Zobrazují se příspěvky se štítkemSARTANA. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemSARTANA. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 7. března 2021

THE COMPLETE SARTANA


Dost opožděně jsem se rozhodl trochu dohnat dobu v časech, kdy i kina začínají vymírat pod tlakem covidu a streamování. A důvod, proč jsem si pořídil blu ray přehrávač, je právě kolekce, ke které se stručně vyjádřím: Sartana.

Existují dvě verze. První, limitovaná, obsahuje v krabičce 5 blu ray disků a booklet. Druhá je bez bookletu. Vzal jsem tu druhou, protože cenově je mezi nimi nějakých 900 korun rozdíl... A booklet za 900 korun je hodně předražená záležitost.

Každý film je ve svém vlastním boxu, a jak je u Arrow zvykem (viz Your Vice zde), mají dvojí obal. Nový design není špatný, ale přece jen jsem si všechny obaly otočil na design s použitím původních plakátů.

Obrazovou kvalitu nemusím řešit, je perfektní. Všechny filmy ve správném poměru stran, s dokonalými barvami, v plné délce. s italským a anglickým zvukem, s dvojími titulky - jedny tak, aby odpovídaly italskéu audiu, druhé jsou přepisem anglického dabingu včetně zvukových efektů pro neslyšící.

No a je tu i řada bonusů. Kromě audiokomentářů, které si ale pouštím málokdy, tu máme ještě galerie, na prvním disku přehled herců, což připomíná spíš video z youtube. No a rozhovory.

První disk, zpovídán je Gianfranco Parolini. O Sartanovi se bohužel nedozvíme skoro nic. Rozhovory vedené přímo pro toto vydání mi připadají, jako že někdo zapnul kameru a nechal zpovídané vyprávět, co jim slina na jazyk přinesla. Parolini vykládá jako proud vědomí o svém dětství, o svých začátcích, o třech Supermanech a proč v nich Sal Borgese nemluví, a asi nejzajímavější je část, kdy vypráví o současnosti a manželce s Alzheimerem. Sartanu jen tak letmo zmíní, víc mluví snad i o Sabatovi.

Druhý disk přináší hned dva rozhovory. Ernesto Gastaldi. Je všude jako morová rána. Vždyť tenhle film nenapsal! Radši jsem si jeho rozhovor nepustil - už mě to jeho vytahování nebaví, všechno vymyslel on, znal každého, na všem měl hlavní zásluhu. A on je nejen u druhého Sartany, ale i u čtvrtého. Tam se tedy trochu podílel, to je pravda. Nadvakrát máme i Sala Borgeseho. Bohužel, jeho rozhovor je zábavný a plný informací, ale zase ne k tématu. Borgese dokonce přiznává, že se na Sartanu nepamatuje... Vypráví opět o své roli ve třech Supermanech a proč byl nahrazen v jednom z dílů Aldem Cantim, na tomto disku je asi nejzajímavější vyprávění o jeho práci na Pošetilosti mocných, proč roli získal, a proč mu jí Louis de Funes nechal tři čtvrtiny vystříhat, a jak mu zkazil humorný efekt, kvůli kterému ho Gérard Oury vlastně původně najal.

Třetí disk je chronologicky ten Sartana s Georgem Hiltonem, a potěší, že v rozhovorech jsou tentokrát hvězdy, takže George Hilton sám a Erika Blanc. Jejich vyprávění jsem ještě neviděl, ale těším se na to. Jen doufám, že Hilton nebude drbat tak jako v rozhovorech k Martinovým giallům, kde i přiznal románek s Anitou Strindbergovou a stěžoval si na její silikonová prsa...

Čtvrtý disk obsahuje rozhovor s Robertem Dell'Acquou, což je super, ale také jsem ho ještě neviděl. Ale třeba osvětlí i pár věcí, které bych potřeboval vědět k článku o sourozencích Dell'Acquových, který už mám asi pět let rozepsaný.

A konečně pátý a poslední disk. Rozhovory opět s Gastaldim (neviděl jsem), s Borgesem - opět zajímavé, hlavně jeho přátelství s Yulem Brynnerem a taky pár zákulisních informací, třeba že u Kdo najde přítele, najde poklad se Sergio Corbucci rozhádal s Budem Spencerem, a film dotočil Bruno Corbucci. No a pak je tu starší rozhovor s Giulianem Carnimeem a Giannim Garkem. Starší, takže k věci, zvláště Garko mluví skvěle a přináší řadu informací, třeba proč Sartana v každém dílu vypadá jinak. Jen se ptám, proč tu není nový rozhovor s Garkem. Snad je v pořádku.

