NUREMBERG (2025)

"Ten tlusťoch byl Göring. Šňupal kokain a byl transvestita. Za jinejch okolností by se stal filmovou hvězdou." David Cinzano Bianco Lister

 

Květen 1945. Válka skončila, nacisté se buď sebevraždí nebo prchají, a americkým jednotkám se podaří zajmout Herrmanna Göringa. Zatímco význační američtí právníci se rozhodnou uspořádat soudní proces, který má obnažit zrůdost nacismu a tím zabránit opakování válečných zločinů, ke Göringovi a dalším vězňům je poslán psychiatr Douglas Kelley, který má za úkol je vyšetřit, zjistit, co stojí za jejich zrůdností, a hlavně je udržet v dost vysoké morálce do procesu. Ambiciózní Kelley si chce na případu postavit kariéru, zdá se však, že s charismatickým a výmluvným Göringem si vytváří zvláštní pouto.

 

Pro školu je tohle naprosto ideální film. Je v něm všechno vysvětleno, zabývá se vším, co je potřeba mladým sdělit - co byla Třetí říše, kdo byli nacisté, proč byli tak populární, co bylo šoa, morální otázky, zda byl proces oprávněný apod. Všechny postavy si pamatují všechna data (kromě Rudolfa Hesse, který si nepamatuje vůbec nic - nebo to aspoň tvrdí), přiblíží své osudy, tak spletité a přitom tak dokreslující, co se za války dělo a o co vlastně šlo. Didaktičnost je filmu na škodu pro běžného diváka, ale učiteli dějepisu ušetří dvě vyučovací hodiny a mnohem atraktivnější formou. Když vám to všechno vysvětlí Russell Crowe nebo Rami Malek, nemáte proti nim šanci.

 

Nicméně nechci film moc shazovat, protože i tak se mi docela líbil. Ano, je příliš doslovný a popisný, ano, občas si úplně vymýšlí, aby doložil svou myšlenku (například setkání soudce Jacksona s papežem), ale je zručně natočený, dialogy jsou většinou dobře napsané a herci jsou výborní. U Russella Crowea, který v první čtvrtině filmu mluví jen německy, jsem si říkal, proč nenajali německého herce? Ale z ospravedlněných, byť rovněž ne pravdivých důvodů potom začne mluvit převážně anglicky, a přesvědčí, Rami Malek je rovněž výborný, byť mi jeho postava ne úplně vždy seděla, stejně jako Michael Shannon v roli žalobce Jacksona. Herec hrající mladého vojáka, který pro Maleka překládá němčinu, rozhodně není špatný, ale pak dostane ne úplně povedený dlouhý monolog shrnující jeho životní příbě, a to by uhrál málokdo. Bohužel kromě Göringa a maličko Streichera se dalším obviněným film nevěnuje, takového Von Ribbentropa nebo Speera neuvidíme vůbec, a Dönitz po pár scénách na začátku zmizí. 

 

Musím říct, že v první polovině jsem ale měl trochu obavy, protože se začalo zdát, že Göring je vykreslen až moc sympaticky a skoro až jsem se bál, že se nás tvůrci budou snažit přesvědčit, že byl "jenom" šéf Luftwaffe a s holocaustem neměl nic společného. Tak jako mu podléhá Malek, podléhají mu i diváci. To se naštěstí nestane, ale je fakt, že obezlička v podobě záběrů z koncentračních táborů může působit jako dramatický bod zvratu docela lacině. Navíc mi tato scéna silně připomněla Norimberský proces z roku 1961, který říká prakticky ty samé myšlenky, lépe a kompaktněji. Pokud se k nějakému Norimberskému procesu vrátím, určitě k tomu Kramerovu, ale Vanderbiltův není zlá volba. 7,2/10

 

a.k.a. Norimberk

Režie: James Vanderbilt

Hrají: Russell Crowe, Rami Malek, Michael Shannon, Leo Woodall, Richard E. Grant, John Slattery, Mark O'Brien, Colin Hanks, Wrenn Schmidt, Lydia Peckham

