VIBORA CALIENTE (1976)

V poslední době mě celkem zaujaly westerny ze země, kde naprosto dává smysl, že vznikaly, ale odkud jsou překvapivě docela přehlížené a opomíjené. Tak jako na Španělsko se laik dívá jako na zemi, kde točil westerny Sergio Leone, tak na Mexiko jako by se pohlíželo, jako by v něm prostě točil westerny Sam Peckinpah, ale že by sami nějaké vyprodukovali, to je dost přehlíženo. V Jordánově přehledu Tenkrát na Západě se například o Španělsku dočteme vlastně jen to, že tam se točilo, a o Mexiku nic. Hlavně, že se zabývá "westerny" z Rumunska... No, to sem nepatří.

Proč se tyhle filmy mimo španělsky mluvící svět (a nevím, jestli celý) moc neprosadily, no pes bude asi zakopaný v tom, že jsou natočené ve španělštině a velká část z nich nemá anglický dabing, že v nich málokdy hraje někdo celosvětově známý, a že tu nebyl žádný Leone, který by převrátil filmový svět vzhůru nohama a na opomíjenou část kinematografie upozornil. Druhá věc je, že sami Mexičané se o tyto filmy asi taky moc nestarají, většina, aspoň co jsem hledal, jich je dostupná jen ve velmi špatných ořezaných VHS nebo TV ripech. Zrovna tenhle film, Hot Snake, sice vyšel na Blu Rayi - ale v USA.

Byl to první zástupce mexických westernů, který jsem viděl, takže nebudu podle něj soudit všechny, ale tenhle navíc přidává spoustu věcí, které byste v hollywoodském ani v italském či španělském westernu nenašli. Silně totiž pracuje s mystikou původních obyvatel, a to ne ve stylu Mladých pušek, kde se akorát zhulili nějakou dýmkou, ale máme tu věštění a různé rituály (nesouvisející s drogami). Zároveň je tu poměrně krvavé násilí, několik erotických scén, ale taky věci, které jsem v jiném westernu zatím neviděl - hlavní padouch svou oběť nejdřív zastřelí a pak teprve znásilní, kůň se snaží ošoustat klisnu a během natáčení padlo několik hadů, včetně detailního záběru na škubající se uříznutou hlavu.

Jinak ale, kromě nádherného vizuálu, bohužel Hot Snake nemůžu doporučit. Děj vznikal za pochodu a žádné z postav nelze držet palce, a když zemřou, je nám to úplně jedno. Druhá půlka navíc vybočí z tradičního schématu honby za padouchem a stane se silně psychedelickou se snahou o horor. Hlavní padouch je necharismatický, hrdina byl zřejmě pokusem o mexického Seana Conneryho, ale taky nás nezajímá, v půlce se objeví úplně nová hlavní postava, které průběžně vymýšlí motivaci skrze flashbacky, Christa Linder (kde se tu vzala?) je sice překrásná (a většinu své role nahá), ale hraje pěkně toporně. V podstatě z herců zaujme jen peckinpahovský klasik Jorge Russek v roli šerifa. Hudba se taky moc nehodí.

Ještě něco mexického určitě zkusím, zázraky nečekám, ale uvidíme. V jiných filmech jsou třeba klasici od Peckinpaha Emilio Fernandez a Isela Vega, jinde Cameron Mitchell nebo Slim Pickens, velkou hvězdou byl Jorge Rivero, u nás známý jen jako přicmrndávač Wayna v Riu Lobu, kdežto v Mexiku byl superhvězdou. Vibora caliente ale moc slibným začátkem nebylo. 5/10

a.k.a. Hot Snake

Režie: Fernando Durán Rojas

Hrají: Eric del Castillo, Christa Linder, Carlos East, Ricardo Noriega, Noé Murayama, Jorge Russek, Monica Miguel

Hudba: Nacho Mendez

Mexiko 1976

BARBENHEIMER

 

Tak jsem se nechal překecat a vyrazil do kina na dva filmy, které jsou tak odlišné, jak jen být mohou. A nelituji.

