poslední výstřel
1965 - Divokým Kurdistánem
1965 - V říši stříbrného lva
1965 - Peklo Manitoby
1966 - Vinnetou a míšenka Apanači
1967 - Hadí jáma a kyvadlo
1968 - Vinnetou a Old Shatterhand v Údolí smrti
Moc jímavě (a hezky) napsáno. Tohle by klidně měl být oficiální životopis (stačí přidat jen pár detailů):). Snad bych měl dát rewatch Pokladu na Stříbrném jezeře.
OdpovědětVymazatOT
Pokud chceš doporučit zajímavý spaghetti western, doporučuji Black Jack (volně na youtube.com s anglickým dabingem - jinak je to na kanálu Grjngo - Western Movies). Zajímavě zpracovaný příběh pomsty. V hlavní roli Robert Woods a jeho protihráčem Rik Battaliga.
Díky. Mně občas připadá až nesnesitelně patetická. Na druhou stranu, Barkerův životní příběh je zajímavý, narozdíl od jiných osobností, které se proslavily a pak se to s nimi konstantně táhlo až do smrti ;)
OdpovědětVymazatO Black Jackovi vím, ale nepřipadal mi zatím moc lákavý. Rik Battaglia mě ve spaghetti westernech zatím vždycky zklamal, resp. ty filmy, v kterých je, jsou většinou podprůměrné až vyloženě mizerné. S výjimkou Kapes plných dynamitu, kde se ale jen mihnul.
Z podobného ranku by měl být i El Puro, rovněž s Woodsem, ale to jsem nesehnal v dostačující kvalitě, plné délce, anglickém znění. Titulkovaná verze je jen k francouzskému dabingu, a ten se mi nelíbí.