Hudba: Brian Tyler

Produkce: Sony Pictures

USA 2025 

DJANGO UNDISPUTED (2025)

Spencerhillsploitation bohužel stále žije a je možná v ještě horší formě než dřív. I přes název vykrádající jak Corbucciho klasiku, tak Tarantinovu hitovku, jedná se o dle tvůrců o poctu, jinak totální vykradačku Pravé a levé ruky ďábla a Malého unaveného Joe. Tohle se ani nemuselo točit, tohle stačilo prostě kompilací složit dohromady z vybraných scén z obou filmů. Bohužel se jedná o kopírku mizerně natočenou. 

 

Kdyby to nedejbože někoho napadlo u nás uvést, místo Nesporného Djanga bych to pojmenoval Namakané ruce ďábla, protože tak to přesně vypadá - banda GenX fitkařů se špatně zamaskovanými kérkami si pro zábavu natočila pár oblíbených scének z oblíbených filmů. Bohužel si to nenechali, ale prodávají to. Herci jsou nesympatičtí, oškliví, přestárlí. Django, snažící se být spíše Trinity (kdo ví, možná to na Djanga přejmenovali až v postprodukci, což by ale bylo stylový), vypadá na padesát, stejně jako většina žen ve filmu. Z prostitutek botox skoro až odkapává. No a Djangův bratr "Spencer" ani nemá jméno! Je to jen svalnatý hromotluk v pozadí, co sem tam prkenně odříká nějakou větu z původních filmů. Jediná známá tvář je Ottaviano Dell'Acqua hrající otce hlavních postav, ale hraní nebyla nikdy jeho silná stránka, tak nemůže nic zachránit.

 

To, že film vypadá hodně lacině a s některými výpravnějšími záběry si tvůrci pomohli databankou, to by mi nevadilo. Příšerný anglický dabing, který naprosto nesedí, a je neúměrně sprostý ("You fucking cocksucker!" řve padouch na Djanga) mi vadí víc. Hudba z databanky, nevhodná, spíš vykrádající něco mezi Morriconem a Zimmerem, hrůza. To, že ve filmu je jediná, velmi špatně natočená bitka až na konci by mě tolik taky neštvalo. Neoriginalita, tupost, nepochopení vtipu a toho, jak se točí vtipné scény jsou ale tím největším záporem. Ne, tohle není pocta Enzovi Barbonimu, jak tvrdí úvodní titulek. Tohle je vykradačka nejhrubšího zrna.

 

Nicméně úvodní logo, oznamující že jde o "original" místo "production" říká vše. Není to film, ale obsah. Prostě to vzniklo pro streamovací platformu, která potřebuje odběratelům nabízet nový obsah, a jak ho lépe udělat než obšlehnout něco starého, co všichni znají, a nabídnout to v novém kabátě, aby udělali větší čísla, než kdyby nabídli něco padesát let starého. 1/10

 

Režie: Claudio del Falco

Hrají: namakaní tupci, botoxové šlapky a Ottaviano Dell'Acqua

Hudba: generátor Hanse Zimmera

Itálie 2025 

NAPOLEON (2023)

Když bylo ohlášeno, že Ridley Scott chystá životopisný film o Napoleonovi, docela mě to zaujalo. Netušil jsem, jak to pojme, ale říkal jsem si, že by to mohlo stát za vidění. Bohužel je film pojat tím nejhorším možným způsobem - ve dvou a půl hodinách se snaží odvyprávět celý Napoleonův život od jeho prvního úspěchu v revoluci až po jeho smrt na Svaté Heleně.

