MINIRECENZE STRIKE BACK

Už jsou tu zas a tentokrát hlavně na klasiky, které jsem v posledních pár letech viděl a netoužil o nich psát celé články.  

 

The Godfather Part II (1974)

Tři a půl hodiny Ala Pacina, který se velmi chladnokrevně zbaví každého, kdo mu stojí v cestě, i kdyby to trvalo léta a muselo se čekat, až mu zemře matka, přičemž vlastně všechno rozesere. A to vše prostříháváno s italsky mluvenými pasážemi v New Yorku 20. let, kde De Nirův Vito stoupá na vrchol, získává respekt a uznání a zakládá to, co jeho syn nepřímo pohřbívá. Velmi dobrý film, ale jeden z těch, co stačí vidět jednou za docela dlouhou dobu. 8/10

 

 

Rocky (1976)

Léta se mi do toho nechtělo, ale nakonec přece jen Rocky je spíš drama než vyloženě sportovní film. Hlavně mě ale překvapil jeho charakter - z podobných filmů jsem zvyklý na hlavní postavu, která touží po tom, aby jí někdo dal šanci a mohla se předvést, jak je nejlepší na světě. Rocky Balboa má naopak velmi nízké sebevědomí a to, že se dokáže s Apollem udržet v ringu, chce dokázat především sám sobě. Vlastně se mi líbilo, jak se to strašně vyhýbalo všem klišé - čekal jsem, že když kámoše lichváře hraje Zmrd, bude klasická zápletka s tím, že mu půjčil peníze a najednou je chce zpátky a nutí Rockyho podvádět. Ne. 7,5/10 

 

 

Rocky II (1979)

Bez dvojky bych se obešel, to je učiněná nastavovaná kaše, kde zaujme snad jen scéna, kde Rocky chytá slepici. Jinak se Rocky mele v telenovelovém příběhu o jeho vztahu s manželkou a novorozeným dítětem, konfliktu se starým trenérem a stále stejným soupeřem Apollem. 4/10 

 

 

Rocky III (1982)

Tohle mohlo být pokračování klidně rovnou. Namachrovaný oponent Rockyho nejdřív zlomí, aby se Rocky, podporovaný bývalým rivalem, zase vrátil. Je to béčko, ale jako pokračování to spíš stojí za to. K dalším dílům jsem se ale zatím nedostal. 6/10 

 

 

Apocalypse Now (1979)

Kdysi jsem zkoušel a nedokoukal prodlouženou verzi. Kinoverze je ale perfektní a víc nepotřebuju. Žádné scény s playmates, žádné Francouze v místě, kde už má začínat peklo, stačí vůně napalmu po ránu a ta hrůza... ta hrůza... 10/10 

 

 

Raging Bull (1980)

Když box, tak brutálně a bez okrasy. Rocky je sice legenda, ale Scorsese s De Nirem ho filmařsky strkají do kapsy. Jen jsem poznamenal, že je to vlastně Casino, akorát místo geniálního sázkaře je tu vymlácený boxer. Jinak sedí všechno - De Niro, Pesci, blond sexy manželka, které ne úplně radno věřit, vzestup a pád. Není to samozřejmě chyba Zuřícího býka a obě podání jsou skvělá. 9/10

 

  

Reservoir Dogs (1992) 

Tohle je naopak film, který znám léta, viděl jsem ho xkrát a mám ho hrozně rád. Loni jsem na něj zašel i do kina. Jeden z nejlepších debutů vůbec. Ono mě vlastně nic moc než superlativy nenapadá. RIP Michael Madsen. 9/10

 

 

Smoke (1995)

Takový evropský americký film. Harvey Keitel vlastní malou trafiku a jednotlivé příběhy se točí kolem něj a jeho zákazníků. Spisovatele, který se ujme mladého uprchlíka, onoho uprchlíka, který se sbližuje s léta neviděným otcem, i samotného trafikanta, který se nakonec nesblíží s exmanželkou. Keitel je výborný, ale v jednu chvíli jsem kvůli tomu, v jakých rolích jsem zvyklý ho vídat (viz zrovna Gauneři), měl problém přijmout, jak se v jedné scéně chová. Možná bych s tím problém neměl, kdyby scéna, kterou film končí, a ve které se Keitelova postava dokonale představí, byla už někdy z kraje. Ale pak by ten film neměl tak skvělý konec. 8/10  

 

 

