sobota 23. března 2024

LA NOTTE CHE EVELYN USCI DALLA TOMBA (1971)

Film, který začíná šíleným pokusem dřevěného Steffena o nervový záchvat. A zároveň film, který působí jako dva filmy v jednom. Jeden je klasický horor a la Vincent Price o šíleném vraždícím lordovi, druhý je giallo a la Sergio Martino/Ernesto Gastaldi/Agatha Christie s dědicem velkého sídla a spoustou potenciálních dědiců v případě jeho smrti. A pak je tu třetí - film, ve kterém je Steffen akčním hrdinou.

První cca třičtvrtěhodina je tak dost ubíjející, protože se točí pořád dokola to samé. Steffen sbalí zrzavou prostitutku, odveze si ji na hrad, zavede ji do mučírny a tam ji zabije. To se stane dvakrát! A podruhé se to dá přežít jen proto, že druhou striptérku hraje Erika Blanc, která se uvede žhavým tancem, při kterém vyleze z rakve, a většinou své role se protančí nebo běhá jen v kalhotkách a kozačkách. Steffen navíc není člověk, kterému by při pohledu na rusé vlasy hráblo a začal vraždit, spíše naopak, do barů si jde vytipovat vyloženě oběti vražd, a když během nich dostane záchvat, zastaví ho to.

Většina postav ve filmu navíc o jeho koníčku ví a kryjí ho. Ať je to hajný, bratr Steffenovy zesnulé ženy, jejíž duch Steffena pronásleduje. Trochu. Hajný věčně Steffenovi vyčítá, že může za smrt jeho sestry, ale stejně ho kryje. Ukázka dialogu:
"Vím, co se tu včera v noci stalo."
"Tady máš sto liber."
"Myslíš, že si za peníze můžeš koupit všechno?"
Vezme peníze a odchází, aby příště šmíroval znovu.

Ví to i psychiatr v rovněž dřevěném podání Giacoma Rossi Stuarta, ví to i Steffenův bratranec v nepřesvědčivém podání Enza Tarascia, ví to i invalidní teta, která hraje stařenu, ač vypadá nejvýš na čtyřicet. V půlce se Steffen rozhodne, že s vražděním sekne a ožení se. Na hrad si přivede blond Marinu Malfatti, a když se začnou dít divné věci, Marina začne pátrat.

Takže bychom si mohli myslet, že je to italská verze Ligeiny hrobky. JENŽE v tuhle chvíli NĚKDO JINÝ NEŽ STEFFEN začne vraždit všechny okolo ve filmu, a do konce přijde asi tak deset různých twistů. Jeden šílenější než druhý.
MEGA SPOILER: V závěrečné scéně uvidíme dům, kde si v klídku skladují kyselinu sírovou hned vedle bazénu.

A s tou druhou půlkou mám ten problém, že z vraždícího psychopata je najednou kladný hrdina. Zklamáním je i strašně špatně využitý motiv toho, že Steffen je přesvědčen, že jeho první žena vstala z mrtvých a pronásleduje ho.
Dočkáme se velkého množství odhalených ňader, trošky brutality, i když směšné (jedna oběť je předhozena liškám, které ji sežerou, ale vypadá to tak, že přímo pod kabátem měla očištěná střeva bez krve. V podstatě to jediné, co se mi líbilo, byla kamera a Nicolaiova hudba. Jinak je tenhle směšný kočkopes naprosto zapomenutelná záležitost. 4,5/10
a.k.a. The Night Evelyn Came Out of the Grave, Noc, kdy Evelyn vylezla z hrobu
Režie: Emilio Miraglia
Hrají: Anthony Steffen, Marina Malfatti, Giacomo Rossi-Stuart, Enzo Tarascio, Umberto Raho, Erika Blanc, Robert Maldera, Joan C. Davis, Maria Teresa Toffano
Hudba: Bruno Nicolai
Itálie 1971

2 komentáře:

  1. Hm, kočkopes - tak, jak to mám nejraději :).
    Od Miraglii jsem viděl kromě tohohle a jeho westernu všechno a asi jenom Assassination považuji za opravdu výborný film. Adaptace Pirandella udělaná jako eurospy - geniální :). Ale všechny ostatní se mi taky líbily, ale jako hlavně dobře udělané žánrové filmy se zajímavými prvky. Tohle jsem si dlouho schovával, ale po téhle recenzí mám paradoxně chuť si ji pustit :).

    OdpovědětVymazat
  2. Ani jsem netušil, že Miraglia natočil i spaghetti western, a ani nevím, jestli to někde mám. Každopádně je v tom Richard "Dick Cannon" Harrison, takže to asi za moc stát nebude.

    OdpovědětVymazat