Celkově, nekoncepčnost nových rozhovorů je jediná piha na kráse, ale tak malá, že i tak můžu směle prohlásit, že kolekce je ve všech směrech perfektní. A výzva pro Arrow: další pětice sartanovek!

Ačkoli... těchhle pět filmů bych si na BR nekoupil.

neděle 2. srpna 2020

BANG BANG PODCAST! EPIZODA 6

V pořadí šestá epizoda podcastu s filmem z roku 1968.

sobota 30. března 2019

BANG BANG ALL'ITALIANA

V poslední době jsem viděl pár filmů subžánru eurospy, kam se teda kroě napodobenin Bonda a dalších špionážních záležitostí řadí vlastně leccos, včetně adaptací komiksů a dalších maskovaných hrdinů, kteří jako by vypadli ze zažloutlých ilustrovaných stránek plných bublin a křiklavých barev. Trochu mě to v poslední době začalo zajímat. Jak člověk sleduje spaghetti westerny, giallo a další záležitosti, čte o tom, sleduje dokumenty, nějakým způsobem se seznamuje s italskou popkulturou 60. a 70. let jako takovou. Takže pokud měly westerny a další obrovský úspěch ve filmu, nepokusil se někdo ždímat tento úspěch i na jiném poli? Co třeba právě komiksy?

neděle 5. srpna 2018

HAVE A GOOD IMAGE QUALITY, SARTANA IS SUBTITLED

Ani jsem neupozornil, že jak vyšla koncem června u britské společnosti Arrow Films kompletní oficiální série Sartanovek na Blu Ray (kterou přes speciální e-shopy můžete zakoupit i v ČR), přečasoval jsem na tyto HD verze svoje staré titulky k dílům Have a Good Funeral, My Friend, Sartana Will Pay a Light the Fuse, Sartana Is Coming. Zároveň jsem na nich provedl úpravy. Ke druhému dílu I Am Sartana, Your Angel of Death jsem titulky nově přeložil, neboť dosavadní existující slovenské byly velice nepřesné, zavádějící a stejně v nich chyběla scéna vynechaná na německém DVD. Všechny titulky najdete na opensubtitles.org.
Co se týče zbývajících dílů, k prvnímu ty slovenské už někdo přečasoval dříve, neboť ten vyšel už v HD verzi v Německu, a u dílu s Hiltonem stačilo změnit časování. Ani u jednoho se mi už do nové úpravy i přes nepřesný překlad nechtělo, ten s Hiltonem je jednoznačně nejslabší, ten první se mi ovšem napotřetí už docela zamlouval.

pátek 15. prosince 2017

MILLE DOLLARI SUL NERO (1966)

