Tom Berenger s kámošem jsou pasáci, kteří posílají striptérky do nočních klubů po celém New Yorku. Najednou na jejich striptérky někdo začne útočit. Konkurenční boj? Mafie? Nebo nějaký šílenec?
No a to je tak nějak všechno. Režisér se vyloženě vyžívá v zobrazování 42. ulice, jejích podniků a zejména vystoupení striptérek. A ve zbytku jen vrší klišé na klišé. Velmi nesympatický hrdina má trauma z minulosti, vrah je psychopat, který, když nevraždí štětky a nepíše o tom knihu, tak cvičí nahý v prázdné místnosti, mafiánský don sedí v oblíbené restauraci, pije kafíčko a jí špagety, policie kromě buzerování neumí nic. Čekal jsem, co vyleze z role Billyho Dee Williamse v roli policejního vyšetřovatele, ale místo jakéhokoli pátrání jen slouží k vykreslení toho, jak je systém vůči hlavnímu hrdinovi nespravedlivý.
V podstatě hlavním cílem filmu bylo ukázat šokující obraz New Yorku. Striptýz, obchod s bílým masem, organizovaný zločin, drogy, násilí, vraždy, homosexualita (zde jsou striptérky lesby), policie, která je naprosto k ničemu a jen otravuje vzduch. Všechno ostatní bylo navěšeno jen tak, aby se neřeklo. Vraha se ve skutečnosti nikdo doopravdy nesnaží najít. Drogovou závislost Melanie Griffith se nikdo nesnaží řešit. Berenger se stará doopravdy jen o svoje trauma z boxu (dostaneme tréninkovou pasáž a la Rocky!). Všechny jeho zdánlivé snahy o polapení vraha spočívají jen v tom, že někoho sem tam náhodně přepadne a zmlátí.
Což by bylo v pořádku v tom, že jádrem filmu rozhodně není detektivní pátrání. Jenže chování postav popírá jakoukoli logiku. Například Melanie Griffith se rozešla s Berengerem, protože je ve skutečnosti lesba a spí teď s kolegyní. Po jejím napadení a smrti se zhroutí a vrátí se k drogové závislosti. Nechodí do práce, nikdo o ní neví. Co dělají její zaměstnavatelé, Berenger s kámošem? Nic. Nikdo kromě majitele klubu, kterému tam ze strachu chodí tančit už jen tlusté ošklivé netanečnice, to neřeší. Berenger jednou ke Griffithové zajde, ale z jiného důvodu, a když Griffithová neotvírá, zase odejde. Jasně, je ROZPOLCENÝ, ale jak máme věřit, že před začátkem filmu s tímhle přístupem vybudoval úspěšnou "agenturu"?
Bizarní jsou i scény vražd. Už mě docela unavuje, jak člověk hned pozná, že začíná scéna s vraždou, vždycky je to natočené stejně - osamělá žena v temné uličce nebo chodbě domu, sledujeme ji shora či z dálky pod nezvyklým úhlem, stíny, ujelo jí metro nebo autobus, už před útokem je na nervy. Jakmile ale dojde na útoky, najednou je to celé točeno jako kung fu film! Nejen, že vrah používá bojová umění, ale celé je to tak i natočeno, jako když Bruce Lee bojuje s protivníkem!
Kdyby se dali aspoň pochválit herci, ale tady nemá nikdo příležitost vyniknout a jindy spolehlivý Berenger, jehož přítomnost mě před zhlédnutím tak nějak ujišťovala, že by to mohlo být koukatelné, mi tu připadal v některých momentech vyloženě hrozný. Billyho Dee Williamse je tu hrozně málo. Chyběl mi tu Joe Spinell v jakékoli roli. Přirovnání k Rozparovači z New Yorku celkem sedí, ale ten je i tak lepší. 4,5/10
a.k.a. Strach v New Yorku, Strach v New York City
Režie: Abel Ferrara
Hrají: Tom Berenger, Billy Dee Williams, Melanie Griffith, Jack Scalia, Rossano Brazzi, Rae Dawn Chong, Joe Santos, Michael V. Gazzo
Hudba: Dick Halligan
USA 1984
Píšeš ve vražedném tempu :).