 

BARBIE (2023)

Po skončení filmu mi šla hlavou jediná otázka: Kdo tohle schválil? Představte si, že jste firma Mattel a zadáte studiu Warner Bros, aby vyrobilo film o panence Barbie. A na stole vám přistane scénář feministické satiry, která si v ničem nebere servítky, z reklamou vytvořeného Barbie světa si dělá naprostou srandu a vedení firmy Mattel je vykresleno jako banda úchylných kravaťáků s mafiánskými manýrami. A rozhodně to není film vhodný pro děti. Bál jsem se, že z toho kýčovitého růžového prostředí se během filmu asi zcvoknu (díky Biu Oko, že lze pít v kině pivo), ale prostředí plné domečků pro panenky, růžových autíček, jasné oblohy a klouzaček všude, kam se podíváš, je tu tak dokonale zesměšněno, že mi nakonec nevadilo. Dost jsem se nasmál, Margot Robbie jako stereotypní Barbie je výborná, vůbec poprvé v nějakém filmu se mi líbil Ryan Gosling, který si svého vymaštěného Kena užívá, potěší Will Ferrell jako šéf Mattela, i to, že nejde odhadnout, kudy se děj bude ubírat.  Bohužel ve druhé polovině do děje silně zasáhne skutečná hrdinka filmu, hispánka středního věku, oběť patriarchátu a nositelka poselství, kterým mává kolem sebe stejně zběsile jako flaztency ruskou trikolorou v domnění, že je česká. Ze satiry o nerovnoprávnosti (což je ok) se stává agresivní feministická misoandristická agitka, a to je špatně. Naštěstí tam ten film úplně nesklouzne. 6,5/10

PS. Parodie 2001: Vesmírné odyssey potěšila, akorát jsem části spolunávštěvníků musel vysvětlovat po skončení filmu, o co jde.  

Režie: Greta Gerwig

Hrají: Margot Robbie, Ryan Gosling, America Ferrera, Kate McKinnon, Will Ferrell, Rhea Perlman, Emma Mackey, Michael Cera, Helen Mirren

Hudba: Mark Ronson, Andrew Wyatt

USA 2023

OPPENHEIMER (2023)

Po rozjuchané barvičkovaté Barbie byl Oppenheimer jako studená sprcha, která mě ale navíc silně přiměla uvědomit si, co je opravdový film. Nolan se během tří hodin rozjíždí ve velkém a jeho mozaikovitě skládané drama o vynálezci atomové bomby strhne a během tří hodin ani na chvíli nestačí nudit. Příběh má hned několik vrstev, od složité povahy samotného vynálezce, přes souboj mnoha eg, která se musela spojit ve snaze předhonit Němce ve vývoji jaderné zbraně, geopolitiku 40. a 50. let, jíž Oppenheimer žalostně nerozumí až po samotnou etickou stránku tvorby ničivé zbraně, která dokáže zabít jedním úderem stovky tisíc lidí. 

Vizuálně, scénářem i herecky jdeo fascinující dílo, které má jen pár drobných mušek, ani bych je skoro nenazýval chybami. Slabinou jsou ženské postavy, které se mi ze začátku pletly dohromady, obě herečky jsou stejný typ, akorát jedna ukazuje prsa a druhá ne. O hudbě jsem byl až do titulků přesvědčen, že ji má na svědomí Hans Zimmer, tak moc je pod jeho vlivem, a bohužel hraje skoro pořád, což má Nolan vždycky. A, a to je nejmenší výtka, vlastně jsou to dva filmy v jednom, ačkoli dělit to na dva díly by byla blbost - první film je o sestrojení atomové bomby a zodpovědnosti z toho vyplývající, druhý je amadeovským soubojem dvou eg, kde vedle titulního Oppenheimera hraje výraznou roli Robert Downey jr. jako admirál Lewis Strauss. Vyšetřování Oppenheimerovy loajality k USA v době McCarthismu a následnou snahu Strausse o ministerské křeslo bych si klidně dokázal představit jako druhý díl, ale samostatně by to asi byla pěkná nuda. 

Radši jsem si prakticky nic nezjišťoval, trailery jsem neviděl, takže jsem byl překvapen, které všechny známé tváře člověk prakticky v každé roli pozná - od Cilliana Murphyho v hlavní roli, přes Matta Damona jako vojenského velitele operace, až po minirole jako je Kenneth Branagh coby Niels Bohr, Rami Malek nebo Gary Oldman v cameu prezidenta Trumana. A důležitou vedlejší roli sehraje též Einstein. Barbie už znovu vidět nemusím, na Oppenheimera se určitě někdy znovu podívám. 9/10

Režie: Christopher Nolan

Hrají: Cillian Murphy, Emily Blunt, Matt Damon, Robert Downey jr., Florence Pugh, Josh Hartnett, Casey Affleck, Rami Malek, Kenneth Branagh, Tom Conti, Alden Ehrenreich, Jack Quaid, Gary Oldman, James Remar

Hudba: Ludwig Göransson

USA / Velká Británie 2023

THE SHOW WITH A NAME - CANNON FILMS část 6 - ZÁVĚR

Poslední díl série o Cannon Films.

