Když bylo ohlášeno, že Ridley Scott chystá životopisný film o Napoleonovi, docela mě to zaujalo. Netušil jsem, jak to pojme, ale říkal jsem si, že by to mohlo stát za vidění. Bohužel je film pojat tím nejhorším možným způsobem - ve dvou a půl hodinách se snaží odvyprávět celý Napoleonův život od jeho prvního úspěchu v revoluci až po jeho smrt na Svaté Heleně.
Děj je tak dost zkratkovitý a na nic není čas. Na Napoleonovo potlačení povstání roku 1795, kde se jednou vystřelí do davu a konec. Na jeho italské tažení, které je zmíněno, jako že "Italové se vzdali bez boje". Na jeho tažení egyptské, kde vlastně uvidíme jen jeden výstřel na pyramidy. Na bitvu u Trafalgaru, o které se ani nemluví. Když se zdržíme trochu u Slavkova, tak máte spíš pocit, že boje se odehrávají na Sibiři, a dlouho sledujeme hlavně nesmysl, kde celá ruská armáda utone pod ledem v zamrzlém jezeře. (Při ústupu pár vojáků možná spadlo do rybníka...) A kromě jeho politických (o vnitřní politice se nedozvíme nic) a vojenských akcí není čas ani na to, co si film vzal jako hlavní téma, totiž na Napoleonův vztah s první manželkou Josephine. Té je sice jednak dán mnohem větší význam, než ve skutečnosti měla, jednak ale i tak nejen její role, ale i jejich vztah působí značně zkráceně, vystříhaně a nepochopitelně.
Celkově je na tom jasně znát zkrácení. Například když je Napoleon v Egyptě, otevřou před ním sarkofág, on vyleze na stoličku, hledí mumii do očí a pak zase sleze. Scéna naprosto vytržená z kontextu, nedává sama o sobě smysl a nic na ni nenavazuje. A takových momentů je tam víc. Problém je dle mne v tom, že ani s delší stopáží by to nešlo odvyprávět lépe. Smysl dává několikadílná minisérie, jako byla ta s Christianem Clavierem - sice měla zlomkový rozpočet, ale spousta věcí, díky delší stopáži rozdělené na díly, v ní byla jasnější, kdežto tady se sice snaží říct totéž, ale kvůli střihu to nejde. Mluvím zejména o Napoleonově vztahu s matkou i Josephine. Druhá manželka se pak objeví v jediné scéně a řekne asi dvě věty.
Kromě Joaquina Phoenixe a Vanessy Kirby v hlavních rolích ani nikdo nemá šanci hrát, všichni se míhají a hned zase mizí. Až na konci dostane větší roli vévoda Wellington v podání Ruperta Everetta, ale do té doby jsem měl problém si zapamatovat, kdo je kdo, navíc všichni vypadají stejně. A Phoenix s Kirby také nemají moc co hrát. Phoenix na začátku nasadil jeden výraz, který stabilně držel celý film, Kirby se svým vychlastaným hlasem je velmi nesympatická a její role nám ani nedává moc šancí nějak s její, ale vlastně kteroukoli postavou cítit. Co zavání obrovskou trapností jsou pak sexuální scény (ani nemůžu napsat erotické, působí vyloženě antieroticky), které sice v ději mají opodstatnění, ale i tak jsou navíc. Trapně mi bylo i u digitální krve, která působí značně nepatřičně a film v těchto scénách působí o desítky milionů laciněji, než kolik stál.
A skutečně musel stát hodně peněz, i přesto, že před zeleným plátnem se toho určitě natočilo dost. Zejména bitevní scény, zvláště závěrečná bitva u Waterloo, působí dechberoucím dojmem. Mnohé záběry vypadají vskutku velkolepě (a kdyby přes ně nenaprali ten šedozelený filtr, třeba by to bylo ještě lepší). Pochválit se dá soundtrack, zejména pokud si bere z klasiků osmnáctého století.
Nejbizarnější ale přece jen je, že Ridley Scott vnímá Napoleona jako francouzskou verzi Hitlera, a ač se snaží, nějak tam nemůže, kromě střílení dělem do davu, najít nic, co by jeho vizi ospravedlnilo. Takže na konci dostaneme výčet Napoleonových bitev a počty padlých na obou stranách, prezentované jako oběti masového vraha. Přitom jestli nějak ten film nepůsobí, tak protiválečně. My se sice nedozvíme, proč Francouzi Napoleona vlastně následují, ale pořád tam prosakuje to nadšení, které Napoleon mezi francouzským lidem vzbuzuje, a člověk Francouzům v jejich válkách vlastně drží palce, aby těm nesympatickým Anglánům, Rakušákům a Rusákům dali co proto. Když davy provolávají Napoleonovi slávu, nemáte z toho ten pocit zhrozeného mrazení, jako u záběrů Hitlera či Stalina, ale skoro byste se až přidali. A to i přesto, že Napoleon ve Phoenixově podání je nafoukaný pitomec. Směšná snaha, která se minula účinkem. Jako vlastně celý film. Zvláště lidem, kteří se těšili, že dostanou konečně Napoleona blízkého tomu, jak ho chtěl točit Kubrick, muselo strašně sklapnout. 6/10
Režie: Ridley "kdysi jsem byl dobrej" Scott
Hrají: Joker, děvka, mnohohlavý kompars
Hudba: Mozart, Haydn, Čajkovskij a taky nějaký originální skladatel, jehož jméno se mi nechce hledat
USA / Velká Británie 2023
Žádné komentáře:
Okomentovat