Heat (1995) 

Jako kriminální thriller je to super, ale mohlo to být kratší o všechny ty vztahové pasáže, ze kterých bych zachoval jen vztah mezi Kilmerem a jeho ženou. Pacinův vztah s rodinou ještě ujde, hlavně díky tomu, že jeho dceru hraje Natalie Portman, ale vztah De Nira s holkou z baru je prostě divnej a jenom De Nirovi dává příležitost říkat monology. Pacino zase hraje jako sjetej - už před natáčením ze scénáře odstranili motiv, že jeho policista je na kokainu, ale asi mu to zapomněli říct. Jak dojde na akci, plánování loupeže, její provedení a dohru, je to skvělý, ale mohlo to být lepší... 7,5/10 

 

THE SHOW WITH NO NAME - EPIZODA XXXIII - MYS HRŮZY

 Další díl podcastu je už od včerejška na světě. Více informací najdete zde.

https://the-show-with-no-name.blogspot.com/2023/04/epizoda-33-mys-hruzy.html

TENTO POŘAD VÁM PŘINESLA AI

V poslední době je docela hit umělá inteligence vytvářející prakticky vše. Kromě obrázků, které jsem sem již dal a připomínám instagramový účet, kam sem tam něco přidám, se dá i chatovat s umělou inteligencí. Ta ale dokáže i víc než jen psát odpovědi na běžné dotazy, takže mě napadlo, zda dokáže napsat článek o filmech. Že bych si ulehčil práci? 

 

Nejdřív jsem se dotázal na filmy Martina Scorseseho a dostal jsem poměrně dobrý výtah:

Martin Scorsese je jedním z nejuznávanějších filmových režisérů své generace. Jeho filmová kariéra sahá více než padesát let a jeho jméno je spojováno s mnoha významnými a kultovními filmy. V tomto článku se podíváme na některé z jeho nejvýznamnějších a nejúspěšnějších filmů.

"Taxikář" (1976) je asi jedním z nejznámějších filmů Martina Scorseseho a jeho také jeden z jeho prvních velkých úspěchů. Film natočený v roce 1976 zobrazuje osamělého a psychicky narušeného taxikáře Travise Bickla, kterého hrál Robert De Niro. Film se stal kultovním a byl významným milníkem v kariéře režiséra. Scorsese byl za režii tohoto filmu nominován na Oscara.

"Raging Bull" (1980) je dalším filmem, který získal velkou pozornost od kritiků i diváků. Film popisuje životní příběh boxeru Jakea LaMotty, kterého ztvárnil Robert De Niro. Scorsese získal Oscara za nejlepší režii za tento film a De Niro získal Oscara za nejlepší mužský herecký výkon.

"Goodfellas" (1990) je film o mafiánském životě v New Yorku. Film byl velmi úspěšný a je stále považován za jedno z nejlepších děl Martina Scorseseho. Film byl nominován na šest Oscarů, z nichž jeden získal Joe Pesci za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli.

"Casino" (1995) je další film o mafiánském životě v Las Vegas. Hlavní role ztvárnili Robert De Niro a Sharon Stone. Film byl velmi úspěšný a vydělal více než 116 milionů dolarů. Kritici chválili výkon Stoneové, která byla za svůj herecký výkon nominována na Oscara.

"The Departed" (2006) je thriller o irské mafii v Bostonu. Hlavní role ztvárnili Leonardo DiCaprio, Matt Damon a Jack Nicholson. Film získal čtyři Oscary, včetně nejlepšího filmu a nejlepší režie.

Martin Scorsese je stále aktivním režisérem a jeho práce má vysokou hodnotu a význam nejen pro fanoušky filmu, ale i pro celou filmovou tvorbu.

Fajn. Zkusil jsem trochu méně známé téma, a to filmografii Edwige Fenech.

Edwige Fenech je italská herečka a sexuální ikona, která se proslavila především svými rolí v italských erotických filmech v 60. a 70. letech. Její kariéra trvala téměř tři desetiletí a zahrnovala více než 70 filmů. V tomto článku se podíváme na některé z jejích nejznámějších a nejúspěšnějších filmů.

"Umberto Lenzi's Orgasmo" (1969) byl prvním filmem, ve kterém Fenech hrála hlavní roli. Film se odehrává v Toskánsku a Fenech ztvárňuje mladou ženu, která přijíždí do venkovského města, aby zjistila pravdu o smrti svého manžela. Film byl velmi úspěšný a byl považován za jeden z nejlepších thrillerů své doby.