THE SHOW WITH A NAME - CANNON FILMS ČÁST 5 - DOBRODRUŽSTVÍ A FANTASY

 Co se jinam nevešlo - Herkules a Doly krále Šalamouna.

RICHARD HARRISON (1936)

Už dlouho nebyla něčí biografie mimo speciál, ale upřímně, zaslouží si Richard Harrison speciál? Jeho kariéra je ovšem docela zajímavá.

Narodil se 26. května 1936 (někdy se uvádí 1935) v Salt Lake City. Jako mladý se věnoval sportu a kulturistice, což ho vedlo i k pokusu zkusit štěstí ve filmovém průmyslu. Už v roce 1957 se objevil v prvních filmech a následně podepsal smlouvu se společností American International Pictures. Dceru šéfa společnosti, Jamese H. Nicholsona, si dokonce vzal za svou první ženu.

Smlouva s AIP však pro Harrisona neznamenala úspěch na poli amerického filmu, ale přesun do Itálie, kde se stal pro svou svalnatou postavu poměrně vyhledávaným představitelem hlavních rolí v peplum filmech a prvních spaghetti westernech. Sice se mihl vedle Vincenta Price a Charlese Bronsona v Pánu světa, ale hned v roce 1961 si zahrál v pirátském filmu Il giustiziere dei mari, u Alberta de Martina si zahrál v několika peplum filmech včetně třeba Perseo l'invincibile (1963), u nás vyšly filmy Dva gladiátoři a Vzpoura pretoriánů (oba 1964).

Ve stejné době se ve Španělsku a Itálii začínají točit spaghetti westerny a Harrison ani tady nechyběl. Blascův Duello nel Texas (1963) bývá označován jako ten vůbec první a Harrison tu ztělesnil hlavní roli Gringa. V Marchentově El sabor de la venganza (1963) si zase zahrál jednoho ze tří bratrů pátrajících po vrahu jejich otce. K westernům se ale v šedesátých letech vracel poměrně sporadicky - další byl až El Rojo (1966), v roce 1968 filmy Joko invoca Dio... e muori (režie Antonio Margheriti), Anche nel west c'era una volta Dio (režie Marino Girolami) a Uno dopo l'altro (režie Nick Nostro), více westernových příležitostí si našel až v roce 1971, kdy se ale obrovsky snížila i kvalita filmů a produkce, takže ze spousty westernů té doby stojí za zmínku jen filmy La lunga cavalcata della vendetta (1972), kde si zahrál spolu s Anitou Ekbergovou, a Due Fratelli (1972), kde se pokusil i o režii.

V mezičase, zatímco peplum filmy, jimž byl až do konce věrný, vymřely, se Harrison věnoval jinému populárnímu šedesátkovému žánru - eurospy. Asi nejzajímavější z nich bude film Colpo maestro al servizio di Sua Maestà britannica (1967), kde Harrison představuje herce hrajícího ve westernu. Poté, co i obliba eurospy vyhasla, se Harrison na chvíli obrátil k žánru macaroni combat (Bez návratu, 1970), než zakotvil na chvíli u spaghetti westernů a u poliziotteschi. I jeho filmy z tohoto žánru jsou však povětšinou laciné a špatně dostupné. U nás na DVD vyšel Kmotrův přítel (L'amico del padrino, 1972), který ale i tak vyšel v kvalitě jako na VHS. Navíc šlo o tureckou koprodukci, a to předznamenávalo, že Harrisonovi už se moc nedařilo ani v Itálii a začal se pomalu přesouvat na východ

Takže od roku 1972 se začal objevovat ve filmech tureckých a následně i hong-kongských (Ma Ge Bo Luo, 1975, kde ztvárnil Marca Pola). V Itálii se objevoval stále, ale v čím dál levnějších a horších produkcích, až skončil v několika pornofilmech Joea d'Amata (Orgasmo nero, 1982). Zároveň podepsal smlouvu na ninjovský film se zetkovým hong-kongským producentem a režisérem Godfreym Ho, s kterým natočil film Ninja (1984). Bez Harrisonova vědomí ale Ho záběry s Harrisonem použil ještě v mnoha dalších filmech, takže najednou videotrh zaplavily filmy jako Ninja Terminator (1985), Dračí ninja, Golden Ninja Warrior (oba 1986), Kobra proti ninjovi (1987)...

