PLÁNY

V poslední době opravdu nic nestíhám, na filmy nemám čas, a když už bych měl, zase nemám úplně buňky. Smutné. Takže nejlepší, co člověk může v takové chvíli udělat, je sepsat si, co všechno má někdy v budoucnu v plánu vidět. To by byl seznam delší než týden před výplatou. 

Díval jsem se tak na článek k narozeninám Terence Hilla, a říkal si, že jsem už dlouho vlastně neviděl nic nového s ním. Samozřejmě zrovna s Hillem jsem viděl všechno zásadní. Ale proč se od toho neodpíchnout a neudělat na pokračování takový seznam, čeho se tu v následujících... desetiletích...? můžete možná dočkat.

 

TERENCE HILL

1. Barbagia (1969)

Netradiční film pro Hilla, taky nevyšel na žádném oficiálním médiu. Hill hraje uprchlého vězně na Sardinii, takže žádná komedie. Objeví se v tom i Frank Wolff, Pietro Martellanza, Gabriele Tinti a dokonce i Rosalba Neri!

 

2. Pravda a lež (Il vero e il falso, 1971)

Ale to leda by se někdy objevilo s původním českým kinodabingem. Jinak jde o film, který sám Hill má ze své filmografie nejméně rád.

 

3. Zabiják Kid (Duell vor Sonnenuntergang, 1965)

Německý western od slovenského emigranta s Italem v ne úplně hlavní roli.

 

4. Don Camillo (1983)

Tohle jsem pro úplnost měl dát někdy dávno, dávno, když jsem ty filmy sledoval všechny... Ale na seznamu to být může.

 

5. Pan Bilion (Mr. Billion, 1977)

Druhý ze dvou pokusů Terence Hilla o to stát se světovou hvězdou. Tady mu pomáhá nedávno zesnulá Valerie Perrine, William Redfield v jedné ze svých posledních rolí, Jackie Gleason, Slim Pickens, Chill Wills, Dick Miller, R.G. Armstrong... Hergot, to je obsazení!

 

6. Pouštní květ (Il mio nome e Thomas, 2018)

Poslední Hillův film, točený v Almeríi, si vidět zaslouží, ať to bude sebevětší televizní limonáda.

 

BUD SPENCER

1. Torino nera (1972)

Opět Carlo Lizzani a opět těžko sehnatelný film. Spencer hraje muže obviněného z vraždy. Hlavní roli nicméně hraje Marcel Bozzuffi.

 

No a pak leda kouknout někdy aspoň na jeden díl Extralarge... Big Mana jsem viděl, ale ani mi tu nestál za komentář.

 

CLINT EASTWOOD

Vyberu jen pět top kousků, od Clinta by toho za vidění stálo hodně. A jenom kde hraje.

1.  Oklamaný (Beguiled, 1971)

Jednak to mám na Blu Ray, jednak by to mělo být dost dobré a netradiční. Navíc je to asi jediná spolupráce Siegela a Eastwooda, kterou jsem ještě neviděl.

 

2. Vražda na Eigeru (The Eiger Sanction, 1975)

Clint v sedmdesátkách, byť třeba ve slabším filmu, je pořád Clint v sedmdesátkách, navíc podporovaný Georgem Kennedym, Jackem Cassidym, Gregorym Walcottem, mihne se v tom hvězdička exploitation Candice Rialson. Takže důvodů vidět dost.

 

3. S nasazením života (In the Line of Fire, 1993)

Už jen proto, že to mám na DVD i na VHS origo. I proto, že hudbu složil Morricone.

 

4. Dokonalý svět (A Perfect World, 1993)

Nikdy jsem o tom filmu neslyšel nic špatného.

 

5. Honkytonk Man (1982)

Clint jako zpěvák bude sice zvláštní, ale z osmdesátek to vypadá jako jedna z nejlepších věcí.

 

CHARLES BRONSON

1. Sbohem příteli (Adieu l'ami, 1968)

Film, který Bronsona udělal v Evropě. Ale pravda, jen pro zkompletování.

 

2. You Can't Win'em All (1971)

Bronson v turecké občanské válce, s Curtisem, kterého nemusím, a s Michele Mercierovou, kterou mám rád, protože jsem nikdy neviděl Angeliku. Navíc jde o film z Bronsonova "evropského turné", jeho nejlepšího období.

 

3. Od dvanácti do tří (From Noon Till Three, 1976)

Bronson v komedii zní bizarně, ale už jen proto, že to mám z televize s původním dabingem s Bartoškou, si to určitě někdy pustím.

