BADASSSS FUNKY WEEK část 6

You can find it all in the street.

ACROSS 110TH STREET (1972)

Vysokorozpočtové studiové blaxploitation, což znamená přítomnost bílých hvězd, dvou herců, kteří se následně dostali do bondovky, a větší rozpočet. Syrovost Super Fly nebo tvrdost Shafta tomu nechybí, ale trochu tomu chybí koule (a nebyli to italští mafiáni, kdo je uřezal) a přebývá tomu minimálně jedna podzápletka.

Tři černoši přepadnou čističku prachů v Harlemu, přítomné postřílí a utečou s penězi. V patách jim je mafie tvořená italským gangem i černošským gangem, který pro Italy pracuje, a také je hledá policie představovaná ve čtyřicátých letech zastydlým italským kapitánem a mladým černošským poručíkem. Policie se jen tak plácá a hádá mezi sebou, zatímco černoši se poflakují a bojí se, že je mafie najde.

Upřímně, hned několik podpříběhů znamená chaos. Taky to znamená, že pokud se na film díváte v očekávání Anthonyho Quinna nebo Yapheta Kotta a máte pocit, že to bude především o spolupráci bílého rasistického poldy a progresivního černocha, tak během první hodiny je skoro neuvidíte. V podstatě mám dojem, že tahle linka je hodně navíc a je dodaná jen kvůli úspěchu film V žáru noci. Hrdiny měli být spíš ti tři lupiči ze začátku, policie měla hrát jen vedlejší roli bez jakýchkoli konfliktů mezi sebou a končit to klidně mohlo prakticky stejně. Quinn a Kotto jsou tak vedlejšími postavami ve svém vlastním filmu.

Aspoň, že když už úřaduje mafie pod vedením skvělého Franciosy i Richarda Warda jako černého bosse, tak je film nekompromisní, brutální, a ač tři zlodějíčci na začátku zmasakrovali sedm lidí včetně policistů, určitě jim nepřejete, aby padli mafii do rukou. Dočkáme se třeba i pálení hlavy v mandlu. Ulice i domy v New Yorku jsou špinavé, vybydlené a smradlavé, vše je syrové a neučesané. Jen je toho moc. V podstatě přežila jen písnička Bobbyho Womacka, kterou v upravené verzi použili Tarantino v jinak naprosto nepodobné Jackie Brown. 6/10

a.k.a. Přes 110. ulici

Režie: Barry Shear

Hrají: Anthony Quinn, Yaphet Kotto, Anthony Franciosa, Burt Young, Richard Ward, George DiCenzo, Paul Benjamin, Ed Bernar, Gilbert Lewis, Gloria Hendry, Antonio Fargas, Robert Sacchi

Hudba: J.J.Johnson, Bobby Womack
Produkce: United Artists

USA 1972

THE RIDE BACK (1957)

Jak nejlépe skočit do nového roku než s westernem? Anthony Quinn a William Conrad nejsou Jake a Tlusťoch, ale Bob a Tlusťoch, a rozhodně nejsou správná dvojka na straně zákona. Námět je silně podobný westernu 3:10 to Yuma ze stejného roku, a právě tento film nejspíš způsobil, proč tenhle je zapomenutý. Hvězdný tahák Ford-Heflin, a popravdě i napínavější děj totiž určitě přilákali více diváků než Anthony Quinn a jeho psychologie.

Máme tu šerifa, který se vydává do Mexika přivézt zpět do Států hledaného zločince. Ten se ale v Mexiku zabydlel, je tu velmi oblíbený a všichni ho brání, aby ho šerif nemohl odvézt. Sám Quinn ale všechny svoje pomocníky odvolává zpět, přesvědčen, že proti slabošskému šerifovi to zvládne. Šerif a jeho vězeň se vydávají na dlouhou cestu, během které se odhalí jejich charaktery a divák se ptá, kdo je vlastně ten dobrý a kdo ten špatný. Tohle všechno už jsme ve westernech viděli, netvrdím, že lépe. Upřímně, Hrob plný dolarů má taky podobný námět. I tak je Dlouhá cesta zpět díky charakterům film, který za vidění stojí.

Bohužel, hrozba, kterou musejí během cesty hlavní postavy řešit, je banda ožralých Apačů, což působí strašně náhodně. 3:10 to Yuma mělo aspoň psancovu bandu, odhodlanou šéfa z maléru vysekat. Tady Quinnovi spojenci, nijak zvlášť nebezpeční, mizí po překročení hranice, a dál už tu máme Apače, psance, který se hodlá za každou cenu osvobodit, šerifa, který ho hodlá za každou cenu dopravit na místo, a němou holku, přeživší indiánského masakru, kterou musejí vzít s sebou.