Sám Harrison v 80. letech točil filmy obdobné kvality na Filipínách, kde asi stačilo, že byl Američan, aby dostával hlavní role v zetkových filmech. Z filmů jako Blood Debts (1983) nebo Fireback (1983) se ale staly na videokazetách kultovní klasiky. Na konci 80. let se Harrison vrátil do USA, kde pokračoval v natáčení zetkových filmů určených pro distribuci na VHS, jako například Nudist Colony of the Dead (1991). Poté pověsil herectví na hřebík, nějakou dobu spolu se synem Sebastianem vedl elektronickou firmu Gladiator Electronics, než odešel na odpočinek.

 

Filmy:

1963 - Duello nel Texas

1963 - El Sabor de la venganza

1968 - Joko invoca Dio... e muori

1968 - Uno dopo l'altro

1971 - Lo chiamavano King

1971 - Abre tu fossa, amigo... llega Sabata

1971 - Acquasanta Joe

1972 - Kmotrův přítel

1980 - Dráždění svižníka

L'AMICO DEL PADRINO (1972)

Jeden z pár filmů, které v sedmdesátkách udělali Italové v koprodukci s Tureckem. Upřímně mám spíš pocit, že jde více o turecký než italský film. Podle toho to taky vypadá.

Poslední film s Richardem Harrisonem, co jsem viděl, byl Challenge of the Tiger. Tohle bylo v podstatě na podobné úrovni, akorát bez všeho, co dělá z Dráždění svižníka trashovou zábavu, a zůstává jenom trash. 

Richard Harrison je tu opet skoro pořád nahoře bez a sklátí snad skoro všechny ženské, které se ve filmu objeví. V dlouhých, nudných milostných scénách. S jednou z nich mu pomůže i jeho turecký parťák, do té doby velmi vedlejší postava. Jinak se v tom čumí, přemýšlí, a Harrison hraje mafiánského hitmana, který svoje nepřátele vraždí plynem ze zapalovače. Což zní bizarně, ale je to nuda, zvláště když všichni ti Turci umírají asi tak rychle, jako ta slavná nejhorší umírací scéna.

Harrison pracuje pro muže známého jako Kmotr, kterého za celý film neuvidíme, i když v jedné scéně vystupuje, a krom toho, že likviduje jeho nepřátele, vždy jsou to lidi, kteří kdysi zavraždili jeho rodinu. Což je zvláštní, že americkou rodinu vyvraždili Turci.

Když už se ve druhé polovině konečně dopíchá a začne se něco trochu dít, je akce natočená tak nezáživně, že by snad člověk radši, aby se Erika Blanc nebo Krista Nell přece jen svlékly, sotva se objeví. Blanc má hlavní ženskou roli, ale je to jen Harrisonova milenka a nic víc. Zrovna u ní je to plýtvání. Nell má zajímavější, ale dost pitomou roli.

V podstatě jediné, co stojí za vidění, jsou netradiční turecké lokace a Bongustova hudba. I když mám pocit, že byl i hodně čerpán archiv, a zaslechl jsem i něco, co znělo jako hudba z Vinnetoua. Vyšlo to tu sice u nás na DVD, ale stejně to přeskočte. 3,5/10

PS. Ač ze stejného roku, už to stíhá vykrádat Kmotra včetně hlášek. 

a.k.a. Revenge of the Godfather, The Godfather's Friend

Režie: Frank Agrama

Hrají: Richard Harrison, Erika Blanc, Krista Nell a o turecká jména se ani pokoušet nebudu

Hudba: Fred Bongusto

Itálie / Turecko 1972

THE RED SHOW WITH SEVEN NAMES - MUKA NEVIŇÁTEK

Yellow Killer vytvořený umělou inteligencí, je zpět, aby vám nakecal spoustu nesmyslů o Fulciho klasice, které pak musím vyvrátit.

THE SHOW WITH NO NAME - BIG LEBOWSKI

Na stránce The Show With No Name najdete další epizodu podcastu, tentokrát o klasice Big Lebowski.

Odkaz ZDE.

INDIANA JONES AND THE DIAL OF DESTINY (2023)

Na YouTube na mě v poslední době vyskakují recenze na nejnovějšího Indyho s názvy jako Nejhorší film všech dob, Zničený kult, Horší než Křišťálová lebka atp. Obrázky Phoebe Waller-Bridge s popisky jako "vše, co nenávidíte, zkoncentrováno do jednoho obrázku." Internet si zase vymyslel, že nového Indyho je třeba nenávidět, takže ač očekávání nebyla velká, snažil jsem se do toho jít s čistou hlavou.

Ani nevím, co jsem čekal, ale asi největší zklamání pro mě představuje, jak je ten film průměrný. Ale opravu strašně průměrný. Chrám zkázy nemám rád, ale nejde ho ignorovat a posledních dvacet minut je opravdu výborných; Křišťálová lebka má momenty, které jsou příšerné, ale také momenty, které jsou skvělé; Nástroj osudu nemá ani jedno z toho. Nebo spíš má momenty, které jsou příšerné, ale skoro žádné, které by se mi opravdu líbily.