 

4. Hraniční čára (Borderline, 1980)

To jsem se chystal si pustit asi tak milionkrát! Tak snad někdy konečně.

 

5. Na život a na smrt (Death Hunt, 1981)

To jsem pro změnu dvakrát rozkoukal, ale nebavilo... Ale někdy to snad prolomím. Bronson, Marvin, Dickinsonová, Weathers, Lauter. Režíruje Hunt. Tak co?

 

6. Zločiny mužů (The Evil That Men Do, 1984)

Jediná osmdesátková bronsonovka po navázání spolupráce s Cannonem, kterou pro ně neudělal. Vypečených kousků jsem z toho viděl dost. Někdy musím celé.

 

7. Kinjite - Věci, o kterých se nemluví (Kinjite: Forbidden Subjects, 1989)

Poslední Bronsonova cannonovka. Bude to blbý, ale na začátku Bronson znásilní pedofila dildem a v bazénu umyje černocha doběla. Nutnost vidět.

 

LEE VAN CLEEF

Pouze hlavní role.

1. Zvláštní jednotka (Commandos, 1968)

Tohle jsem kdysi nedokoukal, ale sehnal jsem to tehdy jen s dabingem, který byl příšerný. Někdy zkusím v originále, byť hitparáda to asi nebude.

 

2. Převozník (Barquero, 1970)

Dlouho jsem měl jen dabované z MGM, takže jsem ani nezkoušel. Van Cleefův pokus o návrat do USA, který nevyšel. Ale je tam i Warren Oates.

 

3. Quel pomeriggio maledetto (1977)

Italská eurocrime, sice točená Mariem Sicilianem, mistrem trashe, ale kvůli Van Cleefovi by to mohlo stát za vidění.

 

4. The Squeeze (1978)

Možná i víc než tohle, byť je to od Antonia Margheritiho a hraje v tom i Karen Black. 

 

5. Krycí jméno: Divoké husy (Codename: Wildgeese, 1984)

Italská odpověď na Divoké husy s Moorem, Burtonem a Harrisem, zde s Collinsem, Borgninem, Van Cleefem a Kinskim. Nejhorší to být nemusí.

 

6. Výbušnina (Goma-2, 1984)

Nevím, co to je, nějaký španělský film, který mám s původním slovenským dabingem.

 

JEAN-PAUL BELMONDO

1. Ho! (1968)

 Francouzský thriller psaný Giovannim, ale jím nerežírovaný. Za něco to jistě stát bude.

 

2. Borsalino (1970)

Dejte mi francouzskou verzi s titulky někdo, prosím! Nechci přestárlého Krampola, nechci Rychlého. Kdyžtak aspoň nový dabing s Lněničkou, ten dělá Belmonda dobře. Na DVD je jako druhé znění jen italština. Možná to zkousnu tak, ale je to jako koukat na italský film v němčině, prostě divný...

 

3. Manželé z roku II (Les Mariés de l'an II, 1971)

Tohle jsem měl dávno vidět... Když jsem belmondovky hltal... Nějak mi na to nezbyl čas, netuším, zájem se mi na chvíli posunul jinam a už jsem se k tomu nevrátil...

 

4. Následník (L'Héritier, 1973)

Tohle by nemuselo být zlý, ale zase... jen s titulky. Přestárlý Krampol ne-e. Nesedící Novotný ne-e.

 

5. Cesta zhýčkaného dítěte (Itinéraire d'un enfant gâté, 1988)

To si někdy naopak pustím klidně i s tím Krampolem, to daboval v nejlepších letech. 

 

6. Bídníci 20. století (Les Misérables, 1995)

Dávno mám na DVD. Dávno mi to Kubaso doporučuje. Dokonce i v pytlíku do Show With No Name jsme to zařadili. Ale ta délka, ta délka... (Kvůli které jsme to zase vyřadili...)

 

JAMES COBURN

1. Hard Contract (1969)

Film, který se v koukatelné verzi nedá sehnat. Ale i kvůli Coburnovi a Lee Remickové by to mělo být zajímavé.

 

2. The Carey Treatment (1972)

To jsem si dokonce nedávno pořídil na Blu Ray, takže tady mi nic nebrání.

 

3. Dokonalý plán (The Internecine Project, 1974)

Tohle mělo dokonce kinodabing, jestli se nepletu? Ale myslím, že zrovna tohle nikde nemám.

 

4. Krásky (Looker, 1981)

Film Michaela Crichtona o plastickém chirurgovi v podání Alberta Finneyho.