Námět trochu připomíná i Boetticherovy filmy se Scottem, ale Scott by určitě nemohl hrát tak zajímavou postavu, jakou hraje Conrad. Měli bychom správného mlčenlivého šerifa, který nás nepřekvapí, a proti němu ukecaného Quinna. 

Zajímavé je, že film vyrobila společnost Roberta Aldriche, ale on sám nerežíroval. Ne, že by Allen H. Miner odvedl špatnou práci, ale možná by to Aldrich sám odrežíroval ještě líp. Černobílá kamera v tomhle případě je na svém místě, velká část děje se stejně odehrává v noci. Zajímavé také je, kolik dialogů je v první polovině španělsky, a hrdina španělštině nerozumí. To by si s Waynem netroufli.

Tyhle psychologizující westerny konce 50. let nejsou špatné, zároveň ale jasně ukazují, proč v šedesátkách tolik uspěly spaghetti westerny. Diváci prostě chtěli vidět divoké přestřelky, honičky, přepadení vlaků a dostavníků, a ne dva ne moc sympatické balíky jak na sebe řvou. Dlouhá cesta zpět stojí za vidění, ale člověk musí vědět, co může a nemůže čekat. 7/10

a.k.a. Dlouhá cesta zpět

Režie: Allen H. Miner

Hrají: Anthony Quinn, William Conrad, Lita Milan, Victor Millan, Jorge Trevino, Ellen Hope

Hudba: Frank de Vol
Produkce: United Artists

USA 1957

THE SHOW WITH NO NAME - EPIZODA XVIII - 25. HODINA

A opět po nějaké době další díl podcastu, tentokrát na téma u nás nikdy neuvedeného filmu, což je jednak škoda, jednak zvláštní, protože v něm hraje Jan Werich. A ve vystřižené scéně údajně i Olga Schoberová.

THE OX-BOW INCIDENT (1943)

Dalo by se říct, že tohle je takový westernový předchůdce Dvanácti rozhněvaných mužů, a opět s Henrym Fondou. Ten tu však nehraje centrální roli, byť hraje samozřejmě tu, s kterou se jako diváci nejvíce ztotožníme. Otázky, které klade film, jsou podobné - je oprávněné vzít spravedlnost do vlastních rukou? A je shoda většiny skutečně tím nejsprávnějším soudem?

V ospalém městečku kdesi v Nevadě dojde k vraždě a krádeži dobytka, a okamžitě všichni vyrážejí polapit vrahy, na soudy se přece nedá spoléhat! Provaz nezapomeňte s sebou. Fondovi a jeho kamarádovi Harry Morganovi (konečně někde taky v roli, ve které má trochu víc prostoru, byť je pořád vedlejší postava - a opět je uveden jako Henry) se to nezamlouvá, a především některým starším obyvatelům, kteří protestují, ale zbytečně. Do čela se postaví metráková mamina s brokovnicí, místní pobuda, násilnický zástupce šerifa, který jako na potvoru zrovna není ve městě, a předvším bývalý jižní důstojník, který bere celou výpravu jako příležitost k vycepování svého dospívajícího syna. Dav žádá krev a nikoho nezajímá, zda trojice mužů, která jim padne do rukou, je skutečně vinna...

První polovina byla poněkud zdlouhavější. Než se výprava vydá na cestu, musí se složitě probírat, jestli je to opravdu vůbec vhodné. A pak je tu epizodka s dostavníkem a Fondovou bývalou dívkou, která se do filmu vůbec nehodila, byla tu snad jen proto, aby se tu objevila i nějaká mladší herečka. Ale od chvíle, kdy jsou chyceni možní pachatelé, atmosféra silně zhoustne a až do konce nepoleví. Dana Andrews coby vedoucí zajatců je vynikající, mladý Anthony Quinn moc prostoru bohužel nemá, nicméně jeho role je jistě zapamatovatelná. Sympatické je, že Henry Fonda nehraje toho Mirka Dušína, který pořád dává najevo, že je morálně výš, spíš hraje člověka, který si naprosto nedělá iluze. Ví, že se bude věšet, ví, že proti třiceti naštvaným řvounům nic nezmůže. Sem tam na obranu vystoupí, ale minimálně. Ostatně agresivita ostatních by se snadno mohla přenést i na něj a na Morgana, neboť jsou cizinci.