Děj je tak dost zkratkovitý a na nic není čas. Na Napoleonovo potlačení povstání roku 1795, kde se jednou vystřelí do davu a konec. Na jeho italské tažení, které je zmíněno, jako že "Italové se vzdali bez boje". Na jeho tažení egyptské, kde vlastně uvidíme jen jeden výstřel na pyramidy. Na bitvu u Trafalgaru, o které se ani nemluví. Když se zdržíme trochu u Slavkova, tak máte spíš pocit, že boje se odehrávají na Sibiři, a dlouho sledujeme hlavně nesmysl, kde celá ruská armáda utone pod ledem v zamrzlém jezeře. (Při ústupu pár vojáků možná spadlo do rybníka...) A kromě jeho politických (o vnitřní politice se nedozvíme nic) a vojenských akcí není čas ani na to, co si film vzal jako hlavní téma, totiž na Napoleonův vztah s první manželkou Josephine. Té je sice jednak dán mnohem větší význam, než ve skutečnosti měla, jednak ale i tak nejen její role, ale i jejich vztah působí značně zkráceně, vystříhaně a nepochopitelně.

Celkově je na tom jasně znát zkrácení. Například když je Napoleon v Egyptě, otevřou před ním sarkofág, on vyleze na stoličku, hledí mumii do očí a pak zase sleze. Scéna naprosto vytržená z kontextu, nedává sama o sobě smysl a nic na ni nenavazuje. A takových momentů je tam víc. Problém je dle mne v tom, že ani s delší stopáží by to nešlo odvyprávět lépe. Smysl dává několikadílná minisérie, jako byla ta s Christianem Clavierem - sice měla zlomkový rozpočet, ale spousta věcí, díky delší stopáži rozdělené na díly, v ní byla jasnější, kdežto tady se sice snaží říct totéž, ale kvůli střihu to nejde. Mluvím zejména o Napoleonově vztahu s matkou i Josephine. Druhá manželka se pak objeví v jediné scéně a řekne asi dvě věty.

Kromě Joaquina Phoenixe a Vanessy Kirby v hlavních rolích ani nikdo nemá šanci hrát, všichni se míhají a hned zase mizí. Až na konci dostane větší roli vévoda Wellington v podání Ruperta Everetta, ale do té doby jsem měl problém si zapamatovat, kdo je kdo, navíc všichni vypadají stejně. A Phoenix s Kirby také nemají moc co hrát. Phoenix na začátku nasadil jeden výraz, který stabilně držel celý film, Kirby se svým vychlastaným hlasem je velmi nesympatická a její role nám ani nedává moc šancí nějak s její, ale vlastně kteroukoli postavou cítit. Co zavání obrovskou trapností jsou pak sexuální scény (ani nemůžu napsat erotické, působí vyloženě antieroticky), které sice v ději mají opodstatnění, ale i tak jsou navíc. Trapně mi bylo i u digitální krve, která působí značně nepatřičně a film v těchto scénách působí o desítky milionů laciněji, než kolik stál.

A skutečně musel stát hodně peněz, i přesto, že před zeleným plátnem se toho určitě natočilo dost. Zejména bitevní scény, zvláště závěrečná bitva u Waterloo, působí dechberoucím dojmem. Mnohé záběry vypadají vskutku velkolepě (a kdyby přes ně nenaprali ten šedozelený filtr, třeba by to bylo ještě lepší). Pochválit se dá soundtrack, zejména pokud si bere z klasiků osmnáctého století.

Nejbizarnější ale přece jen je, že Ridley Scott vnímá Napoleona jako francouzskou verzi Hitlera, a ač se snaží, nějak tam nemůže, kromě střílení dělem do davu, najít nic, co by jeho vizi ospravedlnilo. Takže na konci dostaneme výčet Napoleonových bitev a počty padlých na obou stranách, prezentované jako oběti masového vraha. Přitom jestli nějak ten film nepůsobí, tak protiválečně. My se sice nedozvíme, proč Francouzi Napoleona vlastně následují, ale pořád tam prosakuje to nadšení, které Napoleon mezi francouzským lidem vzbuzuje, a člověk Francouzům v jejich válkách vlastně drží palce, aby těm nesympatickým Anglánům, Rakušákům a Rusákům dali co proto. Když davy provolávají Napoleonovi slávu, nemáte z toho ten pocit zhrozeného mrazení, jako u záběrů Hitlera či Stalina, ale skoro byste se až přidali. A to i přesto, že Napoleon ve Phoenixově podání je nafoukaný pitomec. Směšná snaha, která se minula účinkem. Jako vlastně celý film. Zvláště lidem, kteří se těšili, že dostanou konečně Napoleona blízkého tomu, jak ho chtěl točit Kubrick, muselo strašně sklapnout. 6/10