 

5. Odplata (Payback, 1999) 

Nová adaptace knihy Richarda Starka, kterou už zfilmovali jako Point Blank s Lee Marvinem. Tentokrát s Melem Gibsonem, kromě něj a Coburna je v tom i Kris Kristofferson. Proč ne.

 

EDWIGE FENECH

1. Poslední útok (Il grande attacco, 1978)

Lenziho pokus o Příliš vzdálený most, kde hrají Henry Fonda, Stacy Keach, Giuliano Gemma, Helmut Berger, Samantha Eggar nebo právě Edwige Fenech ve vedlejší roli. Hodnocení na imdb není moc povzbudivé, ale jen kvůli výše zmíněným to za vidění asi stát bude.

 

No a dál nevím. Z komedií, které jsou na jedno brdo, a které mě zrovna nerozesmějí, mi je jedno, jestli ještě někdy nějakou uvidím. Když jo, pobaví mě snad akorát sama Fenech, která, to se musí uznat, komediální talent měla, kromě koz, které ukazuje skoro pořád. Když ne, o nic nepřijdu. Stejně jako nikdy už nemusím znova vidět Slunce, seno, jahody.

 

To jsou oblíbenci, kteří se propracovali do hlavní nabídky ve vedlejším panelu. Někdy příště si projdeme, co bych rád viděl, s pár dalšími. 

EDWIGE FENECH 77

 Tradiční vánoční přání.

 

THE SHOW WITH A NAME - GIALLO část 2 - MARTINO, LENZI A DALŠÍ

Moje kolekce DVD a Blu Ray filmů subžánru giallo je zpátky. Dnes se v rychlosti podíváme na zbytek - filmy Sergia Martina, Umberta Lenziho, Riccarda Fredy a dalších.

 

GIALLO APRIL

Nějak teď jedu na giallo vlně, koukám na dávno viděné kousky, zkouším i nějaké dosud neviděné. Asi z toho nebude celoměsíční záležitost, jako je spagvember, ale schválně, jak dlouho mi to vydrží.

 

1. Lo strano vizio della signora Wardh (1971) /5.4./

Jestli v nějakém giallu záleží na vrahovi méně, tak snad jen v Your Vice is a Locked Room... Začátek je možná až moc hambatý, ale čím dál to postupuje, tím je to lepší, a až na to zbrklé vysvětlení v autě, které jsem ani teď pořádně nestíhal, je konec perfektní.

 

2. Smrtící spona (1984) /6.4./

Článek byl vydán, takže si přečtěte tam.

 

3. Una lucertola con la pelle di donna (1971) /6.4./

Už se mi to asi nelíbilo tolik jako napoprvé, ale halucinogenní scény s Florindou Bolkan jsou skvělé a napínat a děsit umí Fulci jako málokdo. Jean Sorel jedinkrát snesitelný, protože hraje podobné vakuum (díky Kubasovi za toto přirovnání), jako byl ve všech rolích.

 

4. La coda dello scorpione (1971) /8.4./

Od Martina asi jediné klasické giallo s vrahem v černém, kde se po něm opravdu pátrá, aby přišel na konci s nečekaným zvratem. Tak si říkám, že pokud tu měla být původně Edwige, mohla hrát spíš roli Idy Galli, bylo by zajímavější ji na začátku, jak jsme zvyklí, sledovat jako hrdinku, aby po necelé půlhodině skončila podřezaná. Alberto de Mendoza neplánovaně potřetí a topornější než jinde.

 

5. Gatti rossi in un labirinto di vetro (1975) /9.4./

Trash od Lenziho, většinou ale zábavný, občas chtěně, občas nechtěně komický. Nicolaiův soundtrack a komické role Baldassareho, Barthy a Vargase jsou na tom to nejlepší, zatímco protagonisté Richardson a Brochard jsou dost toporní a zklamou. 

6. Sette scialli di seta gialla (1972) /11.4./

Článek bude. 

 

7. Čtyři mouchy na šedém sametu (1971) /18.4./

Jako vždycky mi do všeho vlezla práce, takže jsem celý týden vynechal. Asi mám podobný názor jako napoprvé, kvůli nevýrazným hlavním postavám se film dost vleče a naopak ty vedlejší jako by každá vpadla z jiného filmu. Michael Brandon je mizerně nadabovaný, Mimsy Farmer rovnou mizerně hraje. Právní pozadí toho, proč film na dlouhá léta zmizel, je také zajímavé, a uvedení na nějaké kabelovce v 90. letech v ČR bylo zřejmě nelegální. 