Anthony Steffen vs. Gianni Garko! Anthony coby Johnny se vrací po dvanácti letech z vězení, kam byl křivě odsouzen za vraždu, kterou nespáchal, a zjišťuje, že jeho bratr Sartana se stal šéfem kruté bandy,, která terorizuje celé okolí. Sartana si navíc vzal Steffenovu milou a týrá jejího němého bratra. Jejich matka je zcela na Sartanově straně. Steffenovi navíc kdokoli odmítá pomoci, všichni věří, že je vrah. Tak co, Anthony? Zapálíš si doutník, zvedneš oči zpod klobouku, skočíš na zem, převalíš se a všechny postřílíš? No, dneska ne.
Tenhle film je totiž italský, a zjevně silně jižního rázu. Čímž myslím, že hlavní ctnosti v tomto filmu jsou krevní příbuzenství a hrdost, víc než cokoli jiného. Hrdina musí bránit čest svých blízkých a především svoji, i kdyby se kvůli tomu mělo pokazit všechno, o co se snažil. Johnny se musí pomstít, zároveň ale nechce zabít Sartanu, přece jsou to bratři! Navíc bere ohledy na jejich matku, což je pochopitelné. Ze stejných důvodů ani Sartana nechce Johnnyho hned zabít, ačkoli jeho návrat mu ani zdaleka nevoní. Celý film jsem s tímto tématem neměl, vzhledem ke složitějším rodinným vztahům, problém, až do samotného konce, kdy mi to vadit začalo. Takže odstavec pro ty, kteří film viděli:
SPOILER Anthony Steffen samozřejmě Garka na konci zabije. Pak mu ale pistole vypadne z ruky. Sartana se pokusí střelit znovu, ale je zabit Manuelou, bývalou Steffenovou milou. Kde se tam vzala? Steffen se ale začne chovat, jako by mu to bylo strašlivě líto, že toho hnusného vraždícího maniaka zabil, a navíc se zamračí nebe a ozve se hrom! Dies Irae! Steffen odchází s Garkovou mrtvolou a objeví se biblický citát, že člověk nesmí nenávidět svého bratra. Ok. Za mě takhle: Anthony Steffen není tak rozdílný od svého bratra, což by mohlo i nemuselo vést k tomuto duševnímu pohnutí. Ale když je Garko od začátku prezentován pouze jako pomstychtivý vraždící maniak, nelze ani moc věřit, že mezi oběma bratry byl kdy nějaký pozitivní vztah. Nemáme problém nenávidět Sartanu, který vyvraždí celé město, a nemáme nic, co by nám pomohlo pochopit, proč s tím Steffen problém má, kromě vlastně neukázaných rodinných vazeb. Pokud z toho chtěli tvůrci udělat něco rovného antické tragédii, neměli proti sobě stavět drsňáka a vraždícího maniaka, ale mohlo jít třeba o zbytečně vyhrocený malicherný spor dvou jinak ne tak moc se nenávidících bratrů. KONEC SPOILERU
(Moc vás asi není, kdo si to můžete bez obav přečíst, takže všechny ty zajímavé myšlenky tu zůstanou nepřečtené. Donutil jsem vás teď se na film podívat? Ne, že bych to bezvýhradně doporučoval.)
Podpříběh s matkou obou bratrů mi připadal asi nejzajímavější. Jedná se totiž o stařenu plnou zášti, která Sartanu vychovala k pomstě a nenávisti. Pracovala ve velkém domě jako služka a cítila se tak vykořisťovaná, že teď, když Sartana terorizuje ty, kdo jí pohrdali, cítí velké zadostiučinění. V domě, kde sloužila, nyní žije jako paní domu. Předchozím majitelem byl ten, koho měl zabít Steffen. Tohle antikomunistické vyznění mi připadí osvěžující vedle všech Kulek pro generála, Tepepů a podobných filmů, které jsou marxismem prolezlé až na půdu. Řekněme, že politicky tenhle western patří ke konzervativnímu proudu, pokud takový vůbec existuje.
Teď ten film možná vypadá mnohem lepší, než je. Je to klasická westernová melodramatická tragédie steffenovského střihu, takže hlavní je, aby se co chvíli někdo popral nebo postřílel. Hlavní motivací skoro každého je touha po pomstě. Johnnyho za nespravedlivé věznění a ztrátu milé. Němý Jerry se chce mstít za ponižování. Půvabná ještě blond Erika Blanc za smrt otce, za kterou Johnny seděl. Matka za vykořisťování. Každý se chce za něco pomstít a u většiny je cíl stejný - Sartana. Garko se tu nechal dost unést a přehrával, ale buď to bylo jen ze začátku, nebo jsem si na to zvykl, takže mi to nakonec nevadilo a jako padouch se mi dost líbil. Že tohle je vlastně první Sartana, ještě před tou slavnější sérií, není bez zajímavosti. Steffen je prostě Steffen. Není třeba o něm mluvit víc. Díky koprodukci s Německem (kde byl film nazván prostě Sartana) tu máme i Sieghardta Ruppa coby banditu či Chrise Howlanda v malé komické roli. Ano, je tu lord Tuff Tuff! Ale je naprosto zbytečný.
Cardone se zjevně inspiroval Leonem, takže dostaneme celou řadu detailních záběrů na bandity, z nichž někteří jsou třeba jednoocí. Natočené je to hezky, i když těch podhledů bylo víc než dost, ale ani to nemůže zakrýt lacinou výpravu a to, že několik různých městeček se točilo v jednom a tom samém a vidíme vždy jen půl hlavní ulice! Do poloviny architekti totiž postavili dům, který má dvě různé strany. (Ale beru zpět, tohle bych nepoznal, kdybych se v těch městečkách nešťoural.) Potom je zajímavé sídlo Sartanovy bandy - zprvu vypadá jako zbořený kostel, ale pak spatříme spoustu šklebících se kamenných obličejů, jako by to byla nějaká aztécká svatyně. Jenže nejsme hluboko na jihu Mexika, ale někde v USA. Navíc jediná osoba se španělským jménem je modrooká blondýna Erika Blanc. Fakt se v tom jmenuje Joselita. A když je úkryt zabírán z dálky, vidíme nad ním dokreslenou podivuhodně tvarovanou i barevnou skálu, vypadající jako korálový útes. A ten záběr tam je docela často!
Vyzdvihnout by rozhodně šla hudba, o kterou se postaral trumpetista Michele Lacerenza. Vážně skvělá. Mimochodem Lacerenza troubil slavné Morriconeho melodie z Leoneho dolarovek. Dalo se to, akorát to v určitých momentech bylo docela nudné, občas předvídatelné, občas nelogické a celkově vlastně nic moc výjimečného. Steffena mám radši jako bouchače než jako tragického hrdinu. 7/10
a.k.a. Blood at Sundown, One Thousand Dollars on the Black
Režie: Alberto Cardone
Hrají: Anthony Steffen, Gianni Garko, Erika Blanc, Carlo d'Angelo, Jerry Wilson, Carroll Brown, Sieghardt Rupp, Angelica Ott, Franco Fantasia, Chris Howland, Daniela Igliozzi, Gino Marturano, Sal Borgese, Gilberto Galimberti, Riccardo Pizzuti
Hudba: Michele Lacerenza
Scénář: Ernesto Gastaldi, Vittorio Salerno
Produkce: Metheus Film