"All the Colors of the Dark" (1972) je hororový film, který se stal jedním z nejvýznamnějších filmů Fenech. Fenech zde ztvárňuje ženu, která má noční můry a snaží se překonat trauma, které utrpěla v minulosti. Film je považován za klasiku žánru giallo a Fenechova role byla výrazná pro její kariéru.

"The Strange Vice of Mrs. Wardh" (1971) byl dalším úspěšným filmem, ve kterém Fenech hrála. Film byl inspirován díly Edgara Allana Poea a zahrnuje prvky napětí a erotiky. Fenechova herecká práce zde byla chválena a film se stal kultovním dílem žánru giallo.

"La Polizia incrimina, la legge assolve" (1973) byl akční film, ve kterém Fenech hrála. Film se odehrává v Římě a zahrnuje různé prvky kriminálního thrilleru. Fenech zde ztvárňuje manželku policisty, která je svědkem vraždy a snaží se pomoci svému manželovi při vyšetřování.

"Hostel: Part II" (2007) byl posledním filmem, ve kterém Fenech hrála. Film byl pokračováním úspěšného hororu z roku 2005 a zahrnoval výraznější roli pro Fenech, která hrála matku jedné z hlavních postav.

Edwige Fenech byla jednou z nejúspěšnějších hereček italské kinematografie v 60. a 70. letech a její práce (nedokončeno. Asi příliš mnoho znaků.)

Tady už asi začnete kroutit hlavou. Fenech přece nehrála v Orgasmu a jeho děj se netočí kolem mladé ženy, která zjišťuje pravdu o smrti svého manžela. The Strange Vice of Mrs. Wardh nebyl inspirován díly Edgara Allana Poea. A co se týče La polizia incrimina, la legge assolve, nejen, že v něm Edwige nehraje, ale žádná manželka tam není svědkem vraždy a nesnaží se pomoci manželovi s vyšetřováním. A pokud vím, Edwige v Hostelu 2 nehraje matku jedné z hlavních postav, ale tady se můžu mýlit já.

 

V tuhle chvíli mě to ale začalo bavit a začal jsem hledat, jaké nesmysly z umělé inteligence vypadnou. Dál jsem požadoval článek o spaghetti westernech s Rosalbou Neri.

Spaghetti westerny jsou druhem filmů, který se stal velmi populárním v 60. letech. Tyto filmy byly natočeny italskými režiséry a obsahovaly často divoké honičky na koních, špinavé a neúprosné postavy a prachem a pískem zasypávané kraje. Jednou z nejznámějších hereček, které se objevily v těchto filmech, je Rosalba Neri.

Neri se narodila v Itálii v roce 1939 a začala hrát ve filmech v 60. letech. Její kariéra v spaghetti westernech začala v roce 1967, kdy hrála v klasickém filmu "Django Kill!" (známým také jako "Se sei vivo spara"). V tomto filmu hrála roli Isabel, jedné z nejtajemnějších a nejpodivnějších postav ve filmu. Její výkon byl chválen kritiky a ukázal, že je to herečka, na kterou si diváci budou muset dávat pozor.

Následující rok, v roce 1968, se Neri objevila v dalším spaghetti westernu, "Death Sentence" (známý také jako "La taglia è tua... l'uomo l'ammazzo io"). Tentokrát hrála roli Lany, záhadné a krásné ženy, která má vztah s hlavním hrdinou filmu. Neri ukázala svou schopnost hrát různorodé postavy a opět získala pozornost kritiků a diváků.

Dalším filmem, ve kterém se Neri objevila, byl "The Red Queen Kills Seven Times" (známý také jako "La dama rossa uccide sette volte") z roku 1972. Tento film není přímo spaghetti westernem, ale spíše giallem, žánrem italského thrilleru. Neri hrála roli Kitty Wildenbrück, dědice rodinného majetku, která se stává podezřelou z vraždy své sestry. Film byl pozitivně hodnocen a Neri se opět ukázala jako talentovaná herečka.

Rosalba Neri hrála také v mnoha dalších filmech, jako jsou "The Castle of Fu Manchu", "Lady Frankenstein" a "Amuck!". Její kariéra trvala až do 80. let, kdy se stáhla z filmového průmyslu.