OdpovědětVymazatAle k textu - já tady nemůžu moc souhlasit. Asi bych začal u hereckých výkonů, kde teda opravdu Berenger nepodává nějak špatný výkon (byť jsou tam scény, kde jsem se toho bál). A nejsem si jistej, jestli by mě Williams svým výkonem s větším prostorem vyloženě nerozciloval (u něho nevím jestli neparoduje macho poldu nebo to tak blbě hraje).
A agentura Berengera a kámoše funguje na bázi, že právě nejsou úplně běžnými násilnickými pasáky. Což je taky důvod, proč Berenger nechce nic moc dělat (včetně svý holky) - bojí se, co provede. V čemž mu film dává za pravdu. Ale taky je to důvod proč se mu to začne rozpadat jako domeček s karet. Což vede k tomu, že ho k tomu donutí nakonec okolí.
Úplně celá linka s vrahem je bizarní na hranici parodie (kromě následků jeho činů). To, že se jméno herec ani označení postavy neukáže v závěrečných titulcích podle mě značí, že se o něj nemáme moc zajímat.
Tenhle film má problém hlavně s tím l, že se Berenger ze svých obav obrací na svou víru a hledá spásu - a na mě to působí hrozně divně pateticky. Plus se v týhle části začne objevovat mafiánský boss, jehož scény stylisticky působí jak z televize.
Kdyby to zůstalo v rovině první půlky, kde okolí chápe tanečnice jako pozlátko, co se nesmí porouchat (nebo vypadat jinak, než očekávají), jinak to ohrozí kšeft, jednalo by se o výborný film. Takhle jde o film s velmi silnými částmi, kterému vlastně ubližuje (ale extrémně) thrillerovy části.
Dost se na tom asi podepsal typický Ferraruv stav, tj. byl pod drogama.
Ale vlastně jsem nezmínil první útok, který se vymyká. Díky střihu si divák začíná vytvářet paralely mezi útokem a souběžně odehrávající se striptýz s oslavujícími diváky. Až od druhého útoku začne to, co jsi popisoval.
VymazatA pobavili mě známé ksichty ve vedlejších rolí z mafiánských filmů.
Mně teda ani v nejmenším nevadil nikdo z herců - od těch ten film dostal víc, než si zasloužil. Hromadění klišé a mixování prvků z různejch žánrů je zase dost typická vlastnost filmů tý doby, takže ani nemá smysl to Fear City vytýkat. Tragickej je ovšem scénář - že vrah píše o svejch skutcích knihu, bohužel nehraje v ději sebemenší roli. Nebo po tom kmotrově proslovu o tom, jak se musí naučit myslet jako jeho protivník, by pak člověk od Berengera čekal nějakou důmyslnou past s některou z holek jako volavkou, ale namísto toho tam na sebe Berenger s tím vrahem prostě náhodou narazí a dají si do držky. A co vlastně Griffithová a to její fetování? Nic. K čemu tam byla policie s Dee Williamsem v čele? Taky k ničemu. Jako by tam všechny ty prvky měly za cíl jenom oddalovat finále, jak to jenom jde, a umožnit i pořízení záběrů, kde zrovna náhodou nejsou kozy. Kleslo to u mě, pamatoval jsem si ten film přece jenom trochu lepší.
VymazatTo, že tam je policie k ničemu mi nevadí - chce tam především ukazovat svaly, to aby něco dělali (a třeba změnili) se jim už moc nechce. A ani postava Williamse, které se tváří, že jo, se ke konci ukáže jako další zamindrákovaný chlap.
VymazatAle je fakt, že cokoliv ohledně vraha je prostě špatný a absolutně to Ferraru nezajímá nějakým způsobem prodat.
Gro filmů je do třetího útoku, tam spatřuji, že má váhu. Po něm už tam jsou jednotlivé scény, zbytek se soustředí na vraha a... není to dobrý.
Tak nějak si říkám, že z toho udělat epizodický film nespojený vrahem, bylo by to o dost lepší.