Bud Spencer je Bůh

8. Amuck (1972) /19.4./

Hitchcockovina s Barbarou Bouchet v roli Grace Kelly a Jamese Stewarta v jednom a Rosalbou Neri v roli, o které Hitchcock radši ani nesnil. Občas opravdu dobré, občas příjemně brakové, pomalé, ale zábavné. Údajně měla hrát roli Eleanory původně Edwige, ale Rosalba sem sedí mnohem lépe.

 

9. Paní z neděle (1975) /19.4./

Článek bude.

10. Naked Girl Murdered in the Park (1972) /19.4./

Článek bude.

 

11. Torso (1973) /20.4./

Oproti ostatním Martinovým giallům se mi zdá opravdu slabší, navíc už sem míchá prvky z komedií s Fenech, co v té době točil (slintající vidláci) a je to spíš předchůdce slasheru. Až se divím, že to někde na kazetě nevyšlo třeba jako Halloween 4 (než vznikl) nebo Pátek třináctého 26.  

ZLATÁ BŘITVA 2025

Nejlepší film: Lo strano vizio della signora Wardh

Nejlepší režie: Lucio Fulci (Una lucertola con la pelle di donna)

Nejlepší herec v hlavní roli: Marcello Mastroianni (Paní z neděle)

Nejlepší herečka v hlavní roli: Jacqueline Bisset (Paní z neděle) 

Nejlepší herec ve vedlejší roli: Ivan Rassimov (Lo strano vizio della signora Wardh)

Nejlepší herečka ve vedlejší roli: Rosalba Neri (Amuck)

Nejlepší hudba: Ennio Morricone (Una lucertola con la pelle di donna)

Nejlepší vražda: chloroform, plyn a kostka ledu (Lo strano vizio della signora Wardh)

Nejlepší Bůh: Bud Spencer (Čtyři mouchy na šedém sametu) 

Nejlepší záměna šátků: Torso

Nejbizarnější vražedná zbraň: keramický penis (Paní z neděle)

Nejlepší sluha: Umberto Raho (Crimes of the Black Cat a Amuck)

THE SHOW WITH A NAME - GIALLO část 1 - ARGENTO, BAVA, FULCI

 Moje kolekce DVD a Blu Ray filmů subžánru giallo. Dnes se v rychlosti podíváme na filmy tří nejslavnějších tvůrců tohoto žánru, Daria Argenta, Maria Bavy a Lucia Fulciho. Pouze na ty, které mám ve sbírce.

EDWIGE FENECH 76

 A tradičně na Štědrý den přejeme vše nej Edwige Fenech! Zaznamenal jsem, že v poslední době je v italském filmu a televizi oproti posledním cca 25 letům docela činná, tak ještě pár úspěšných filmových či projektů.

THE SHOW WITH NO NAME - EPIZODA XXXIX - THE CASE OF THE BLOODY IRIS

Po delší době je tu opět The Show With No Name, a tentokrát se noříme do světa gialla, italského subžánru 70. let plného maskovaných vrahů, krásných žen a whisky J&B! Nejdříve je ale třeba rozdat ceny Zlatý žalud za filmy viděné v posledním roce! Kdo bude oceněn? Komu bude přerušena děkovná řeč? A kdo chce zabít Edwige Fenech? Dozvíte se pouze v tomto podcastu! (Odkaz v obrázku.)

LUCIO FULCI A JEHO FILMY

Zatím nemám úplně energii na klasickou biografii, pojďme se tedy podívat na Fulciho filmografii. Nemohu podrobně projít všechny jeho filmy, zejména ty první, ale to nejdůležitější si připomeneme.

 

První filmy samostatně Fulci natočil v roce 1959. 

EDWIGE FENECH 75

 Všechno nejlepší královně gialla!

THE SHOW WITH A NAME - HORORY MARIA BAVY

 Další díl The Show With a Name se tentokrát zařazuje k halloweenskému speciálu a pojednává o hororech a giallech Maria Bavy.

MINIRECENZE - REWATCH SPECIAL xy

Už nevím, kolikátý tohle je rewatch speciál, takže už bez čísla. Jinak letos nebude Spagtember a s největší pravděpodobností ani Spagvember. Ne, že bych na spaghetti westerny zanevřel, spíš jde o čas. Čas od času si samozřejmě nějakou klasiku pustím.