V závěru lze říct, že Rosalba Neri byla jednou z nejtalentovanějších hereček, které se objevily v spaghetti westernech.

 

Asi ani nebudu poukazovat na všechny nesmysly, které AI sepsala. Dokonce se ještě opravila! A dost bizarním způsobem:

Omlouvám se, ale musím opravit předchozí odpověď, protože jsem napsal nesprávné jméno herečky. V odpovědi jsem uvedl jméno Rosalba Neri, místo toho, aby bylo správné jméno Lee Van Cleef.

 

Ještě jsem zkusil dotaz na spaghetti westerny s Laurou Gemser. Vzhledem k tomu, že v žádných nehrála, byl jsem zvědav, co se stane.

 

Laura Gemser je italská herečka a modelka, která se proslavila díky svým rolím v italských exploitation filmech v 70. a 80. letech. Ačkoli se převážně proslavila v jiných žánrech, jako jsou například erotické filmy a horory, hrála také v několika spaghetti westernech.

Jedním z filmů, ve kterých Laura Gemser hrála, je "Four of the Apocalypse" z roku 1975, který režíroval Lucio Fulci. V tomto filmu hrála roli prostitutky, která se přidává k hlavním postavám, když se stávají cílem bandy lupičů. Film byl inspirován westernem "The Magnificent Seven", ale s mnohem temnějšími a drsnějšími prvky.

Dalším filmem, ve kterém Gemser hrála, je "Black Emanuelle, White Emanuelle" z roku 1976. Tento film není přímo spaghetti westernem, ale spíše erotikou s prvky dobrodružství. Gemser hrála roli novinářky, která se vydává do Afriky, aby získala příběh o záhadném kmenu. Film byl velmi úspěšný a Gemser se stala ikonou žánru.

Posledním filmem, kterým se budeme zabývat, je "Killer vs. Killers" z roku 1985. Tento film byl natočen v Hongkongu, ale vznikl jako spaghetti western a obsahuje mnoho klasických prvků tohoto žánru. Laura Gemser hrála roli saloonačky, která se stává cílem pomsty ze strany zločinců. Film byl původně plánován jako poslední spaghetti western a vznikl jako pocta klasickým filmům žánru.

Celkově řečeno, Laura Gemser hrála pouze v několika spaghetti westernech, ale její výkony v nich byly docela pozoruhodné. Je známa spíše svými rolími v jiných žánrech, ale určitě stojí za to vidět, jak se objevila v tomto klasickém italském žánru.

 

Jo, stálo by to za to, kdyby ve zmíněných filmech hrála. A kdyby byly tím, čím AI píše, že jsou. Dalším krokem pak už bylo jen vymyslet název, rok výroby a obsazení fiktivního filmu a nechat AI, aby sepsala recenze. Ty ale vydám už zvlášť, tohle už bylo pro jeden článek čtení dost.

CASINO (1995)

Dvojka Goodfellas. Jasně, postavy i děj jsou úplně jiné, ale stylem je to velice podobné. Tři hodiny sledujeme zhuštěný, rychle a energicky ubíhající, vypravěčem vyprávěný děj, který by jiný režisér musel narvat do televizního seriálu, aby to vůbec všechno zvládl odvyprávět. Asi se nebudu ale pouštět do srovnání, který z těch dvou filmů je lepší.

Na tomhle je určitě fajn, že Robert De Niro a Joe Pesci jsou tentokrát opravdu v centru dění, a oni sami jsou vypravěči příběhu, který se chvíli točí kolem jednoho, chvíli kolem druhého. De Niro hraje sázkaře, který řídí pro mafii kasino a snaží se zahlazovat všechny problémy, Pesci hraje ranaře, který má zprvu De Nira chránit, ale pak se udělá sám pro sebe a dělá jen a jen průsery. Je pravda, že zatímco De Niro hraje zase trochu něco jiného, Pesci v podstatě hraje tu samou postavu jako v Goodfellas. Ale na co si stěžovat, všichni milujeme cholerického a agresivního Pesciho, ne?

Třetí hlavní postava je podvodnice a De Nirova manželka Ginger, kterou hraje Sharon Stone, která se vedle ostatních legend ve své roli nevypočitatelné sobecké mrchy nenechává zahanbit. Od začátku je jasné, že s De Nirem je pouze kvůli bohatství, kterým si ji koupil, a ve skutečnosti by radši byla s pasákem v podání Jamese Woodse. Jeho role je trochu nedořešená, zhruba ve dvou třetinách z filmu prostě zmizí.