Asi největším problémem je stopáž. Všechno, a hlavně akční scény, trvá mnohem déle, než by mělo. Úvod se odehrává v nacistickém Německu roku 1944, s omlazeným Fordem (ale stále stařeckým hlasem), kde představení toho, o čem film bude, nemá ani deset, ani patnáct, ale snad dokonce více než třicet minut. V podstatě je tahle část celá jako samostatný krátký film, na který se naváže o pětadvacet let později v New Yorku. Tam se Indy vyděsí nahlas vyřvávaných Beatles, setká se se svou zatím sympatickou kmotřenkou, a šup, už tu máme další, dlouhou, dlouhatánskou honičku, na které je fajn jenom její zakončení v metru. Následně se přesouváme do Maroka, a co se nestane, další dlouhatánská honička v ulicích města. To už jsou ale dvě v podstatě úvodní honičky, které by mohly být nahrazeny jedinou. A když už myslíte, že je konec, film ještě dalších dvacet minut pokračuje.

Akční scény jsou navíc samé CGI, a Spielberg by je natočil přehledněji. Kolikrát jsem měl pocit, že se dost ztrácím v tom, co se vlastně děje. 

Kromě předchozích dílů série rovněž film silně připomíná jiné filmy. Nejvíc jsem si vzpomněl na bondovku Jen pro tvé oči, rovněž obsahující mrzoutského staršího muže a zapálenou mladou slečnu, honičku v exotickém městě a potápění pod mořem přerušené padouchy. Samotný plán nacistů připomíná velmi špatný odvar plánu nacistů ze Zítra vstanu a opařím se čajem. Ostatně sami padouši mi tu nějak připadali slabí. Mads Mikkelsen asi není nejslabší hlavní padouch z Indyho, ale ani ten nejlepší, a jeho brutální poskok nemá ani na Wolfa Kahlera, ani na Michaela Byrnea. 

Indy s sebou tahá dvě další hlavní postavy. Phoebe Waller-Bridge se mi líbila jen na začátku, než se ukázala její opravdová povaha, což je namyšlená, chamtivá svině, která je nám ale předkládána jako vtipná feministická postava která vše vyřeší. Pak ještě s sebou tahají arabského smrada, u kterého mi bylo totálně jedno, jestli se ho náckům náhodou nepovede zabít. 

Jedno mi byl i titulní MacGuffin. Ale upřímně, není to poprvé. Jediné artefakty, které mají nějakou váhu v sérii, jsou ty biblické. Ty vymyšlené jsou o ničem. Aspoň tu ale má Indy motivaci, proč do všeho jít - ví, co ten "nástroj" (v titulcích jako soukolí, což by byl mnohem lepší název) dokáže, a musí náckům zabránit, aby ho použili.

Objeví se tu pár starých známých ze starých filmů, a také nové vedlejší postavy. Třetí v titulcích je uveden Antonio Banderas. Objeví se asi až po hodině a půl, asi tak na pět minut. Ale jeho postava má aspoň nějakou funkci v ději. John-Rhys Davies jako Sallah se objeví asi jen proto, abychom věděli, že je i po válce v pořádku. Mohl se objevit i Ke Huy Quan jako Kraťas, třeba jen pozdravit nebo tak. Dozvíme se, co se stalo s Muttem a Marion z předchozího dílu.

Samotný závěr asi leckomu vyrazí dech, ne tím, jak epicky vypadá (na to, co se v něm děje, bohužel moc epicky nevypadá), ale tím, co se v něm stane. Je to totálně šílený, obešel bych se bez toho, ale v rámci tohohle filmu to nějakej smysl dává a vlastně proč ne...

Až to vyjde na nosičích, asi si zkusím sestříhat nějakou kratší verzi, dokážu si představit, jak by se to dalo celé vylepšit a zvládnout za dvě hodiny. Včetně toho, že některé dějové linky se načnou a nedokončí. Já to honem nedokážu porovnat s ostatními díly, ale jako celek je tohle asi nejslabší. 6/10

a.k.a. Indiana Jones a nástroj osudu

Režie: James Mangold

Hrají: Harrison Ford, Phoebe Waller-Bridge, Mads Mikkelsen, Ethann Isidore, Boyd Holbrook, Antonio Banderas, Toby Jones, John Rhys-Davies, Karen Allen, Thomas Kretschmann, Shaunette Reneé Wilson

Hudba: John Williams

USA 2023