PANOPTIKUM HŘÍŠNÝCH LIDÍ

 

Partie krásného dragouna (1970)

Hříšné lidi města pražského miluju. Ne všechny díly, ale jinak ten seriál považuju za skvělý. Panoptikum mám velmi rád, i když některé díly jsou opět slabší. S čtyřmi filmy, které vznikly najednou v letech 1970 a 1971, je to složitější. Rada Vacátko se z černobílé obrazovky přesunul na barevné širokoúhlé plátno, a nejsem si úplně jist, zda mu to prospělo. Druhá věc je, že Markovy povídky jsou krátké a s vtipnou pointou, což kolikrát nestačilo ani na epizodu televizního seriálu. Třeba z povídky Náhoda zůstal jen nástin děje, mnohonásobně rozpracovaný, a úplně se vytratila pointa s náhodou hrající významnou roli (díl Případ lichého střevíce). U Partie krásného dragouna je oproti povídce zcela nová zápletka s proutníkem Rudym a jeho podezřelou bytnou. Nicméně, tenhle film je sice zábavný, ale až moc uřvaný a příliš tlačící na pilu ve snaze dělat humor. Menšík to tu už docela přehnal, řekl bych.

 

Pěnička a Paraplíčko (1970)

Nejslavnější film, ale pro mě celkem průměrný. Závěrečná půlhodina s přestřelkou v domě je sice dobře vygradovaná, ale člověk má pocit, že tu hodinu předtím se vlastně nic moc nedělo. Uřvanou Bohdalku bych zaškrtil.

Smrt černého krále (1971)

Tenhle film je sice nejdelší, ale asi nejlepší. Pánové ze čtyřky ve všech čtyřech filmech sice hrají vlastně vedlejší role, ale tady se ta přehlídka podezřelých povedla a Somr, Fišer, Čepek, Brejchová a další ty svoje křiváky zvládají s přehledem.

Vražda v hotelu Excelsior (1971)

Pro mě nejslabší ze všech čtyř. Prostředí luxusního hotelu, ze kterého nevytáhneme paty, není pro Vacátka a spol. to pravé ořechové, tam měl přijet Hercule Poirot. Navíc Kopecký, který je jinde skvělý, mi tu připadá toporný a otrávený. A těch nově vymyšlených zápletek s gotesem a arabským princem je až moc. Aspoň se pro jednou vrátil i pan Mrázek.

 

SKYNET

 

The Terminator (1984) 

Kdysi jsem nejdřív viděl dvojku v rozšířené verzi a moc se mi nelíbila. Až za pár let jedničku, a jako dobrý. Teď jsem si po dlouhé době pustil filmy oba a docela mě překvapilo, jak moc se mi líbily. Jediné, co platí pro oba, je, že cca ve dvou třetinách jim na chvilku dojde dech. Docela bych chtěl Terminátora 2 vidět poprvé, aniž bych věděl, že Arnold není člověk.

Terminator 2: Judgment Day (1991)

Docela bych chtěl Terminátora 2 vidět poprvé, aniž bych věděl, že Arnold není padouch. Úvodní cca půlhodině by to dalo úplně jiný náboj. Jinak kinoverze je samozřejmě super, zatímco tu dlouhou asi dost táhlo dolů těch dvacet minut scén navíc, nový závěr a pár změn. Trojku a výš vidět asi ani nechci, a co jsem slyšel o posledním dílu, kde se vrátila i Sára, připadá mi to dost smutné.

OSTATNÍ

The Disaster Artist (2017)

Film o natáčení jednoho z nejhorších filmů (nebo nejslavnějších špatných), který z toho všeho udělal pohádku. Podle Sesterovy knihy jeho přátelství s Wiseauem zdaleka tak růžové nebylo, jak ho film vykresluje, tudíž Wiseau se nechoval do natáčení jako fajn chlap a najednou se změnil v příšeru - on byl příšera vždycky.

Taxi Girl (1977)

Kdybych nenašel původní český dabing, nikdy bych se k tomuhle filmu nevracel. Díky Haně Talpové, Janu Pohanovi, Eduardu Cupákovi a Václavu Postráneckému to jde přežít o dost lépe, ptákovina je to ale pořád. Vystříhání svlečených scén nepřekvapí, ale bez některých děj nemůže dávat zbla smyslu. U některých scén ale jejich vystřižení nechápu.

Inglorious Bastards (1978)

Příjemné překvapení po letech, opravdu jsem se bavil, což jsem vůbec nečekal. Petera Hootena bych ale zaškrtil. Fred Williamson a Bo Svenson rulez.