Jinak děj ubíhá značně rychle, písnička střídá písničku, než si uvědomíme, co to hraje, už zas hraje něco jiného, a repertoár je velmi bohatý, od Rolling Stones nebo Animals přes Devo až po Delerueho hudbu z Pohrdání. Akorát asi se na to ještě jednou budu muset podívat, abych si užil vizuální stránku v plné míře. Zvláště na začátku sledujeme dlouhé záběry na celé kasino, dolly shoty, které krouží kolem postav a hracích stolů, aby se zvedly a vše sledovaly z nadhledu, a do toho se spíš soustředíme na to, co vyprávějí Pesci a De Niro. Vizuálně je film úžasný, líbily se mi triky převzaté z němých filmů, když se máme soustředit na část obrazu, zbytek trochu ztmavne a svítí jen ta část, na kterou se máme dívat. 

Zákulisí řízení kasina bylo zajímavou změnou ve všech těch mafiánských příbězích o vzestupu a pádu gangstera, což je i zdejší případ. Zde pak za pádem celé organizace stojí jedna ženská. Na druhou stranu, špinavé ulice a mafiáni vařící špagety jsou mi možná trochu bližší než nablýskané casino a De Niro v pestrobarevných oblecích. Jak říkám, každý z těch dvou filmů má svoje, tady mi zase chybí nějaká legendární scéna jako "funny how?" 8/10

Režie: Martin Scorsese

Hrají: Robert De Niro, Joe Pesci, Sharon Stone, James Woods, Don Rickles, Alan King, Kevin Pollak, L.Q. Jones, Frank Vincent
Produkce: Universal

USA / Francie 1995

THE KING OF COMEDY (1982)

S trochou volna jsem si řekl, že se konečně mrknu na filmy, které vidět chci a dlouho je odkládám. A docela dost z nich je s Robertem De Nirem v hlavní roli. Asi z toho ale nebudu dělat oficiální spciál, nechce se mi psát biografie, hledat plakáty a další zajímavosti, zato těch filmů s ním bude trochu víc.

Král komedie je úplně něco jiného, než jsme od Scorseseho a De Nira zvyklí. I když opravdu? De Niro tu hraje dalšího cvoka, tentokrát člověka, který je přesvědčen o své genialitě, je posedlý Hollywoodem a slávou a je ochoten udělat cokoli, aby se proslavil jako stand up komik. I když vlastně ně. Proč by se měl snažit prosadit někde v malých klubech. Proč nedonutit hvězdu nejlepší talk show, aby ho pozvala do svého pořadu? Rupert Pupkin žije v zajetí svých fantazií a nehledí vůbec na svoje okolí, nevnímá realitu a dokáže zajít až hodně daleko za hranici...

Ze začátku mi ve společnosti Ruperta Pupkina bylo dost nevolno. Jenže jak film pokračuje, tak ať jsou jeho počiny extrémnější a extrémnější, divák s ním začne cítit. Všichni jsme někdy měli sny, kam to dotáhneme, a častokrát se nám prostě nesplnily, protože na rozdíl od Ruperta jsme si uvědomili, že nejsou v našich možnostech. V porovnání s cynickým a namyšleným Jerrym Lewisem mu ale chtě nechtě začneme držet palce, aby se přece jen měl šanci předvést, ač tušíme, že jeho výstup nebude ani trochu vtipný.

Upřímně doufám, že ani De Niro, ani Scorsese, ani Lewis se nikdy nemuseli potýkat s tak šíleným fanouškem, jako je Rupert a jeho známá Masha. Byť jedna scéna z filmu je skutečně inspirována opravdovým Lewisovým zážitkem. Jinak k tomu v podstatě už nemám co dodat. Určitě to stojí za podívání. 7,5/10

a.k.a. Král komedie

Režie: Martin Scorsese

Hrají: Robert De Niro, Jerry Lewis, Diahnne Abbott, Sandra Bernhard, Shelley Hack, Catherine Scorsese, Ed Herlihy, Tony Randall, Martin Scorsese
Produkce: 20th Century Fox

USA 1982

THE IRISHMAN (2019)

Celé odpoledne jsem strávil v USA 50.-90. let minulého století, v poměrně příjemné společnosti (De Niro! Pacino! Pesci! Keitel!), avšak... mohlo to být o hodinku kratší.