Režie: Ridley "kdysi jsem byl dobrej" Scott

Hrají: Joker, děvka, mnohohlavý kompars

Hudba: Mozart, Haydn, Čajkovskij a taky nějaký originální skladatel, jehož jméno se mi nechce hledat
Produkce: Columbia Pictures

USA / Velká Británie 2023

BARBENHEIMER

 

Tak jsem se nechal překecat a vyrazil do kina na dva filmy, které jsou tak odlišné, jak jen být mohou. A nelituji.

 

BARBIE (2023)

Po skončení filmu mi šla hlavou jediná otázka: Kdo tohle schválil? Představte si, že jste firma Mattel a zadáte studiu Warner Bros, aby vyrobilo film o panence Barbie. A na stole vám přistane scénář feministické satiry, která si v ničem nebere servítky, z reklamou vytvořeného Barbie světa si dělá naprostou srandu a vedení firmy Mattel je vykresleno jako banda úchylných kravaťáků s mafiánskými manýrami. A rozhodně to není film vhodný pro děti. Bál jsem se, že z toho kýčovitého růžového prostředí se během filmu asi zcvoknu (díky Biu Oko, že lze pít v kině pivo), ale prostředí plné domečků pro panenky, růžových autíček, jasné oblohy a klouzaček všude, kam se podíváš, je tu tak dokonale zesměšněno, že mi nakonec nevadilo. Dost jsem se nasmál, Margot Robbie jako stereotypní Barbie je výborná, vůbec poprvé v nějakém filmu se mi líbil Ryan Gosling, který si svého vymaštěného Kena užívá, potěší Will Ferrell jako šéf Mattela, i to, že nejde odhadnout, kudy se děj bude ubírat.  Bohužel ve druhé polovině do děje silně zasáhne skutečná hrdinka filmu, hispánka středního věku, oběť patriarchátu a nositelka poselství, kterým mává kolem sebe stejně zběsile jako flaztency ruskou trikolorou v domnění, že je česká. Ze satiry o nerovnoprávnosti (což je ok) se stává agresivní feministická misoandristická agitka, a to je špatně. Naštěstí tam ten film úplně nesklouzne. 6,5/10

PS. Parodie 2001: Vesmírné odyssey potěšila, akorát jsem části spolunávštěvníků musel vysvětlovat po skončení filmu, o co jde.  

Režie: Greta Gerwig

Hrají: Margot Robbie, Ryan Gosling, America Ferrera, Kate McKinnon, Will Ferrell, Rhea Perlman, Emma Mackey, Michael Cera, Helen Mirren

Hudba: Mark Ronson, Andrew Wyatt
Produkce: Warner Bros

USA 2023

OPPENHEIMER (2023)

Po rozjuchané barvičkovaté Barbie byl Oppenheimer jako studená sprcha, která mě ale navíc silně přiměla uvědomit si, co je opravdový film. Nolan se během tří hodin rozjíždí ve velkém a jeho mozaikovitě skládané drama o vynálezci atomové bomby strhne a během tří hodin ani na chvíli nestačí nudit. Příběh má hned několik vrstev, od složité povahy samotného vynálezce, přes souboj mnoha eg, která se musela spojit ve snaze předhonit Němce ve vývoji jaderné zbraně, geopolitiku 40. a 50. let, jíž Oppenheimer žalostně nerozumí až po samotnou etickou stránku tvorby ničivé zbraně, která dokáže zabít jedním úderem stovky tisíc lidí. 