Prime Cut (1972)

A tohle se mi po letech taky líbilo víc než jsem čekal. Dějově béčko, ale Marvin a Hackman to drží, Spaceková a Walcott nic nekazí a sedmdesátkové thrillery bez Schifrinovy hudby jsou prostě poloviční. Většinou.

Kill Them All and Come Back Alone (1968)

Tady mě Castellari napodruhé už moc nepotěšil. Akce je hromada, ale chybí tu cokoli dalšího. Děj nedává smysl a o postavách se nedozvíme lautr nic. Dabing ČT potěšil obsazením neoposlouchaných hlasů, ale co z toho, když řeknou dvě věty za film a nejvíc toho nakecá Ross dabující Franka Wolffa, který se na něj ani trochu nehodí.

Lethal Weapon (1987)

Já mám trochu s těmihle filmy Shanea Blacka problém - na komedii jsou moc drsné (mučení proudem) a vážné (pokusy o sebevraždu), na vážný akčňák moc humorné a odlehčené. Neřekl bych, že jsem na ty sračky moc starej, jen chtěly víc vyvážit.

Asterix et Obelix contre César (1999)

První hraný Asterix sice proti komiksům a některým animovaným filmům působí trochu těžkopádně, ale některé scény jsou prostě legendární. Jen škoda, že si scenáristé vyzobali tolik z různých alb a děj většinově vymysleli. Chápu, že jedno osmačtyřicetistránkové album je na dvouhodinový film málo, nové nápady ale většinou nejsou moc v Goscinnyho duchu.

THE RED SHOW WITH SEVEN NAMES - THE STRANGE VICE OF MRS. WARDH

Umělá inteligence dokáže leccos. I psát scénáře podcastů. Jen je třeba je pak uvést na pravou míru. Každopádně mě tím inspirovala k dalším nepravidelným vlogům, kde se budu věnovat některým giallo filmům. Tu je první z nich.

VAMPIRE KILLER QUEEN (1974)

TENTO FILM NEEXISTUJE! ČLÁNEK BYL VYTVOŘEN UMĚLOU INTELIGENCÍ JAKO UKÁZKA TOHO, JAK PRACUJE.

"Vampire Killer Queen" je italský hororový film z roku 1974, režírovaný Silvem Amadiem. Hlavní role ve filmu ztvárnili Edwige Fenech a Telly Savalas. Fenech hrála mladou studentku, která je pronásledována krvavou legendou o rodinném prokletí, zatímco Savalas hrál zvláštního detektiva, který se snaží odhalit pravdu o této temné historii.

Film začíná pomalu a postupně se vyvíjí do děsivého příběhu. Hned na začátku jsou diváci představeni mladé studentce, která se vydává do opuštěného zámku, aby tam dokončila svou práci. Ale brzy zjistí, že je pronásledována hrozivými nočními můrami a prokletím, které se vztahuje k její rodině. Zároveň se objevuje zvláštní detektiv, který začne vyšetřovat neobvyklé zločiny a má podezření, že jsou spojeny s tajemstvím tohoto prokletí.

Edwige Fenech představuje svou postavu velmi uvěřitelně a podává vynikající výkon jako mladá studentka, která se snaží překonat své strachy a zároveň odhalit pravdu o rodinném prokletí. Telly Savalas představuje svou postavu detektiva se skvělým smyslem pro humor a lehkým přístupem k věcem, což dodává filmu zvláštní kouzlo.

Jedním z nejvýraznějších prvků tohoto filmu je jeho atmosféra. Režisér Silver Amadio vytvořil skvěle temnou a tajemnou atmosféru, která pomáhá divákům vcítit se do děje. Vizuální efekty jsou také velmi působivé, zejména když se objeví postava upíra, která je věrně ztvárněna jako zlověstná a nebezpečná bytost.

Někteří kritici a diváci byli ohromeni odvážností a sexuální explicitností filmu, zatímco jiní byli znechuceni a kritizovali film jako pornografický a bezcenný. Nicméně, mnoho lidí oceňovalo film pro jeho skvělou atmosféru a kvalitní herecké výkony, a i když mohli být kontroverzní, erotické scény nebyly hlavním důvodem, proč se film líbil nebo nelíbil.

Celkově lze říci, že "Vampire Killer Queen" je skvělým příkladem italského hororu 70. let. Příběh je temný, záhadný a napínavý, herecké výkony jsou vynikající a atmosféra je strašidelná a úchvatná. Pokud jste fanoušky hororů z tohoto období, tento film by neměl chybět ve vaší filmotéce.