I napodruhé jsem s
Hestonem nakonec zvolil sci-fi, opět dystopii, i když jiného druhu.
Zatímco většina dystopií sleduje budoucnost z pohledu omezení svobod,
Soylent Green sleduje ekologickou katastrofu, vinou které je dvě stě milionů lidí v New Yorku roku 2022 (vida, to je za chvilku) bez čerstvého vzduchu, tekoucí vody, a především potravy. Muži se perou jeden s druhým o práci, zatímco ženy jsou poníženy do úlohy příslušenství, tedy nájemných služek a konkubín pro boháče. Když je jeden z nejbohatších mužů zavražděn, pouští se detektiv Thorn v podání
Hestona do pátrání. Jenže vypadá to, že nitky vedou výš, než by se čekalo, a že není zájem o řešení vraždy.
Takže příběh sleduje poměrně otřepané detektivní pátrání, zároveň se snaží zobrazovat budoucnost lidstva, k tomu ještě marnou lásku mezi nemajetným policistou a jedním "příslušenstvím" a navíc přátelství mezi Thornem a jeho starým kamarádem a spolubydlícím Solem. Ta nejzajímavější část, totiž dystopická budoucnost, přichází bohužel zkrátka nejvíc. I vinou rozpočtu, takže přestože interiéry jsou přeplněné lidmi, až na tržiště jsou všechny ulice prázdné - až v půlce filmu si tvůrci vypomohli hlášením o nočním zákazu vycházení.
Na začátku filmu nejsou úvodní titulky, jen název filmu, takže mě celkem překvapilo, kolik známých tváří se tu objevuje - kromě Hestona ještě
Chuck Connors jako padoušský bodyguard,
Joseph Cotten jako zavražděný boháč,
Edward G. Robinson jako starý kamarád nebo
Brock Peters coby Hestonův šéf. Film ale zcela ovládá
Heston, jehož postava je na tenhle film trochu moc cool. Snad jen
Robinsonovi se dostane trochu více prostoru.
Heston je tu ale fajn a supermanství svojí postavy zvládá uhrát tak, že neleze na nervy. V tom možná byl tenhle speciál dobrej nápad. Asi jsem tu averzi k němu měl hlavně kvůli
Majoru Dundee, kde se mi vůbec nelíbil.
Soylent Green námětem může připomenout jak pozdějšího
Blade Runnera, tak
Křidýlko nebo stehýnko s
Funesem, nebo třeba
451 stupňů Fahrenheita (sakra z tý knihy si pamatuju už jen první kapitolu, přitom jsem si jist, že jsem ji četl celou). Oproti tomu všemu ale
Soylent Greenu chybí více vnitřního sepětí, a závěrečná pointa vyjde trochu naprázdno. Nejsilnější scénou je ta, v níž se promítají obrazy dávno zaniklého světa, ale je ve filmu trochu osamocena.
6/10
Režie: Richard Fleischer
Hrají: Charlton Heston, Leigh-Taylor Young, Chuck Connors, Joseph Cotten, Edward G. Robinson, Brock Peters, Paula Kelly
Hudba: Fred Myrow
USA 1973
Žádné komentáře:
Okomentovat