Vizuálně, scénářem i herecky jdeo fascinující dílo, které má jen pár drobných mušek, ani bych je skoro nenazýval chybami. Slabinou jsou ženské postavy, které se mi ze začátku pletly dohromady, obě herečky jsou stejný typ, akorát jedna ukazuje prsa a druhá ne. O hudbě jsem byl až do titulků přesvědčen, že ji má na svědomí Hans Zimmer, tak moc je pod jeho vlivem, a bohužel hraje skoro pořád, což má Nolan vždycky. A, a to je nejmenší výtka, vlastně jsou to dva filmy v jednom, ačkoli dělit to na dva díly by byla blbost - první film je o sestrojení atomové bomby a zodpovědnosti z toho vyplývající, druhý je amadeovským soubojem dvou eg, kde vedle titulního Oppenheimera hraje výraznou roli Robert Downey jr. jako admirál Lewis Strauss. Vyšetřování Oppenheimerovy loajality k USA v době McCarthismu a následnou snahu Strausse o ministerské křeslo bych si klidně dokázal představit jako druhý díl, ale samostatně by to asi byla pěkná nuda. 

Radši jsem si prakticky nic nezjišťoval, trailery jsem neviděl, takže jsem byl překvapen, které všechny známé tváře člověk prakticky v každé roli pozná - od Cilliana Murphyho v hlavní roli, přes Matta Damona jako vojenského velitele operace, až po minirole jako je Kenneth Branagh coby Niels Bohr, Rami Malek nebo Gary Oldman v cameu prezidenta Trumana. A důležitou vedlejší roli sehraje též Einstein. Barbie už znovu vidět nemusím, na Oppenheimera se určitě někdy znovu podívám. 9/10

Režie: Christopher Nolan

Hrají: Cillian Murphy, Emily Blunt, Matt Damon, Robert Downey jr., Florence Pugh, Josh Hartnett, Casey Affleck, Rami Malek, Kenneth Branagh, Tom Conti, Alden Ehrenreich, Jack Quaid, Gary Oldman, James Remar

Hudba: Ludwig Göransson
Produkce: Universal

USA / Velká Británie 2023

INDIANA JONES AND THE DIAL OF DESTINY (2023)

Na YouTube na mě v poslední době vyskakují recenze na nejnovějšího Indyho s názvy jako Nejhorší film všech dob, Zničený kult, Horší než Křišťálová lebka atp. Obrázky Phoebe Waller-Bridge s popisky jako "vše, co nenávidíte, zkoncentrováno do jednoho obrázku." Internet si zase vymyslel, že nového Indyho je třeba nenávidět, takže ač očekávání nebyla velká, snažil jsem se do toho jít s čistou hlavou.

Ani nevím, co jsem čekal, ale asi největší zklamání pro mě představuje, jak je ten film průměrný. Ale opravu strašně průměrný. Chrám zkázy nemám rád, ale nejde ho ignorovat a posledních dvacet minut je opravdu výborných; Křišťálová lebka má momenty, které jsou příšerné, ale také momenty, které jsou skvělé; Nástroj osudu nemá ani jedno z toho. Nebo spíš má momenty, které jsou příšerné, ale skoro žádné, které by se mi opravdu líbily.

Asi největším problémem je stopáž. Všechno, a hlavně akční scény, trvá mnohem déle, než by mělo. Úvod se odehrává v nacistickém Německu roku 1944, s omlazeným Fordem (ale stále stařeckým hlasem), kde představení toho, o čem film bude, nemá ani deset, ani patnáct, ale snad dokonce více než třicet minut. V podstatě je tahle část celá jako samostatný krátký film, na který se naváže o pětadvacet let později v New Yorku. Tam se Indy vyděsí nahlas vyřvávaných Beatles, setká se se svou zatím sympatickou kmotřenkou, a šup, už tu máme další, dlouhou, dlouhatánskou honičku, na které je fajn jenom její zakončení v metru. Následně se přesouváme do Maroka, a co se nestane, další dlouhatánská honička v ulicích města. To už jsou ale dvě v podstatě úvodní honičky, které by mohly být nahrazeny jedinou. A když už myslíte, že je konec, film ještě dalších dvacet minut pokračuje.