Itálie / SRN 1966

úterý 25. července 2017

WALLPAPERY 2

Pár nových wallpaperů, které jsem si vyráběl.
Donedávna na ploše:

Clint:


Sartana:


Útěk z New Yorku (ten první aktuálně na ploše)


A taková směska:

úterý 26. července 2016

ALLELUJA E SARTANA FIGLI DI... DIO (1972)

Pro jednou bylo zase fajn vidět nějaký spaghetti western s pěkným předrevolučním českým dabingem. Lépe řečeno by bylo fajn, kdyby tenhle film nebyla naprostá sračka. Tvůrci se rozhodli zkopírovat filmy se Spencerem a Hillem, jenom přidali hrdinům jména ze dvou zaběhlých sérií - Aleluja byl aspoň v komedii, ale zneužití Sartany bolí. Místo Terence Hilla (a Gianniho Garka) tu tak máme Sartanu v podání akrobata Alberta Dell'Acquy (zde jako Robert Widmark), mladého, mrštného, mazaného chlapíka. Místo Buda Spencera (a George Hiltona) je tu Aleluja v podání Američana a dříve Tarzana Rona Elyho, který je vysoký, ale rovněž štíhlý, blonďatý a mazaný. Při rvačkách, kterých je tu dost (a ani jednou nedávají smysl) se však projevuje jako Spencer, žádná rána ho neohrozí a hravě zvládá více protivníků najednou. Možná je to jenom díky dabingu (Štěpnička coby Aleluja, Jandák coby Sartana - a coby dabér mi, narozdíl od současné politické kariéry, nevadí), že oba hrdinové jsou nakonec docela sympatičtí.
Naprosté trapno přinášejí padouši. Mně bylo po chvíli jasné, že je to film dělaný pro děti, ale proboha, to neznamená, že to musí být infantilní! Hlavní padouch Lupo chytá záchvaty, kdy vyje jako vlk (proto se jmenuje Lupo, hahaha), neustále sám sebe tluče, a jeho představitel Ezio Marano šíleně, ale naprosto šíleně přehrává. Opět na něm byl nejpozitivnější stránkou dabing, Dalimil Klapka se docela vyřádil.  No a pak je tu ještě padouchův otec... Starý senilní generál, který každého považuje za anglického špiona (!) a pořád čeká, až ho zavolá generál Washington, aby mu pomohl ve válce za nezávislost (!!). Při jejich scénách jsem měl chuť udělat to, co Marano dělal pořád - praštit do něčeho hlavou. A to tu ještě máme skok do lejna pěkně v detailu (dobrou chuť), ošklivou starou pannu, která by se ráda vdávala, kněze, který je celý film nahý a objevuje se v naprosto nesouvisejících sekvencích, a plán na vyhnání obyvatel z městečka tím, že se bandité převléknou za duchy a v noci je straší! Pomoc!!!
Prakticky tak jediná věc, která na tom stála za sledování, byla hlavní trojice Ely - Dell'Acqua - Uschi Glas. Byť i ta je trapná, ale docela se na ni dobře kouká. Líp než když ještě byla Apanači. A vlastně nejlepší, nebo lépe jediný dobrý, je na tom ten starý dabing, a to je docela na pováženou. Koukat na to s titulky nebo i bez nich, asi bych ani neměl sílu to dokoukat. 2/10 - bylo to přece jen o ždibíček lepší (a lépe natočené) než Creovo veledílo recenzované posledně.
a.k.a. Smělé inkognito, Halleluja and Sartana Strike Again!
Režie: Mario Siciliano
Hrají: Alberto Dell'Acqua, Ron Ely, Uschi Glas, Stelio Candelli, Ezio Marano, Dante Maggio, Wanda Vismara
Produkce: Indipendenti Regionali
Itálie/SRN 1972