Až na výše zmíněné okolnosti nemám žádné výtky. Na film ze čtyřicátých let mi přišla i celkem výrazná hudba, ale to předveším pro využití lidového (tuším) nápěvu Red River Valley (u nás to zpívala Helenka Zaprachyudělámcokoli Vondráčková), který filmu dodává zvláštní smutný nádech. Zajímavé je také sledovat, jak z tohohle vychází spousta pozdějších filmů. Celkově, první polovina by byla tak za 6,5, druhá skoro za plný počet, celkově dávám 8/10.

a.k.a. Jízda do Ox-Bow
Režie: William A. Wellman
Hrají: Henry Fonda, Dana Andrews, Mary Beth Hughes, Anthony Quinn, Harry Morgan, Jane Darwell, Frank Conroy, Marc Lawrence
Hudba: Cyril J. Mockridge
Produkce: 20th Century Fox
USA 1943

WARLOCK (1959)

Western, který vypadal ze začátku dost dobře i přes nakreslené městečko v dálce. Městečko Warlock je ohrožováno bandou kovbojů, kteří přepadají místní horníky a každého strážce zákona, který se v městě objeví, vyženou, nebo rovnou zastřelí, nejlépe za zálohy. Městská rada se proto rozhodne najmout pistolníka Henryho Fondu coby šerifa, který vezme pořádek v městečku pevně do ruky. Přichází s ním ovšem rovněž jeho starý přítel Anthony Quinn, který si ve městě koupí saloon, a evidentně má svoje vlastní plány, a navíc se jeden z kovbojů, Richard Widmark, rozhodne svým starým přátelům postavit a stát se legálním strážcem zákona ve městě.

Ve filmu se tak načrtvává několik konfliktů, které musejí všechny nevyhnutelně skončit tragicky. Má Henry Fonda skutečně všechno pod kontrolou? Postaví se Widmark proti svému bratrovi, který v bandě zůstal, a proti starým přátelům? A má proti nim vůbec šanci? A jak se vůči němu postaví Quinn a Fonda? Navíc se do děje ještě důležitě zamíchají dvě ženy.

Film tedy nastíní několik konfliktů, prvních zhruba pětačtyřicet minut je docela fajn, ale pak přijdou problémy - snahy o hlubší prokreslení postav, tudíž dialogové scény, které děj na chvíli zabrzdí. Ono by to až tak nevadilo, scéna s Fondou se dá přežít dobře, jenže s Widmarkem je to horší. Zaprvé je jeho role poměrně nevěrohodně napsaná. Není úplně jasné, proč vlastně opustil bandu a stal se zrovna šerifem. Zadruhé se Widmark do svojí role nehodí, už je na to dost starý, chtělo to mladšího herce. A zatřetí jeho herecký výkon je dost nepřesvědčivý. Takže dlouhá pasáž, kdy se snaží (zmateně) vysvětlit svoje motivace, film dost zpomalí.

Pak se dá zase do pohybu, jenže se ukáže, že konflikt s kovboji je tím nejzajímavějším. Film ovšem jeho vyřešením nekončí, protože tu ještě máme tři hvězdy, které se musejí spolu popasovat. A v tuhle chvíli film ztratí tempo znovu. Respektive vývoj děje a postav udělá několik podivných zákrut, aby vše bylo dramatičtější. A proto nakonec bude hodnocení takové, jako bude.

Z herců se mi nejvíc líbil Quinn, byť byl divně nabarvený, aby působil starší. Fonda ve svojí nejednoznačné roli na sebe rozhodně strhne pozornost, byť hraje dost stoicky. K Widmarkovi jsem se už vyjádřil. Z ostatních je zajímavý snad jenom DeForrest Kelley, pozdější Kostra ze Star Treku. Je tu dost duelů a sem tam nějaká brutalita, kterou si člověk spojuje až s o pár let pozdějšími italskými filmy (např. probodnutá ruka) - evidentně byl tenhle film rovněž východiskem pro Leoneho. Škoda Widmarka a výše zmíněných záležitostí, mělo to dost potenciál... 6,5/10 

Režie: Edward Dmytryk
Hrají: Richard Widmark, Henry Fonda, Anthony Quinn, Dorothy Malone, Dolores Michaels, Wallace Ford, DeForrest Kelley, L.Q. Jones
Hudba: Leigh Harline
Produkce: 20th Century Fox
USA 1959