Akční scény jsou navíc samé CGI, a Spielberg by je natočil přehledněji. Kolikrát jsem měl pocit, že se dost ztrácím v tom, co se vlastně děje. 

Kromě předchozích dílů série rovněž film silně připomíná jiné filmy. Nejvíc jsem si vzpomněl na bondovku Jen pro tvé oči, rovněž obsahující mrzoutského staršího muže a zapálenou mladou slečnu, honičku v exotickém městě a potápění pod mořem přerušené padouchy. Samotný plán nacistů připomíná velmi špatný odvar plánu nacistů ze Zítra vstanu a opařím se čajem. Ostatně sami padouši mi tu nějak připadali slabí. Mads Mikkelsen asi není nejslabší hlavní padouch z Indyho, ale ani ten nejlepší, a jeho brutální poskok nemá ani na Wolfa Kahlera, ani na Michaela Byrnea. 

Indy s sebou tahá dvě další hlavní postavy. Phoebe Waller-Bridge se mi líbila jen na začátku, než se ukázala její opravdová povaha, což je namyšlená, chamtivá svině, která je nám ale předkládána jako vtipná feministická postava která vše vyřeší. Pak ještě s sebou tahají arabského smrada, u kterého mi bylo totálně jedno, jestli se ho náckům náhodou nepovede zabít. 

Jedno mi byl i titulní MacGuffin. Ale upřímně, není to poprvé. Jediné artefakty, které mají nějakou váhu v sérii, jsou ty biblické. Ty vymyšlené jsou o ničem. Aspoň tu ale má Indy motivaci, proč do všeho jít - ví, co ten "nástroj" (v titulcích jako soukolí, což by byl mnohem lepší název) dokáže, a musí náckům zabránit, aby ho použili.

Objeví se tu pár starých známých ze starých filmů, a také nové vedlejší postavy. Třetí v titulcích je uveden Antonio Banderas. Objeví se asi až po hodině a půl, asi tak na pět minut. Ale jeho postava má aspoň nějakou funkci v ději. John-Rhys Davies jako Sallah se objeví asi jen proto, abychom věděli, že je i po válce v pořádku. Mohl se objevit i Ke Huy Quan jako Kraťas, třeba jen pozdravit nebo tak. Dozvíme se, co se stalo s Muttem a Marion z předchozího dílu.

Samotný závěr asi leckomu vyrazí dech, ne tím, jak epicky vypadá (na to, co se v něm děje, bohužel moc epicky nevypadá), ale tím, co se v něm stane. Je to totálně šílený, obešel bych se bez toho, ale v rámci tohohle filmu to nějakej smysl dává a vlastně proč ne...

Až to vyjde na nosičích, asi si zkusím sestříhat nějakou kratší verzi, dokážu si představit, jak by se to dalo celé vylepšit a zvládnout za dvě hodiny. Včetně toho, že některé dějové linky se načnou a nedokončí. Já to honem nedokážu porovnat s ostatními díly, ale jako celek je tohle asi nejslabší. 6/10

a.k.a. Indiana Jones a nástroj osudu

Režie: James Mangold

Hrají: Harrison Ford, Phoebe Waller-Bridge, Mads Mikkelsen, Ethann Isidore, Boyd Holbrook, Antonio Banderas, Toby Jones, John Rhys-Davies, Karen Allen, Thomas Kretschmann, Shaunette Reneé Wilson

Hudba: John Williams
Produkce: Disney

USA 2023