Příběh Franka Sheerana připomíná do jisté míry příběh Henryho Hilla, první hodinka rozhodně Mafiány připomene, ať už příběhem s rámcovou strukturou, kdy se tentokrát skrze vyprávění hlavního hrdiny dostáváme ne do jednoho, ale více bodů v minulosti, nebo rychlostí a násilností. Dokonce by člověk řekl, že je to i lepší než Mafiáni, protože vypravěč De Niro říká jen podstatné věci, a není tu žádný protivný ocas jako Liotta. Jenže Irčan samozřejmě není remakem Mafiánů, vychází z jiného skutečného příběhu jiného gangstera, takže se nakonec samozřejmě odkloní jiným směrem. A hodně, hodně zpomalí a až do konce zpomaluje čím dál víc.

Není úplně nutné orientovat se v politice a historii organizovaného zločinu v USA 50. a 60. let. Pokud nevíte, kdo byl Jimmy Hoffa, film vám to řekne, naopak je dobré vědět, kdo byli Kennedyové, Castro a co byla karibská krize. Občas jsem ale docela tápal. Film sice některé postavy představí i s tím, jak a kdy skončily, ale třeba když se objeví Crazy Joe, který nechá oddělat jakéhosi hlavouna, kterého jsme do té doby neviděli, musel jsem googlit, o co vlastně jde. Film nám nesděluje, do jaké doby se zrovna děj posunul, takže jsem třeba přemýšlel, zda nejde o vraždu Roberta Kennedyho, o níž toho moc nevím.

Herecké výkony jsou samozřejmě skvělé, od těch největších rolí (Robert De Niro je prakticky v každé scéně) až po ty nejmenší (Anna Paquin sice řekne asi šest slov, ale její pohledy mluví za vše). Sledovat De Nira, Pacina a Pesciho pohromadě je sice super, stejně jako jejich kolegy (Harvey Keitel se objeví sice jen asi ve třech scénách, ale je radost ho vidět, bohužel si nepamatuju jména, ale představitelé Tonyho Pro či Bobbyho Bufalina jsou také skvělí), ale problém je bohužel v tom, že jejich omlazení je prakticky neviditelné. Ve scénách, kde jsou ještě mladí, vypadají tak na pětapadesát, mají postoj a chůzi typickou pro starší lidi a ač se jim snažili omladit tvář, s visící kůží na krku se nedalo dělat nic. Zvláště u Pacina jsem měl pocit, že hraje sedmdesátníka celou dobu, ale vlastně u všech tří. Takže to hodně zachraňuje fakt, že to jsou oni tři, a že hrají tak skvěle, jak hrají, ale v podstatě digitální efekty byly zbytečné.

Film nakonec vznikl pro Netflix, kde jsem ho taky sledoval, a to v HDR rozlišení, které mi vadilo. Chvílemi jsem měl pocit, že nesleduji film, ale amatérské video na youtube. Je to o barvách a snímkové rychlosti, ten digitál je prostě znatelný a obraz až příliš ostrý a plynulý. Zvláště dialogové scény mě z toho vracely zpátky, ale jak se nemluví a sledujeme nablýskané kulisy na čistých ulicích, nevypadá to moc dobře.

Rozhodně doporučuju tomu jednou ty tři a půl hodiny věnovat. Ale otázka je, jestli tomu ten čas budu chtít věnovat ještě někdy. Přemýšlím o tom, že bych si sestříhal nějakou kratší verzi, která by ubíhala rychleji a hodně by sestříhala zvláště závěrečnou pasáž, která působí jako trochu dovětek, byť je vlastně základem celého filmu a důvodem, proč vlastně vznikl. Přirovnával jsem film k Mafiánům, kteří jsou o tom, co se stane, když gangster zradí mafii, zatímco tenhle je o tom, co se stane, když gangster nezradí mafii, ale sám sebe. V tom je ten závěr důležitý, ale bohužel, už se moc táhne. Být to celé ve stejném tempu, jako první hodina, šel bych na vyšší hodnocení. Chápu, proč to tak není, ale takhle musím ubrat. Takže 7,5/10.

a.k.a. Irčan, I Heard You Paint Houses
Režie: Martin Scorsese
Hrají: Robert De Niro, Al Pacino, Joe Pesci, Harvey Keitel, Bobby Cannavale, Ray Romano, Stephen Graham, Anna Paquin, Stephanie Kurtzuba a mnozí další
Hudba: Robbie Robertson
Produkce: Netflix
USA 2019

TAXI DRIVER (1976)

People like that have something inside... something to do with death. (Cheyenne)
Cesta do hlubin samotářovy duše. Robert De Niro hledá práci. Ne jen zaměstnání, hledá něco, čím by se zabavil. A asi to nebude nic pěkného...

