BONNIE AND CLYDE (1967)

Legendární dvojice lupičů v neméně legendárním filmu. Či spíše se skutečně legendárními stali až právě díky úspěšnému filmu?

Každopádně bez Bonnie a Clydea by se v zaprděném Hollywoodu 60. let nehnuly ledy a způsob, jakým se točily filmy, se značně změnil. Tvrdohlavý herec a producent Warren Beatty a neméně tvrdohlavý režisér Arthur Penn si prosadili scénář, který se vymykal dosavadním konvencím amerického filmu. Zatímco celý svět točil filmy, které se věnovaly tématům života dospělých, v Hollywoodu bylo nepředstavitelné, že jedno z hlavních témat filmu o lupičích je impotence. Boření tabu co se týče zpodobněných témat, i co se týče násilných scén - dva roky před Peckinpahem Penn natočil obdobně šokující násilné scény, inspirované nejen filmy Leoneho, Kurosawy či jiných světových tvůrců, ale i tím, co šlo běžně vidět ve zprávách. Konec byl uhlazenému násilí hollywoodských kovbojek, nové násilí bylo hlasité, krvavé a bolestivé.

Film má poměrně volnou strukturu a reálií se nedrží zase tak moc. Každopádně začíná se poměrně rychle a v rychlém tempu jede i většina filmu, který se nikde nezdržuje. Namísto zdlouhavého vykreslování nudného všedního života Bonnie Parkerové stačí hned úvodní scéna s nahou Faye Dunaway a převyprávění typického osudu Warrenem Beattym o chvilku později. Sotva se Bonnie a Clyde poznají, hned začnou loupit. Cestou naberou ještě Michaela J. Pollarda coby křupanského řidiče a Gena Hackmana s manželkou coby Beattyho bratra, a vytvoří gang, který se stane postrachem bohatých, naopak chudí farmáři, postižení hospodářskou krizí, jim fandí. Je ale jasné, že nic nepůjde tak snadno a smyčka se začíná stahovat.

S Warrenem Beattym mám jediný problém. Zaboha si nemůžu zapamatovat, jak vypadá. Opravdu, je tak zaměnitelný s jinými herci, že i když jsem ho sledoval teď dvě hodiny, při pokusu si vybavit, jak vypadá Clyde, ho nějak nevidím. Zapomenout na nádherný zjev mladé Faye Dunawayové samozřejmě nejde. Stejně tak nejde zapomenout na zvláštní zjev Michaela J. Pollarda, a Hackmana nebo Duba Taylora samozřejmě dobře znám. Kromě Estelle Parsonsové v roli uječené Hackmanovy manželky jsou všichni skvělí, stejně jako Gene Wilder v roličce muže, kterému Bonnie a Clyde ukradnou auto, unesou ho a pak ho vysadí uprostřed noci daleko od domova.

První půlka je skoro jako komedie, což podtrhuje i country hudba. Nicméně nikdy se film nezvrhne do nějaké frašky a humornější momenty jsou opravdu vtipné. (Hackman vyprávějící pořád dokola stejný vtip.) Ve druhé ale atmosféra značně zhoustne a film povážlivě ztemní, přičemž předělem je zvláštně natočená scéna návštěvy Bonniiny rodiny, kdy je vše točeno se silným protisvětlem. Oproti všem těm pozdějším novohollywoodským náhlým smrtím hrdinů rukou zlé kapitalistické společnosti tu závěrečná scéna zcela dává smysl a nepřijde zčistajasna, navíc odpovídá realitě. Její ztvárnění ale muselo být v roce 1967 velmi šokující.

Vliv filmu není třeba rozepisovat. Každá další lupičská dvojice muž-žena byla, je a bude Bonnie a Clydem poměřována. Film navíc založil zejména Rogerem Cormanem živenou vlnu exploatací, filmů o lupičských bandách v době hospodářské krize, často o rodinných klanech s topless blond dceruškami, které jako by Faye Dunaway z oka vypadly. Další neoddiskutovatelná klasika. 8,5/10

a.k.a. Bonnie a Clyde

Režie: Arthur Penn

Hrají: Warren Beatty, Faye Dunaway, Michael J. Pollard, Gene Hackman, Estelle Parsons, Denver Pyle, Dub Taylor, Evans Evans, Gene Wilder

Hudba: Charles Strouse

USA 1967