Já se omlouvám, ale asi to dneska nepůjde bez menších či větších spoilerů. Takže budu doufat, že jste už Taxikáře viděli, nebo vám ho už někdo vyspoiloval dřív. Celý film je tentokrát o De Nirovi, který je naprosto v prdeli, neschopný navázat normální kontakt se světem. Když už se mu povede přemluvit ženskou, aby s ním šla do kina, vezme ji do pornokina, protože ani není schopný vnímat hranice slušného chování, ani city lidí okolo sebe. Tak si po nocích vozí ty nejhorší kriminálníky New Yorku a utěšuje se svou falešnou morálkou, ač není prakticky o nic lepší, a nakonec se rozhodne jednat. Nuda přeroste v touhu po destrukci a pokud možno i sebedestrukci.

Při pátrání jsem narazil na recenze, které Travise popisují jako obyčejného člověka, který se rozhodl vyčistit zkažené okolí. Tito recenzenti film vůbec nepochopili. Travis je od začátku doutnající nebezpečí. Když jde balit aktivistku Cybill Shepherdovou, čekáte, kdy a jak to zvoře, a jestli jí něco neudělá. Když jezdí po nocích taxíkem, klidně by to mohl schválně nabořit do jiného auta. Jeho hláška "You're talking to me?" zní cool, pokud si neuvědomíte, že v tu chvíli si zkouší roli drsňáka v zrcadle, ale ve skutečném životě by nebyl schopen něco takového říct.

VELKÝ SPOILER Na závěr pak vidíme, jaký je malý krůček mezi hrdinou a zločincem. Travis si napřed vybral vraždění na politickém mítinku, takže by asi zabil kandidáta a ženu, která ho odmítla. Když tato akce nevyšla, druhým cílem byli pasáci, za což se stal oslavovaným hrdinou. V obou případech byl terčem mocný muž a žena, která pro něj pracovala. Kde je vlastně rozdíl? Travis neudělal nic dobrého, jak se domnívají nechápající autoři - vlastně nešel osvobodit zneužívané dítě, ale vybít si svůj vztek. KONEC SPOILERU

Chválit De Nirův herecký výkon by bylo nošením dříví do lesa, naprosto uvěřitelní jsou ale všichni. Ve druhé polovině v roli pasáka Sporta se objevuje Harvey Keitel, kterého asi někteří ani pod vlasatou maskou nepoznali, takže se můžete dočíst, že se Scorsesem pracoval teď na Irishmanovi počtvrté a ne popáté. Zajímavostí je tehdy skutečně dvanáctiletá Jodie Foster hrající prostitutku. To by dneska neprošlo. Stejně jako to, že půlka zločinců ve filmu jsou černoši a De Niro si cvičí "mušku" (prstem)  na černoších v televizi a v kině.

V menší roli (dokonce dvou, ale jednou jen jako kompars) se objeví i sám režisér, a to v jedné z nejvtipnějších scén (pokud tu nějaké vtipné scény jsou). Travis si na jeho radu pořídí Magnum.44 a může tak konkurovat Clintovi. V závěru pak uvidíme, co tahle zbraň ve skutečnosti dokáže - v Drsném Harrym bylo násilí vlastně dost krotké, co? Ale celkem se divím, že se Cannoni ani nesnažili v osmdesátkách při jejich chápání filmů udělat Taxi Driver 2, kde by se De Niro stal vlastně něčím jako u nich byl Paul Kersey. Nebo crossover Death Taxi - Paul Kersey a Travis Buckle společně čistí New York od spodiny. To by bylo žrádlo. "You believe in Jesus? Now you're gonna meet him!" "You're talkin' to me?" 9/10

a.k.a. Taxikář
Režie: Martin Scorsese
Hrají: Robert De Niro, Jodie Foster, Cybill Shepherd, Harvey Keitel, Albert Brooks, Peter Boyle, Joe Spinell, Martin Scorsese
Hudba: Bernard Herrmann
Produkce: Columbia
USA 1976